OldřichHanton

Příspěvky

Konec světa & Hard-boiled WonderlandKonec světa & Hard-boiled WonderlandHaruki Murakami

Haruki Murakami je moje srdcovka, přestože po přečtení pár jeho knížek jsem si začal uvědomovat, jak se jeho postavy, motivy i celé dějové kostry v různých románech velmi podobají.
Tentokrát jsem byl ale docela překvapen, Konec světa sice nezapře Murakamiho styl a některé motivy, ale je to asi nejvíc vymykající se román z těch, které jsem zatím četl. Jestliže ostatní romány jsou spíše realistické s více či méně výraznými fantastickými prvky, tady se jedná čistokrevnou fantastiku, navíc rozdělenou na dva samostatné příběhy, z nichž každý se odehrává v jiné realitě. Je to také jedna z Murakamiho prvotin, takže nenechává tolik věcí nevysvětlených a tolik dějových linek neuzavřených, jako je obvyklé v jeho pozdějších dílech.
I když je Konec světa určitě velmi zajímavý a skvěle napsaný román co má hloubku, nebyl to úplně můj šálek čaje. Té fantastiky na mě bylo nakonec moc, mám raději civilnější příběhy. Nepomohlo tomu ani to, že jsem ho četl ve čtečce, vždycky když jsem měl pár minut času, nakonec jsem se pak nemohl pořádně začíst.

21. července


Pražské mordy 1 - Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918)Pražské mordy 1 - Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918)Dan Hrubý

Pěkné panoptikum pražské kriminality z přelomu 19. a 20. století. Autor čerpal převážně z tehdejšího tisku. Tam samozřejmě nejvíce rezonovaly případy hodně brutální (krvavé loupežné vraždy), nebo bulvární (vraždy ze žárlivosti, sebevraždy z nešťastné lásky). Škoda, že se u mnoha těchto příběhů už nepodařilo dohledat další osudy jejich účastníků a konce mají často docela otevřené. Trochu stranou stojí úvodní část knihy, která se docela fundovaně věnuje pražské prostituci v této době.
I když se knížka ke konci nevyhnula jisté repetitivnosti, dobře jsem se bavil. Na nočním stolku mě již čeká další díl, tentokrát o mordech z První republiky.

13. července


V rouše beránčímV rouše beránčímSimo Hiltunen

Poslední dobou mám jak čtecí krizi, tak krizi psaní příspěvků. Tuto audioknihu jsem doposlouchal už před docela dlouhou dobou, Hodnotím ji tedy sice s odstupem, ale taky už s bez mnoha detailů, které se mi mezitím vypařily z paměti.
Všechny, kteří by si V rouše beránčím chtěli někdy přečíst předem varuji, že se jedná asi o nejdrsnější thriller co jsem kdy četl. O týrání dětí a vraždách celých rodin se mi četlo opravdu těžko. Nejedná se ani o čistokrevnou detektivku, není tady počáteční okruh podezřelých, který by se postupně zmenšoval. Příběh se postupně odhaluje díky množství flashbacků z temné minulosti jak hlavního padoucha, tak hlavního hrdiny. Celé to autor ještě doplňuje úvahami na téma rodičovství a rodinné vztahy. Nakonec sice přijde katarze a závěr je docela silný, přesto mi hlavní dějová linka poněkud vybledla a asi bych teď už přesně nevěděl, jak se povedlo vraha odhalit. Překvapivě to, co mi v hlavě zůstalo a co mě i trochu inspirovalo, byly ty rodičovské úvahy.
Opravdu nevím, jestli tuhle knížku doporučit. Určitě je ve vícero směrech silná, ale v brzké době bych určitě nechtěl něco takového opakovat.

