Palivo komentáře u knih

Bom dia,

jak se máte? NIKOHO TO NEZAJIMA KAMO.

Tahle valba je o tom, že jeden Nor zjistí, že v lázních je voda plná stolic. Nebo chcete-li lidově, sraček. Takže řekne "kámo, to musíme zavřít, jinak z toho budou lidi nemocní." Jenomže jeho bratr, taky Nor, řekne "kámo, když to zavřem, tak všichni zbankrotujeme, takže drž kušnu, nebo ti budu celej den pouštět rozhovory Bohuše Matuše a jeho nový přítelkyně." To myslím není přesně ta citace, ale tak nějak to řekl. To ovšem našeho hrdinu nezastaví a tak napochoduje do Norská Fronta Dnes a řekne co se děje. Ti mu řeknou "kámo, my to votiskneme," páč chtějí do magistrátu a tohle by starostu rozhodně stálo křeslo. A křeslo, to je docela drahý. My jsme se starou kupovali v IKEA takový žlutý a stálo skoro čtyři a půl tisíce. A to nechceš ztratit kámo. Takže starosta vyhlásí bratrovi fatwu a začne jít do tuhýho. Tady to přeruším, abych vám více neprozradil, protože nejsem monstrum!

Musím říct, že tato divadelní hra je tak nadčasová, že jsem ji začal číst dnes a dočetl včera! Tak nadčasová je! Já dávám za velmi zřetelnou mesáž o etice, morálce, liberálech, pokrytectví, politice, atd devět norků z deseti.

10 29.10.2020

Čaoka literáci,

Zapněte si pásy, pojedeme z kopce. Továrna na vafle je knížka, jejíž koupi bych přirovnal k největším chybám v mém životě, tedy koupení limonády s příchutí piva, smažení vajíček na rozpáleným oleji kompletně nahej a fandit Arsenalu.

Vo co tu de. V Belgii, což je dle mých informací město někde za Ústí nad Labem, je továrna na vafle, kterou vede ředitel s bílejma zubama a pracují tam mařeny se zkaženejma zubama, páč pořád užírají vafle. Místo, abychom sledovali jak je ředitel všechny zbičuje, páč mu kapitalistovi užírají profit, sledujeme jak do fabriky nastoupí nějaký polák, který založí one-man-odbory a začne všechny mařeny ponoukat ke vzpouře. Tu si představuje tak, že si vytrhne zub a pak se všichni pominou a začnou si trhat zuby, páč tohle je asi cesta, jak si říct o větší plat, potom co majitelovi žerete produkty. Celá tato akce mě vede k podezřejní, že zdejší postava Arky je onen mýtický Desátý zubař, který nikdy nedoporučuje zubní pastu nebo dentální nitě.

No a tohle všechno se opakuje 100 stran, a nebo dokud knihu nehodíte do koše, tak jak jsem to udělal já. Jsem totiž rebel. A mám velkej penis. Jako autobus. Velkej autobus.

10 24.04.2019

Jelikož do Maďarska dorazila elektřina teprve předloni, dlouhou dobu se Maďaři věnovali psaní. Srandor Máraj nikdy neměl televizi nebo Playstation, takže za život napsal asi tolik knih, kolikrát jsem já šel kadit.

Nejznámější jsou tyhle Svíce dohořívají, který jsou o dvou dědulách, kteří se potkají po 41 letech na zámku a jeden valí do druhýho, proč kdysi odešel a nic neřekl. Jelikož se v příběhu vyskytla buchtička, hned mi bylo jasný, že to bude maďarská milostná trojka, protože jsem za život již pochopil, že rčení za vším hledej ženu je pravdivý. Já už třeba našel ženu za autem, za sedačkou, za zádama, za zatáčkou, prostě všude. Měl jsem pravdu. Došlo tu na kácení buchtičky a jednomu dědovi to v hlavě udělalo opravdový guláš, který se od té doby rozšířil i do českých kuchyní a restaurací.

Jelikož jsem v jádru velký romantik a mám rád epické příběhy typu Romeo a Julie, Taras Vulva nebo Rychle a zběsile, musím přiznat, že jsem se bavil a docela si užíval generálův extrémně dlouhý monolog o přátelství, lásce a smyslu života. Jako by to napsal Puškin, ale neměl potřebu do toho narvat 834 postav.

