Peřinka komentáře u knih
Takhle, za přečtení ta kniha určitě stojí a hlavně oceňuji, že se spisovatelka chopila i něčeho trochu jiného a není to pořád to stejné. Na stranu druhou se mi předchozí díla Mornštajnové líbila trochu více, velkou roli v tom hrají charaktery postav, které mi přišly příliš obyčejné a nepřirostly mi tolik k srdci. Chvilku mi dokonce trvalo než jsem se začetla (což není u této autorky zvykem), ale nakonec mě přece jenom kniha pohltila a já cítila onu známou tíhu u srdce nad křehkostí lidského života....
Nepřísluší mi knihu hodnotit, jelikož jsem jí nedočetla.
Pro budoucí čtenáře mám, ale potřebu napsat, že se skutečně nejedná o lehké čtení. Já musela v půlce knihu odložit, nedávala jsem to. Autorčin styl mi nesedí, děj se příliš vleče a já v půlce stránky zapomínám, "o co že to vlastně šlo"... Možná si knihu oblíbí někdo kdo čte rád odborné historické knihy a touží po trochu beletrie.
Opravdu příjemné překvapení. Knihu bych doporučila spíše ženám, o napětí není nouze, navíc je kniha velmi čtivě napsaná takže jsem jí zhltla za 2 dny. Charaktery postav jsou opravdu promyšlené do detailů a chvilku mi i trvalo než mi došlo kdo je hlavní záporák (což se mě obyčejně nestává). Trochu mi to připomnělo Zmizelou :-)
Podle mě Hartlova nejslabší kniha, děj mi přišel strašně zdlouhavý. Jáchymova část by ještě šla, Veroničina mě vyloženě nebavila...
Skláním se nad tématem, který si autorka pro svou knihu vybrala.
Maminka Anežky udělala mnoho chyb, kterých by se mohl dopustit jakýkoliv rodič, v jejím případě jsou to ovšem chyby fatální, které zničí nejen ji, ale i dítě na které klade tak vysoké nároky a dělá z něj jinou osobu.
Když jsem knihu kupovala, myslela jsem, že celý problém bude jednoduchý a ukotvený v tom, že Anežka je romského původu, že třeba ucítí "volání krve", ale o tom v této knize vůbec nejde.
Maminka Anežky podle mě nikdy Anežku nevzala za svou, nikdy to nebude její holčička o kterou ve skutečnosti přišla. Jak píše autorka, "jsou ženy, ze kterých ani dítě matku neudělá".
Tato kniha má rozhodně co nabídnout.
Když si vybavím jak těžké je jen nadnést alespoň část příběhu, který Vám kniha naskýtá, dochází mi, že si jí prostě musíte přečíst.
Za sebe musím říct, že se mi nejvíc líbila část odvyprávěná babičkou, překvapilo mě, že i po tolika knihách s podobnou tématikou my z této běhal mráz po zádech. Jak přirozené bylo zabíjení židů pro německé vojáky, jak snadno je možné dostat se do mysli lidí a udělat z nich zvířata....
Ta kniha má prostě něco, co jí vyvyšuje nad ostatní.
Je to zvrácené? Je
Úchylné? Možná trochu
Přečetla bych si to znovu? Rozhodně
Tahle kniha Vás buď pohltí, nebo odradí od dalších autorových knih. Úmrtí rodičů, zabetonování jednoho z nich ve sklepě, intimní láska mezi sourozenci a vlastní svět dětí schovaných před světem...vše je psáno tak přirozeně, že Vám z toho jde hlava kolem.
Pokud jste si knihu koupili jako oddechovou četbu pro zasmání, budete asi spokojení, ale nic hlubšího nečekejte :)
Já osobně bych si další díl už nepřečetla, humor bude pravděpodobně stejný a jak už to bývá časem začne ždímat sám sebe...
Knihu jsem si přečetla, jelikož jsem hledala něco podobného jako je "Slepá mapa" - Mornštajnová.
Základní příběh je podobný - tři generace jedné rodiny, tři různé historické okamžiky (jak se v knize později dozvíte tak dokonce čtyři) + něco navíc - rodinné prokletí.
Kniha nebyla to co by se dalo nazvat "oddechovým čtením", Pehe jakožto uznávaný sociolog do knihy promítá kus sebe a zároveň děj rozkrývá poměrně široký kus historie. Začátkem je nutné se trošku prokousat, nejvíce se mi líbila prostřední část s dcerou Hanou.