05. července


Šum: O chybách v lidském úsudkuŠum: O chybách v lidském úsudkuCass R. Sunstein

Při rozhodování děláme dva druhy chyb, první z nich je zkreslení, kdy se na základě našich chyb a předsudků vychylujeme jedním směrem. Tím druhým jsou náhodné chyby, kdy jeden den vyhodnotíme určitou situaci tak, a druhý den se ve velmi podobné situaci rozhodneme třeba naopak. Zatímco o různých předsudcích se vede živá společenská debata, náhodné chyby, tedy šum, se často ignorují. Asi i proto si tento šum ve své nové knize vzal na paškál slavný izraelský psycholog Daniel Kahneman.
Zaměřuje se především na přijímací pohovory v koporacích, kde i přes velké sebevědomí HR oddělení, jsou výsledky často téměř takové, jako kdyby se uchazeči vybírali losem. Dále pak na americké soudnictví, kde za stejný trestný čin můžete být potrestáni jednou pokutou a jindy mnohaletým vězením. Nezapomene ani na rozdíly v lékařských diagnózách, kdy už jde někdy opravdu o život.
I když toto téma pro mě není úplně neznámé, Kahneman ho zpracovává velmi přehledně a důkladně, v některých ohledech mi určitě "otevřel oči". Nevynechá ani rady a strategie pro snížení šumu, dokonce se vyrovnává s nejčastějšími námitkami proti nim. Přesto jsem měl po nějaké době pocit, že než popularizační knížku, čtu učebnici, nebo korporátní příručku a občas se i trochu nudil. Proto bych Šum doporučil hlavně lidem, které téma zajímá, nebo opravdu potřebují snížit šum v rozhodování.

31. března


Les přízrakůLes přízrakůJuraj Červenák

Přestože jsem Les přízraků četl hodně dlouho, moje dojmy z něj jsou docela dobré. Když už jsem se ke čtení dostal, dobře jsem se bavil. Je to samozřejmě vyloženě oddechová četba, spíše dobrodružný příběh, než detektivka, navíc s pár téměř pohádkovými motivy.
Když v předchozím dílu série chyběl kapitán Stein, tentokrát odpočívá notář Barbarič. Ději to ale nijak nevadí, autor má zase více prostoru propracovat ostatní postavy a otevřít vedlejší dějové linky, které asi budou pokračovat v dalších dílech ságy. Prostředí Trutnova a Krkonoš je určitě atraktivní a pro takový dobrodružný příběh dobře zvolené.
Les přízraků je podle mě jeden z nejlepších dílů série, tak doufám, že to bude pokračovat i nadále. Už stihly vyjít další dva díly a Já mám trochu skluz, ale ten myslím brzy doženu.

19. března


Spasitel DunySpasitel DunyFrank Herbert

První díl Duny jsem četl docela nedávno a docela se mi líbila. I když je to velká sci-fi klasika, tak podle mě skoro vůbec nezestárla a i po téměř šedesáti letech má stále skvělou atmosféru. S chutí jsem tedy sáhl po druhém dílu.
Bohužel, čekalo mě docela velké zklamání. Ačkoli je Spasitel Duny docela krátká knížka, nemá ani polovinu stran co první díl, nemohl jsem se jí vůbec prokousat. Jako bych stále nemohl pobrat, o co tam vlastně jde. Na konci naštěstí jednotlivé části příběhu trochu zapadly do sebe a mohl bych vám vyprávět základní zápletku, ale příběhy a motivace mnoha postav mi asi zůstanou už navždy skryty. Možná to bylo i tím, že zatímco první díl jsem poslouchal jako docela kvalitně zpracovanou audioknihu, Spasitele Duny jsem četl jako amatérský ebook, kterému se díky špatnému formátování rozpadaly odstavce. To mému porozumění textu taky moc nepřidalo.
Samozřejmě je to pořád Duna, jsou tady červi, koření, fremeni a téměř všechny postavy z prvního dílu, takže kdo tohle universum miluje si asi přijde na své. Já však asi u druhého dílu na dlouho zůstanu a do Dětí Duny se opravdu jen tak nepustím.

28.12.2021


Zapomenuté příběhy 5Zapomenuté příběhy 5Marian Kechlibar

Pátý díl zapomenutých příběhů se po trochu experimentálním čtvrtém dílu vrací ke klasickému formátu. Vypráví příběhy z různých dob i koutů světa, které, i když mi často nebyly tak úplně neznámé, jsou napsány velmi svěže, čtivě a často i z netradičního úhlu pohledu. Samozřejmostí je hezká obrazová příloha.
Zapomenuté příběhy jsou stále skvělé a mohu je určitě každému doporučit. Přece jen tento díl už nehodnotím úplně absolutně, především proto, že i když je něco skvělé, napopáté už to prostě tak nezapůsobí.