Palivo doporučuje.

10 01.06.2018

Jelikož jsem si celou dobu místo marťanů představoval toho zmrda z reklamy na Alzu, cítil jsem opravdovou beznaděj a docela si užil sugestivní výklad. 8/10, nedivím se, že to s někým šlahlo.

Ostatní povídky fajn, nejlepší asi Superstimulátor a pak ta úvodní o maníkovi, co zastaví svět nebo co. Ale to si už moc nepamatuju, páč jsem to četl v lednu a od tý doby jsem vypil 14 bazénů vína.

10 15.05.2018

Druhej Karl Ove a opět trefa do černého. A tím nemyslím zastřeleného černocha. Jak vás tohle vůbec mohlo napadnout? Styďte se.

Karl Ove v tomto díle opouští Norsko jako tlustoprd (110 kilo) a stěhuje se do Stockholmu. Tam zjistí, že Švéďáci jsou chladní jak zmrzlina, ale to mu nezabrání se do jedný algidy zamilovat. Ta se jmenuje Linda a brzy z ní začnou padat mimina jak z automatu na Cornetto. Pokud se ptáte, odkud se berou všechny ty skvělé přirovnání, které používám ve svých recenzích, pak vězte, že zrovna lížu malinový Magnum.

Ještě teď si pamatuju jak jsem četl první díl a cítil, jak mě má Karl Ove omotanýho kolem prstu. Připadal jsem si jako malá školačka, která si v pokojíčku vylepuje plakáty koní s hlavou Karla Oveho. Druhý díl jsem tedy bral ve stylu "tak poď frájo, to sem zvědavej, s čím mě teď chceš překvapit." Prvních dvě stě stran jsem docela úspěšně vzodoroval a pak z ničeho nic říkám starý "vole běž si někam koupit nějakou čokoládu a nevotravuj mě, kliď se mi hned teď z cesty, jsem s Karlem Ovem."

Je asi zbytečný rozepisovat, jak to Karl Ove dokázal, protože princip je stejný jako u prvního dílu a tam už jsem to popsal. Tentokrát je to o lásce, dětech, ženských a hádkách a to z části znám taky, takže jsem si zase připadal, jako bych se díval na sebe do zrcadla. Na sebe o trošku úspěšnějšího a hezčího, protože Karl Ove to přeci jen dotáhl dál než k prohře s Pečivem na motokárách.

Je suis Karl Ove.
9/10

PS: Norové mají nejlepší jména na světě.
PS2: už se mi nechce do Stockholmu
PS3: herní konzole

10 17.04.2017

Bom žorno, literární magistr je zpět!

Jelikož hraju Red dead Redemption 2 už pár let, vím moc dobře, jaký to je setkat se s medvědem někde v lese. Stačí si pamatovat jednoduchou poučku: jestli je hnědej, tak zdrhej, jestli černej, seš mrtvej. Tadle buchtička co napsala knížku Věřit v šelmy potkala černýho medvěda a z nějakýho důvodu to přežila. Respekt. Já málem umřu i při tom, když sedím dýl než hodinu a mám se zvednout.

Bohužel, tahle knížka není žádnej survival, což sem si myslel, že bude. Čmafítu dovezou do ruské nemocnice a to bych se bál asi víc než medvěda. Tam jí dají do huby nějaký šrouby a během toho už se z ní pomalu začíná stávat nějaká ezobabka, která jede šamanský hlemzy o tom, jak je teď propojená s jiným světem, kde žijou šelmy. Mě v mládí kousla doga, ale že bych čuchal k patníkům nebo prdelím ostatních psů, to se mi nikdy nestalo. Asi jsme se tolik nepropojili. Následuje popis francouzských nemocnic, kde ji chtějí dát jinou destičku do huby, což je přirovnáno k studené válce mezi Západem a Východem. Mám takovej pocit, že tadle paní vidí nějaké symbolické poselství i ve štrůdlu. Aby nebylo málo propriet, které fakt nesnáším, začnou se v knize vobjevovat její sny a to mě teda vomejte. Sny přeskakuju ještě rychlejc než reklamy. Oceňuju, že jsou v knížce zmínění Artaud a Quiqnard, ale to je asi tak všechno.

