Radiq komentáře u knih

Nemyslím si, že má smysl zjišťovat, jestli to vše prožil přímo on nebo to má z vyprávění. Je vidět, že ve válce byl a jako protiválečná kniha to funguje skvěle.
Obzvlášť si cením toho, že konečně taky vidíme pohled z druhé, nacistické strany a ne jen hrdinné opěvování spojeneckých sil, papírově těch hodnejch. Jestli nesedí některá fakta, to je mi docela jedno - nejsem žádnej military odborník (třeba jednotky horských "myslivců" na mě působily dost podezřele, ale přesto asi existovaly).
Hlavní je to vyobrazení hrůz, které působí reálně a v kombinaci s kritickými názory autora je jasné, kam by si měli všichni ti generálové a politici takové války strčit. Jediné, co mě zarazilo, bylo líčení toho, jak všichni vychcípali a je jich už málo a v další kapitole se opět bojuje ve velkém, pak zas vychcípají a zas boj - bylo to takové nejednoznačné. Pak mám dojem, že se kniha hodně zaměřuje na Portu a ostatní tak nějak upozaďuje. Ale to jsou jen menší chybky na této parádní napínavé knize.
Já knihu četl už kdysi dávno (plus několik dalších "hasselovek") a teď jsem si poslechl audioknihu interpretovanou Václavem Knopem. Proti němu nemůžu mít křivého slova, ale rovného slova taky zrovna ne - tak něco mezi. Asi mi trochu vadí jeho tón hlasu, ale za to on nemůže. S přednesem jsem byl spokojen. Dále nevím, jaké vydání četl, ale já mám prostě postavy zafixované jako Dědka a né Starýho, Drobečka a né Prcka, takže to bylo pro mě trochu zklamání.
Z válečné literatury jsem toho moc nepřečetl, ale jsem rád, že zrovna Hasselova díla mi neunikla. Legie prokletých jako jeho prvotina nastavila solidní laťku a doporučuji všem, co od něj ještě nic nečetli.

5 24.02.2022

(SPOILER) Poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretovali Pavel Soukup, Jan Vondráček, Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Jitka Ježková, David Novotný (toho tam klidně mohlo být více) a Jan Zadražil (a ten jediný mi připadal dost nevýrazný, ale nestěžuju si). Problém s poslechem jsem měl jen ke konci, když jsem se ztrácel, v jaké časové rovině se to právě odehrává. Ještě že se dalo orientovat podle toho, kdo už nežije.
K obsahu: celá kniha byla super a postupně se nám to všechno pěkně rozvíjí a první mrtvoly na sebe nenechají dlouho čekat a všechno to do sebe pěkně zapadá. Musím uznat, že King to má všechno pěkně promyšlené. Ale mám minimálně dvě připomínky.
Za prvé - typické Kingovo rozvláčné odbíhání od hlavního děje, které tam nadělalo strašně moc balastu, společně s masochistickým množstvím vedlejších postav a jmen. Takže jsem často měl pocit, jak kdybych poslouchal nějakého senilního ukecaného důchodce, kterej se ke všemu musí dostat oklikou a mezitím ještě třikrát odbočit. Musím ale uznat, že často to tam svůj smysl mělo a dotvářelo to tu správnou atmosféru.
Za druhé ten nízký věk dětských hrdinů (i antihrdinů) - na to, co tam předvádějí a jak dospěle uvažují a chovají se, mi to přijde dost neuvěřitelné (obzvlášť s přihlédnutím ke kontroverzní scéně, kdy se na Beverly všichni postupně vystřídají - to asi nikdy v žádném filmovém zpracování nebude... mám podezření, že King to tam dal jen proto, že má trochu úchylku, protože na děj to velký vliv nemělo).
Kniha je to dlouhá a audiokniha tím pádem taky, ale musím říct, že i přes tu obsáhlost mě nestihla začít nudit. Ne nadarmo se To stalo kultem a uznávaným mistrovským dílem. Mistr nemistr, ať to bylo skvělé sebevíc, na úplný vrchol, ač těsně, to podle mě nedosáhlo. Ale fakt těsně, ti povídám...