04.12.2021


Ostře sledované vlakyOstře sledované vlakyBohumil Hrabal

Musím se přiznat, že ačkoli jsem věděl o čem tahle novela je a docela znal i děj, film jsem nikdy neviděl. Na jednu stranu je to ostuda, na druhou stranu jsem jím zase nemohl být už dopředu ovlivněn.
Je to opravdu krátká novela (audiokniha má něco přes dvě hodiny), možná i to je důvod, že se ji povedlo tak dobře zfilmovat. Je to i docela jednoduchý příběh o dospívání, je však podán jedinečným hrabalovským stylem, který dokáže poetiku, brutální násilí i erotiku neskutečně zkombinovat. To této knížce, i když vznikla v jiné době, dává nadčasovost.
Kdo ještě nečetl, přečtěte si, Já si zase doplním film.

24.11.2021


Zapomenuté příběhy 4 - Pověšen za krk, dokud nezemřešZapomenuté příběhy 4 - Pověšen za krk, dokud nezemřešMarian Kechlibar

Čtvrtý díl zapomenutých příběhů trochu vybočuje z řady, všechny příběhy spojuje jedno téma, trest smrti v Anglii. Za mě to asi nebylo nutné, nemusím číst pouze o popravách, ale vlastně to bylo jedno. Pořád je to hrozně čtivá knížka plná zajímavých příběhů. Opět jsem se dobře bavil, i se dozvěděl nové věci. Jediné, čeho jsem litoval bylo, že knížka nebyla delší, i když mám pocit, že každý další díl je vždy o něco rozsáhlejší. Naštěstí nebudu smutnit dlouho, hned se pouštím do pátého dílu.

14.11.2021


Jan ŽižkaJan ŽižkaPetr Čornej

Petr Čornej splnil svůj životní závazek a po téměř sto letech vznikla nová velká biografie Jana Žižky z Trocnova. Na knize je poznat, že Petr Čornej je nejen zřejmě největším odborníkem na husitství, ale také pedagog a popularizátor historie. Když se spojí stále atraktivní téma husitských válek s jeho lehkým a poutavým stylem, není se co divit, že se knihy prodaly desetitisíce výtisků a byla oceněna Magnesii Literou jako kniha roku 2020. Opravdu málokdy se mi stalo, že by mě odborná historická publikace takhle bavila a četla se tak lehce. Knížka samozřejmě není pouze biografií, na pozadí Žižkova života docela podrobně popisuje české dějiny před a v prvních letech husitské revoluce. V závěru se i trochu věnuje žižkovu obrazu ve starších historických dílech a jeho stopami v kultuře. Jako roztomilý bonus je v knize i pár nápadů na výlet v jeho stopách.
Čornejův Žižka je podle mě skvělé dílo, které asi zůstane několik generací nepřekonané a každý, kdo se alespoň trochu o toto téma zajímá, by ho měl otevřít.

07.11.2021


PoliciePolicieJo Nesbø

Policie je desátý díl možná nejslavnější detektivní série současnosti. Když ji porovnám s předchozími díly, zařadil bych ji určitě k nadprůměru. Příběh, u Nesba poměrně neobvykle, hodně navazuje na předchozí díl, má spád a zajímavou zápletku. Vrah, který začne vraždit ty, kteří by měli vrahy chytat, bude vždycky atraktivní. Na úplné pochopení všech vedlejších zápletek a postav bych ale určitě doporučoval přečíst si nejdříve předcházející díl, nebo dva. S tím ovšem souvisí i jistá překombinovanost. Vraha jsem neodhalil ani náhodou a chvílemi jsem se i trošku ztrácel. U takto jubilejního dílu jsem trochu očekával velké finále a uzavření většiny dějových linek, ale nestalo se. V úplném závěru je dokonce, u Nesba opět ne úplně typický, klasický cliffhanger.
Policie je určitě velmi dobrá detektivka, ale Já začínám být Nesbem a Harry Holem trošku přesycený. Než se vrhnu na zbývající díly série, dám šanci pár jiným autorům.