4/10

9 22.08.2022

Bom dia,

Jarda Konáš je člověk, jehož humor řadím někam mezi genocidu a vařenou brokolicu. I přesto přísahám Bůh, že jsem k jeho knížce přistupoval naprosto nezaujatě. A tak to i dopadlo, nezaujala mě. Muhehehe.

Od prvních momentů je cejtit, že Jarda Konáš přečetl nějakou knížku od Ajvaze, v televizi si pustil Pražské legendy a pak si pod vlivem Matonky nebo jiné drogy řekl, že napíše podobný brak, protože má doma klávesnicu.

Bohužel, žádná hitparáda se neKonáš. Hlavní hrdina, hudební publicista, LOL, je jelito, který chodí po Praze dokud jej neosloví tajemná Dominika, s kterou prohodí dialog, nad kterým se každý musí trošičku pousmát. Za to dávám jeden bod. Poté se děj přesune do vily nějakýho kouzelníka a Konáš začne tlačit na pilu, chvilku Kafka, chvilku magistr Kelly a nakonec Harry Potter. Opravdovou záhadou je, že se tu neobjevil i Golem.

Ne že by to byl úplnej maglajz, jen ze všeho smrdí, jak je to laciná kopie věcí, který už někdo napsal líp. Konášova kniha je v podstatě tričko Gucci, který si můžete koupit u stánkaře za 250 kaček.

4/10

9 17.07.2020

Čauky mňauky literární rodino.

Láska, po penězích hned druhý nejlepší důvod proč navštívit bordel, je samozřejmě můj oblíbený cit, proto jsem nemohl odolat a zakoupil jsem tuto láskyplnou knihu.

Ukázalo jsem, že jsem skvělý nakupitel. To ostatně vím už dávno. Když jdu nakupovat, tak koupím věci, který chci nakoupit. To se může zdát jako jednoduchý úkol, ale někteří lidi to neumí. Třeba moje. Ta jde koupit salát a nakonec domů táhnu na zádech žehlící prkno, pytel briket a dva papoušky. Navíc, narozdíl od ní umím nakupovat i v pátek a v sobotu večer, to přijdu domů pravidelně s tím, že mám nakoupíno.

Ale teď už ke knize - mnoho si nepamatuji. Snad jen, že některé povídky byly lepší a některé horší. No to byla panečku recenze. Já bych za to měl brát peníze.

9 07.08.2019

Bom žorno, zde je Vaše sobotní literární apetito.

V dnešním díle si uvaříme Sobotní Rothštěnou. K tomu budeme potřebovat

1x Elév za 9 kč v levnejch knihách
1x instantní polévka Kuřecí za 6kč
1x litrová petka vína ze Žabky za 49kč
1x záchod, ne dál než dva metry
2x kadit

Postup: koupíme knihu, nalijeme do sebe víno a deme kadit.

Elév je o maníkovi z Newarku, což je takovej americkej Prostějov. Já tam párkrát byl a myslím si, že bych příště raději zaparkoval v tlustý ženě, než v Newarku. Hlavní hrdina je podobného cítění a tak sedne na vlak a odjede pryč za známým spisovatelem, aby na něj udělal dojem u večeře a tím pádem měl pečený kuře a rady do života zadarmo. Můj člověk.

Místo klidné večeře se ovšem přichomejtne k manželské erupci, kde se řeší tzv. švédská trojčlenka. Pro mladší ročníky: to je když si omylem koupíte v obchodě dva nanuky místo jednoho a nevíte, kterej lízat dřív. A aby bylo drámo dokonáno, vedlejší nanuk je toho přesvědčení, že je Anna Franková, která přežila Druhý světový turnaj ve vybíjené a utekla do Ameriky. Ano, přesně ta stejná Anna Franková, podle které se dnes označuje po několik let ve sklepě skladované víno - Frankovka.

Elév je příjemná jednohubka, takže pokud máte jednu hubu, je to pro Vás. Já se docela pobavil, uteklo to rychle, ale mnoho mi to nedalo. Snad se prokadím k dalším dílům, což se podle mě jistojistě stane. Protože co by byl člověk bez kadění? Jaký by měl život smysl? Inu to je otázka, na kterou si zatím neumíme odpovědět.

