Pavgem komentáře u knih

Kniha a celá sága mě nezklamala, naopak bylo to dobré, čtivé, odpočinkové a rád jsem si to přečetl. Celou ságu jsem postupně četl asi rok (prokládaje to jinými knihami), takže teď je mi skoro líto, že to už končí. Asi vrcholem byla čtvrtá část Věž vlaštovky, ale poslední díl taky nezklamal. Zpočátku mě trochu vadilo roztříštění časových linií děje, ale potom se to ustálilo do přijatelné podoby. Popis války z různých pohledů včetně toho krvavého ze stanu lékařů byl excelentní. Konec této knihy a celé ságy je takový zvláštní. Skoro bych řekl, že si autor udělal prostor pro případné pokračování. Ale protože to se neobjevilo ani po šestnácti letech od 1. vydání originálu, tak si myslím, že to byla skutečně definitivní tečka za tím naším příběhem a že had Uroboros se s posledními stránkami tohoto dílu zakusuje do vlastního ocasu.

6 31.03.2015

Tahle kniha mě dostala. Ano, není lehké tento mnohovrstevnatý příběh přečíst. Skoro se dá říci, že to jsou takové textové puzzle (složené i z různých sad písmen), ovšem pan Wiśniewski je dokázal spojit a složit tak, aby opravdu do sebe zapadaly. Skoro až dojemný příběh německé dívky, která zázrakem přežije bombardování Dráďan a za měsíc chodí ulicemi New Yorku a po roce se koupe v tropickém ráji, který přestože se stane peklem, dá jméno přitažlivému druhu dámských plavek. A přitom pracuje, snaží se žít a snaží se smířit s prožitou hrůzou i se skutečností, že patří k národu, který rozpoutal a roznášel hrůzu a smrt. Hodně jsem čekal, co přinese konec. Ne, nezklamal mě, i když si myslím, že nějaké rozuzlení v životě Anny ještě musí být stránkách, které nebyly napsány. Já bych jí přál, aby i ona našla ten malý kousek běžného štěstí, po kterém toužíme každý.

4 23.02.2016

Tento díl převyšuje tři předcházející, je temnější, dravější a i snad i erotičtější. Inu Ciri už není dítě a poznává svět ve své temné a nespravedlivé podstatě. Věž vlaštovky se čte velice dobře a dychtivě, děj je snad trochu komplikován různými úhly pohledů různých postav a časovými skoky tu ze současnosti do minulosti a zpět, ale není to na překážku k pochopení a dodává to i jistou dramatičnost. Nevím, jaký bude díl pátý, který mě zatím logicky čeká, ale skoro se bojím, že toto byl vrchol celé pentalogie.
Moc se mi líbilo, jak elf vysvětluje člověku Geraltovi úskalí elfí dlouhověkosti. Jde o sex, protože už po pouhých sto letech vás přestává bavit. Vše jste vyzkoušeli a prostě už vás to nudí. Díky bohu, že já jsem zatím jen trochu za poločasem této doby, tak snad ještě těch dalších padesát let mi ta chuť vydrží.

4 12.03.2015

Toto je druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora četl. V obou případech mám stejný pocit. Námět je skvělý - tedy na psychothriller. Ale nemohu se zbavit dojmu, že autor nevyužije veškerý potenciál, který námět má. Je tu moc vedlejších a trochu rozvláčných dějových linií. I když profesorova choroba opravdu existuje a projevuje se halucinacemi se zemřelými příbuznými (tady si autor nevymýšlí - jde o zvláštní druh demence), tak tyto pasáže a úryvky z minulých životů jsou dlouhé a na úkor toho, co se děje s uvězněnou dívkou. Nemyslím si, že jsem nějak otrlý člověk, ale nějak se autorovi alespoň u mě nepodařilo dostat pod kůži tu hrůzu a bezmoc uvězněné dívky. A tak na mě vlastně nejvíce zapůsobila skutečnost, že by bylo na světě tolik lidí, kteří by byli ochotni se v přímém přenosu na to mučení dívat a vědět, že jediným vyústěním toho je smrt té dívky. A nebyli to jen nějací mafiáni, ale i normální lidi, třeba dva studenti práv. A nikdo nekontaktuje policii a jen čekají na jediné možné vyústění - tedy vraždu, kterou chtějí sledovat. No a vlastní konec (nechci jej prozrazovat těm, co to nečetli) taky není zcela happy a úplný závěr není zcela v souladu s normální etikou a morálkou, přestože je zde vydáván za správný čin.