28.10.2021


Ďáblův spárĎáblův spárLara Dearman

Ďáblův spár je typická moderní generická detektivka. Má vlastně všechno potřebné. Normanské ostrovy jsou určitě zajímavá a ponurá lokalita. Dvojice vyšetřovatelů, novinářka a policista, se vzájemně doplňuje, navíc má každý z nich svoji "origin story". Vražda mladé dívky, která je nějak propojená s podobnými případy z minulosti, také vypadá atraktivně.
Bohužel, i když jsem byl zpočátku docela natěšený, postupně se vkrádala nuda a pocit, že už jsem to mnohokrát četl. Příběh, zasazení i postavy jsou opravdu plné různých klišé. Vše navíc není ani příliš uvěřitelné. Zhruba třetina kapitol je psána z pohledu vraha, nicméně mi nepřišlo, že by to děj nějak posouvalo, naopak to ubíralo prostor věnovaný klasickému vyšetřování.
Pokud jste nic takového nečetli, tak to asi zkuste, atmosféra je dobrá a nejspíš se budete bavit. Někdo jako Já, kdo už pár desítek detektivek přečetl, tam už toho asi moc nenajde.

25.10.2021


Projekt KronosProjekt KronosPavel Bareš

Na tuhle knížku jsem se docela těšil. Pavel Bareš je mladý sympatický muž mnoha zájmů, mimo jiné propagátor komiksů, RPGček a dalších nerdovin. Projekt Kronos navíc asi částečně vznikal v jedné mojí oblíbené kavárně. Bohužel, když jsem se teď po dlouhé době konečně dobral ke konci, musím říci, že to nebylo nic pro mě.
Kdybych měl problémy této knihy rychle shrnout, tak bych řekl že je moc dlouhá, moc komplikovaná a moc young adult. Když začnu od konce, tak už se nedokáži tolik ztotožnit s dospívajícími hrdiny a jejich problémy s rodiči a na internátní škole. Další věc ale je, že toho bylo na mě zkrátka moc. V knize je postapo, superhrdinové, politika, intriky, mučení, "škola pro nadané děti", umělá inteligence, pandemie.... Spousta a spousta postav a dějových linek, které jsou často jenom naznačeny a dočkáme se jich i v dalších dílech. I když má tištěná verze knihy má přes 500 stran, pořád jsem se na konci úplně neorientoval.
Někdo si Projekt Kronos jistě užije, Já nejsem cílovka a navíc moc nepomohlo, že jsem knížku poslouchal ve volných chvílích, i když by asi potřebovala víc času a soustředění. Přesto po druhém dílu asi jen tak nesáhnu.

03.09.2021


Dánové mají hygge, Češi mají: poslední důvod, proč se nezabítDánové mají hygge, Češi mají: poslední důvod, proč se nezabítA. Bič Boží (pseudonym)

Knižní vydání populárního fiktivního blogu tří třicátníků, kteří moc neví co s životem. Vzhledem k tomu, že je to tak trochu generační výpověď, jsem byl nadšen. Většina historek mi byla jaksi povědomá a ovlivnila mě i stejná popkultura jako knižní hrdiny. I když já osobně jsem se už trochu posunul a s dvěma malými dětmi řeším zase jiné problémy, byly mi postavy v knize hodně blízké.
Bohužel autoři trochu prováhali možnost napsat generační román a převážně se drželi osvědčeného formátu z jejich předchozího projektu "1000 věcí, co mě serou", kdy většina příspěvků jsou takové jednohubky, které děj moc neposouvají vpřed. Navíc knížka je dost krátká, měl jsem pocit, skoro jako by blog byl ukončen předčasně.
Poslední důvod proč se nezabít se mi určitě líbil a hodně na mě zapůsobil, divadelní hra na jeho motivy však byla ještě lepší.