A vy lidičky hlavně nezapomeňte do komentářu lajk, subskrajp a Cher, jestli se Vám recenzička líbila. Muck xoxoxo

7/10

9 20.04.2019

Bom dia.

Jelikož se kniha jmenuje Amerika, vítejte u hiphopové recenze, bitch yo.

Hip hop nebo Snup Dogg v knize sice není, ale to nám vůbec nevadí.

Takže, mladej vocas z pražskýho hoodu, Karel AKA Ice T-Grossman AKA 2Kaja, dovalí do Ameriky, kde začne chillovat u strejdy, kterej má hodně vaty, takže hip hop jak sviň, to chceš. Místo za bitchama ale Karel jede na výlet za nějakým frajerem, což strejdu dost vypissuje a mrtě ho vyfukuje.

Takže adios.

Karel se hodí do klidu, loket z vokna, neřešit hovna a vydá se na cestu do vnitrozemí, kde najde dva maníky, tedy jeho crew, bičes. Společně založí Wu-Karel-clan, ale hned se rozkmotří a Karel skončí jako liftboy v hotelu - to nechceš bejby. Tady následuje asi jediná kafkovská pasáž, kdy je obviněn z kráděže a dalších funky shit, a tím zábava končí. Už tou dobou mě to moc nebavilo a ukázalo se, že Kafka psal první polovinu knihy asi na Vyšehradu - protože poté to šlo už jen z kopce. Hihihi, si zabil jak sviň. Booyakasha!

Abych zabránil nudě, vytáhl jsem z rukávu trik starý jako samo lidstvo - jako hlavního hrdinu jsem si představoval Romana Zkamene. To trochu pomohlo, ale moc ne. Feačuring zpěvačky a další krkolomné skills v následujících kapitolách mě docela uspávaly a přišlo mi to celý takový nemastný, neslaný. Možná jsem měl knihu omastit nebo osolit. To už se ale nikdy nedozvíme.

6/10, pro mě nejslabší Kafka.

9 05.09.2018

Bohužel, tato dystopická novela o budoucnosti, kdy dojde ke vzpouře zvířat a tím pádem budou následně k dostání v KFC a Mekáčích akorát fazole, bobule, špenáti a další otřesný věci, se mnou mnoho nevyvedla. Trochu mě mrzí, že se Orwell nezaměřil spíše na tento aspekt, protože to je to o co tady opravdu šlo. Nicméně chápu sdělení které se nám Orwell snažil předat: aby se zvířata nebouřila, měli bychom je všechny žrát. To já Petra kvituji, páč mě opravdu nebaví jíst nějaký lupeny. Snad se k této knize dostanou i vegani a vegetariáni, pro které je určena, aby viděli, co za pohromu nastane, když i nadále budou dělat kachnu ze seitanu a brownie z řepy.

7/10

9 22.02.2018

Možnost ostrova je asi pátá knížka co jsem četl od Hulibrka a je stejná jako všechny ostatní. Nic jsem nedokázal, stárnutí stojí za hovno, já jsem kokot, všichni jsou kokot, prcání je skvělý, ale někdy taky kokot a celá západní civilizace se žene do kokotích pekel. Tentokrát do toho přimýchal ještě lidi z budoucnosti, ale to mě moc nebavilo, vlastně mě to docela sralo. Je ovšem strašidelné představit si, že lidi nebudou mít emoce - v tom případě budou vypadat jako moje stará, když do sebe našupe Xanaxy na letišti. A to nechceš. Minule začala hladit odpaďák a mě říkala gringo.

Co se týče kontroverzí a podobných chujovin pro lidi, kteří se chtějí zabývat nesmysly, tak ty já neřeším. Jestli je Hulibrk proti musulmanům, nebo jestli někoho urazil je mi Martin putna. Já si chci číst cynický kecy, odporný myšlenky a cákání semene. Proto taky všichni máme rádi literaturu ne?

9 23.08.2017

Bože.

