nofreeusernames
komentáře u knih
Jenom nestvůra
Vanessa Len
Hlavní hrdinka je nestvůra, nechce jí být, ale nemá na vybranou. A kluk, co se jí líbí, nestvůry zabíjí. Blbý, no.
Joan jede na prázdniny k rodině do Londýna a zjišťuje, že všichni její příbuzní včetně jí samotné umí krást lidem čas. Prostě si vezmou pár let něčího života, a o těch pár let pak můžou cestovat časem. Joan se za své schopnosti nenávidí, nechce uvěřit, že se jí tohle děje. Vždycky si myslela, že příšery vypadají jako příšery, ale pak jí babička řekla, že všichni ti obří pavouci a krvelačné bestie z animovaných pohádek jsou jen něčí bujná fantazie, že skutečná monstra vypadají normálně, vypadají jako Joan.
Mohla bych říct, že meh, další cestování časem, ale tady je to zas trochu jinak a zajímavě vymyšlené. Protože všechny nestvůry cestují, mají v různých dobách bezpečná útočiště, černé trhy, putyky, kde se scházejí… Joan se do minulosti podívá s Aaronem Oliverem, dědicem mocného nestvůřího rodu, který na rozdíl od Joan svou podstatu přijímá a využívá ji. A jo, hádáte správně, nesnáší se a bude láska. Jestli jste někdy četli Divokou píseň od Victorie Schwabové, tohle má podobný vibe.
Jásám, když v YA fantasy najdu něco originálního a haleluja, tady jsem to našla. Dokonce to je i velice dobře pojaté a napsané. Navíc miluju #hatetolove, miluju příšery, miluju Londýn.
Démon z lesů
Leigh Bardugo
Jedna věc je na téhle knížce skvělá: je to komiks a ta výtvarná stránka je top strop, a jedna věc není: je to moc krátké! Tohle je mikropříběh z daleké minulosti Temnyje z Griši. Kdy ještě jako mladý kluk putoval krajem se svou matkou a skrýval své schopnosti nejen před lidmi (stejně jako ostatní grišové v té době), ale i před griši samotnými. V Demon in the Woods Bardugo zpracovává jeden traumatický zážitek, který přispěl k tomu, kým se Temnyj později stal. Těžko tomu dávat nějaké hodnocení, protože je to opravdu jen střípek, ale můžu vám slíbit, že pod dočtení budete chtít vědět víc. Tahle postava toho má ještě tolik nedovyprávěného! Temnyj je společně s Kazem a Nikolajem v mé top trojce celého Grishaverse a ze všech tří je nejtajemnější a tím pádem pro mě i nejvíc fascinující.
Tenhle komiks je taková jednohubka, taková dárkovka, knížka, kterou chcete mít doma, abyste měli kompletní sbírku. Kdyby to byl první z mnoha (o Temnyjovi), vůbec bych se nezlobila.
Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
(SPOILER) Pomalá romantika, hlavní hrdinky jsou docela obyčejné holky běžných povolání, které nevypadají jako modelky, a muži jsou tu většinou namakaní, uzavření a grumpy týpci, kteří se postupně projevují a dostávají se vám pod kůži. A celé to má strašně moc stránek Co si budem, Zapata má svůj styl, kterého se drží, což někoho možná unavuje, ale já to beru, protože mi totálně sedne.
Vanessa dělá asistentku/hospodyni Aidenovi, top hráči amerického fotbalu. Ten je docela strohý, otravný, nepříjemný a uzavřený do sebe. Sotva jí řekne dobré ráno, nikdy jí ani nepopřál k narozeninám… Vanessa se nemůže dočkat, až dá konečně výpověď. Jenomže když to udělá, Aiden se objeví u ní doma a požádá ji o ruku. A za tu ruku je ochotný dost zaplatit. On tím vyřeší problém s propadlým vízem (je Kanaďan), ona zaplatí dluhy za školné…
4.3 ⭐️ od 100 000 lidí na Goodreads asi mluví za vše Pokud jste četli Kultiho, Malychina nebo Lukova, není co řešit, tohle potřebujete. Nepolíbeným bych doporučila začít s Rytmusem, je nekratší a zjistíte na něm, jestli vám tahle autorka sedne.
