opic 12 komentáře u knih

...nastavuje nemilosrdně zrcadlo měštácké společnosti,v níž je dolar alfou a omegou života...

Uteklo šestnáct let od Cesty.Ještě více od země pro starý.
Cormac starý klasik už nic nemusí světu dokazovat.Stahuje se do ústraní a dál sympaticky nedává rozhovory.
Nemá to zapotřebí.Za něj promlouvají jeho nezapomenutelná díla.
A přeci.Pasažér.Snad od osmdesátek nebo ještě dříve,námět pučí v hlavě či si ho zapisuje do notesu.
Navíc rozdělený na dvě části.Záměr či kalkul ?
Můžeme spekulovat rozumavat,ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat.
Podstatné je,že je to tu.Vydání za jeho života.Červnové červánky letos zhasly.
Dokonáno jest !
Pasažér a (stella maris teprve vyjde) to je MaCarthy v kostce.
Vše,co jste od něho ještě chtěli vědět,ale báli jste se zeptat.
Vše ze začátku vypadá na thrillerovou zápletku se vzápětí rozpouští v mlze.Zbyde rosa v podobě vyprávění a potkávání a rozpravy s lidmi.Střídavé pasáže sureálných schíz Stelly rámujících kapitoly.Dojde i na známé osobnosti
Od všeho trochu,co by jste od autora čekali.
Tvrdí,nejblíže má k románu a postavě Suttreeho či jeho ranné tvorbě.
Pasažér je snad ještě více strohý (tolik stylem typický), a další stupínek náročnosti,o tom není sporu.
Mnoho motivů a témat,ostatně ještě není ještě konec.
Cormacovo zrcadlení.Odrazy uvnitř.
Každý ráno vstává i v noci uléhá.Někdo se mračí a jiný usmívá.

10 24.09.2023

Paní Mijako (č.19) Už se perou,už se perou,já to řikala ze začátku,že si čumáky rozbijou !

Akce střídá akci a o tom ten celej Arika vlastně je.
Postav jak máku.Trochu postchaos.Nejlepší je,jak někdo vyleze z trosek a vy se absolutně nechytáte.Arika je prostě takový.
Žádný hloubání,pseudo bla bla klevetění,na to si jakživa voni nepotrpěli.

Tecuo (č.41) Co pořád vidíš na tom chlastu ? Kaneda : Já ti to řeknu a ty začneš chlastat taky

Vše bylo řečeno v minulých dílech a na nějaké velké padání protéz tu nezbylo místo.
Kapánek to vyšumí do ztracena a je zvonec a šáteček.
S úctou a láskou schůdeček,zdraví Škopková

Inženýrka Kai,to je něco.Auto má z tuzexu,peněz jako šlupek !

At žije Velká Tokijská Říše,pravila toho času Kelišová (č.77)

1 11.09.2023

Sním či bdím ? Je to sen.
Totéž ráno,tentýž den,ale ted už jsme jinde,je to jiná vesnice ...

I po deseti letech od prvního čtení a stále pod vlivem.
Když nevíte kde jste,co se děje a kam to směřuje.
Být pod vlivem,či nebýt.To je jeho účelem :)
To se začínáte chytat a on vás stejně vyvede z omylu.
PS: A to je to hlavně o jeho otci.Viz autor.
Chlapče,chlapče,kam si se to dostal.Jen si se narodil,studená sprcha.
A po ní Philip Kindred Dick

8 11.09.2023

Hranice,čáry,předěl,rozhraní,meze,území,linie.
Překračování něčeho.
O samotě i smutku,ano jistě,je to přeci McCarthy.
Ale od začátku až do konce se tu line bolestná především téma ztráty.
Tu se opravdu ztratí doslova vše.
Mladík se ocitá často v beznaději,kniha je doslova prodchnutá se smrtkou za zády a je neustále v patách.
Více důraz na jakýsi až romantický nádech,zrovinka na začátku,když se vidáváme na první putování do Mexika.
Na cestě vyhládne a i poutník dostane poté co vyprahne hlad i žízen.
Ve filmech na to není samosebou čas,ono i v jinších románech se toho moc nenají.
Přitom taková přirozenost.Pro mnohé otravná protahovací nuda.Tady doslova nutnost.
Tu už je taková doslova klasika.Tortilla s fazolemi.Spláchnout Mezcalem.Zastavit se na kus řeči ...
S přívětivými lidmi,kteří za pohostinost nic neočekávají.A právě v těchto pasážích problekují jiskřičky lidskosti,že to snámi není zase až tak zlý.Zubatá to nevzdává.
Překračovat meze a stále o něco přicházet.
Cormac nezklamal a po krásných koních,naopak ještě více nadchnul.
Na cestě a putování.Prozření - nic nebude tak jako dříve.
Překračování hranic,at už v sobě a nebo na mapě,abychom nezabloudili.
Ale my bloudíme.Tohle motto knihy nemá chybu.
Názvy v krajině neexistují,my si je musíme pojmenovat.
A konům je to jedno.
Ti ví své.

