rikke komentáře u knih

Tři, nebo pět hvězdiček? Když Sinóna srovnám s Monou, Mona pro mě vyznívá v o něco lepším světle. U obou knih platilo, že děj je film a já tam někde figuruji jako zúčastněný pozorovatel. Monu jsem četla mnohem plynuleji. U Sinóna jsem byla velice nedisciplovaný čtenář. Kromě poslední věty (kterou čtu vždy, když začínám číst novou knížku), jsem listovala posledními stránkami, ve snaze zavadit pohledem na něco důležitého, co by zmírnilo napětí. Nedokázala jsem postupovat, aniž bych si po každé kapitole nedala krátkou pauzu; a to i přesto, že šel tušit následný vývoj.

Dobrá tedy. Za originální námět a napětí, které se mnou šilo - 5 *

1 28.09.2016

Sny Olavovy mě svou podmanivostí, snovými obrazy prolínajícími se se skutečností a hudebností, která vystupuje zpoza opakujících se motivů přenáší do jiného světa. Světa, ve kterém je každé slovo notou a celek tou nejmelancholističtější melodií. Je to svět Jona Fosseho.

1 20.12.2015

Pírko má pro mě zvláštní význam - je to první severská kniha, kterou jsem si koupila. Bylo to krátce po maturitě a od té doby jsem se k ní vrátila ještě několikrát. A ano, je naprosto úchvatná.

1 20.12.2015

přes počáteční rozpaky, nedůvěru a zklamání, že to není Larsson po oproštění se od recenzí a komentářů a toho, že to není Larsson, mi nezbývá než konstatovat, že to bylo skvělé

1 18.09.2015

Nebavilo mě to. Souvětí rozvleklé, zmatené, celkový styl mi přišel těžkopádný, neupravený. Přemíra naprosto zbytečných informací. Příběh se neskutečně táhne. Opět se potvrzuje, že Moba a kvalitní překlad je něco, co nejde k sobě. Škoda.

1 13.05.2015

Zajímalo by mě, jestli Carl XVI. Gustaf Analfabetku četl... a jak se u toho tvářil... V hlavě mi hraje taková představa, jak se nad knížkou Jonasson s králem chlamou, až se zalykají. Bylo to potrhlé a mě to moc bavilo. Jen mě znepokojuje Jonassonova záliba v atomových bombách...

A přitom to začalo nevinným seznámením v baru... Zhltla jsem to během dvou dnů. Než jsem se začetla, tak jsem si říkala, jestli to nepřepálili, když Hiltunena připodobnili k Larssonovi... Nepřepálili. A moc jsem zvědavá na pokračování.

1 17.09.2014

Našlapaná pulzující skladba, kde to duní, řve, burácí a jen co otočíte stránku, vplujete do meditativní snivé nálady, abyste po dalším otočení vybuchli jak atomovka. Bylo to vzrušující, živé, uhranující. Žrala jsem mu každé slovo. Sex, drogy a chlast.

1 23.05.2014

z recenzí člověk až nabude dojmu, že Imperfekcionisté jsou něco extra úžasného, a kdo si knihu nepřečte, jako by nebyl. Možná by nebylo od věci s těmi superlativy zacházet trochu střídměji. Na druhou stranu, pokud je pro vás kniha tak výjimečná, tak prosím. Já čekala víc. Přesto - za největší přednost považuji výborně zvládnutou práci s charaktery jednotlivých postav - a to podtrhuji; nečetla jsem mnoho knih, kde na několika stranách se z literárních postav stávají skuteční lidé z masa a kostí. No a dále musím vyzdvihnou autora, jak citlivě uzpůsoboval charakteru postav jazyk, čímž postavy nabývaly jakési charakterové plnosti. Ale jo, četlo se to dobře, ale takový ten až fanatický pocit, že musíte číst dál a dál, čas pro vás neexistuje, se u mě nedostavil.

1 30.01.2014

Jsem háklivá na tiskařské chyby a těch tady bylo až příliš. Co se týče samotného obsahu, občas jsem se přistihla s otázkou, jak to, co zrovna čtu, souvisí se samotným příběhem. S blížícím se koncem knihy jsem měla pocit, jako by už Lehtolainen nebavilo v příběhu pokračovat, tak se rozhodla ho utít ránou z nebes, kdy hlavní vyšetřovatelce najednou dojde, kdo je vrah a jak to všechno vlastně bylo. A úplný závěr? Průhledný, předvídatelný, řekla bych, že by čtenáře spíš překvapilo, kdyby to skončilo jinak, než jak to skončilo.

Jsem zatížena na severskou literaturu a detektivek jsem přečetla nemálo. Bohužel s narůstající oblibou literatury severských autorů mezi českými čtenáři se již pár let setkávám s ne příliš vydařeným překladem. Ono ani obsahově to občas není kdovíjak úžasné.

1 17.02.2013

5* i přes chyby v zeměpisných a přírodopisných názvech, a to zejména pro slabost k této zemi, dále za autorovy vlastní zážitky a postřehy a celkovou čtivost a niterné potěšení, které jsem při čtení prožívala

1 30.12.2012

Pobavily mě základní konverzační obraty - Neokrádejte mě, prosím vás (non me rape si tibi placet), Já jsem medvěd s malým mozkem (ursus perpauli cerebri sum), Tihle Římani jsou cvoci (deliriant isti Romani).

Pro mě je to kniha, u které stačilo jen pár stran, abych si ji zamilovala. Nádherně napsaný tragický příběh.

31.07.2023

Místy mi přecházel mráz po zádech.

V těchto starších vydáních mi chybí fotografie. Líbilo by se mi proto, kdyby tuto publikaci aktualizovali, doplnili o nádherné fotografie (jaké můžeme najít v jejich velkých obrazových průvodcích) a vydali znovu. A protože takový velký průvodce už Islandu věnován je, nevadilo by, kdyby se reedice týkala jen Grónska a Faerských ostrovů.

Pokud jde o obsahovou stránku, dostala jsem víc, než jsem očekávala (potřebovala jsem jen informace o Faerských ostrovech, Island a Grónsko jsem proto tak prolítla). Získala jsem informace o historii, obchodu, politice, tradicích, jazyku, kultuře, fauně a flóře, gastronomii. A samozřejmě též o jednotlivých turistických cílech.

Výborný debut. Sáhla jsem po ní ve chvílích, kdy jsem potřebovala dobít baterky. Dobrá volba. Už delší dobu se mi nestalo, že bych u knihy vydržela celé odpoledne. Velice čtivý překlad. Protože #naprekladuzalezi.

10.11.2022

Výborně, Alberte, výborně! Velice neotřelý způsob vyprávění, kterým sis mě ochočil.

27.04.2022

"napínavý thriller" zůstal pouze na obálce :(

11.11.2018

Podle anotace to má být zajímavá kniha. Ale kdeže. Nebetyčná nuda to je. Nedočetla jsem.

Knihu nehodnotím. Nedočetla jsem. Ne, že by to bylo tak hrozné, jen mě ty minipříběhy přestaly bavit. Přišlo mi to pořád na jedno brďo. Značně křečovitě na mě působila autorova snaha být vtipný.