Mladá francouzská čmafítas se přestěhuje do Prahy a bohužel je nucena být pořád doma a nic nedělat, protože její manžel vydělává nadprůměrné množství peněz, které je pak ona nucena utrácet. Chuděra. Z nudy tedy začne učit nějaký zazobaný Čechy francouzsky, ale zřejmě se v tento moment přesouvá kniha do nějakého paralelního vesmíru, protože všechny postavy si chtějí mezi sebou povídat jen o Lisabonské smlouvě, ropovodech a především nonstop o komunistech, z čehož má hlavní hrdinka větrák v prdeli, protože byla ve dvanácti členkou komunistické strany, ještě tehdy v Croissantlandu. Nicméně tedy mezi sebou dobrovolně vedou naprosto šílené, odpuzující a retardované dialogy, které jsou tak neuvěřitelně neskutečné, až jsem si v jednu chvíli myslel, že čtu přepis nějakého zasedání Rady pro pičoviny. Jedním ze studentů se stane i Roman Svoboda, muž, který umí chodit a dívat se do očí - což čmafítě stačí k tomu, aby se ji zapařily kalhotky a začala novou etapu svého rozmazleného života - nevěru. Bohužel, Roman Svoboda má rozdílné názory na verifikaci Lisabonské smlouvy, tak si naštěká jinou bábu a čmafíta propadá do deprese, že kromě toho, že je bohatá a nemusí nic dělat, tak ještě nemůže prcat s Romanem Svobodou, kterému po celou dobu v knize říká Roman Svoboda. Proč mu kurva neříká jen Roman? No a takhle to pokračuje pořád dokola, dokud se děj samovolně nevygraduje do absolutní fáze sraček, která mi připomněla salmonelózu, kterou jsem chytl v sedmé třídě.

Z anotace jsem se dozvěděl, že tato dáma žila tři roky v Praze a vedla tu kurzy tvůrčího psaní - upřímně doufám, že cestou domů autobus s absolventy tohoto kurzu spadl do struhy, shořel a všichni zemřeli.

Žuzé Saramáču, jak by řekl kingpin Studia fotbal Pavel Čapek, si Slepotou dupnul a nakonec tu Nobelovu cenu přece jen dostal. A musím říct, že po právu. Aby někdo psal takhle dlouhý souvětí, na to musí být fakt chytrej. To se prostě nedá popřít, stejně jako se nedá vyvrátit, že velryby se vyvinuly z Haliny Pawlovský.

Docela mě mrzí, jak se někteří lidé v komentářích pouští do autorova stylu, jen proto, že jsou rozmazlení a chybí jim uvozovky. Taky mě mrzí, jak někteří vyčítají postavám nesmyslné chování a to i přesto, že Saramáču vždy stráví alespoň třicet vět tím, aby vysvětlil, proč se někdo zachová jako debil (a vždy to obhájí). Mrzí mě to, protože ti lidé si neuvědomili, o čem Slepota ve skutečnosti je. Ano, slyšel jsem hodně názorů, že poukazuje na naše zvířecí pudy a na to, co všechno se v lidech ukrývá. To je dobrý postřeh, ale pořád to není to, o čem vlastně Slepota je.

Slepota není knihou o slepotě, ale o tom, co by se stalo s lidstvem, kdyby na světě nefungoval ani jeden záchod!!! A to je ten pravý post-apo element této knihy. Nikdo nevidí kam kadí a když se náhodou trefí, nemůže to spláchnout, protože nefunguje splachování, někdo kadí na další lidi, někdo si kadí do kalhot. I mnou kdysi zhlédnuté německé porno, kde nebohá Helga z výčepu musela jít do sklepa, kde vyfasovala brčko, aby mohla dýchat skrz na obličej složený náklad šestnácti Jürgenů s kšandama, je proti Slepotě jen slabý náznak toho, jaký armageddon by nastal, kdyby zemřely všechny záchody na světě.

Jsem rád, že Saramáču jako jeden z mála velkých spisovatelů poukázal na tento hypotetický katastrofický scénář, který se již brzy může stát skutečností.

9 29.04.2015

Boxera, brouka jsem si koupil před lety, jenže pak se moje tehdejší buchtička stěhovala z bytu, páč jsme se neshodli na tom, jak často hrát playstation a kolik mít dětí, takže jsem o knihu logicky přišel, protože buchtičky mají nezměrnou touhu odnášet z bytu víc věcí než kolik do něj přinesly. Zajímavý je, že vždycky vytrejdujou knížky za odličovací tampóny, který mi nechaj v koupelně. Teďka byl Boxer, brouk ve slevě tak velký, že by pro něj důchodci jeli až do Tanvaldu, takže jsem knihu opět zakoupil a jelikož s nikým nesdílím svůj úžasný život, tak jsem ji i dočetl.