4 21.02.2015

Tako kniha je dobrá a myslím, že je to trochu jiný Viewegh, než jindy. Člověka nutí přemýšlet, kdy a kde na něj čeká ta jediná jistota, která chodí s kosou. A taky o tom, že člověk má žít naplno, protože právě dnešek je prvním dnem zbytku našich životů a nikdy již nebudeme mladší, než dnes. Pochopitelně je to kniha krátká, dalo by se to rozpracovat, ale to už je ve stylu psaní pana Wiewega. Taky je zde několik dobrých hlášek, které stojí za to si poznamenat i do vlastní paměti - třeba: "V boha nevěřím, ale chybí mi.", nebo "Životní pravdy nejde vyslechnout."

3 21.02.2015

Tři hvězdičky za čtivost a dobrodružnost. Ale jsou tam dost nereálné věci. Je to takový zvláštní útvar - na sci-fi je to moc fantasy a na fantasy je to moc sci-fi. A další nešvar, se kterým jsem se již několikrát setkal i u jiných knih, konec je takový uražený, uspěchaný, nedotažený. Střední část knihy je až zdlouhavá, krok za krokem popisující postup džunglí a vyvrcholení děje, kde se má krájet chleba a napětí, je na několika posledních stránkách. Začínám si myslet, že autor je předem domluvený s nakladatelem na konečném rozsahu knihy a když přepálí střední část, konec se mu musí vejít do určeného zbytku. Ale jinak na deku na dovolené, nebo jen pro oddych se to přečíst dá.

2 03.03.2016

Tohle určitě není to nejvrcholnější dílo tohoto autora. Námět je jistě páralovský, ale jinak je to takové rychlé lehké čtení. Téma by rozhodně stálo rozvinout. Jsem spíše zklamaný, ale přečíst se to dá. Jednou. A že by to bylo vzrušující či snad skandální? Ani náhodou.

2 21.02.2015

Nejsem puritán, ale místy to bylo asi opravdu přes čáru. Na druhou stranu autorka postupně odhaluje, proč hlavní hrdinka je taková a dělá takové nechutnosti. Je opakem své puritánské a pokrytecké matky, která jí vlastně zavrhla tím, že ji chtěla opustit svou vlastní sebevraždou, při které otrávila i jejího malého brášku, ale jí samotnou na tomto světě hodlá zanechat. Tato rozšířená sebevražda se nepovedla, ale zároveň se o ní později v rodině nikdy nemluvilo, jako by se to vůbec nestalo a nikdy tam neproběhlo žádné vysvětlení a žádná katarze. Nedovedu si představit, jak třeba na mě by podobná traumatizující situace zapůsobila a co vše by pak člověk vyváděl. Nevím, jestli se autorce povedlo dostatečně vysvětlit, že právě v tomto spočívá celkový postoj tohoto konktrétního exempláře zkažené mladé generace - jak se tady někde v komentáři níže někdo vyjádřil - ale já to tam tak vidím. A proto tomu dávám takové střední hodocení. Dost možná i za odvahu to takhle napsat a vydat - protože já bych jí nejspíše neměl.
Ale je to opravdu pro silnější nátury, těm se slabým žaludkem by se mohlo udělat špatně. Taky tam pochybuji o jednom zmíněném momentu a to o tom, že by někdo osmnáctileté holce provedl na její žádost sterilizaci, aniž by pro to byly nějaké vážnější zdravotní důvody.
Shrnuto - určitě nelituji, že jsem si to přečetl, ale že bych zase u toho hýkal nadšením, tak to taky ne.

1 03.04.2015

Opět dobrý Adler-Olsen nezklamal, především pak v druhé části a ve strhujícím závěru krimithrileru popisující sociální nespravedlnost a zločiny, které vedou nakonec k následné pomstě. Konec opravdu není pro slabé nátury, ale je nečekaným rozuzlením celého složitého příběhu, který se postupně splétá ze tří časových pramenů. Svým způsobem se to nečte lehce, ale zase se od toho nedá odrhnout. Možná první polovina knihy je trochu rozvláčná, ale ta druhá to vyrovnává. Je vidět, že kostlivce ve skříni asi bude mít každá země a že dnešní poměry ve společnosti, jsou úplně někde jinde, protože podle měřítek poválečného Dánska by na ostrov Sprogo musel jít dnes nejspíš kdekdo. Asi je dobré o tom vědět, až se nám ta naše doba bude zdát za blbou.