12 12.08.2023

Natolik aktuální Dickovka,kdo by to byl řekl.
Podobně jako ve své době,tak i v té naší je stále dost a ještě více šulínů co to můžou tzv:
Zmáčknout !!!
A staniž se,vlastně se to stalo.Něco se šustlo.Něco se pokazilo.A poté se to posralo.
Jak jen mohli ? Oni to dokázali.
Pár let nato a poté ...
Podobně zacházel s lidstvem Dick v Muži z vysokého zámku.
Lidstvo si tak nějak muselo zvyknout a žije si na svý hroudě.Každý den je to vidět.
Mají své velké a malé starosti.Všední den se vším všudy.
Nebyl by to náš oblíbenec,aby tu zas těch věcí všedních nebylo tolik.
Hemží se to tu a to doslova zvláštními existencemi,tvory i svéráznými komunitami :)
A pak je tu ten Dangerfield,který krouží neúnavně nad našimi hlavami na orbitu.
Je to taky jenom člověk a tak ...
Jenže nemá cenu pokračovat,poněvadž už určitě čujete,že všechno je jinak.
Je tu tolik linek a fint,které by leckteré mu žánristovy stačilo na pěknou řádku románů. dráhu.
Pékádéčko to zabalí a tasí nápady.Nafušuje myšlenky a pocity do jedné knížky.
Nemusí jít o nějaké silné stěžejní dílo,ale je to on na první dobrou.To se někdy cení.
Nepředvídatelné,nezvykle optimisticky nadějné.
Žít se musí.

7 11.08.2023

Greenovka,kde převažuje spíše ta zábavnost nad vážností.
Autor se nezapře a jeho styl je k rozpoznání jak je jeho zvyklostí.
Rychlý sled událostí a spíše překotné vyprávění tentokrát až tolik nestrhlo.
Nejednoznačná postava a situace kolem něj,ty ovšem nezklamou ani tady.
Opravdu záludný psychologický příběh :)

4 22.07.2023

A pořád je to o mlčení...jen a stále nesnesitelné
T
I
C
H
O
K zbláznění pro duši a člověka jako takového.Nitro hluboká je řeka.
Japonsko jako močál.Přes nové Španělsko z nového světa do staré dobré evropy.
Za vidinou odměny v podobě navrácených území.
Odměna na dosak.Víra a kultura v objetí.
Trýzen a zmar.Muka při cestě i po cestě.Spasení se blíží.
Němý svědek toho všeho.On.Útrpný výraz.Rozpažené ruce.Symbol bolesti.
Místy až dobrodružné vyprávění.Silné intenzivní ze dvou pohledů.
Trvalá hodnota i pro nevěřící.Existencionální marast a vnitřní rozpolcenost postav.
Pro co ? A zač ?
Otázky zůstávají.Odpovědi se nedostává.
Jen to všudepřítomné TICHO.