28.08.2021


PřízrakPřízrakJo Nesbø

Přízrak je už moje devátá detektivka s Harry Holem. Podařilo se mi dohnat všechny resty, takže už čtu pěkně chronologicky. Po tolika dílech jsem se trochu obával, jestli se série už pomalu nevyčerpala a nezačne se opakovat. Naštěstí, jako by si toho byl Nesbø vědom, je zápletka Přízraku poměrně netypická a, i díky zasazení do zajímavého norského feťáckého prostředí, se mi knížka moc líbila. Asi bych ji zařadil mezi tři nejlepší Holeovky. Kromě hlavní dějové linky se již druhou nebo třetí knihu vine ještě jedna, taky dost povedená, jejíhož rozuzlení se dočkám pravděpodobně v příštím jubilejním 10. dílu. Právě neuzavřený příběh mě docela motivuje si ho přečíst co nejdříve.

29.07.2021


Kdo maže, ten jedeKdo maže, ten jedeMarie Rejfová

Doposloucháno. Není snad větší detektivní klišé, než vyšetřoval, který díky vánici náhodou uvízne v horském hotelu a než ho vyprostí, stihne se tam stát vražda, kterou samozřejmě vyřeší. I přesto mě tahle česká detektivka velmi potěšila, protože podle mě tady všechno správně zapadlo na své místo. I když se jedná o vědomou poctu klasickým anglickým detektivkám, povedlo se autorce hezky vystihnout české reálie. Zápletka je samozřejmě nadsazená, ale ještě realistická. Hlavní hrdinka sympatická a humor vtipný.
Shrnuto, Kdo maže ten jede pro mě bylo velmi příjemné překvapení a už se těším na nějaký další díl.

14.05.2021


Proč si nerozumímeProč si nerozumímeMalcolm Gladwell

Gladwell si ve své nejnovější knize vybral velmi zajímavé a do života praktické téma, jak dobře (špatně) dokážeme odhadovat cizí lidi. V pár kapitolách se například ptá, proč si většina lidí, včetně policistů, myslí, že dokáže dobře odhadnout, jestli člověk lže? Nebo proč některým tajným agentům a podvodníkům procházela jejich činnost dlouhá léta, i když jejich utajení nebylo nijak zvlášť sofistikované a ze zpětného pohledu byli od počátku velmi podezřelí? Věnuje se i znásilněním na studentských kampusech a přidává i zajímavý a neotřelý pohled na policejní násilí v USA.
Ačkoli je knížka docela krátká, mnohé věci jsem už věděl a je vyloženě populární, mohu ji jen doporučit. Je velmi čtivá a ve svém žánru patří ke špičce.

23.04.2021


Zánik pražského ghettaZánik pražského ghettaDan Hrubý

Poté co Dan Hrubý důkladně zpracoval příběhy Malé Strany a Hradčan, přesunul se na druhý břeh řeky a vydal tuto malou knížku o pražském Josefovu těsně před asanací.
Formát knihy je docela netradiční, první část tvoří krátká novela, spíše rozšířená povídka, od dnes již skoro zapomenutého spisovatele Josefa Veselého, z roku 1917. V druhé části Dan Hrubý doplní faktografické informace a přidá několik dalších, hlavně kriminálních, příběhů z Josefova.
I přes zvláštní formát a malý rozsah, knížka je opravdu malá, hodně zaberou bohaté "psychedelické" ilustrace, hodnotím Zánik pražského ghetta velmi kladně. Přínosné a originální je hlavně to, že autor se o asanaci nezajímal z architektonického nebo urbanistického hlediska, ale kladl důraz hlavně na lidi a jejich osudy. Úvodní novela sice není žádné spisovatelské veledílo, ale atmosféru a životy lidí v Josefově popisuje znamenitě. Celou knihou se pak táhne zajímavá otázka, kam se po asanaci všichni ti lidé, často z okraje společnosti, nakonec poděli.
Dan Hrubý v současné době pracuje na dalším dílu Pražských příběhů, tentokrát ze Starého města, na který se moc těším. Zánik pražského ghetta pro mě byl takový malý, ale velmi chutný, předkrm.

