Palivo komentáře u knih

Můj čtvrtej Roth myslím a konečně za plnej počet, i když objektivně je to asi tak za 8,5/10, ale že mám dobrou náladu, kafe a akorát jsem se vykadil, dávám plnej počet.

Marcus, hlavní hrdina této knihy, je spořádanej syn židovskýho řezníka, kterej dovalí na vysokou školu a okamžitě roztočí osudovou ruletu s názvem Prci prci prcičky: orál v autě edition. Jelikož je ale nabubřelej a nerd, všichni ho brzy začnou štvát a spirála kokotin se roztáčí směrem k možnému vyhazovu - což by znamenalo, že by musel okamžitě nastoupit do korejský války a tam by byl jinačí vyhazov - do vzduchu. Drámo jak hrom jsou džery a tom.

Jedna z nejsvižnějších knížek co jsem četl. Roth je prostě takovej Mirek Dotunil americké literatury.

5 28.03.2019

Asi čtyři nebo pět povídek, který byl až překvapivě moc funky. Třeba ta vo klukovi, kterej jede napříč celým švédskem, páč sleduje jednu buchtičku ve vlaku. Já takhle taky jezdím, ale jen na PornHubu.

Ve finále jsem byl docela překvapenej, že Hamsun valí takovýhle oddychovky.

28.03.2019

Kašpárek Nielsen a jeho Dánská občanská válka se válela v levnejch knihách a tak pám "naval to sem prodavačko," a ona mi to navalila. A já se pak navalil doma. Vínem. Tomu se říká čistá postupka. Navíc s knihama je to stejný jako se ženskýma - po lahvi vína jsou hezčí.

První kapitolu hodnotit nemůžu, protože jsem ji viděl dvakrát, někdy i třikrát. Pak jsem ale vystřízlivěl a musím říct, že knížka to byla pořád dobrá. V Dánsku vypukne válka, protože hypotéky jsou moc drahý a všichni nenávidí banky. Koukám, že Nielsen má z ekonomie stejnej doktor Rath (čti doktorát), jako já - žádnej. Hlavní hrdina je jako vystřiženej z románu od Hulibrka, akorát jde tedy dost citelně poznat, že Nielsen je tak o tři levely hloupější, což ale nijak neubírá na čitelnosti. Ta je svižná hlavně tím, že do knížky hází různý bizarní povídky, třeba o rajčeti, schovávání židů v prdeli jiného člověka a statkáři, kterého by nevzali ani do slovenské Farmár hledá ženu, a to je už co říct. Trochu Nielsena podezírám, že si sepsal tyhle povídky a pak nevěděl co s nima a obalil to válkou (která tomu stejně nedává žádnej rámec). Mě to nevadí, páč v knize byly tanky, prci prci prcičky a dokonce i anatomie prdu.

8/10

5 28.03.2019

André Pijere Mandidůdy napsal knížku o dvou buchtičkách, který jsou u moře v Itálii a jedný z nich začne šplouchat jak na maják, tak i na mušličku. Tím pádem si tedy vybere floutka co jde okolo a řekne mu, že se bude zazdívat vjezd do nudlárny. Pro neznalé sexuelních pojmů: že se v její troubě upeče nějaký ten dortík, italsky: panakota pro kokota. Tohle rozhodnutí má za následek, že nás dalších 50 stran autor mučí tím, co si tahle dívka představuje. Já jsem sice romantik a na sex se občas i vysprchuji, ale tohle bylo chvilkami moc. Když někdo o kapradí nebo o lopuchu napíše víc než jedno slovo, tak kámo víš, že jedeš po dálníci do průseru. Nakonec se to přežít docela dalo, ale jelikož jsem už zkušený pardál, který jezdí jak předem tak i zadem, moc mě to nevodrovnalo. Za lyričnost ubírám a zároveň přídávám 2 body, takže celkově to je dle mé literaturistické kalkulačky za 7/10 a doporučuji to všem dívkám, které chtějí poprvé péct dortíky.

3 28.03.2019

Dobré den!

Tak valím takovýhle bomby teďka. Jelikož mi byla tahle knížka dána, musel jsem ji přečíst. Aspoň teď můžu vstoupit do toho malého klubu 10 vyvolených lidí, kteří Dickense četli a můžu dělat ještě důmyslnější hmmmm, když o něm někdo začne mluvit.

V tomhle díle se maník co se jmenuje Pip dostane k prachům jako eminem a odjede do londýna, kde hned rozjede techtle mechtle. Jako správnej boháč se vysere na rodinu a služku co by mu hned vykloktala a místo toho se snaží zaujmout naprcanou protivnou Estellu, která by zasloužila v každý kapitole osmadvacet facek.