6 03.02.2022

Tak teď už vím, kde se v Asfaltu vzal Junker Filda Multimlask. A nutno dodat, že jako vánoční dárek by se mi to taky líbilo, nejdřív mě a pak i dětem, chch. Komiks parádní - vůbec jsem nečekal, že by česká kotlina mohla vůbec něco takového vyplodit. Nechybí tomu vtip, sex a násilí v podobě hromady mrtvol a potoků krve. Nejsem žádnej komiksovej expert, ale i ten styl kresby mi sedl. Nadšení se předhánělo se zvědavostí a oči mi nad těma obrázkama lítaly a pak prohlížely i ty detaily. Tohle mě prostě dostalo a Kopřivův perverzní mozek začínám mít rád ještě víc. Díky oběma autorům.

5 10.11.2021

Nejdřív musím silně nesouhlasit s tvrzením v úvodu knihy, kdy King slibuje, že není třeba mít přečtené nic z předchozích knih. Samozřejmě, že není, ale pak byste měli z knihy poloviční požitek (tím pádem i mé chabé hodnocení by bylo poloviční). Trochu to jeho tvrzení smrdí tím, že se nemáte bát si tu knihu koupit a dát mu vydělat. Ono celkově ten návrat k sérii Temné věže mě moc nepotěšil. Místo, aby se vrátil k nastíněným tématům z předchozích knih (třeba pád Gileadu by mě zajímal ze všeho nejvíc), jdeme opět cestou nových postav a nových příběhů (a Roland se nám najednou nějak rozpovídal). Což o to, ono to nebylo vyloženě špatné, ale když uvážím, že je to často opět úplně zbytečně natahované a objevuje se tam opravdu dost souvislostí s předchozími knihami, mám dojem, že opět je to takové průměrné dílo. Musím tedy zmínit, že samotnou knihu jsem nečetl, ale poslouchal jsem audioknihu interpretovanou Liborem Teršem... za celou sérii Temné věže se mi ten jeho přednes dost znelíbil, takže i tady jsem se s tímto faktem musel vyrovnávat. Mám ale dojem, že ani sebelepší projev by mému hodnocení nepřidal. Musím přiznat, že jsem docela rád, že mám za sebou i poslední knihu série a že už se do Středosvěta nebudu muset dobrovolně vracet. I když v něm vězí tolik potenciálu...

1 07.11.2021

Tak tohle byla tedy opravdu efektivní brutalita. A to je přesně to, co jsem v knižním titulu snad ještě nezažil. Knihu jsem sice nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu naprosto geniálně interpretovanou Ludvíkem Králem. V jeho podání ty démony i členy Kuffenbachova komanda úplně vidím. Obzvlášť jsem si oblíbil jeho chraplák, když mluvil hlasem Chorozona nebo Baalzebula.
Ta vize pekla (a vlastně i nebe) je naprosto ujetá a chytlo mě to hned od začátku. Že budou lidé po smrti používaní jako stavební materiál pro všechno a že asfalťáci se dokážou zregenerovat i z většinou smrtelných zranění, to je nápad hodný nobelovky. Psané je to sprostě prostým jazykem s morbidním humorem, s ničím se tu nikdo nesere a jede se svižně od začátku až do konce, pořád se tu něco děje. Humor je téměř bez výjimky hodně povedený, až jsem se smíchy za střeva popadal.
Co se mi nelíbilo, tak práce s časem. Že by toho tolik stihli za pouhé dva dny, tomu se mi nechtělo moc věřit. Obzvlášť když čas plyne po sekundách, ale jakoby byl zpomalený (hlavně ke konci). Ale to vlastně nakonec vůbec nevadí.
Všechny postavy, od nesmrtelného übermensche Kuffenbacha, přes sviňáka drsňáka Ostranskiho, neortodoxního doktora Holofausta (s neodmyslitelnou polní lopatkou), neohroženého spolehlivého Vorošilova až po nováčka pako Lamberta, jsem si oblíbil, i když každého jinak (jak jinak, když jsou každý jiný). Ale i záporáci jsou skvělí - zmiňovaní Chorozon (fenomenální, fascinující!) a bzuk Baalzebul jsou jen špička ledovce - máme tu Vanderbergerovou, Sitriho, Alici, knížete Astarota a mnoho dalších. A všichni hláškují v takové kadenci, že by se na to hodilo také nějaké trefné přirovnání, jakých se najde v knize spousta, většinou dokonale padnoucích a k zasmání.
A ten děj, který se nedá předvídat. A ty bezvýchodné situace, ze kterých se nakonec vždy východ za určitou cenu najde. A ty myšlenkové pochody postav. A ty nečekané smrti. A ty různé nechutné výjevy (pro slabší povahy asi nestravitelné). A ty krvavé lázně. A tolik akce! Neskutečné. Divím se a jsem neskutečně rád, že nějaké nakladatelství vůbec takovouhle knihu vydalo a tleskám autorovi za jeho pohled do světa krve, kostí, vnitřností a smrti, hodně smrtí, bodycount maximum. Nevím, co k tomu víc napsat, jsem prostě nadšený.
PS: kdybych jednou měl finance (pro jistotu neomezené) a schopnosti natočit film (předem bych mu dal rovnou přívlastek "kultovní"), šel bych do tohohle.

