Palivo
přečtené 505
Jiskra
2023,
Linda Boström Knausgård
Bom dia literární rodino! Jak všichni ví, jsem tady největší znalec Karla Ovulace Knausgarda a tím tady myslím na světě. Nemohl jsem tedy vynechat i tento příspěvek do rubriky "Karlovy lapálie." Linda se v Jeho boji jeví jako docela sympatická čmafíta, která má bohužel ve věži víc strašáků, než taková Jana Peterková. To je smutné. Svět je ostatně velmi smutné místo. Třeba když vám spadne dort. Nebo když vám ujede šalina před nosem. No ale! V téhle knize se na Lindu můžeme podívat z jejího pohledu a je zajímavé sledovat, že tentokrát sledujeme to co se děje uvnitř, přičemž tam Karlovo vyprávění povětšinou končilo ("odvezl jsem ji zase na tři tejdny do léčebny"). Bohužel, uvnitř léčebny se děje přesně to, co by jeden čekal. Lejou tam do nich elektřinu od rána do večera a to mě teda dost nasralo! Já si tady zapnu lampičku a mám od PRE rovnou poukázku na randál! Letos jsem platil za elektřinu 45 400 Kč a ve Švédsku to zadarmo lejou rovnou do lidí?!!! Tak co to je FIALO!!!! Opravdu hnus! Tento liberární přístup k elektronizaci lidí se v knize opakuje asi stokrát, což je umořující a jak mi bylo ze začátku Lindy trochu líto, v polovině knihy bych už do ní napral takovejch 380V. Naštěstí pak se konečně vymotá ze sebelítosti, tedy alespoň z léčebny, a jde vzpomínat na dětství a manželství, což bylo jediné, co mělo aspoň nějakou jiskru, což je v knize o elektřině dost slabota. Takže já dávám 4 PRE z deseti. PS: překvapilo mě, že zabitá kočka, která se vyskytla v Morning Star od Karla Oveho, měla reálný základ. Solidní humpl.... celý text
Falknov Calling
2020,
Filip Koryta
Bom dia, literární rodino. Koryta průměrnosti byly rozvorány a já jsem tady, abych je zase zametl! Jak se mi tahle knížka dostala do ruky, to je mi záhadou. Asi jsem si ji do té ruky vzal, když tak nad tím teď přemýšlím. No to nebyla zase taková záhada! Koryťák v téhle knížce popisuje jak vyrůstal v Sokolově, což je asi někde v Česku. Celý to je takový hřejivě hořký funky vyprávění, který by si mohl Jarchovský s Hřebejkem smotat a vykouřit. Občas se tam zavalí nějaký fakta, po který babičkám asi spadnou trenky, ale já jsem mačo a tak mě to moc nepádluje. Takže 5/10. Do dalších knih doporučuji více Jirky Krampola, napsat něco o tankách a nebo udělat místo knihy něco kompletně jiného. Třeba segedín.... celý text
Věřit v šelmy
2022,
Nastassja Martin
Bom žorno, literární magistr je zpět! Jelikož hraju Red dead Redemption 2 už pár let, vím moc dobře, jaký to je setkat se s medvědem někde v lese. Stačí si pamatovat jednoduchou poučku: jestli je hnědej, tak zdrhej, jestli černej, seš mrtvej. Tadle buchtička co napsala knížku Věřit v šelmy potkala černýho medvěda a z nějakýho důvodu to přežila. Respekt. Já málem umřu i při tom, když sedím dýl než hodinu a mám se zvednout. Bohužel, tahle knížka není žádnej survival, což sem si myslel, že bude. Čmafítu dovezou do ruské nemocnice a to bych se bál asi víc než medvěda. Tam jí dají do huby nějaký šrouby a během toho už se z ní pomalu začíná stávat nějaká ezobabka, která jede šamanský hlemzy o tom, jak je teď propojená s jiným světem, kde žijou šelmy. Mě v mládí kousla doga, ale že bych čuchal k patníkům nebo prdelím ostatních psů, to se mi nikdy nestalo. Asi jsme se tolik nepropojili. Následuje popis francouzských nemocnic, kde ji chtějí dát jinou destičku do huby, což je přirovnáno k studené válce mezi Západem a Východem. Mám takovej pocit, že tadle paní vidí nějaké symbolické poselství i ve štrůdlu. Aby nebylo málo propriet, které fakt nesnáším, začnou se v knize vobjevovat její sny a to mě teda vomejte. Sny přeskakuju ještě rychlejc než reklamy. Oceňuju, že jsou v knížce zmínění Artaud a Quiqnard, ale to je asi tak všechno. 4/10... celý text