6 13.07.2023

Sunshine
McEwanův román Solar prostoupený světlem,září na všechny světové strany.
Optimistická groteska a nebo optimistická vize s veselým otevřeným koncem.
Bude to na vás.
Asi ne tolik proslulé Ianovo dílo.Leckdo by mohl tvrdit,snad méně čitelné.
At už si dáváte s McEwanem rande poněkolikáté a nebo přímo první,bylo by škoda tuhle slušnou porcičku slunečního lidství vynechat.
Beard plešatící.Beard bez zábran.Beard s nobelovkou.Beard zbytek stébla tzv strnisko.
Bear pětinásobný manžel.Beard uvadající.Beard toužící.Beard přelétavý.Beard slizounek.Beard ctnostný.
Jednoduše takový typický čítankový Mirek Dušín.
Pasáže z dalekého severu.Fjordy s ledovcema a sakra blbej pocit,když to tuhne ...
Naleznete uvnitř a ještě mnohem více.
Pasáže o fyzice,nějaký to eko poselství,něco o oteplování s metaforou-jak se někam řítíme.Kam ?
... když budete hodný uvidíte možná zlatý prasátko.Když budete jako fakt hodně.
Každý den trpíme,k čemu to je ? Zločiny iluzí si z nás dělají legraci.
A ted se cítíme unaveně.Jsi to jen ty,
kdo mě může rozeznat.Asi si to jen ty,
kdo může změnit mé strnulé srdce.
Velikost našeho boje,je to jen sen.
Rozdrtili jsme všechno,co rozpoznáme v tomhle sobeckém ránu.
Jak jsme neuspěli a cítíme se neúspěšně.
Tenhle odstín podzimu,
zatuchlý hořký konec.
Roky frustrace se rozložily okolo.

3 30.06.2023

Srdce mé stále po lásce prahne,nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,ustoupím bojácně ke dveřím.
Řek bych,že všechno je ztraceno v žití,žití je však tak záhadné !
Klidný jsem,mohu-li pivo své píti.Hořící tabák nezchladne.
Touha má bloudí těkavě světem a já popíjím v úzkých zdech.
Co je mi po tom ,budu-li dětem cestou k domovu na posměch !
...
Jak tak s letama plujete,knížky jinak žijete.Ve dvaceti,třiceti čtyřiceti.Šup-vše dostává jinší význam.
U autora jako je tento,tak u něj to platí dvojnásob.Jak to ten kluk dělá ?
Lehce to dělá,je totiž svůj :) mnam,mnam.
Bohatý komik a kopec problémů.Nějakej ten pohlavní styk,nějaký to šoustání.
Nějaký to náboženství.Útěky k sektám a jiným berličkám.Mnam,mnam :)
Láska,nemravnosti-mravnosti.Stáří a nesmrtelnost.Zubatá už klepe.
Ale co kdyby přeci jenom ... šlo na tu mrchu nějak vyzrát ?
Druhá část,která se neustále prolíná na střídačku s minulostí jež je šmrncnutá klonama až hanba :)
Jednoduše-prostě v rytmu scí-fka,na způsob historie budoucnosti.Mnam,mnam.
Plus nějaký to,proletáři všech zemí,vyližte si s korektností prdel.
To se nám to degenuruje.Nebrečet a hlavně,hlavně vydržet ! Mnam,mnam.
Užijete si.Co taky od Michela čekat jiného :)
Mnam,mnam.Jo to už jsem vlastně taky psal.
Několikrát :)
...
Má milá rozmilá,neplakej !
Život už není jinakej.
Dnes budme ještě veselí na naší bílé posteli !
Zejtra,co zejtra ? Kdožpak ví.
Zejtra si lehneme do rakví.