16 21.10.2021

(SPOILER) Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si její interpretaci Liborem Teršem. Jak jsem zmiňoval u všech předchozích dílů, jeho přednes mě moc nenadchl. Tentokrát to snad bylo ještě o stupeň horší, protože mě tato série přestává bavit. Bohužel jsem měl pocit, že stejně to měl i Terš. A protože jde vlastně o jakési zakončení putování za Věží, myslím, že nastal pravý čas sérii ohodnotit jako celek (ona samotná kniha vlastně rezonuje na kvalitativní úrovni podobně, takže to je docela i fér). Za prvé - při prodeji prvního dílu by měli dávat upozornění, že musíte počítat s koupí všech ostatních dílů, protože jinak nemá cenu to číst. Za druhé - myslím, že ani sám Stephen King neměl ze začátku představu, jak moc se to rozroste a o čem všem bude vlastně psát. Bohužel hodně z toho mi přijde jako vata a některé pasáže byly fakt zdlouhavé. A to ani nemluvím o tom, že se tam pořád něco opakuje a vrací se k předchozím událostem, pořád a pořád. Žánrově je to strašná všehochuť. X rozpracovaných nápadů a dějových linek, které zůstaly nedokončené. King neustále skáče v místech a časech, v alternativních vesmírech a pohybuje se mezi realitou a fikcí, je tam strašně moc postav, ras a stvoření, odkazů do popkultury, a přitom pořád přidává další a další mezipříběhy, myšlenkové pochody, abstraktní místa, sny. To mě často už nebaví. Navíc odjakživa jsem neměl rád (ani ve filmech) tyto blbosti a výmysly: cestování v čase, prolínání alternativních realit/multiverse, konfrontace fiktivních postav s jejich tvůrci a příliš mnoho náhod. A to vše tady najdeme. Nejen to - tady to tvoří stěžejní část díla. Takže máme problém. Budu asi žít v naději, že jednou někdo tuhle látku uchopí a dá tomu nějaký ucelený směr a logiku (třeba ve formě seriálu) a vynechá zbytečnosti a vysvětlí věci, co jsem nepochopil. Od tohoto dílu jsem čekal velké vyvrcholení a že mi konečně dojde, co na celé sérii Temná věž všichni fanoušci mají, ale nestalo se. Ještě že jsem to nemusel číst, díky za audioknihy. Před "Závanem klíčovou dírkou" si dám od Temné věže chvíli pauzu.