Ohně na planinách
2007,
Šóhei Óoka
Bom dia literární rodino, tak vám takle du po Budějovicích a koukám anitkvariát - no to jsou mi věci! Vlezu dovnitř, pám dobrej den bábo a ona pá dobrej mistře Palivo a já pám naval nějakej hit bábo a bába říká tady mistře a já pám kolik vočí a ona pá to je mistře samozřejmě zadarmo a já pám tak čus ty bábo jedna a ona pá ruku líbám služebníček a sex nechcete a já pám sorry jako, ale jsi stará jak titanik tak čus. True story. Co mám povídat, knížku jsem vzal do ruky jen proto, že měla hezkej přebal, ale jak sem viděl asijskýho autora, vyvalily se na mě všechny ty traumata co sem s nima zažil. Jak slyším asijská literatura, hned si připadám jak Vilém Dafoe v Četě na kolenou na louce. Proto jsem ji taky nikdy moc nečeta! Ale tady musím odhodit všechny předsudky stranou. Mistr Oka hned na začátku zavalí silnej existencionalismus, kdy hlavní hrdina musí řešit, jestli umře tady nebo támhle, a já cejtil, že tu mám pořádnej materiál aspoň na pět kadění nebo dvě jízdy autobusem do Znojma. Knížka se pak slušně valí vpřed a sestává se vlastně z dvou položek - válečnej hnus a popis okolní přírody a cest. Přírodu jsem samozřejmě přeskakoval, protože kdybych kámo chtěl vidět stromy, tak se podívám z vokna ne? Si taky nečteš o hospodách když chceš jít do hospody ne? Takže náš džaponec si to valí po filipínách a utrpení se pěkně nabaluje, dokud se nenabalí na takovej level, že jíst pijavice z mrtvol je vlastně ještě docela slušnej babica snack. Pak už nechceš. Kdyby tohle četla moje bábi, tak by asi vyzvracela i to co jedla v osmdesátkách. Tudíž já nemůžu jinak, než za pořádnou anti-válečnou nálož naložit 9/10.... celý text
Arndtova abeceda
2019,
Jan Arndt
Bom dia. Tady vaše LPG literárních rozumů! Honza Arndt by si měl změnit příjmení, páč to neumím vyslovit. Mohl by se jmenovat třeba Bonboniéra, nebo Televize. To jsou jednoduchá slova. Ještě, že tu jsem, abych všem tak hezky poradil! Abeceda je sbírka povídek nebo paměti nebo co to kurňa je, a sype to solidně. Někdy je to silnější, někdy slabší, ale smrdutej styl a lá "švih švih Budějovice" to drží v pěkně zábavný rovině, i když se tam zrovna řeší nějaký hovna. Já jsem byl pobavenej. Knihu doporučuji, lepší než Silvestr s Mirkem Dotunilem.... celý text
Večery při svíčce
1958,
Georg Christoph Lichtenberg
Guten tag literární rodino! Jak někdá vidím v popisku aforismy a šprýmy, většinou beru nohy na ramena a běžím nejmíň do Jihlavy, abych utekl co nejdál. Tentokrát mě bolely nohy, takže jsem to musel přečíst! A bylo to dobré. Na stupnici dobrosti bych to zařadil někam mezi smažák s kroketama a vysprchovat se po měsíci. Aforismy mě teda opět moc nepřesvědčily, ale první část mě tak odrovnala, že od té doby chodím nakřivo a ne a ne se narovnat. 8/10... celý text
Tabáková cesta / Boží políčko / Trápení v červenci
1966,
Erskine Caldwell