XOXO
Axie Oh
Nemusíte být nutně fanoušek k-popu, abyste si užili tuhle knížku (ale pokud jste, tak velké plus ) Já myslím, že asi každý zná alespoň BTS, takže si budete umět představit prostředí, ve kterém se pohybuje Če-u. Tajemný kluk, který se jednoho dne objeví v los angeleském karaoke baru, který vlastní strýček hlavní hrdinky Jenny. Ti dva spolu stráví jeden spontánní večer, než Če-u bez jediného slova zmizí. O tři měsíce později se Jenny stěhuje s mámou do Soulu, kam nastoupí na uměleckou akademii. A tam potkává Če-u, o kterém zjišťuje, že je členem jedné z nejslavnějších k-popových kapel na světě a jak to tak už u idolů bývá, randění je přísně zakázané.
Co si budem, je to pohádková romanťárna Pokud jste třeba zakopli od Tokijskéjo motýla, tak to je přesně ten žánr. Asi to ve mě nezůstane navždycky, ale bavila jsem se skvěle. Není to až tolik exotické a korejské, rozhodně je to napsané pro západního čtenáře, ale i tak je tam dost drobností, které neznáte a můžou vás zaujmout. Takové romantické okénko do světa k-popu pro lidi, co v něm nejedou
Pokud jste někdy fantazírovali o tom, jak se dáte dohromady s klukem ze strašně slavné kapely a budete se tajně scházet a utíkat bulváru, tohle zkuste
Temná kněžka
Margaret Rogerson
Kouzla rodu Thornů totálně miluju, tahle knížka má dokonce i nálepku #HumbookTip, takže na Vespertinu jsem se těšila neskutečně moc. Tentokrát jde o první díl série, což je podle mě docela škoda, standalony Rogersonová umí a tohle je tím pádem pomalejší. Ale celý ten motiv, zápletka a dialogy vééélký dobrý, tak se budu soustředit na to pozitivní
Artemisia vyrůstá v klášteře a chce se stát šedou sestrou, které očišťují mrtvé, aby jejich duše nepovstaly a nestaly se nebezpečnými. Společnost mrtvých jí vůbec nevadí, živí ji totiž akorát pomlouvají a litují za její zjizvené ruce. Když klášter napadne horda duchy posedlých vojáků, Artemisia je porazí pomocí revenanta, který byl dosud bezpečně svázaný se svatou relikvií. No a teď už není, teď posedl Artemisii.
Jak už je u Rogersonové zvykem, absolutní strop je to, jak je vymyšlený celý ten svět. Třeba kdo se po smrti stane jak nebezpečným duchem (jinak je to u lidí, kteří se utopí, zemřou na nějakou nemoc nebo jsou zavražděni). A druhá pecka věc je Artemisia a její revenant, dialogy mezi nimi a to, jak se postupně formuje jejich spojenectví. Ti dva spolu neustále soupeří a kontrolu, hádají se, řeší, jak přežijí, revenant jí spoustu věcí učí a též jí mnohé tají. Dost mě bavilo, jak je sarkastický, povýšený, prostě tisíce let existující bytost, kterou lidi otravují. A pak je v knize i spousta drobností, co mě bavily, třeba Artemisin bílý havran nebo celá ta inspirace Johankou z Arku.
Naše zakázané vášně
Chloe Gong
Oba dva hlavní hrdinové jsou záporáci, jsou to lstiví parchanti, ale budete je mít rádi. Jako jasně, mají to dobré srdce a cit pro spravedlnost, doopravdy se jim dá fandit, ale oba si chtějí udržet svou moc a postavení a touží po pomstě. Za tohle mega velké plus. Jde o hodně originální retelling Romea a Julie na dva díly (už jsem začala dvojku a ta úvodní scéna je absolutní strop). Toho Shakespeara se ale nebojte, jak říkám, nebude se tam fňukat a serenádíčkovat pod balkonem
Celé se to odehrává v Shanghai, kterou ovládají gangy. Juliette Cai se právě vrátila ze studií v Americe a zaujala své právoplatné místo jako dědička nejmocnějšího gangu ve městě. Jejími úhlavními nepřáteli jsou Montagové a hlavně Roma, syn jejich vůdce a její první láska a první zrada. Tyto dva gangy barví ulice do ruda, kvůli jejich rivalitě zemřela Juliette i Romovi spousta blízkých, a to se neodpouští. Jenomže pak ve městě povstane nové zlo, které šíří šílenství – koho posedne, ten si sám rozsápe hrdlo. A tak začnou Roma s Juliette tajně spolupracovat, aby se společně postavili hrozbě, které je jedno, kdo je na čí straně.