No a pak samozřejmě o dost chechtáků přijde a telenovela z Anglie se začne zašmodrchávat. Musím říct, že Dickens má chvílemi dost dobrý flow a sem tam to zavalí do rýmu a čte se to dobře (v angličtině), ale bože, jestli je na světě víc ukecanej chlap. Vsadím boty, že si Dickens povídal sám se sebou aby se cejtil dobře. Celá knížka byla dobrá, ale měla by se zkrátit asi o 300 stran. Takhle to působilo jak nějaká telenovela nebo Tak jde čas.

7/10

2 28.03.2019

Útlá knížečka od muže, jehož jméno dokážu vyslovit a napsat jen po dvanácti becherovkách. Tentokrát klasické dilema muže: mám penis a chci klátit anglickou buchtičku, ale ona nechce. THE DRAMA.

Možná anglická buchtička pochopila, že ten francouzský veterán je tak trochu pedofil, protože kdo jinej by se začal v tramvaji bavit s děckama a pak je vodil do kina. Kdo vůbec mluví s dětma? A proč? V sexu jim to moc nejde a v hospodě za ně člověk musí všechno platit, páč nevydělávaj. Otřesný lidi.

Jak to dopadne a jestli je v knize nějaký hip hap hop, to vám samozřejmě neprozradím.

7/10

2 28.03.2019

Tuhle knížku jsem objevil v Brooklynu v knihkupectví a páč na obálce bylo napsaný Mišák, hned jsem to lapil a říkám "dej to sem ty američane, valím s tím dom nazdar," aniž bych se podíval, že je to cestopis z Indie, Číny a Džaponska.

Proti cestopisům nic nemám a Mišákův Ekvádor byl naprostá bomba, ale jestli mě tři nějaký národnosti fakt nezajímaj, tak to jsou čínani, indiáni,džaponci, rusové, tibetané a všichni asiati. Mišák to navíc tentokrát popisoval dost stroze a mdle, asi mu tam nikdo nedal dorgy nebo napít, takže halucinogenní lingvistiky opravdu mnoho nebylo. Na nějakej hinduismus taky nejsem zvědavej, páč moje náboženství je jégr kérky kvéry děvky.

Zklamání.

7/10

1 28.03.2019

Bom žorno.

Čtvrtý díl epické ságy Karel Ove je za mnou a musím říct, že to byla pořádná šťáva! V tomhle díle se Karl Ove zaměřil pouze na svůj první vjezd do buchtičky a proto je kniha taky tak tlustá, jelikož mu to trvalo osmnáct let! Vždycky se totiž vycákal ještě předtím, než se vůbec piňdourem přiblížil k vrátnici a tak to šlo pořád dokola asi desetkrát, aka Karl Love -Pán prstění. Trochu mi ho bylo líto, ale když někdy ke konci prozradí, že nikdy nehonil, no tak se pak taky to jelito nemůže divit, že před bitvou je každej cákatel! To by mě zajímalo, co se mu honilo hlavou, že nehonil. Honění je to nejlepší co může bejt. Dyť třeba i ve filmech jsou honičky to nejlepší co tam je. welcome to the #logika, duhhh!

Hodně mě překvapilo, že Karl Ove byl ještě větší ubožák než já. Musím říct, že kdybych byl jeho rodič, tak ho třískám každej boží den, takový hovado jedno mladý a rozmazlený, který švihá obrazy z okna a držkuje na starý lidi. No a mezitím pak už v knize není skoro nic jinýho, než prcání, myšlení na prcání, myšlení na prcání studentky a chlastání vodky a vína. Takže v podstatě to, co já dělám už od osmnácti do teď.

Musím říct, že jsem s přibývajícíma stránkama přistihl, že jsem asi ještě nikdy nefandil žádnýmu jinýmu klukovi tak moc, aby zasunul a když už ne to a tam, tak alespoň šuplík v kuchyni nebo desku do obalu. No a zasunul nakonec nebo nikoliv? To vám oddaní čtenáři samozřejmě neprozradím, ale jen trochu napovím: poslední 2-stránka to vystřelila z 80% na 120%. Takový brutální závěr mě naprosto rozerval. Bravo. Otevřete šampus! Doneste chlebíčky!