8 18.06.2023

Večerní červánky na západě ... pohasínají.
Uhlíky ohniště též se ztrácí do noci.
Ranní slunce je nevykřeše zpět.
Poušt je chladná v noci.Ve dne spaluje a vysává těla.
Zbydou torza a kostry.Rodí se a zanikají.Vychází nad obzor a zapadají.
Jedno srdce zapadlo za obzor.Nadobro.
Přečtete,odložíte,uléháte.Něco si naplánovat aniž tušíte.Ráno však dalo všemu úplně jiný rozměr.Nevěřícný výraz.
Naklikat něco jako koment a hajdy dál.To prostě nešlo.
To je tak,když si uděláte,za nějaký čas s autorem jakýsi vztah.
Žijete a obýváte svět,který stvořil.Prožíváte,dýcháte za postavy.Prostředí do vás vstupuje.
To vše a zaslouženě představuje dílo,jako je Krvavý poledník.
Výjevy šokující,omamné.Je jen na čtenáři,jak se s tím popasuje.
Strohé typické líčení až na dřen.Někdy,něco na způsob sureálného snu.
Krajiny zmaru,smrti,šílenství a podobných strastí.Těžko představitelných soudných dní.Bez řádu a jakoby bez vyložených pravidel.Se smyslem k zvrácené morálce.V podstatě však ve víru dějin-nic nového.
Skalpujeme rádi.Proč ? Protože můžem.
U Mexikánů přenocujem.Takové pitky svět neviděl.Chlast tu dostává nový význam.Dámské pohlaví taky ví své.Orgie a zábava jak z kolosea.A to je pořád malá představa.Násilí přitahuje.
Tyhle věci člověk dokáže.Co člověk,monument v podobě lidstva.
Ještě někdy někoho uslyším říci : tato doba je v úpadku,svět se v zádel obrací.Jak si to ti lidé červánkově mýtusově malují,že jsou poslední slušná generace :)
Postava Soudce nemá obdoby.A to i tehdy,kdy máte jakoby hodně načteno.Jsou chvíle,kdy ho chápete,rozumíte,vše do sebe zapadá,ten chlap má něco v hlavě.V tu ránu se stane a pak zase něco ...
A další postavy a krajina tu nejsou jen ledajakou kulisou.
Mohlo by se toho napsat rozebrat vyspekulovat mnoho o tomto zásadním dílku z Cormacovy knihovny.
Mnohovrstevnatá,někdy i schválně matoucí,čerpající z historie.
Absolutní Cormac McCarthy,tak jak ho znáte,nebo alespon tušíte.
Vynášet do nebes není třeba,kniha to udělá sama.
Proč budoucího čtenáře ochudit o tolik.Nemůže se líbit každému i to je pochopitelné.
Leží kámen osamocený.Leží si věky na slunci.Někdy ve výhni,jindy zas ve stínu přilehlého keře (jistě má nějaké jméno,to lidé mu ho dali) nebo soudce ? Kdo je ?
Nebesa nahoře s oblaky.Všechny ty červánky a krvavé poledníky tu budou,dokud MY tu budem.Alespon zatím.Narození a mrtví.
Plují si.Někam.Tak to je.Tak to má být.Tak to bude.Nám jde z toho hlava kolem.
Proč to má a nebo řád by mělo mít.
Nad tím vším studený nepředstavitelný nepochopitelný prostor vesmíru.
Nelze ho nemít rád ani milovat.
Lhostejný temný chladný mrazivý,co se děje tady,je mu u prdele.
S hvězdami všemi. S jejich ohýnky v jejich nitru.
Dávají život i ho berou.

13 14.06.2023

Všechno,co jste kdy chtěli vědět o původních obyvatelích (nejenom indiánech) ale báli jste se zeptat.
Neromantizující pohled na dobu a život.
Převažují spíše pasáže o vyložené genocidě.Jednou to začalo a pak,už jen pokračovalo.
Vlastně vícero poznatků jen díky Evropské expanzi.Co se podařilo takřka dochovat.Samozřejmě tehdejší záznamy jsou leckdy popisovány optikou lidí,ano těch vítězů.
Některým kmenům je věnováno více,některým méně.O některých se toho,pravda moc nedochovalo.
Od ledového severu,až úplně na jih k ohnové zemi.
Na konci,ne zrovna aktuální pohled na tehdejší současnost,vzhledem k datumu vydání.
Ovšem nikterak nevadí na celkový dojem.
Poutavé čtení bez rozdílu věku.
Ideální k seznámení o lidech,většinou již zaniklých kulturách i národů.

6 14.06.2023

Bílý : Je to odpověd na vaši otázku.Bible je plná varovných příběhů-vlastně celá literatura vůbec.Říkají nám,že si máme dát pozor.Ale na co vlastně ?
Abychom špatně neodbočili.
Na nesprávnou cestu.
Kolik je nesprávných cest ?
Je jich nespočet.
A kolik je těch správných ?
Jenom jediná.Odtud ta nerovnováha,o které jste mluvi.
Černý : No teda. Řeknu vám,profesore,že byste klidně moh vystupovat v televizi.
Takovek fešák jako vy.
Věděl jste to o sobě ?
Bílý : Nechte toho.
Černý : Myslím to vážně.Nebyl jsem si vlastně ani jistej,jestli jste vůbec profesor,ale ted jste to teda na mě pořádně rozbalil.
.......
V takovém duchu je celá tahle existence Cormacovy knížky.
Bílý nebo černý ? Kam se vejdem.Jak se s tím spasíme ? Smířit se s osudem.
Vždyt tohle ...
To přece ...
No ale vážně ...
No to snad
Profesorský sebevrah či napravený kriminálník.
Existencionální vlak přijíždí do stanice McCarthy.Račte přisednout.
Nebude to dlouhé.Komorní a na konci ještě více otevřené.
Otázky zůstávají.Odpovědí se nedostává. není možný !
A bude.
Zvídavý a naslouchající si pošmáknou.
Vyprávění docela jiné než jsme zvyklý.Autor jednoduše prostince,opět nezklamal.