Četlo se to hezky, teda až na pasáže, kde si to homosexuální židi rozdávali do kaďáku. Nemusím snad ani dodávat, jak jsem se při čtení všech těch prasáren bál, aby mi nestoupnul. To se naštěstí nestalo, a tak můžu s klidem říct, že kniha ušla, i když Beauman trochu tlačí na pilu v používání cizích slov a rozepisování nesmyslů. Ale i to se dalo přežít, protože většinou sklouzne do "stančíkovsky" dadaistických témat a tak nějak to uteče. Jediný co mě mrzelo je to, že když už měl v knize boxery, teplouše, židy, fašisty a brouky, neproběhl ani jeden gangbang.

Jednu hvězdičku navíc za skvělou balící hlášku: "Madam, myslíte, že bych si dnes o páté mohl vypít šálek čaje s vaší vulvou?"

9 24.04.2015

Můj vztah k dětem je ambivalentní. Na jednu stranu mi přijde hezké, že z některých rostou vagíny s bonusovými partiemi (hlava, tělo), na druhou stranu jsem stále ve věku, kdy mě trochu děsí mít doma věc, která sere a slintá, ale na rozdíl od psa nejde dát do útulku. A aby mi navíc ještě za patnáct let u psychologa říkal, že sem za ním neměl lézt do postýlky, na to už vůbec nejsem zvědavej.

K Levinově knize jsem tedy přistupoval s čistou hlavou (doslova, ráno jsem se koupal) a neznajíc filmové zpracování jsem tedy napjatě očekával, jestli to dopadne potratem nebo špatně.

Počáteční nadšení se postupně malinko vytrácelo, protože v této takřka třísetstránkové knížce hlavní hrdina naprcá zmíněnou Rosemary až na 94 straně!!! Do té doby se pořád jen loudaj po chodbě za starejma sousedama a sní o tom, že jednou budou bohatší a tím pádem, že se budou zase stěhovat. Kdyby už tehdy existovalo Švédsko a tím pádem i Ikea, mohli by z toho udělat katalog na pozdim/zimu. Ale zpět ke knize: na 94 stránce Guy konečně napustí Rosemary, přičemž musím ocenit, že tak učiní starým dobrým způsobem a lá Spacák od nás z vesnice - buchtu řádne zleje vínem a pak pěkně počká až usne. Jak by řekl Radim Uzel: A je to v piči!

A to doslova. Rosemary totiž kromě toho, že kyne a prdí (což k naší smůle Ira Levin vůbec nezmiňuje), taky začne být paranoidní jako Lenka Kořínková v příkope, když kolem jede kamion. Přijdou první pochybnosti, pak menší "detektivní" část, kdy si Rosemary dává dvě a dvě dohromady a pak je po všem. A pak když je po všem, tak Ira Levin přidá ještě pět stránek, což bylo naprosto zbytečný a místo znepokojujícího závěru naservíruje béčkový horor.

Když k tomu připočtu fakt, že je to napsaný jak moje slohovka v devítce a že to postrádá jakékoliv napětí či psychologickou rovinu (za psychologické drama nepovažuji, když se manželé pohádají a na další stránce láskyplně omluví), pak nemůžu dát za víc než za tři. Ostudným faktem taky zůstává, že se kniha odehrává v šedesátých letech kdy bylo docela dost válek a co? Přesně, ani jeden tank.

