mia.com komentáře u knih
Mé vplutí do světa Zeměplochy, kterým se nastartovala závislost na této sérii :).
Kniha mohla být kratší, ale zase se tam objevují mé milované postavy z hlídky, které to zachraňují. Ač mé téma války nezajímá, stejně jsem se bavila.
Nejen jedna z úžasných knih mého milovaného autora, ale tento "vánoční" příběh je prostě srdcovka. A tady má Smrť zatím nejlepší roli (čtu Zeměplochu chronologicky).
Co napsat, Harry Potter je prostě moje celoživotní láska. Vždy bude mou nejoblíbenější částí pasáž, kdy Harry najde Hermioninu nápovědu a vše do sebe začne krásně zapadat. To asi bude mou zálibou v záhadách a detektivkách :D.
Mě se prostě knihy Alexandry Potter moc líbí. Klasika pro holky a ještě k tomu troška nadpřirozena, trochu humoru a navíc se to bezvadně čte. Parádní oddychovka.
Vím, že je to klasika, ale mě autorův zdlouhavý popis všech detailů opravdu nebavil. Některé povídky jsem přeskočila, u jiných jsem byla zvědavá na pointu, tak jsem je přelouskala, ale u poslední jsem si už řekla, proč ztrácet čas nad něčím, co mě nebaví a nutit se k tomu. Tak jsem knihu zaklapla.
Ke knize hsem se dostala skrz čtenářskou výzvu a položku oblíbená kniha rodičů. Moje mamka autorku zbožňuje, má všechny knihy. Jáse do ní asi úplně nezamiluji, je to pro mě takový nenásilný průměr, ale přečteno jsem měla za chvilku. Občas už mě štvaly pasáže myšlenkových pochodů, ale téma bylo zajímavé a konec překvapivý.
Knížku jsem nečetla proto, že bych byla fanda koček, ale že jsem veliká fanynka
Pratchetta. Ačkoliv jsem psí člověk, knížka byla napsaná tak lehce a vtipně, že jsem ji za chvilku zhltla a ještě se dosti pobavila.
Jednoduchá milá knížka o mladé čarodějce, která se snaží vyřešit všechny problémy, ale většinou se něco zvrtne. Taková pěkná oddychovka :)
Jak mám Wildea ráda a vím, že to je umělecká klasika, ale tyto pohádky mi vůbec nesedly. Vím, že to nejsou rozkošné příběhy pro děti, ale spíše něco pro zamyšlení, jenže mě to nějak nesedlo a ani mě to vlastně nebavilo...
Ráda sem jako první přidám komentář zrovna na tuto knížečku. Kristýnku sleduji tak dlouho, že si nejsem jistá, kde jsem k ní přišla :D. Podstatné je, že nehustí do lidí sra*ky a ví o čem píše. Knížka je pěkně zpracovaná, vesele jsem ji celou vyplňovala při mé cestě za hezčí postavou. Autorka píše čtivě a zároveň srozumitelně. Můžu vřele doporučit včetně jejích webovek!
Patřím k těm, co s Harrym vyrůstali od začátku. Když kniha poprvé u nás vyšla v roce 2000, bylo mi 8 a brácha mě pořád otravoval,ať si to přečtu. Vůbec se mi do toho nechtělo, tak jsem slibovala, že si to přečtu za rok, až mi bude 9 (je tam totiž napsáno pro čtenáře od 9 let). Nicméně jsem pak neunikla a jsem tomu ráda, protože to bylo skvělým doplňkem k dětským letům. Těšení se na další díly včetně filmů. A fanoušci si umí představit jak šťastná jsem byla, když jsem zjistila, že filmový Harry, tedy Daniel, má narozeniny ve stejný den jako já. :D
Jak už tu bylo řečeno, jde velmi vidět, že se jedná o autorovu prvotinu. Chvilku mi trvalo, než jsem se v příběhu zorientovala a došlo mi, o co vlastně jde. Pak už jsem se ale začetla a bavilo mě to. Pratchettův humor a jemné narážky na všechno možné mě prostě nikdy nezklame.
Knihu jsem začala číst díky čtenářské výzvě, protože mě zaujala ne lživě slibovaná podobnost s Harrym Potterem (musím souhlasit s ostatními, že to s tím nemá v podstatě nic společného, snad jen Anglii a magii, která je stejně úplně odlišná), ale fakt, že autor psal scénář pro seriál Doctor Who. Děj je docela složitý, za občasné ztracení se a nepochopení o co jde ubírám hvězdu. Jinak se mi kniha dost dobře četla, velice mi seděl styl a těším se na čtení dalšího dílu. P.S. Absolutně nechápu, jak může být tento titul v knihovně zařazen do četby pro děti a mládež. Stejné zařazení jsem viděla i na pár webových stránkách s knihami.
Do knihy jsem se pustila díky čtenářské výzvě. Od začátku mě příběh a styl vyprávění pohltil. Jenže časem mě upřímně začaly trochu nudit debaty o náboženství. Nicméně jsem byla zvědavá na konec, takže jsem knihu i tak zhltla..
Ja jsem po knize sáhla díky čtenářské výzvě. Přiznám se, že první třetinu mi trvalo zvyknout si na styl vyprávění, ale jak jsem si navykla, čím dál více jsem přicházela příběhu na chuť. Ačkoliv s ní vlastně nemám nic společného, docela jsem Olive chápala. Opravdu zajímavá kniha.