6 11.05.2023

Mimořádná knižní záležitost.
Původní obyvatelé a snad vše podstatné na toto téma.
Minulost protknutá se současností.Těžký úděl.Smutné o útisku,o nepřiznané genocidě.
Malebně (skvostné) poetické pasáže přírody.
Osobní vyprávění v ich-formě.V podstatě tu není žádný vyloženě dialog mezi lidmi.
Krásná knižka,kterou však narušuje důrazná roztříštěnost.Vše je velmi rozděleno na určité krátké výseky,které se často mění.
Uhlídat někdy postavy,co se právě děje a v kterém časové obdobím.
Vskutku docela výzva.Odvádělo to pozornost,jinak fascinujícího díla.
Jedinná a přitom zásadní maličkost.
Snad se bude někomu číst lehčeji.Koho toto období zajímá,jistě si toto dílko vychutná.
Netradičně jedinečná.

4 10.05.2023

Ty.
Bohoslužba začíná.
Je čas.
Ty,člověče.Vzrůstem malým či velkým.Tenkým nebo širším tělem svým.
Oblékni jednu s přiléhavých kuten,vlas (pokud nějaký máš) schovej pod kapuci.Vstup do podivuhodného opatství s ještě podivuhodnějším životem uvnitř vlhkých místností s mnoha prastarými ubikacemi.Knih jak mnich.Ten se má.Jen nahlédnout.Nejsi zasvěcený.Nic není jak se zdá.
Budeš procházet i náhlédneš do stájů,chlévů,chrámů,lázní,špitálu a jiných ...
Avšak nejvíce Tě bude lákat labyrint.Schováš se a jistě zabloudíš.Budeš přitahován.Atmoška zašlých syrovo-stuchlých časů na čtenáře nejednou přímo dýchne.
Nebylo by opatství bez opatů.Jestli se tedy neztratíš nejenom v chrámu,ale stejně podobně v mnohavrstevnatých klenutých větách.Zjistíš,že nejde jenom o nějakou (jenom) detektiuku.
Jak jeden z místních obyvatel poznamenal-žvanění je tu na dením pořádku a je hlavní náplní i smyslem studia mnišského.Rozhodně Eco Umberto nastudováno má.
Bude se tu filozofovat a pak taky někdy pátrat.
Poslední dobou,nám tu členové opatství za nevyjasněných okolností,nejeví známky života.Rozhodně to nebude s přemíry učiva.
Mnoho otázek k přemýšlení.Teologie,to je to oč tu běží.
Smál se někdy Jéžíš.Dělal,měl čas na prču.Písmo mlčí.Bude se to muset prodiskutovat.
Nechybí inkvizice,poněvadž každej je v podstatě kacíř,cha.
Neméně tak o papeži na věži.O králi a vlivu.Intriky nad intriky.Politikaření středověké a o samotné životě středověkém rovněž.
Pokud by někomu nebyla bible cizí,bude se tu cítit jako ve své izbe.A věz,na cintorín je času dost.
O věcech,například i cudných.
I opat je přeci jenom muž.Co nadělat,když stojí ? Ne opat,samozřejmě !
O zamilovanosti mládí.O lásce,která nedá spát.Posedlost a touha.Co naděláš,cudný řád velí jinak.
Pro poslušné i pokorné a nejenom pro ně.I pro Tebe Pepíčku ty hříšníku neznabožský :) Taky si užiješ v některých náročnějších pasážích,kdy se četba poněkud zpomalí.Kniha je to velká a tím není myšleno její tlouštka.Napěchovaný obsah na všech stránkách.
Bylo krásné jitro na konci listopadu.V noci trochu sněžilo,poprašku však bylo na dva prsty.Ještě za tmy ... je první den.
Prima.Sexta.Nona.Nešpory.Kompletář.Matutina.