14.04.2021


Říkají mi LarsŘíkají mi LarsDaniel Gris

Říkají mi Lars je taková česká pocta detektivkám z "americké drsné školy". Obsahuje všechny nezbytné ingredience. Lars je drsné osamělé soukromé očko, které holduje alkoholu a řídí se vlastními zásadami. Jsou zde i zakouřené bary, krásné ženy a hodně akce. Na začátku jsem byl trošku rozpačitý, ale po chvíli čtení mi bylo jasné, že i autor si uvědomuje, že v dnešní době se už tento žánr nesmí brát úplně vážně, takže nechybí ani černý humor a celková nadsázka. I když se nakonec nejedná moc o detektivku, lepší by bylo říci detektivní thriller, protože žádné velké vyšetřování se tady nekoná, bavil jsem se dobře. Určitě k tomu přispělo i to, že Lars tenká knížka, spíš delší povídka, než román, takže děj rychle odsýpá.
Příležitostně si možná přečtu i další díly, není to vůbec špatná oddechovka.

23.03.2021


Les mytágLes mytágRobert Holdstock

Je zvláštní číst nějakou knihu znovu po 25 letech. Tehdy se mi myslím ani moc nelíbila, ale jistě na mě zapůsobila. Jednak proto, že jsem ji nyní znovu vzal do ruky a jednak jsem si její atmosféru a určité pasáže docela pamatoval.
Les mytág se sice odehrává v poválečné Anglii, ale jinak je to čistokrevné fantasy. Motiv tajemného lesa, kde čas a prostor fungují jinak, kde žijí tajemné bytosti a do jehož středu musí hrdina podniknout cestu, je starý jako lidstvo samo. Velmi podobný má třeba Haruki Murakami v Kafkovi na pobřeží. Holdstock navíc zajímavě pracuje s různými mýty a legendárními postavami i s tím, jak tito hrdinové a jejich příběhy vznikají a fungují.
Jediné co mě trošku zklamalo, že do tohoto zajímavého a mnohavrstevnatého universa je zasazen vcelku jednoduchý, až banální, příběh. Přišlo mi, že toho zůstalo hodně nenapsáno. Les mytág je naštěstí jen první díl celé dlouhé série, takže se o něm třeba někdy dozvím víc.

11.03.2021


Zapomenuté příběhy 3Zapomenuté příběhy 3Marian Kechlibar

Zapomenuté příběhy jsou moje oblíbená populárně naučná oddechovka. Předchozí díly jsem četl už před nějakou dobou, takže nemám přímé srovnání, ale rozhodně si nemyslím, že by kvalita šla nějak dolů, spíše naopak. Příběhy jsou dobře vybrané a Kechlibar je vypráví velmi poutavě, jaksi z širší perspektivy a s mnoha souvislostmi. Kladem oproti prvním dvěma dílům je rozšířená obrazová příloha a to, že už se z většiny nejedná o příběhy dříve vydané v Časopise 067.
Čtvrtý díl je už dávno vydaný a asi si ho hned objednám.

03.03.2021


Hodiny z kostíHodiny z kostíDavid Mitchell

Mitchell je jedním z mých oblíbených autorů a už jsem četl téměř všechny jeho knihy. Zvláště Atlas mraků mě opravdu nadchl. Zajímavostí je, že i přes různé žánry, jsou všechny jeho knihy zasazeny v jednom universu. Postavy i zápletky mezi nimi různě proplouvají a pro znalého čtenáře je zajímavé hledat různé vzájemné odkazy. Hodiny z kostí jsou většinou recenzentů k jeho nejslavnějšímu Atlasu mraků přirovnávány. Také je tu několik relativně samostatných příběhů s různými hrdiny, odehrávající se v různých dobách, od blízké minulosti po blízkou budoucnost.
Bohužel v tomto případě to u mě zdaleka tolik nefungovalo. První zhruba dvě třetiny knížky se mi líbily. Pokud se jednalo o komorní lidské příběhy, kam jen občas probleskoval velký nadpřirozený konflikt celého universa, bylo všechno fajn. Mitchell je mistrem ve vykreslování zajímavých a uvěřitelných charakterů. Když se však z knížky stane v předposlední kapitole čistokrevné fantasy, přišlo mi docela slabé a jako vyvrcholení konfliktu, který se táhne několika knihami opravdu nic moc. Poslední kapitola je silně angažované postapo, kde se na pár stránkách seznámíme snad se všemi obavami britského levicově orientovaného člověka. Tolik neštěstí pro lidstvo najednou je už trochu nechtěná parodie. Navíc když zasadíte sci-fi příběh do takhle blízké budoucnosti pravděpodobně rychle zastará.
Nevím, jestli to platí obecně, ale v této knize ano. Pokud Mitchell píše příběhy o lidech a jejich osudech, je skvělý, když chce být epický, tak to moc nejde .