2 27.08.2021

Knihu jsem nečetl, ale sluchem to taky jde - audiokniha interpretovaná Liborem Teršem měla opět své klasické chyby, které popisuji už v předchozích knihách série. Kniha samotná podle mě zatím nejhorší kus Temné věže. Nejen, že kromě porodu se tam skoro nic nestane, ale ten zbytek je podle mě strašně nepředstavitelný. Buď se pohybujeme na nějakých přízračných místech (Dogan, Discordia nebo to místo/něčí mysl, kde se setkají Susannah a Mia atd) nebo se cestuje mezi světy/časy/dimenzemi, to celé prošpikované dalšími nudnými zdržovacími pasážemi. Rollanda a Eddieho si moc neužijeme, ale v kapitole, kde je na ně nachystaná léčka, nám vše vynahradí - taky je to nejlepší kapitola celé knihy a jen kvůli té dávám alespoň takové hodnocení, jaké dávám. Všichni jsou unesení z toho, jak Stephen King použil sám sebe jako postavu ve své knize, ale já teda z tohohle prolínání skutečnosti a fiktivních světů moc nadšenej nejsem. Navíc ta poslední kapitola "... ze spisovatelova deníku" mě moc nebavila. Samozřejmě když jsem došel až sem, musím už pokračovat dalším dílem, ať vím, jak to konečně dopadne... ale že bych se nějak moc těšil...

3 01.07.2021

(SPOILER) Knihu jsem nečetl, ale poslouchal jsem audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Jeho neřesti v četbě se neustále opakují - anglická výslovnost názvů, intonace a často jakoby vynechaná interpunkce. Nechci ho pořád jen kritizovat (k jeho hlasu chovám docela respekt), protože v 95 procentech je to ok, ale ten zbytek pak právě strašně bije do uší. Co se týká knihy - ta je přesně taková, jak Stephen King popisuje: dlouhé přípravy a pak 5 minut střílení. Děj se rozjede několika směry a do konce je dotažen jen ten jeden. Mě v hlavě zůstaly hlavně 2 nezodpovězené otázky, které by mohly obsahovat spoiler, takže bacha: 1) Jakto, že se v Calla Bryn Sturgis rodí tak moc dvojčat? 2) Proč je robot Andy o příchodu vlků vůbec varoval? Jinak kvalita a zábavnost této knihy u mě stojí tak nějak na pomezí. Navíc cítím, že by se to mohlo vyrovnat vynikajícím Pustinám nebo Čaroději a sklu, ale asi mě ta Temná věž nepohltila tak moc, jak by bylo záhodno. Dostal jsem se do stavu, že poslouchám spíš ze setrvačnosti a zvědavosti, co se bude dít dál, než abych si to opravdu užíval. Z toho plyne, že v sérii hodlám pokračovat.

1 12.06.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem a opět mi sem tam něco přišlo odfláknuté - např. výslovnost některých názvů a jmen (párkrát je řekne jinak, než předtím/potom), sem tam přeřeknutí a opět neexistují předěly mezi různými scénami. Ale na druhou stranu, když se tam třeba mluví sprostě nebo drsně, tak to je paráda, to mu jde! V podstatě jsem si na něj zvykl, i když vím, že by to mohlo být lepší. A teď k obsahu knihy: řidina, to už je skoro stejně blbej název a do určité chvíle i taková jakási abstraktnost, jak paběrky z předchozího dílu. Vypořádání s Blainem nám taky bylo dluženo z předchozího dílu a pak začne to, co mě zatím bavilo asi nejvíc - něco z Rolandovy minulosti: konečně první větší příběh jeho ka-tet, příběh lásky se Susan a různé lapálie v pistolnických začátcích. Ka se s nimi nemazlilo, ale můžu říct, že kluci se s tím nesrali a zvládli to ve velkém stylu, wow! Takže nejen, že nám to odkrylo tajemství Rolandovy minulosti, ale taky už to mělo hlavu a patu. Tím pádem je to zatím nejpovedenější díl série a navnadilo mě to i na ty další. Baže. Zajímavé bylo, že styl Rolandova vyprávění byl, jak kdyby z pera vypadl Stephenu Kingovi, ha. Jo a ta paralela s Čarodějem ze země Oz mi tam vůbec neseděla (za prvé proto, že to moc neznám a za druhé proto, že je to určitě blbost).

