myelka komentáře u knih
Kniha mě bavila, dobře se četla, vtáhla do děje a atypický formát byl dalším zpestřením.
Po x letech opět přečtena kniha od Remarquea a je to velmi silné deja vu, pocit návratu do známých vod, typický styl, typické prostředí (jen mi tam chyběl calvados :D ). Jinak bych to uzavřela slovy Lilian, velmi krutá ironie života...
Samotná myšlenka zajímavá, v nejzákladnějším, nejhlubším principu by se v podstatě mohla srovnat s dárcovským programem. Jinak je to typický Cook, jednou za čas se k jeho knihám vracím, jen tady mi něco nesedělo, možná to bylo překladem, přišlo mi to trochu amatérské. Nehledě na to, že mě rozčilovala neznalost mediků o základních faktech. Taky jsem studovala na lékařské fakultě a na konci studia byli tyto informace prostě součástí bazálních znalostí.
Mám rada příběhy starověkého/středověkého lékařství, např. Ranhojiče jsem jen hltala, mám rada příběhy faraonů, speciálně taky Achnatona a Nefertiti...ale tady jsem neskutečně trpěla, nebavilo mě to, bylo to zdlouhavé, musela jsem se nutit, abych to dočetla do konce.
kniha se mi četla celkem dobře (i když mě Chris v některých momentech iritoval), ale Into thin air byla prostě větší pecka.
Četla se velmi dobře a dokázala vtáhnout do děje, měla tam světlé stránky, jako odhad autorů tetování, velmi dobře byly podané kapitoly samotného vraha, z jehož chladnokrvného a věcného popisu činností naskakovala husí kůže. Každopádně mám ke knize několik ALE, něco mi tam prostě chybělo:
- ztuhlý, rigidní, místy až zdánlivě amatérsky přístup policie
- naopak Marni někde neuvěřitelná, schopná všeho
- nevysvětlený vztah s Thierrym
- slepá odbočka k Paulovi
- nerozvinuté postavy vraha a Sběratele, nedotažené/nedokreslené motivy počínání
Na škole jsem analýzu básní nenáviděla a nic se na tom nezměnilo ani po x letech. Dala jsem tomu šanci, snažila jsem se, ale básně nejsou nic pro mě. Dávám 3*, protože asi to bude kvalitní práce, a jen proto, že já tomu nerozumím, nedám 1*.
V podstatě ke knihám o holokaustu a koncentračních táborech přistupuji téměř až s posvátní úctou, ale tohle bylo jiné, nedařilo se mi začíst se, až poslední cca 60 stránek byly strhující. Pořád se jen MTV scházelo, aby se domluvili, že ještě nebudou nic dělat, dítě se tam mihlo na pár stránkách. Nejlepší byl doslov a vzpomínky autora.
Netuším, jak to okomentovat, bylo to prostě husté. U nás nemáme moc možností se s mormony stýkat, tolik jich tady není, o jejich kultuře, životě a principech moc nevíme, takže tento vnitřní pohled nás může až děsit. Každopádně velmi zajímavé si o tom přečíst. A ten školní systém mě fascinuje, jak si mohou zcela náhodně a navzájem nezávisle vybrat různé předměty (od hudebky k právu a etice...)
Četla se dobře, jako všechny knihy autora, jen mi tam "něco" chybělo. Když čtu o Gabrielových schopnostech, o jeho týmu, o minulosti, mám z toho husí kůži, k Izraelu mě to nějak víc táhne. Tady nějak legendární tým toho moc neudělal, zverboval jednu osobu a pak jen sledoval...Na druhou stranu parádně vykreslená situace kolem teroristické, pardon, extremistické situace a aspoň byla přiznána nějaká zásluha i jiné zpravodajské organizaci.
Dlouho jsem nevěděla, a vlastně pořád nevím, jestli s Barrym a Karrym sympatizuji, resp. je trochu lituji, nebo mi jsou protivní...Ke konci mi spíše už lezli na nervy, pořád dokola to samé, pak ten závěr byl překvapující a možná převážila lítost nad tím, jakou může mít člověk rodinu, i když si myslí, že do ní vložil všechno...
Súhlasím, že to nie je typický Matkin, nie sú to také tie bežné ľudské problémy a analýzy postáv, ako v minulých knihách, ale aj tak sa mi to čítalo strašne dobre. Tento autor je asi jediný, ktorý má všetky knihy "v modrom" a aj tak mi prirástol k srdcu a opakovane sa k nemu vraciam...
Velmi pěkná kniha a hlavně zajímavá, zejména teda pro Evropany, číst o japonské kultuře (ještě než zdegenerovali do současné podoby) a historii gejš mě hodně bavilo.
To je přesně důvod, proč mám tak ráda Čtenářskou výzvu, bez ní bych o knize ani nevěděla...a za mě by to byla škoda, super postapokalyptické fantasy scifi a navíc z českého prostředí.
Prostě paráda, Adamse zbožňuji, ale do této knihy se mi moc nechtělo, navíc ji mám v angličtině, to se vždy musím přemlouvat ještě víc :D Ale tohle je skvělé dílo, humorně psaný cestopis je vždy výhra, hned se chcete do těch krajin podívat taky. Něco jako Zibura, ale o chlup dospělejší....
za mě super, je fajn přečíst si, jak to chodí u jiných (a tím spíš u pediatra), ne jen jak to píšou chytré knihy. Hodně věcí máme s malou úplně stejně jako Linda. :)
eh, jak jen tohle hodnotit...jen mě zajímalo, proč je kolem toho takový povyk a vlastně pořád nechápu. Nudná, kýčovitá kniha pro puberťačky (samozřejmě kromě erotických scén), v podstatě mě to celkem rozčilovalo, jen jsem doufala až do konce v nějaký WOW efekt, a nic. A navíc mě její podvědomí a vnitřní bohyně celou dobu vytáčela.
Za mě jako většina jejích knih super, čtivé (ano, víc čtivé od poloviny knihy), na Mojmíra prostě sedí slovo ťulpas, a scénka s rozvodem úžasná. Bavila jsem se. :)
První díl byl samozřejmě lepší, ale nakonec to šlo. Alan byl trochu otravnější, než když mu bylo sto let, ale co čekat od staršího pána, že jo...A dle poznámek vycházel Trump dokonce hůř než Kim Čong-un :D
No nevím, HP mám rada, ale tohle bylo zbytečné, zmatené, zrychlené, zhuštěné (asi jako poslední série GoT). Čte se to celkem dobře a rychle, ale víckrát už to asi číst nemusím. Příběh mírně přitažený za vlasy, nahuštěné do jedné knihy/scénáře, i když by to dříve Rowlingové stačilo tak na 3 knihy. Navíc mě vztah Albuse a Scorpia štval, četla jsem to sice v angličtině, a tedy nevím, jaký je překlad, ale místy byla jejich konverzace až moc divná na 11-14 leté studenty, místy až naznačeně homosexuální....