26.02.2021


Šachové figurkyŠachové figurkyPeter May

Tak jsem konečně dokončil poslední díl Mayovy detektivní trilogie "Z ostrova Lewis" a musím říci, že i po jeho přečtení převládá spíše zklamání. Stále zůstává dobrá atmosféra a i zápletka z prostředí místní folkové kapely je lepší než u minulého dílu, všechno však zkazí nepříliš zajímavý příběh a hlavně nelogické chování většiny postav, což je asi největší problém celé trilogie. Navíc, jak se v každém díle odkryje část minulosti hlavního hrdiny a přibydou další postavy, začne být celý ostrov poněkud přeplněný a čím dál tím míň k uvěření. S tím souvisí i další problém, a to opakování motivů a celých zápletek. Jestli chcete Ostrovu Lewis dát šanci, je víceméně jedno, který díl vezmete do ruky, všude se dočtete skoro totéž.
Kdybych měl hodnotit celou trilogii asi bych přece jen, z tu skvělou atmosféru, dal mírné plus. Jak jsem ale psal výše, jeden díl bohatě stačí.

23.01.2021


Věž a náměstíVěž a náměstíNiall Ferguson

Knížky od Nialla Fergusona mám docela rád, na této mě navíc zaujalo docela neotřelé téma historie sociálních sítí od počátku lidské civilizace po Facebook. Název Věž a náměstí je metaforou hiearchických struktur společnosti (Věž) a neformálních struktur sociálních sítí (Náměstí). Konflikt těchto dvou způsobů uspořádání vztahů mezi lidmi je hlavním tématem celé knihy.
Ta je rozdělena do kratičkých několikastránkových kapitol, vždy bohatě ozdorojovaných a doplněných množstvím grafů a diagramů. Bohužel tento formát mi moc nevyhovoval. Ačkoli jsem se dozvěděl nové zajímavé informace, bylo každé téma nakonec popsáno jen velmi stručně. Jako by se pod množstvím poznámek a příloh ztrácel samotný text. Vše je umocněno ještě tím, že témata kapitolek se rychle mění.
Nakonec tedy trochu zklamání, už jsem od Fergusona četl zajímavější knihy. Určitě by bylo lepší, kdyby autor vybral třeba jen jedno historické období a tam se rozepsal, než se pokoušet zmapovat celou lidskou historii.

25.12.2020


Muž z ostrova LewisMuž z ostrova LewisPeter May

První díl této detektivní trilogie z ostrova Lewis jsem chválil za výbornou atmosféru, ale kritizoval za nelogickou a nepříliš uvěřitelnou zápletku. Zároveň jsem doufal, že v dalších dílech se tyto nedostatky napraví.
Bohužel, ani u Muže z ostrova Lewis se tak nestalo. Příběh je sice o trošku uvěřitelnější, mnohé nelogičnosti a divné motivace však zůstávají a navíc se hodně opakují témata a celé zápletky z prvního dílu. Dobrá atmosféra sice zůstává, ale ani ta už na mě napodruhé tak silně nezapůsobila.
Koupil jsem si celou trilogii v jednom balíčku, takže se dám i do třetího dílu. Doufám, že snad tam konečně kromě zajímavých reálií severního Skotska najdu i dobrou detektivku.

17.11.2020


Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnostiSlepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnostiDaniel Prokop

Slepé skvrny jsou bílá místa v našem pohledu na svět, která oko nevidí, pouze si je mozek domýšlí. Daniel Prokop je požívá jako metaforu pro vážné společenské problémy, které unikají naší pozornosti. Ukazuje, že velké rozdíly v kvalitě škol, exekuce, nebo špatná vymahatelnost práva nakonec ovlivňují naši kvalitu života mnohem více, než různé kulturní války, do kterých politici investují stále více energie. Vše píše čtivě, snaží se hledat a vyvracet protiargumenty a svá tvrzení zdrojovat.
Knížka mi určitě rozšířila obzory, přesto jsem se neubránil jistému zklamání, že jsem se nedozvěděl tolik, kolik jsem čekal. Je to asi tím, že jsem se k ní dostal až se zpožděním a o těchto tématech se dnes mluví přece jen mnohem více. Také se od doby, kdy knížku psal, posunuly i kulturní války, které kritizuje. Uprchlíci už dnes prostě ani u mě tolik nerezonují.
Rozhodně však knížku doporučuji každému, kdo se zajímá o společenské dění.