Je to vyprávění ostré jako břitva, kterou zjemňuje lehká romantická linka. Tu ale rozhodně nelze považovat za „hezkou“, je komplikovaná a vášnivě naštvaná. Moc mě bavilo to mafiánské prostředí, to, jak musí Juliette všem dokazovat, že i jako holka má na to být vůdcem, být krutá a dělat těžká rozhodnutí. Bylo to hodně našlapané, takže žádná nuda, bylo to exotické a přitom mi to nepřišlo úplně cizí. A ten konec! Strašně mě bavilo rozuzlení, celkově jsou ty zápletky skvěle vymyšlené.
Na jedné vlně
Jenn Bennett
Tohle mělo mega podobný vibe jako Instant Karma od Marissy Meyer – obě se odehrávají u moře, obě mají hate-love, hlavní hrdinové spolu pracují, jsou tam odkazy na hodně old pop kulturu (Karma Beatles, Alex filmy s Carym Grantem). Jen Marissa má silný eko apel a zachraňuje zvířátka, zatímco Jenn vytahuje stará dobrá traumata z minulosti. Je to těsně, ale myslím, že Jenn to u mě nakonec vyhrála. Bylo to prostě fajn.
Opačno
Hannah Mathewson
Jako Temnější tvář magie ve smyslu „existuje víc než jeden Londýn“ a jako Kostičas ve smyslu „ten druhý Londýn je rozdělený na teritoria ovládané různými gangy“.
Viktoriánská Anglie je plná špinavých uliček, kterými se nenápadně propletá i Ilsa, holka, co před pár lety utekla ze sirotčince a teď vybírá lidem kapsy, vystupuje jako asistentka kouzelníka v cirkuse a hledá další jako je ona. Lidi se skutečnou magií. A pak ji přepadne banda orákul s mléčnýma očima a nájemný zabiják, co občas bere i nějakou nekrvavou prácičku, ji zachrání a skrze jeden z mnoha portálů přenese do Opačna – Londýna, který je docela jiný. V únoru je tu léto, v tunelech metra to žije jako na rušných ulicích, magie je všudypřítomná. Taky je to ale Londýn, který je na pokraji války mezi jednotlivými frakcemi, jež ho mají pečlivě rozdělený. Měňavcům (Changelings) patří Camden, za King’s Cross začíná území šeptačů (Whisperers), centrum ovládají mágové (Sorcerers),… A Ilsa zjišťuje, že ji v „normálním světě“ ukryla její matka předtím, než zemřela, že patří k rodu Ravenswoodů, kteří vládnou měňavcům, a že má bratra, který je momentálně nezvěstný.
Tohle není akční záležitost, je to knížka postavená na poznávání skvěle vymyšleného světa. Je o pátrání, rozkrývání tajemství minulosti, současnosti a i budoucnosti (jsou tam ta orákula, která jsem zmiňovala). Nejsou tam velkolepé bitky a honičky (nebo je jich tam velmi málo), zato je tam kupa postav, se kterými si autorka dala dost záležet, aby měly každá svůj hlas a nezaměnitelný charakter. Atmosféru nedělají jen kulisy magického Londýna ale i jazyk. Ilsa mluví hovorově, má zvláštní skladbu slov, polyká některé slabiky, opravdu si celou dobu drží mluvu i mentalitu člověka, kterého „vychovala“ ulice. Je to holka od rány, moc se s ničím nemaže, má sice nějaké morální standardy, ale zase vodsaď pocaď. Na druhou stranu má své strachy, sny, touží po rodině a přátelích, je tam i nějaká láska.
Nemůžu říct, že bych to hltala stránku za stránkou, ono to snad ani nebylo autorčiným záměrem. Je to vychutnávačka. Bavilo mě poznávat různé druhy magie i jejich limity (hlavně ta orákula jsou hustá, jak v jednu chvíli vidí všechno, a pokud to neumí ovládat, buď z toho zcvoknou, nebo to tlumí drogami) Za půlkou jsem sice cítila, že je to už moc vybržděné a že bych byla ráda, aby se toho dělo víc, ale celkově jsem si to užila fakt hodně. Kostičas je pořád lepší, ale tohle bude mít prý jen dva díly, takže to spíš dám až do konce.