5 28.03.2019

Že je Roth mistr spisovatel, o tom žádná, dyť po něm dokonce pojmenovali i hodnost, rothmistr. Bohužel, Jako každý člověk bylo takový banální, že jsem kontroloval, jestli jsem náhodou omylem nekoupil banány. Nekoupil. Škoda, páč banáni jsou zajímavý. Je to totiž jedna z mála potravin, která se dá jíst i když je člověk vzhůru nohama, a to tak že se aplikuje do konečníku. Ale to jsem teď, mám takové tušení, trošičku odbočil. V této knize sledujeme cápka, kterej se několikrát rozvedl a ještě víckrát byl na operaci s nějakejma nemocema. Prostě příjezdová cesta do myšlenkového průseru. Tam se taky čtenář rázem ocitne, ale místo nějakých hlubokých úvah Rothmistr připravil jen trochu suchou a banální exkurzi po zdravotní kartě a předchozích sexuálních avantýrách. Takže takový mehh.

2 21.03.2019

Velkom to guláš.



Pec na nosorožce je v podstatě Mlýn na mumie 2: už se to smaží, už se to peče. Tentokrát se detektiv jmenuje jinak a zasazeno je to do 20. století, ale jinak všechno zůstalo při starém: klácení buchtiček, pojídání buchtiček, pražské uličky a dávka fantasmagorie. Bohužel, je to tak přecpaný nesmyslama, že ačkoliv to šlape v podstatě dobře (páč se pořád něco děje, jak říkal už Mirek Dotunil), po chvíli z toho člověka rozbolí hlava a klidně by si dal jednu nebo dvě naprosto normální stránky, na kterých Stančík přestane nachvilku dělat gangbang se svou představivostí. Tady platí to co říkám svým partnerkám v posteli: méně je někdy více. Na vtipnosti se tentokrát taky trochu ubralo a spíš než zábavná knížka to působí jako by se nějaký fanoušek Urbana a Stančíka nafetoval perníkem a snažil se napsat všechny halucinace na co nejmíň stránek.



Škoda. 6/10

4 21.03.2019

Čauky mňauky.

Vydání, co jsem šlohl u dvou taliánů na večeři, obsahuje též povídku Max, která byla tak za 6 z 10. Že mi ale Riccardo udělal dobrý rizoto a Deborah jednou šáhla na koleno, zvedám na 7/10.

The World of Sex začíná klasickýma kundovinama, který Miller šlehá zprava zleva a to hned od útlého věku, kdy první vagíny viděl již v šesti letech. Jiná doba! Za mě už byly holky na pískovišti dost cudný. Poté se Svět sexu přelije do vyprávění o jeho manželství, kdy klátil matku manželky a její kamarádky, když šel ven s kočárkem a jestli tohle není ráj, tak nevím co už. Možná jist pizzu udělanou jenom z Jaggermeistera? Nicméně, vše finišuje ve větších rozměrech, dojde na život, osud, náš úděl a podobný věci a za tenhle Camusovský twist dávám 9/10.

3 15.01.2019

Bom džorno!
Beale street blues:

Taková love story, to sem nezažil od dob Pomeje a Džambulka. V tomto příběhu z Ameriky je maník ve vězení a venku běhá jeho těhotná bambule, která se ho snaží dostat ven než na svět vyprdne dítě. Jelikož jsou ale všichni v knize černoši a strážníci jsou běloši, je od začátku jasný, že tohle žádnej jednoduchej basketbal nebude.

Baldwin je dobrej vypravěč, takže to tříská zleva zprava a stačí pár stránek a postavy jsou dobře prokreslený. Že je někdo černej nebo bílej je v podstatě jedno, protože tohle funguje i na tý univerzální rovině - rodina, láska, děcka, manžel v krimu. No a když už to začne trochu stagnovat a padat ze 7,5 na 7, Baldwin navalí závěr brutální jak moje stolice po sobotní noci a všechno pošle do pekla.

8,5/10

3 20.12.2018

Přeji Vám Veselé špagety.

A teď už k pořádné recenzi.

Dva kostely jsou o vesnici Il ragů pomodoro, kde je několik kostelů a lidí, ale žádná pizzeria. Že tu tedy dojde k tutti frutti katastrofi je nasnadě. Tou katastrofou je První světová a tak třináct italiánů narukuje na frontu. Musím říct, že válka je svinstvo, ale ještě horší a vyloženě barbarský mi přijde to, že tam ti chudáci vojáci musí jít po rukou!! Kdo tohle vymyslel!! A teď si představte, že ručkujete až do války a co tam je? Fronta! Já bych byl zhnusenej. Mě stačí, když jsou přede mnou tři lidi v Lídlu a už mám chuť někomu rozmačkat il banano vo hlavu!