Bom dia kemo, Trable v červenci všichni známe. Mě třeba celej den svítí do obýváku, takže nemůžu hrát plajstašon. Podobně těžký to měli v Americe černoši před sto lety. Třeba šli po ulici a najednou je někdo chtěl zabít. A jak už zpívali lingvističtí matadoři Debustrol, "tvoje vražda ti zkazí den." Tahle knížka tedy řeší šlamastyku, do které se dostane jeden Morgan Not Freeman, přičemž to sledujeme skrz šerifa, kterej neví jak to před volbama řešit, jestli jet spíš na ryby, nebo honit nějaký fanoušky Davida lynče. Sice je to napsaný takovým rozkošným jižanským jazykem, ale celý je to smutný až na půdu, na konci mi málem ukápla slzička. Džouky stranou, rasisti patří do pekla, společně se Zemanem a brokolicí. Vostatní valby jsem recenzoval jinde, ale viděl bych to 9/10, 7/10, 8/10, takže celkem je to dost!... celý text
Tabáková cesta
1946,
Erskine Caldwell
Bom dia literární rodino, nejprve si musíme vyjasnit, že já tady ze sebe vydávám to nejlepší, aby se mnou pak nějaký buchtičky spadly do postele a né aby si jako někde v džuboxu objednávaly, jaký knížky mám recenzovat! Co bych to každopádně byl za literárního smyka, kdybych nevyslyšel vox populi. Tabáková cesta je o rodině v Emerice, která má tak hluboko do kapsy, že jim kapsy končej až někde v Novým Zélandu. Já mám taky tak dlouhý kalhoty, ale z jinčích důvodů. Knížka začíná svižně, vokolo jde zeťák, říkejme mu třeba Bohuš Matuš, a stěžuje si, že s ním jeho dvanáctiletá buchtička nechce kopulovat, ať jí tchán pěkně domluví. Očekával jsem, že nastane Slunce, seno, buchtičky: Bohušova árie, ale poté co zeťáka vojede háravá dcera číslo dvě a tchán mu ukradne žrádlo, knížka skočí na vedlejší kolej a začne se plně věnovat rodině těhle sympaťáků. Pokud tedy jedete vlakem, raději si zkontrolujte, na jaký koleji jste. Hlavním hrdinou se tedy stává táta Šmoula, který umí jen blábolit, sedět a žvejkat tabák. V jiném období a v jiném státě by mohl být prezidentem země, ale tohle není Česko 21 století kámo, tohle je drsná Emerika, když ještě neexistoval basketbal. Naštěstí se u dveří brzo objeví kazatelka, která chce jeho syna Harvey Weinsteinovat a jelikož slíbí auťák, dostane synka ještě ten samej den. Tomu říkám dobrej deal. Já děti nemám, ale upřímně říkám, že bych taky děcko vyměnil za cokoliv od Octavie vejš. S autem můžete jezdit, ale co s děckem? Dyť vás ani neunese. Po této epizodce Caldwell pravděpodobně seznal, že s touto bandou imbecilů už normální knížka napsat nejde a udělal z toho centrifugu debility, která má tolik vrcholů (hotel, babička), že jsem u toho skoro vyvrcholil. Dávám 9/10 a tuto knihu bych doporučil všem, kteří jsou proti potratům.... celý text
Op Oloop
2020,
Juan Filloy
Bom dia, Váš literární Miloš Zeman je zpět s další recenzí. Tentokrát se podíváme na zoubek Op Oloopovi. Op Oloop je hlavní hrdina týhle valby, která se odehrává v Argentině, zemi, kde jsou jen fotbalisti a dluhy. Jižní Amerika je obecně něco jako moja vesnice natáhnutá na celej kontinent. Ale to je fuk! Nerad bych odbočoval, nejsem totiž v autě a nemám sebou blinkr. Op je Fin, tudíž kdyby se objevil ve francouzském filmu, byl by s ním hned konec! HAHAHA! Ale tady ne, tady si chodí po ulici i v domech a všude možně, jak to už Finové, kteří nejsou na vozíčku, dělají. V tomhle jsou dost podobní třeba i Čechům, kteří mají nohy. Na začátku tedy sledujeme jeho klasický skedžule, kdy jde do sauny, kam jinam. Při tom mohutně filozofuje, což je ještě umocněné faktem, že je statistik, takže je to dost hutná valba a já se těšil na pořádný lebeční bublifuk. Jenže po sauně se nasadí brzda a děj se přesune na párty, kde je několik postarších džentlemanů a jak je v takovýhle knížce skupinka lidí co mají koňak a cigára, je jasné, že tady se do Duplexu nepude!! Naopak, začne pořádné dada patrasová! Dialogy se vedou prakticky o všem, Op Oloop si mentálně odchází ulevit do mozkomíšního laloku, kde se potkává se svojí láskou Franciškou a ty kámo jestli na tohle nepřistoupíš, tak umřeš. To si piš. Chvílemi mi to dost připomínalo Nadsamce, který se tady na prvním řádku tvářil jako normální kniha, ale druhý řádek řekl "tak todle teda ne." Já dávám za kabaret lingvistických smyků 8/10, bohužel v knize nebyl ani tank, ani Jirka Krampol, proto nemohu jít výše.... celý text