Loki: Pán falše a lsti
Mackenzi Lee
Mezi 3 a 4 ⭐️ Jestli znáte sérii DC Icons, tak tohle je přesně ten styl: příběh z mládí Lokiho. Z doby, kdy ještě nebyl bohem lží a falše, kdy se toužil stát králem Ásgardu a vystoupit z Thorova stínu. Není to nejvíc nejlepší na světě, ale je to strašně fajn čtení hlavně kvůli němu. Parádní charakter, hlášky, vývoj, to jak bojuje s tím, že se má stát záporákem. Ta zápletka je taková jakože v pohodě no Hodně stran, ale veliká písmena a mezery, takže to slupnete raz dva. Jestli budete mít náladu, pusťte se do toho, ale TBR kvůli tomu přeskládávat nemusíte.
Tokijský motýl
Emiko Jean
Nechápu, jak mě to mohlo tak bavit, ale bavilo. Je to total pohádečka, insta láska, absolutně nerealistické, místy totálně wtf, takové Princezniny deníky/Osobní strážce na steroidech. Ale lehounké, odsýpá to, je to vtipné, no prostě jsem si to užila. Teď na to asi byla ta pravá nálada, jsem zvědavá, co si budu myslet za pár dní.
Aurora plane
Amie Kaufman
3–4 hvězdičky… Chjo, jak to co nejlépe popsat a nic nevyzradit? No, zkusím to. Po minulém díle jsem měla dvě oblíbené postavy – Finna a Kala – a zbytek mi byl úplně ukradený. No a teď je to zas jinak. Kal je štěně a už mě neba, Finn si pořád drží vrchní příčky a najednou mě dost začal bavit Tyler, který má obrovský potenciál pro třetí díl, který, jak doufám, naplno využije (ne jak Kal, který je sice na obálce dvojky, ale stal se z něj přicmrndávač a ne posouvač děje). A strašně, ale fakt strašně mě štve Aurora! Doufám, že umře. #sorrynotsorry Dvojka je, co se týče množství akce, stejně našlapaná jako jednička, až máte občas pocit, že by to chtělo trochu přibrzdit a oddechnout si. Zas si ale nemůžete stěžovat, že by se nic nedělo a taky platí, že co se může pokazit, to se pokazí, nikdo to nemá jisté a čtenáře to udržuje na kraji židle. Ačkoliv byly v jedničce celkem jasně rozdané karty v oblasti vztahů, teď je to zas malinko jinak. Trochu mě štve, že ta nejmíň zajímavá postava je gay a nedali to někomu důležitějšímu (neštve mě LGBT tematika, štve mě, že je tam spíš proto, aby byla), ale zas si to Jay a Amie žehlí jednou bi postavou a faktem, že tihle dva s tím můžou obrovsky zamíchat (je to nepravděpodobné, ale přeju si, aby mě překvapili). Už bych na to asi měla být zvyklá, ale ta generální zápletka, která má až ezoterický nádech, mě fakt bolí! Tohle by bylo tak boží, kdyby to byla klasičtější scifárna, nebo aspoň víc „normální“ jako Star Wars (a když už píšu, že Star Wars je normální, tak si asi umíte představit, jak je tohle nenormální)… Vééélké plus na novou záhadu příběhu, která se vyřeší až ve finále, a která souvisí s obsahem deset let staré schránky v depozitu. Prosím, prosím, prosím, ať to má cool rozuzlení a není to ezo!
Prázdné sliby
Lexi Ryan
V anotaci se píše, že je to pro fandy Dvorů a Kruťáka a panebože přesně tak! Tahle marketingová přirovnáníčka já dobře znám a beru tedy s rezervou, ovšem tady musím potvrdit, že platí. Vlastně platí tak moc, že by možná někteří mohli říct, že v tom vidí tuhle a tamtu scénu a tuhle a tamtu postavu. Mně taky občas probleskla nějaká větší podobnost s Dvory (Kruťáka jsem nečetla, vím o něm sice dost, ale netroufám si úplně porovnávat do detailu), ale vůbec mi to nevadilo. Oproti Maasové to má o půlku míň stran (takže i tak hodně) a míň sexu (jen naznačeno), ale co se týče množství akce, zádrhelů, zvratů či nečekaných proměn vnímání jednotlivých postav kvůli tajemstvím, která se postupně odhalují, tak toho je tady požehnaně. Fakt mě to bavilo. I když tam je cringe „Stmívání style proměna“ moment, i když tam je miliontá variace na Selekci, bylo mi to víceméně jedno a užila jsem si to. A goblin, co si nechá platit za informace vlasama, je hustej, chtěla bych ho jako merch na triko.
Mýtonoši
Tracy Deonn
Dlooouho jsem přemýšlela, jestli je to skvělé, nebo šílené, a došla k závěru, že je to skvělé. Nakonec ale dávám „jen“ 4 hvězdy právě proto, že jsem takovou dobu váhala Je to jiné, nové, ta repre je strop.