Celá tahle švanda je napsaná zručně (autor ji psal rukama, takže tohle je pochopitelné) a jde vidět, že pan spisovatel by strčil do kapsy i Mirka Dotunila, ale bohužel, on sám vytunil svoji knihu až moc. Číst tisíc stránek o tom, jak kdo přišel k přezdívce a kdo jezdí autobusem a kdo ne bylo místy vyloženě utrpení. Myslím, že někde kolem bambiliontý stránky můj mozek odpochodoval na autobusák, chytl spoj do Domažlic a založil tam rodinu.

Takže za mě 6/10, vcelku příjemná kniha je místy strašnej Alessando del Gulášo a to mě opravdu nebavilo. Kdyby to Vassalli očesal, asi by to byla větší pecka.

Naschledanou u další recenze a nezapomeňte mi pod komentář dát lajk, subskrajp a sdílejte lidičky.

2 14.12.2018

V žáru noci jsem si pořídil, protože často žeru v noci. A tak jsem si řekl, že spojím příjemné s užitečným (tedy něco jako když vysáváte nahej a náhle se dlouze zadíváte na násadu vysavače).

Kniha začíná vraždou a pak už se to valí z kopce. Doporučuji tedy knihu raději přivázat k ruce, aby se nevodkutálela. Místní policajti zatknou černocha, ale zjistí, že to není vražditel, ale úplně naopak: the policajt. A ne jen tak ledajakej, protože Viržil je něco jako černej Colombo. Blackombo! Jelikož tehdy ještě nefrčel basketball, všichni ho v městečku nenávidí, protože se na rozdíl od nich nemusí opalovat. To Viržilovi ale moc nevadí, protože je nad věcí a má inteligenční kvocient asi 14 000.

Jelikož jsem moc detektivek v životě nečetl, nevím jestli to bylo hodně funky nebo málo funky, ale celkově mi to připomínalo nějakou epizodu Colomba nebo Herkulesa Poirot. Prostě blbí bílí policajti choděj po stanici, zatímco Blackombo vždycky dorazí a na závěr řekne něco ve smyslu: "No dobře hoši, ale všimli jste si, že ten člověk je levák?" BOOM.

Rasová segregace je v knize popsána dost výrazně, ale někdy až tak moc výrazně, že mě to vyloženě otravovalo. Že se nemůže jít vykadit nebo si jít koupit housku, to mě teda moc nešokuje, když vím, jak to fungovalo.

Závěr byl dost staromódní a to já rád, protože já pořád nosím starou módu, třeba kalhoty jsem si koupil naposled předloni. Každopádně, mohlo tam být víc bouchaček nebo kulomety a tanky. Proč ne? Ano osazenstvo, to je otázka, kterou si musíme položit.

7,5/10

3 08.12.2018

Bom zorno.

Tahle knizka je o tom, jak chlapek, kterej az podezrele moc vypada jako Jack Nicholson, dojde do blazince, kde se pusti do fajtu se sestrickou. Proc s ni mel problem vubec netusim. Sestricky obcas sleduji na vychovnem kanalu pornhub.com a vzdy vyjdou ve vsem vstric a nechaji si libit cokoliv. Asi jina doba.

Knizka byla docela vtipna, tedy hlavne protoze Randál MacMurphy byl vtipnej, ale obcas me opravdu stvalo, jak to ten nemej indian dlouze okecaval. Skoda, ze ani jednou nebyl v kuchyni, ja mam totiz tuze rad indickou kuchyni a to by bylo za 10/10. Na druhou stranu mi prisel konec strasne uspechanej, kdy se v podstate na 15 poslednich strankach udalo vic nez za poslednich 200. Trochu jako kdyz jdete kadit a ono to rychle vypadne, takze jste si ani nestacili poradne zahrat hru na zachode.

Celkove hodnotim osmi bludistaky.

5 21.11.2018

Bom džorno.

Orfan Masterson je knížka, kterou jsem dostal jako dárek, takže jsem ji musel přečíst. Nejsem hovado. Příště bych raději třeba tofu nebo prázdnou plechovku od piva.

V tomto epickém románu sledujeme jednoho severokorejského Foresta Gumpa, kterej se přimotá do všemožných dobrodružství, který může vymyslet leda někdo na kokainu. Tím pádem vyrazí i s ministrem obrany například na návštěvu Texasu, kde jsem již vyloženě kroutil hlavou tak, že jsem si připadal, jako bych se díval osm hodin na tenis .