Karen
2021,
Ana Teresa Pereira
Bom dia. Jelikož umím ronaldovsky, rozhodl jsem se, že s podívám na to málo co se k nám přeloží, ale raději jsem se měl podívat třeba na hrnec, nebo traktor. V tomhle díle se jedna čmafíta probudí a není ten stejný člověk jako předešlého večera. Toto se mi stává dost často o víkendech. Na rozdíl ode mě se čmafíta probudí do bytu, kde není puštěná plotna, spálenej hrnec a poblitá koupelna, takže vyrazí očekovat okolí. Má nějakýho nabíječe, služky a hezkej barák, takže si nestěžuje, drží kušnu a přemýšlí o svém minulém životě. Trochu jsem doufal, když se hlavní hrdinka jmenuje Karen, že dojde k nějakému drama, jakože třeba půjde do Starbucks a pak tam po obsluze začne házet kelímky nebo se vykadí na pokladnu, ale bohužel, nic dalšího se v podstatě nepřihodí. Z velmi neoriginálního nápadu tak vznikne jen stylistické cvičení na téma "tohle nejsou moje gatě a kde to jsem?" a já si jdu dát další Negroni.... celý text
Hyena
2021,
Hana Lundiaková
Aloha vážení, tady váš profesor Palivo! Dneska jsem si dal k recenzování Veltlínské zelené, takže to možná bude na celou stránku! Jak se máte? Štvou vás děti? Litujete jich? No jen se nebojte si to přiznat. Jestli se ještě vejdou do babyboxu, tak je tam vodneste a budete mít víc času na čtení. Jako třeba já. Já vzal starou taky do babyboxu. Takže teď mám času tolik, že nevím kolik je hodin! Jo a jelikož jsem single, tak tedy tímto vyzývám všechny ženy, které splňují následující kritéria, k tomu, aby se mnou měly takzvané prvně-kostel-potom-postel. Měla by jsi splňovat: - Středoškolské vzdělání ukončené minimálně doktorátem - Znalost práce na PC, Excel, Word, Powerpoint, Malování, Miny - Disciplína, efektivita, vysoké pracovní nasazení - Schopnost pracovat v týmu a pod tlakem - Ochotu neustále se učit a zlepšovat - Analytické i komunikační schopnosti - Znalost vináren po Praze slovem a písmem na komunikativní úrovni - Flexibilita, samostatnost, spolehlivost - Praxe v kuchyni min. 5 let, z toho alespoň 2 roky pilování koprovky. No ale už k té recenzi! Hodně mě tu pobavil uživatel Dragonian! "Někdy mrazí! Co když někdo takový existuje?" Bro, kde žiješ, nahoře na špilasu? Polovina mejch známejch je jako hlavní hrdina, dej jim brambory a do hodiny z toho udělaj vodku. Neměl jsem tedy problémy naladit se na tuto exkluzivní příjezdovou cestu do průseru, která trochu smrdí jako takový existencionální Bukowec z prostředí THE UNIVERZITA. Někdy to bylo trochu na ránu, někdy to bylo od srdíčka, to já poznám, když se to musí tlačit. Já taky občas tlačím. Je tam pár věcí, který prozrazují, že to psala ženská (myslím, že žádný muž se nikdy jen tak nepodíval do gatí na hasiča, jestli je v pohodě), ale jak říká Ben Kristouvaooaoa, vo co go. Bylo to svižný tak moc, že jsem to u Noelky švihl do sebe rychleji než čtyři skleničky Zweigla, takže tomu odpustím všechny neduhy a ty hvězdy solím! Po dlouhé době česká knížka, u které jsem neměl chuť strčit hlavu do fritovačky v MekDonalds. Prosím Vás někdo pozdravujte Hanu Lundiákovou a řekněte ji, že jsem single a jestli umí Excel a POwerpoint, můžeme zkusit hulahop. Já Vám děkuji, byli jste úžasní.... celý text