1 24.03.2015

Zajímavý námět fantaskní historie, na které se autor snaží osvětlit zákonitou cykličnost vzniku, vrcholu a zániku vlastně všeho - tady ale vybájené Říše. Bohužel je tam tolik filozofie a někdy se moc opakuje, že to škodí ději, který se především v první části neskutečně vleče - možná i proto, že jsem tuto historii již znal i z knihy Zlatá skrýš, na kterou tato kniha volně navazuje (ale může být čtena i samostatně a možná je to pro čtenáře lepší, protože pak prvních 200 stran nevnímá jako již známou záležitost). Také všechny postavy zde pronášejí hluboká moudra, ať jsou to staří, mladí, ženy, muži, přátelé, nepřátelé, ať jsou v klidu nebo v okamžiku ohrožení či dokonce v hodině smrti. I ten barbarský král je někdy Marcem Aureliem, tedy filozofem na trůně. Cubeca je jist chytrý člověk s IQ přes 200 bodů, ale jakoby neuměl stvořit literarní postavu hloupější než je on sám, nedej bože i nějakého primitiva. Ale konec nakonec je docela dobrý a velice chválím postavu devadesátiletého staříka Booa, pronášejícího různé průpovídky a vtipná moudra a tak se nemohu ubránit, abych neukončil tento komentář jednou jeho fakt skvělou hláškou (mírně parafrázovanou):
"Telesných rozkoší si mohu užívat kdykoliv chci. Stačí jen když si vezmu dostatek projímadla."

09.06.2015

Byl jsem velice zvědavý, jak si s touto téměř ryze českou a historickou tématikou poradí americká autorka a musím konstatovat, že velice dobře. Musím se přiznat, že jsem o této skutečné historické události z Českého Krumlova nevěděl, ač jsem odkojen všemi těmi golemy a Císařovými pekaři. Myslím, že se autorka docela drží i historie, pochopitelně až na ten vyfabulovaný a trochu americký happy end. Také jsem nevěděl o existenci Voynichova rukopisu, který dodnes nikdo nerozluštil, i když možná proto, že ve skutečnosti text nedává žádný smysl. A jako bonbónek bylo pro mě - profesionálního zahradníka - zjištění, že holandskému velvyslanci vytryskly slzy do očí, když poprvé na dvoře Rudolfa II spatřil do té doby nevídanou rostlinu - tulipán.
Kniha je debutem autorky, kterou prý třicet let nikdo nechtěl vydávat. Nevím, co psala dříve, ale tato kniha se přečíst dá a dokonce obstojí i u lidí, kteří velmi dobře znají místa děje, které autorka navštívila nejspíše poprvé jen jako turistka, později možná v rámci studijní cesty k zpracovávanému námětu. V úvodu děkuje českým přátelům a myslím si, že tato důkladná příprava na místě je z knihy vidět. Kniha také na obou březích Atlantilku může popularizovat naší zemi a naší historii a to vcelku poutavou formou.

23.04.2015

Knihy pana Frýborta mám rád a vždy jen lituji, že jejich autor v roce 2007 předčasně zemřel. Jistě by měl co psát o dněšní naší době, která se zase tak od dějů jeho knih mnoho neliší. Snad by jen v nich dnes již nebyl údiv nad americkým metařem, který mobilem telefonuje na centrálu a ptá se, jestli má také zamést nějakou konkrétní ulici (když uvážíme, že kniha byla napsána na přelomu tisíciletí, tak si uvědomíme, jak nás ty mobily, internet a podobné technologie v několika letech zcela pohltily). Tato kniha je již tuším devátá, kterou jsem od autora postupně přečetl, tak mi pochopitelně některé části připadají stylově podobné - prostě již znám rukopis autora - ale nakonec to vzhledem k vyprávěčskému talentu na zvádu není. Snad jen já osobně bych nedokázal někoho přesvědčovat a přesvědčit k sebevraždě, přestože by to byl lump největšího kalibru.

18.04.2015

Ani já tuhle knihu nepochválím. A to jsem se na Nesvadbu, kterého jsem v mládí četl rád, těšil. Ale musím se příště podívat po něčem jiném od tohoto autora. Nebylo to moc srozumitelné, dialogy nějak nenavazovaly a louskal jsem to dlouho po kouskách a jen jakási čtenářská duše uvnitř mne mě donutila to dočíst.

08.03.2015