3 09.05.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Nejvíc mě na něm štve, jak různé scény na sebe navazují bez upozornění/předělu, takže se někdy blbě orientuje, kde zrovna jsme. Přímou řeč už kritizuju po třetí a furt skoro to samé, i když mírné zlepšení tam cítím (nebo jsem si už zvykl). Ale Terš má svoje jiné excesy, ale většinou drobnosti (výslovnost názvů/jmen, přeřeky, důraz atd). Překlad byl asi oříšek, obzvlášť některé hádanky jsou slovní hříčky ("When is a door not a door?" "When it's AJAR (otevřené) = When it's a JAR (sklenice)") - počítám, že takových ztrát v překladu je tam více, takže se místama nedivím, že mi někdy něco uniká. Pak hledám na internetu a zjišťuju, co to má vlastně znamenat nebo jak to bylo myšleno. Co se obsahu týče - zatím nejlepší díl série. Konečně se dočkáme i nějakého toho vysvětlení souvislostí a celé se nám to začne trochu propojovat. Stále je tam hodně neznámého, ale člověk už se trochu lépe orientuje - což je příslib do budoucna, že v dalších knihách se snad dozvíme ještě více. V Pustinách je také mnohem více akce a situací, kdy se něco děje (pronášení Jakea do Středosvěta, kdy Susannah kopuluje, aby zaměstnala démona, je jedna z nejlepších scén - a to nemluvím o městě Ludu, kde se to hemží naprostejma hovadama a samozřejmě je tu i Blain). Celý ten svět mi místama hodně připomíná postapokalyptický svět z herní série Fallout, ale možná je to i naopak. A pak je tu ten konec - ten rozdělanej konec. Ano, naštval mě.

4 08.04.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Řekl bych, že od Pistolníka se trochu polepšil, ale pořád mám často zmatky v přímé řeči, dokonce jsem zaznamenal i přeřeknutí, a... není to prostě ono. Představoval bych si víc strukturované a ne tak monotónní vyprávění. Možná kdyby trochu měnil hlasy, chch. Jak autor uvedl v Doslovu, moc otázek zde zodpovězených nebylo a některé ještě přibyly (a láká tak na další knihy). Jsem ale rád, že se už všechno neodehrává v tak abstraktní rovině a často si jde i něco představit. Pravda, často taky ne. Každopádně ale jde o velmi zajímavý svět a propojení do toho našeho je jedna velká ujetost. A to nemluvím o té trojce, kterou najdeme ve dveřích...

1 02.03.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Nejdřív jsem si na něho, jeho hlas a přednes nemohl zvyknout. Čte dost pomalu, tajemně a u přímé řeči často vůbec není poznat, kdo vlastně mluví, pokud vůbec někdo mluví a není to jen něčí tok myšlenek. Ono celkově je to dost složité čtivo (poslešivo) a zorientovat se v tom světě, kde je možné snad úplně všechno (i to neuvěřitelné), je umění. Proto chápu, že zprostředkovat to nějak srozumitelně posluchači je dost nadlidský výkon, a tak se na Terše nemůžu moc zlobit. Nudným na celé knize mi přijde ta přehnaná popisnost a složité věty, které mi často nedávají smysl. Snažil jsem se věnovat pozornost každé drobnosti, aby mi náhodou neunikla nějaká souvislost, ale většinou jsem si spíše říkal: co to má všechno jako znamenat? Celkově je to takové jakési zdlouhavé, moc se tam toho neděje a pak je najednou konec. Říkal jsem si, že knihu bych číst nechtěl a že by mě asi nebavila. Ale jsem načatej. Chci se o tom světě dozvědět více, chci zjistit více podrobností a nechci už být tak zmatený. Proto mě čekají Tři vyvolení.

1 14.02.2021

Knihu jsem nečetl, ale užil jsem si audioknihu interpretovanou Vasilem Fridrichem. K jeho přednesu nemám moc výtek, ale někdy četl trochu moc zbrkle, jakoby bez pomlk a u přímé řeči někdy není jasné, kdo zrovna mluví... nebo zdali je to vůbec přímá řeč. Vadilo mi to hlavně ze začátku, ale pak jsem si na to zvykl.