15 10.05.2023

Je to tady.Pěkně se to řítí do finiše a zvyšuje na obrátkách.
Nové postavy.Velká Tokijská říše,Tecuo a mnohem víc.Samozřejmě Akira.
Pusu nezavře,hotovej kulomet :)
Tradičně přeskakování,šup sem-šup tam.Systém na hadry.Chaos a postapo svět.
Mijako a její družina.Mnoho se vysvětlí a něco zase ne.
Stupnující napětí na posledních stranách a pak najednou konec-pokračování příště.
Chci víc ...
To to uteklo,najednou nás čeká díl šestý,díl závěrečný.
Tak zase příšte.Ty jedna kyberpunková klasiko.

4 20.04.2023

Někdy před deseti lety a stejné dnes jako kdysi.At už je realita a její povaha jakákoli.
První,druhá,třetí kapitola.Ve čtvrté už jste jako doma.Takhle je to u něj vždycky.
Nejdřív se nechytáte,pak vás to sežere a na konci vyplivne.
Prostředí sci-fi spíše jako kulisa,berlička.Pro rozehrání vztahů a mezilidských propletenců.
Právě v tom zasazení a konkrétně v cestovce-časovce.Dick vždy dokázal vytěžit ze zápletky něco o lidech a jejich prazvláštních osudů.Psychologie s návyky i s nelehkovážnou duševní stránkou.
Vždyt i sebezapřisáhlejší odpůrce podpůrných i jiných látek,možná připustí,že to tady bylo již od Adama.I ten lovec mamutů potřeboval nějaký stimul :)
Budoucnost v tom nebude jiná.Navíc si tu realitu děláme složitou i náročnější.
To by se z toho jeden ...
Jako tak typicky a jako obvykle u Dicka,jde tu především o lidi samotné.
Autor měl osobní zkušenosti s hodnými i těmi druhými a nepřestal věřit v ně samotné.
Samozřejmě si občas nevyhnutelně jistě také rozsšiřoval obzory.
Neprozkoumané vrstvy jistě zkoumal v té jeho REALITĚ i jiných.
Samosebou,když o něčem píšu,bylo by dobré to poznat.Aby to bylo jako ze života :)
A v těch jeho knížkách to jednoduše je.
Jednoduše a prostě všechno.
Proč to všechno je právě tak,jak to je.Proč to není tak a není zrovna jinak.
Aby to nebylo všechno nakonec úplně jinak a my se mohli ptát a hledali odpovědi.

8 20.04.2023

Když ho milujete,není co řešit :)
Tenkrát v kině v devadesátém šestém.
Viděno v sešeřelém sále,tak dávno.Útlá knížečka se tak dostává s velkým odstupem konečně do mých rukou.
O její existenci,jsem samozřejmě věděl již dávno,ale nikdy nedošlo k blízkému setkání.
Jarmusch mě kdysi dostával již při retrospektivě na ČT2.
DEAD MAN to bylo opravdu zjevení.V našem kinostánku,jsme se sešli cca asi pět celých nadšenců.Z toho v průběhu představení jeden odešel.Rozhodně ne s touhou navštívit (pouze) toaletu :)
Doslova v průběhu nechán na pospas černobílých obrazů za tonů hudby Neila Younga. Téměř hypnoticky vznášet se a bít v zajetí magie tohoto westernu.
Načež ihned poté při návštěvě restauračního zařízení a po pár škopcích lahodného moku,na mě doléhal film čím dál víc.
A jak jeden přísedící trefně poznamenal - Tebe to nějak vzalo.
Tak takové to tenkrát v devětadevadesátémšestém bylo.
Srdcovka dodnes.
Forever a jak se někdy říká navždy :)