30.08.2020


SkálaSkálaPeter May

Skála byla moje první setkání se slavným autorem detektivek Peterem Mayem a mám z ní velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu skvělá atmosféra bohem zapomenutého skotského ostrova, na druhou pak nezajímavá zápletka a postavy, co se chovají zcela nelogicky. Dvě časové roviny sice přinášejí zajímavé srovnání 70. let a současnosti a ukazují, jak se reálie ve Skotsku rychle mění, ale pak už nezbývá moc prostoru na vyšetřování vraždy.
Jako problém vidím i to, že celý příběh se točí kolem osoby hlavního vyšetřovatele, což je trochu porušení pravidel žánru.
I přes všechny nedostatky jsem si však knížku užil a hned sáhnul po dalším dílu, ta atmosféra je prostě jedinečná.

15.08.2020


Pražské příběhy 3 - Z Malostranských zákoutí až do Jiného SvětaPražské příběhy 3 - Z Malostranských zákoutí až do Jiného SvětaDan Hrubý

Poslední díl pražských příběhů opravdu uzavírá celou trilogii. Doplňuje poslední bílá místa na mapě Malé Strany a Hradčan. Již není tak systematický, spíše skáče z místa na místo. Často odkazuje na některé již dříve odvyprávěné příběhy, nebo se k nim vrací a nechá mluvit jiné aktéry. Pořád se však jedná o velmi čtivou a zároveň poučnou knížku, která hodně rozšiřuje obzory.
Dan Hrubý Malou Stranu prošmejdil téměř dokonale, snad se dalším díle přesune na druhý břeh Vltavy na mě ještě bližší Staré město.

02.08.2020


Syndrom ESyndrom EFranck Thilliez

Tomuto francouzskému thrilleru se nedá upřít vcelku originální zápletka ze světa sběratelů starých filmů a temná atmosféra ještě zvýrazněná šíleným vyšetřujícím komisařem. Někdy ve třetině knížky jsem byl docela nadšen a už se těšil, jak se brzy pustím do dalších dílů s komisařem Sharkem.
Bohužel, zhruba od poloviny jdou atmosféra i zábava prudce dolů. Vše se zvrhává v jakési konspirační teorie a závěrečné rozuzlení mě už vlastně vůbec nezajímalo.
Mimochodem, francouzských detektivek čtu naprosté minimum, ale toto je už druhá, kde se tvrdí, že za brutálními vraždy mohou počítačové hry. To je to ve Francii běžný názor?

01.07.2020


Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?Philip K. Dick

Knižního Blade Runnera bych neoznačil za plnohodnotný román, spíše kratší novelu, nebo delší povídku. Kultovní film, který ho tak proslavil, je zhruba o patnáct let mladší a bere si z něho hlavně námět o nájemném lovci androidů. Příběh, rozuzlení, ale především atmosféra se dost liší.
Musím přiznat, že mi mnohem více seděl film, jako osmdesátkový cyberpunk, než kniha kniha, jako šedesátkové, trošku naivní sci-fi. Všem těm hlubokým úvahám na téma, "Co dělá člověka člověkem?" musela často ustoupit logika jednání postav a celého děje. Navíc celé universum i vedlejší dějové linky mi přišly jen lehce načrtnuté a nepropracované. Na konci jsem měl neodbytný pocit, že tak úplně nechápu, o čem to bylo a "co tím chtěl chtěl básník říci".
Přečtení ale nelituji, knížka mě přes to všechno docela bavila a doplnil jsem si vzdělání o další klasiku. Zkusím si zase pustit oba filmy, třeba tam najdu odpovědi na své otázky.

28.05.2020


1