9 18.04.2015

Tato kniha je o chlapovi, který objeví místnost. Je tedy logické, že jsem se ji rozhodl přečíst, protože jsem taky několikrát objevil místnost (obývák u babičky, kuchyň a koupelnu u našich atd). Karlsson použil k vytvoření knihy slova, které spojil do vět a které nakonec utvořily odstavce - velice chytré, ovšem v dnešní době už nikterak originální. Hlavním hrdinou těchto vět je úředník Björn, který je tak trochu dement, paranoik, samozvaný nadčlověk a těžký egoista (takže něco mezi mnou a Sagvanem Tofim), který se snaží celé oddělení přesvědčit, že vedle záchodů je i další místnost, kterou ovšem nikdo z kolegů nevidí. Celé mi to velmi připomínalo situaci, kdy jsem tátovi ve třinácti říkal, že si ty pornočasopisy u mě v batohu koupil Radek Tobolka, který je ke mě podstrčil a pak zametl stopy po své existenci, aby ho můj otec nemohl nikdy vystopovat. Protože mi otec taky nevěřil, dokázal jsem se teď velmi snadno vcítit do mizérie a marnosti, které propadal i Björn. Karlsson je švéd a proto zvolil dost odlehčenou formu vyprávění a hnědý svetr umí dort, přičemž tato věta nedává žádný smysl. Jeho Björn je daleko více než kafkovským stínem úřednickou verzí Ignácia Reillyho ze Spolčení hlupců (tajemná místnost je hned vedle záchodků - že by odkaz na problémy se záklopkou?), což je jedině dobře, protože kdyby se tato kniha brala vážně, dopadlo by to asi stejně špatně jako Olda Kaiser na masopustu. Takto Karlsson stvořil velmi údernou, strohou, temně humornou grotesku, která i přes odlehčenou formu pořád dokáže navodit onen nepříjemný podprahový pocit, který měl už Fox Mulder - pravda je tam někde venku.

9 16.03.2015

Bom dia literární rodino.

Medea je o tom, co se vám přihodí, když si jednoho dne řeknete, že máte dost svý starý buchtičky a najdete si novější typ s lepším podvozkem, tedy že uděláte takzvaný Obchvat Felixe Slováčka. Poté, co tedy Jason vymění starou svíčkovou za mladý šukafleky nastává armageddon, ve kterém Medea zabije 4 lidi, z toho 2 svoje děti, čímž koza hloupá přijde o možné alimenty.

Já dávám za brutalitu 8/10 a všem klukům doporučuji, aby dělali nádobí, neházeli ponožky na zem a penis strkali pouze do oficiálních a potvrzených lokací.

8 13.01.2020

Ahojda lidičky,

Tahle knížka je o tom, že se Doruntina doprcá po pár letech domů a nikdo neví, kdo ji dovezl. To se mi stávalo v mládí každou druhou neděli. S kým jsem přijel? A kde mám peníze? Kdo mi pozvracel kalhoty a boty???

Celkem snadno jsem se tedy vžil do Doruntiny situace ačkoliv jsem v Albánii nikdy nebyl a odtama znám jen Dr.Albarna a fotbalový tým Albion. Šok ale přichází záhy v momentě, kdy Doruntina řekne, že ji dovezl její bratr, který je již tři roky v království Ivety Bartošové - tedy po smrti!

Místní albánský Kojak tak rozjíždí ukrutné vyšetřování této báchorky a z historického románu se stává CSI: Albania a chvilkami též pořádnej horor, protože co když ten brácha vážně vylezl z hrobu? To se nelíbí místnímu šamanovi z Říma, kterej tvrdí, že z hrobu vylezl jen Ježíš a každej další je navíc! Tehdy lidi hodně věřili v Boha, protože ještě nevěděli, že Gott is dead.

Celkem banální historka se tak dostává do nejvyšších pater albánský peniskuly a knížka se mění v pořádnou literární centrifugu. To jsem vůbec nečekal, když jsem knihu do ruky bral, a tak dávám 8,5/10 za strhující biják.

8 16.10.2019

Bom džorno.

Orfan Masterson je knížka, kterou jsem dostal jako dárek, takže jsem ji musel přečíst. Nejsem hovado. Příště bych raději třeba tofu nebo prázdnou plechovku od piva.

V tomto epickém románu sledujeme jednoho severokorejského Foresta Gumpa, kterej se přimotá do všemožných dobrodružství, který může vymyslet leda někdo na kokainu. Tím pádem vyrazí i s ministrem obrany například na návštěvu Texasu, kde jsem již vyloženě kroutil hlavou tak, že jsem si připadal, jako bych se díval osm hodin na tenis .

Otravný styl, patetické bláboly, šílená a značně dementní zápletka, vše kulminující v prapodivný mix Casablanky a 1984. Ne.

8 06.11.2018