3 20.04.2023

Byl tu jeden Cormac McCarthy.Definitivní upevnění a sláva
Krimi,thriller,western,podobenství ? A nebo vše dohromady bortící klišé a obrácené naruby ?
Hodný-zlý.Lidský-nelidský.Žít-přežít.
Co se stalo na poušti ? Dozvíte se v téhle knížce.
To co se stalo v Texasu...poušti je to lhostejný.Stejně tak hvězdné obloze nad hlavou,je to šumák.
Byl tu jeden šerif Bell.Je sice dost unavenej životem,ale držák.
To stou pouští,mu jedno není.
Byl tu jeden lovec se Moss.Měl jednoduchý plán.Mohlo by to vyjít,a pak ...
Cormac opět úsporný ve větách,jak jinak.Ubylo přírody,která rámuje vypravování.
Poušt samotná dostačující a výstižná.Vypravování,jak stvořené pro scénář.
Coenovci nešlápli vedle,trefa do černého.
Byl tu jeden neurčitý vrah Chigurh.Vykonavate,jakoby odjinud.Odkud,proč a jak.Nic nevíme.
Silné momenty
- poušt,pak opět Mexiko
- úvodníky u kapitol šerif Bell
- mrazivé pasáže Chigurh a jeho mince
- ti co byly se vyloženě nesetkají
- nedopadení,bez záchrany,zadostiučinění ??
- tahle země není pro starý
Byl tu jeden čtenář.Uživatel Databáze knih.

7 06.04.2023

Ked som mal meniny to bolo niečo mama mi kúpila kilové lečo.
Jen se člověk narodí.Naráz studená sprcha.Už si vás nastaví.Že je život mrcha.No tak bacha :) Chlapče-dívko,kam si se to dostal ?
Když se u nás na Marsu porúcha záchod.Někdy hold nesplachuje a indy mrcha pořád protéká.Nelením a volám : Jacku Bohlene,brzy přijed.
U nás na dedině tam sa dobre žije.
Jack má ovšem jiné věci v merku natož starosti.
Když vás něco ovládá.Pokud zrovna nejste elektrickým vláčkem napojený na sít.
Může vás ovládat třebas váš šéf.Manželka.Systém.Nebo nějaká návyková látka.
Ked som mal sobáš to boli ranajky mama mi kupili pol nožky čabajky
Manželka v opojení.V práci nevíte kam dřív skočit.Do toho mlčenlivý chlapec s pravděpodobně silným nadáním a skrytých schopností.
A pak ještě je tu ... když slyšet hlasy jsou.Když myšlenky o překot o pozornost se derou jedna za druhou.Ono to nejde přestat na ně myslet.Zbavit se jich.Zbavit se.Odinstalovat.Obsedantně.Kompulzivně.Schizofreně.
Když se z vracím z knajpy na úpatí Valles Marineris,domů spát.
Kanály.Ulice a bloky domů.Nechtěj mi v tom pomáhat.
Hvězdičky a Phobos s Deimosem,putují tady semnou tmou.
Nemusím myslet na nic.
Na nic.
Můžu jen s nima odeplout.
Naštěstí nad vším dohlíží maestro-člověk z nejpovolanějších a klasik v jednom.
Philip Kindred Dick.
Zápletka.Pozadí.Kulisa.To je to oč tu běží.
V podstatě se ten příběh může odehrávat klidně na Titanu nebo na Teře.Všude je to nakonec stejný.
Vše působí přirozeně a civilně.Neodolatelně Dickovsky jednoduše a prostě.Jenže vše je jinačí než se na první pohled zdá (spíše nezdá).
Lidi jak je možná znáte.Nebo jste mohli aspon potkat.Dokonalá lidská nedokonalost.
Starosti strasti problémy.Chmury splíny špíny.Radosti touhy a plná náruč pocitů s emoceni.
A s vědomím,když vás něco,někdo ovládá.Být ovládán.Nechat se ovládat.Různé pojmy.
Obsedantně být ovládán.Ovládán vlastním psyché.Zrazován vlastním já.
Ztracen v realitě.Na co se spolehnout ? Komu věřit ? Čemu se ještě smát ?
Marsovský skluz v čase i podruhé a po deseti letech za pět pozvona narůstajících Olympus Monsů.
U nás na dedině tam sa dobre žije.

3 05.04.2023

Cormac bez příkras.
Už tenkrát perlil.A toho nikdo,téměř nikdo a dlouho neznal.
Talentovaný tvůrce na samém začátku.
A já se,tolik těšil.Překvapující na všech frontách.
Vyznačuje se typickými pasážemi.Jen jsem se občas geniálně ztrácel.
Žádná oddechovka.Vyžaduje soustředěnější čtení.
Mě jen strašně mrzí,že to tentokrát nevyšlo.
Mám zatrženo a slibuji : přečíst znovu.
Ona za to stojí.Jen tu správnou frekvenci naladit.A to je průšvih.Když ztratím nit.

5 30.03.2023