Letos v zimě
Alice Oseman
Je to taková jednohubka vyprávěná z pohledu Tori, Charlieho a Olivera. Trochu smutné Vánoce, ale s nadějí na konci.
Mezi zloději
Adrienne Young
Předchozí dvě knihy mám radši, víc mě baví to vikingské prostředí, ale tohle bylo taky solidní. Navíc jeden z nejvíc awww a originálních polibků, to bylo very nájs!
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Jop, já dávám Maasové prostě vždycky tak nějak automaticky čtyři až pět hvězd, protože i když je to úplně o ničem, tak mě to ba. Klasika vílí smut s malilinkatou zápletkou (jakože ještě menší než v předchozích Dvorech, tak varuju). Nesta je top, je naštvaná a zlá a strašně mě baví. Cassian je trochu štěně, ale whatever, Feyre a Rhysand už dost trapáci. Škoda, že se musí všichni vždycky napravit a musí jim dojít jejich chyby a musí se omluvit a se všema kámošit, já bych ráda měla Nestu jako potvoru na forever. Jo a jestli jste v napětí, zda se konala ta Nestina vysněná trojka, tak ne. A ukončím to nějakým přáním do budoucna. Doufám, že nebude Elaine, nejvíc zbytečná nuda postava ze všech, dejme mi Aze!
Rande s knihomolkou
Emma Hart
Tohle mi tak sedlo! Trošičku mi to připomínalo moje vlastní příběhy, jen je tu hlavním hrdinům kolem pětadvaceti a je to víc sexy Ale jinak je tam popkultura, #feelgood romantika, dost ostrý humor, zajímavě pojmenované kapitoly, velká dávka knihomolství a je to volně navazující série, kde se každý díl soustředí na jinou postavu.
Je to mega oddychové čtení, neřeší se tam nic hlubokého a jde o to, jak se Kinsley dá dohromady s Joshem, který jí pomáhá s randěním a je nejlepší kámoš jejího bratra, takže zakázané teritorium. Od první věty víte, jak se to bude vyvíjet a jak to skončí, ale vůbec vám to nevadí, protože projet si to písmenko po písmenku je děsná zábava.
Jedna věc mě ale fakt dost naštvala. Hlavní hrdinka nesnáší filmovou adaptaci Harryho Pottera a vězně z Azkabanu, kterou já naopak úplně miluju. A vzhledem k tomu, jak ráda to vášnivě probírá, tak bychom se hned na prvním rande pohádaly
Prohnilé město
Leigh Bardugo
Já tak hrozně nechci, aby série Šest vran skončila! Prosím, prosím, ať autorka napíše další. Chci víc Kaze, chci víc Inej! Druhý díl byl sice o milisetinku slabší než ten první, ale to čistě jen proto, že mě moc nebavila minulost Jespera a Wylana. O kus víc mě zas zajímal Kaz s Inej, Ravčani a jak se z téhle kaše vůbec dokážou všichni vyhrabat. I když vím, že není Leigh Bardugo takový vrahoun hlavních postav jako ehm, ehm… (koukáte na GoT, že jo?), stejně jsem se při každém zaškobrtnutí bála, že tohle je konec toho či onoho. (A možná, že fakt je!)
Černobylské dívky
Anne Blankman
Tři dívky, dvě vypráví svůj příběh po černobylské katastrofě v roce 1986, třetí utíká z Ukrajiny před Němci o 45 let dřív během druhé světové války. Hrůzy komunistické oprese, nenávist k Židům, důsledky výbuchu jaderné elektrárny, život těch nejchudších na okraji Leningradu, domácí násilí na ženách i dětech… jak mrazivě to všechno působí, když to vidíte očima jedenáctiletých holek. Není to tak syrové čtení, jaké by mohlo být, kdyby byly hlavní hrdinky starší, přece jen je ten dětský pohled mnohem naivnější a navíc chráněný před spoustou dalších věcí, které si „vyřeší“ dospělí. Je to kniha o přátelství, které jste si nikdy neuměli představit a nakonec vám zachrání život. Celou dobu mě to drželo a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Konec byl na mě teda už moc rychlý a tak trochu neuspokojivý, ale jinak skvělá záležitost.
Já vím, že to lidi nemají rádi tohleto přirovnávání, ale tohle je middle grade Ruta Sepetys meets Geniální přítelkyně...