Otravný styl, patetické bláboly, šílená a značně dementní zápletka, vše kulminující v prapodivný mix Casablanky a 1984. Ne.

8 06.11.2018

Ne.

Proste ne. Neslo to.

1 26.10.2018

Bom dia.

David Mičel otevrel stavidla zlemu Palivu. Tato literarni exkurze se bude jmenovat Do pekla a zpet. Jak jiste vite, jelikoz jste cetli moji biografii nebo alespon wikipediji, rozumim si se sci-fi a fantasy asi jako Halina Pawlovska s dietama. Tedy vubec. Jenze jsem potkal jednoho anglickyho kuchare a on porad, ze "Slade house, ty vole to je bozi jak rizek," rikam "Neval do me takovy hlemzy kamo," ale on ze si to musim precist. To by se nikdy nestalo, kdyby mi to druhy den nejakej dedek nevrazil v krame do ruky, ze to docetl a at to dam nejakymu sirotkovi. Rikam si, tak tohle je asi osud Pali, stejne jako kdyz v knajpe dostanenes z nenadani 8 jagermeisteru zdarma, potom co sis je objednal a zaplatil.

Tak jsem se do toho pustil, i kdyz jsem vedel, ze David Mičelu napsal Cloud Atlas a dalsi takovy kokotiny. Jak se ale rika v bordelech, nesud slapku dokud nezaspuntujes nudlarnu. Pustil jsem se tedy do toho a brzy bylo hotovo /poezie level 9. Prvni kapitola byla nesnesitelne otravna - nejakej malej fracek sel do baraku se svoji mati a pak jim duchove sezrali dusi. Tedy zapletka jako kdyz ja jdu do nejakyho nonstopu na Letny. Ale pokracoval jsem - a to jen abych zjistil, ze vsechny 4 casti jsou naprosto stejny. Vzdy se objevil nejakej mongol, kterej chtel jit do toho baraku, pak do nej sel a sezrali mu dusi. Takze jako ja, kdyz jsem si rekl, ze uz do zadnyho nonstopu na Letny radeji nepujdu a pak jsem sel a probudil se v nedeli v Hradci Kralove.

Kdyz kniha finisovala, uz uz jsem premyslel nad tim, co si dam na nahrobek, protoze jsem vazne premyslel nad tim, ze mozna skoncim driv nez kniha. V posledni kapitole se vse opakuje opet dokola, jenze tentokrat je hlavni hrdina ghostbusters, takze duchozrouty zabije a diky tomu kniha konci, jinak by pokracovala do nekonecna asi.

Tuhle anglickou variaci na Troskovy Strasidla nebo Princeznu ze mlejna tedy ve finale hodnotim 1/10 a ten jeden bod je za to, ze jsem to prezil.

Solidni jednohubka!

Uhlman se necamra s nesmyslama okolo a rozjede naprosto banalni pribeh o tom, jak do tridy prijde novej kluk a dalsi kluk se s nim chce kamaradit. Tim nemyslim ukazovani famfulinu nebo tak, ale stary dobry old school kamoseni, vy hulvati! To se mu povede, ale jelikoz se tou dobou akorat dostaval k moci strejda Hitler, a ano, jeden z tech kamosu je Dzery a druhej Tom, vse se zacne trochu komplikovat. Originality kniha v tomto ohledu mnoho nepobrala, ale zaverecna kapitola a posledni veta privodi takovou husinu, ze jsem si pripadal jak Jan Hus!!

4 17.10.2018

Ztracena cest Katky Svestkove je moje osma kniha od Heinricha Bölla, takze ted uz muzu napsat, ze jsem v zivote vickrat cetl knihu od Bölla nez zehlil a utiral prach dohromady.

Musim rict, ze jsem ze zacatku trochu pochyboval o inteligenci hlavni hrdinky. Katka ztrati cest a v knize neni ani slovo o tom, ze by zkontrolovala prostor za lednickou, nebo ze by prohmatala skviry mezi sedackama na gauci. Tam to ja kontroluji vzdycky nejdriv. Je pravdou, ze svoji cest jsem tam ale nikdy nenasel a to predevsim proto, ze jsem ji ztratil na diskotece v Blizkovicich, kde jsem jednou kadil po par vodkach na parkovisti a nekdo rozsvitil automobilove svetlomety primo na mne. #kaditoo

Kniha je zajimava, forma poutava a ucelna a Katka Svestkova k politovani. Zaver byl smutnejsi nez moje posledni vyplata a to nechces homie.

7/10

8 17.10.2018