Hvězdičku musím ubrat za poslední část knihy, která byla dle mého předvídatelná a za otevřený konec.
Musím především vyzdvihnout téma, kterého se autorka tak hrdinsky chopila. Nebylo určitě jednoduché, nedokážu si představit množství historických materiálů, kterými se musela spisovatelka probrat a rozhodně prokázala své literární nadání, když z něčeho podobného sestavila tak čtivé dílo. Hvězdičku strhávám za hl. postavu Dorku, která mi i přes patrnou snahu autorky nepřirostla k srdci, něco tomu prostě chybělo, ale Surmena, Jakobek i Baglárka to dokázali vyrovnat :)
Příběh se četl sám od sebe, dokonce mi byl o něco bližší než "Hana". Mornštajnová prostě umí :-)
Jsem pyšná na to, že spisovatelka je českého původu. Kniha by si zasloužila filmové zpracování, ale jelikož nevkládám přílišnou důvěru do českých režisérů, bylo by hezké kdyby se předlohy chytl někdo ze zahraničí :)
Kniha není náročná na čtení a zároveň přináší to "něco navíc" co potřebujete, abyste si daný titul uchovali v paměti ještě dlouho po dočtení. Těším se na další knihy od této autorky. :)
Neurazilo, ale ani nenadchlo. Na první autorčinu knihu je to dobré, ale vzhledem k obrovské marketingové podpoře jsem čekala něco víc.
Příběh je čtivě napsaný, prolínání časových linek nebyl na škodu a napětí je budované velmi pomalu. Bohužel knize chybí dobrý závěr - od začátku jsem tušila kdo je vrah a celou dobu doufala, že se pletu - nepletla. I na hlavní postavě by bylo dobré více zapracovat, je prostě taková nemastná-neslaná.
Každopádně si myslím, že spisovatelka potenciál má a někam to ještě dopracuje :-)
Nejspíš to není kniha pro každého, ale mě naprosto vtáhla do děje a probourala tak mou v tu dobu probíhající "čtenářskou krizi". Každá z postav popisuje nastávající linku děje a Vám se tak naskýtá vidět každou kapitolu jinýma očima. Přátelství mezi černým a bílým mužem, které mělo být v knize hlavní, mi přišlo spíše jako okrajové téma (ne že by to ve výsledku vadilo).
Kniha přináší pohled na dobu po 2. světové válce v opuštěných končinách Jihoamerického pole, na dobu neskrývaného rasismu, který je považován za naprosto přirozený, ale jak zjistí některé z hl. postav ne třeba v Evropě, která se přitom zmítá v úplně jiných problémech.
Nahlédnete do duše vojáků, kteří se s bolestnými vzpomínkami musí vyrovnat po svém, na ženy, které se musí podřizovat mužům a žít poslušný život, na zlo i dobro, které je v každém z nás a v každé době.
Příběh je to silný s na konci Vám bude jedno kdo starého pána zabil, budete rádi, že zemřel.
Knihu jsem si musela přečíst po dlouhé době a tentokrát jsem z ní měla trochu smíšené pocity. Rozhodně je to ideální čtení pro fanoušky sci-fy, ale i pro ty co se chtějí trochu zasmát. Problém je v tom, že mě první díl prostě nedonutil přečíst díly další. Každopádně jako humorná oddechovka svůj účel kniha plní a pokud jste třeba fanouškem Červeného trpaslíka, tohle by Vám nemělo uniknout.
Tohle prostě není jedna z "dalších" vyplivnutých detektivek. Autor rozhodně umí psát, postavy mají výborně propracovaný charakter a ačkoliv jsem od půlky knihy věděla kdo za únosem stojí, hltala jsem dál každé slovo.
Kniha mě mile překvapila. Autor bravurně popsal funkci a problémy dnešního modelu rodiny od jejího idealistického vzniku - zamilovanost, svatba, děti - až k nevyhnutelným okamžikům výchovy jako je puberta potomka, krize středního věku a předem prohraný boj s pravidly nastavenými dnešní společností. Témata, ke kterým dnes většina přistupuje jako k samozřejmosti života autor bere s veškerou vážností a okrajově nabízí i pohled do dnešního školství, které se navzdory vývoji doby příliš nezměnilo. Pokud chcete knihu u které můžete rozjímat o životě svém i druhých, knihu nepříliš veselou u které se přesto místy musíte usmívat - směle do ní :)