Ke knize samotné: nejdřív mám pocit, že partička je kopií kámošů ze South Parku (hlavně Špekoun mi dost připomínal Cartmana), ale taky v nich cítím postavy z knih Stephena Kinga. Ale to není důležité. Důležitý je děj, který se odehrává ve dvou dějových rovinách - tenkrát a nyní. Překvapí mě brutalita, s kterou jsou vykresleny různé hrůzné výjevy... ale není jich tam zrovna moc. Ale potěšilo mě, že děj není zbytečně prodlužovaný a v podstatě pořád se tam něco děje... i když třeba pak zjistíte, že to je nepodstatné. Ale nejde přestat a člověk se těší na to, že mu bude odkryto něco z dalších tajemství v příští kapitole.

Rozuzlení není žádný geniální nápad, ale nejde o konec, ale o tu cestu ke konci a ta mě bavila. Co mě nebavilo, to byly ty snové výjevy, které mi tam přišly zbytečné. A také to, že když už se to jmenuje "Kříďák", v každé napínavější situaci se vždy musí objevit něco s křídou nebo namalovanými panáčky...

4 28.01.2021

Knihu jsem nečetl, ale audiokniha interpretovaná Martinem Stránským byla super. Je pravda, že když už mám za sebou všechny ostatní autorovy knihy, je už z toho cítit takový stereotyp - hrstka různorodých hrdinů, většinou divných, se nějakým způsobem dá dohromady a pak to spolu táhnou. Zažíváme jejich úspěchy i útrapy a většinou je to dost nepravděpodobné. Přesto mě ale Zabiják Anders zaujal - i když název sliboval mnohem víc černého humoru, nějaká ta násilnost a vražda se tu najde. Ale v největší míře zde najdeme dělání si srandy z náboženství, Boha, Ježíše, Bible, apoštolů a jiných pitomostí. Podle ale šlo prostě přitvrdit, a to jak u tohoto tématu, tak na straně krve. Styl knihy připomíná vše ostatní, co Jonas Jonasson napsal, ale dostat se k tomuto dílu jako k prvnímu, asi bych si tak nezoufal. A nechápu, jak může někdo dát synovi jméno Per Persson, chch.

6 18.01.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Martinem Stránským (dobrá práce). Johan Jonasson má asi zálibu v atomových bombách (po zkušenostech s Alanem Karlsonem). Kniha opět obsáhla dlouhé životní období a rozličné neuvěřitelné události, které se za toto období udály. Na vrcholu relativně vtipných postaviček (a jedné extrémně chytré černošky z jihoafrického slumu) podle mě stojí duo Holgerů, jejichž osudy jsou nevyzpytatelné a opravdu bizarní. Celé se to nese v duchu ostatních autorových knih, takže už moc nepřekvapuje, co všechno naše hrdiny potká. Přesto se jedná o vtipnou až černohumornou knihu, která mě pobavila.

5 06.01.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Martinem Stránským (dobrá práce). On za to nemůže, že tam bylo tak málo Alana a tak moc politiky, politiků a jiných postav. On za to nemůže, že Alan se zbláznil do tabletu a má energie jak mladík (ani jednou si nepostěžuje na kolena). On za to nemůže, že je tam snad ještě více náhod, než v prvním díle. On za to nemůže, že původní děj se odehrával v roce 2005 a to bylo Alanovi 100 let, teď je mu 101, ale svět se najednou ocitl až v roce 2017 nebo kolik. A to poslední mi vadilo ze všeho nejvíc. Co se týká humoru, není moc dobrý a černého je tam taky málo. Celé je to prostě taková podruhé zalitá druhojakostní turecká káva. Nic moc. Celé je to nesourodé - dělme na 3 části: první severokorejská atomově bombová (nudná), druhá rakvoidně podnikatelská (dobrá, i když tu je Sabina, která až moc evokuje sprostou Gunillu z prvního dílu) a třetí africká (průměrná a tady už to s těma náhodama fakt přehnal). Celkově zklamání a vlastně i nuda, kterou jsem rád, že jsem slyšel, ale číst bych to nechtěl...

7 07.12.2020

Knihu jsem nečetl, ale audiokniha interpretovaná Martinem Stránským byla super. Mnohem lepší, než podle této předlohy natočený film, který tomu nesahá ani po šourek. Alan je prostě postavička, kterou si nejde neoblíbit a jeho příhody mají (na rozdíl od zmíněného filmu) toho správného ducha. Černohumorného.

11 26.11.2020