Fotbalová válka
1983,
Ryszard Kapuściński
Bom dia, Ryšard Kapučíno nám tu povídá o safari, na které vyjel v minulém století, když ještě nebyly twittery, tudíž se musely psát odstavce a celé stránky. Že bylo o čem psát je bez pochyb, páč tehdá jste šli ráno do práce a než jste se z ní vrátili, mezitím se třikrát změnil název státu, dvakrát byla občanská válka, šest králů bylo zastřeleno a souseda vám snědl gepard nebo druhej soused. Kromě toho, že měl Kapučíno díky své odvaze materiálu na rozdávání, ještě umí dobře psát, takže já hodnotím povedených 9/10. Ten jeden bod ubírám za to, že v knize není ani zmíňka o FC Drnovice nebo Atletico Lázně Bohdaneč.... celý text
Claudův pes / Claud's Dog
2010,
Roald Dahl
Bom dia, bohužel jsem hned po tomto četl Obecnou teorii zapomínání a tak jsem naprosto všechno zapomněl!!! 6/10
Obecná teorie zapomínání
2021,
José Eduardo Agualusa
Bom dia literární rodino, welcome to moje recenze. Tentokrát se podíváme na slavnou valbu od pana Agualusa. Jak si všichni jistě dobře pamatujeme, poté co z Afriky odvezli Američani všechny dobré hráče basketbalu a založili NBA, přijel na tento zkoušený kontinent i parník z Evropy a začalo rodeo. Na konci tohoto ródea utíkali Portugalci zpátky do Evropy a přesně toto popisuje tento kalejdoskop z Afriky. Figurek jak na orloji se tu střídá u kormidla, chvilku to je válečnej thriller a pak zase Sama doma, a po celou dobu si to drží takové to hořkosladké ťuťuňuňu, které mě u knih tohoto typu vyloženě otravuje, i když je to to, co je činí čtivými. Líp to bohužel rozepsat nemůžu, protože jsem šest let nestudoval něco, co mě neuživí. Na závěr se slepenec slepí momentem, kdy se všechny postavy potkají u jedněch dveří a tomu teda vůbec nevěřím, páč já u dveří vždy zpomalím, abych tam někoho nepotkal. Ale zase když jsem u dveří první, tak je vždy podržím, aby se ten kokot za mnou musel porozběhnout a říct "děkuji." Dávám 13,5 bodů z 22. Taková příjemná genocida pro babičky.... celý text
Chladnější vrstvy vzduchu
2008,
Antje Rávic Strubel
Bom dia. Jelikož mi opět někdo napsal, ať du ven a počkám v místnosti, kde je alkohol, musel jsem po cestě zakoupit knihu, jelikož jsem sebou žádnou neměl. Poněvadž mám peněz asi jako měl Jirka Pomeje po Andělský tváři, tak jsem zakoupil tuhle švandu ve slevovém koši za cenu jednoho rumu a dal se do čtení. Než jsem se nadál, nějaký člověk mi, asi když jsem se nedíval, opět nalil do pití alkohol, a tudíž se moje realita velmi rychle přelila do Matrix Resurečton, kdy se mi začnou líbit i ženy nad 70 kilo a let - a i přesto mě kniha nijak nebavila a to je co říct, protože v tomto brožovaném pekle odhaluje mladá čmafíta na letním táboře, že je spíše na buchtičky, než na ukulele. Dojde na nějaké bradavky a dlouhé pohledy, ale všemu pořád brání psychologický brekeke, kterým asi musí projít každý teenager, dokud neobjeví pornhub. Samozřejmě, někdo může říct, že nejsem mladá lesbička a tím pádem to nemůžu pochopit, ale to bych oponoval, protože i já jsem udělal coming out a to nikoliv jednou v životě, ale asi tisíckrát. Coming out z autobusu, z kuchyně, krista já jsem jako udělal coming out asi ze všeho co jde! Tak se laskavě uklidněte a přestaňte na mě křičet. Děkuji. Jelikož by to zábavněji a intelektuálněji dokázala napsat i ošatka se zelím, musím bohužel hodnotit 4/10 a ty 4 body dávám jen za to, že to možná nějakým mladým čmafítám pomůže vyrovnat se s tím, že do konce života musí dělat to stejné co já - poslouchat ženskou a čekat, až bude volná koupelna.... celý text
