Messilina
komentáře u knih
Kočičí pyžamo
Ray Bradbury (p)
Knihu jsem přečetla rychle, oceňuji to, že povídky v ní jsou nové. Líbila se mi ta povídka o tom, jak senátoři prohrají USA a americký prezident to musí napravovat. Přišlo mi to jako zábavný nápad.
Deník alkoholičky
Zuzana Peterová
Přišlo mi to trochu moc zkratkovité. Paní by se propila do tohoto stavu až po delší době, než je tu napsané. Nehledě na to, že vůbec nechápu jednání jejího muže, který má z manželčina pití spíše legraci. Myslím, že normální chlap by reagoval jinak než tím, že bude flašku fernetu označovat za manželčina milence. Celkově je to jistě zajímavé téma, o kterém se možná tolik nemluví, ale zpracování nic moc.
Temný karneval
Ray Bradbury (p)
Nebudu příliš detailně popisovat o čem kniha je, spíše zmíním to, co mě samotnou zaujalo.
Bradburymu je devatenáct let když v Evropě začíná II.sv. válka. Amerika žila v relativním klidu, ale i tak se válka promítala v tvorbě amerických umělců, včetně Bradburyho. Nejvíce je to znát v příběhu Kosa (1943). Příběh je o muži, který v roce 1938 přichází na opuštěnou farmu a ujímá se úkolu pokosit pšeničné pole. Pšenice jsou lidé, pokosený klas-mrtvý člověk. O ženu a děti tento muž přišel právě před válkou a tak ze zoufalství a hněvu kosil. Pokosil 72 milionů klasů.
/ Výbuchy bomb otřásly Londýnem, Moskvou, Tokiem. Kosa se míhala jako šílená. A spalovací pece v Belsenu a Buchenwaldu zaplály. Kosa zpívala, zvlhlá do karmínova. Hřibovité mraky vyzvracely oslepující slunce na White Sands, Hirošimu, Bikini a výš a dál na sibiřském nebi. Pšenice plakala a sypala se na zem v zeleném dešti. Korea, Indočína, Egypt a Indie se zachvěly¡ Asie se otřásla, Afrika se probudila do hluboké noci...A ostří se zvedalo a klesalo, ničilo a zabíjelo, vedené zuřivostí a hněvem člověka, který utrpěl ztrátu, takovou, že se nestaral, co se stane se světem./ Takto smýšlí mladý muž R.B. když ho dostihne válka. Něco, co nechápe a s čím se pokouší vyrovnat. Farmář je zde personifikací druhé světové války-symbolem, stejně jako třeba Guernica od Pabla Picassa.
Dále bych jen ve stručnosti zmínila příběh ,,Další v řadě". Příběh je pro Bradburyho typický spojením smrti s Mexikem. V některých jiných svých příbězích Bradbury například rád zobrazuje mexické oslavy svátku zemřelých Halloweenu (31.10.)
Celkově bych knihu hodnotila Jako zdařilou. Pár příběhu jsem znala z jiných jeho knih, nebo z televize, některé jsem četla poprvé. Knihu mohu s klidným svědomím doporučit.
Messi
Luca Caioli
Příběh fotbalisty podle kterého jsem si zvolila přezdívku na této databázi. Já dávám plný počet hvězdiček, ale jako velký Lionelův fanoušek asi nejsem moc objektivní. Já totiž hodnotím vše co se Lea týče velmi vysoko.
1000 let architektury
Francesca Prina
Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale já se domnívám, že největším uměním je stavitelství. Spojuje v sobě krásu a funkčnost. Toto je přehled vývoje architektury od středověku po současnost.
Cesta na sever
Karel Čapek
Karla Čapka Skandinávie okouzlila. Z této knihy je to jasně poznat.
Slavné vily Ústeckého kraje
Martin Krsek
Ústecký kraj, je někdy považovány za šedivý a nezajímavý. Tato kniha ukazuje čtenáři, že tomu tak není.
Drobné perly české architektury
Jiří T. Kotalík
Je skvělé, že vznikla kniha, která ukazuje, že architektura nejsou jen paláce a mrakodrapy, ale i vodojem, hřbitov, boží muka atp...
Hypnotizér
Lars Kepler
Skandinávci detektivky prostě umí. Možná, že se sem tam v knize vyskytuje pár pasáží, které nejsou úplně domyšlené, ale myslím, že příběh to nijak nezkazí.
100 nej: Nejvýznamnější stavby světa
Joachim Fischer
Zajímavý průřez světovou architekturou od starověku po současnost. Cheopsova pyramida (Egypt 2551-2528 před Kristem) až Palm Jumeirah ( Dubaj 1996-2006).
Džínový svět
Radek John
Myslím, že to není špatně napsaná kniha, ale Memento bylo přeci jen lepší. Určitě to bylo dáno atraktivním tématem.
Vánoce Hercula Poirota
Agatha Christie
Detektivka od brilantní autorky. Hercule Poirot vyšetřuje vraždu milionáře Simeona Lee. Dům je plný jeho potomků a každý má k vraždě důvod. Rozuzlení překvapí. Kniha je čtivá a napínavá. Doporučuji. Když už detektivku, tak od Agathy Christie.
Tam za řekou je Argentina
Jiří Hanzelka
To, že jsou knihy dvojice H+Z kvalitní, dokládá i to, že byly přeloženy do několika jazyků. Škoda, že jim minulý režim zakázal cestovat. Jejich knihy sice mají politický podtext, (líčení práce komunistické strany země té a té bylo nic moc), ale na kvalitě jejich knih to nic nemění. Alespoň jedna kniha H+Z by měla být v každé domácí knihovně.
Oživená minulost
C.W. Ceram (p)
Ceram napsal knihu, která má hlavní výhodu v tom, že toho kdo se o archeologii a historii... teprve začíná zajímat neodrazuje, ale připoutá. A kdo už je jednou připoután, ten začne následně hledat další informace.
Únos urozené panny – Břetislav a Jitka
Oldřiška Ciprová
Kniha se četla hezky a myslím, že na tento druh literatury ( již zmíněná červená knihovna) je to dobré dílo. Autorka šikovně využívá již ověřené postupy (záměna dvou postav, únos z kláštera...) Samozřejmě, že je nutné to brát celé jako slaďák a ne jako kdovíjak kvalitní literaturu.
Příběh lvice Elsy
Joy Adamson
Kniha se mi moc líbila. Četla jsem jí během letní dovolené. To je asi ideální období na tuhle knihu. Knížka není moc náročná, proto se hodí k prázdninovému odpočinku. A navíc si člověk může představovat, že místo na chatě v severních čechách je v exotické Africe.
Lolita
Vladimir Nabokov
Musím říct, že jsem knihu četla dost dlouho. Trvalo mi se začíst a s postavami jsem se během celé knihy nijak neztotožnila. Humbert byl hlavně slaboch a Lolita potvora. Byla jsem ráda, když byl konec.
URBEX – Opuštěná místa v Čechách
Katka Havlíková
S Urbexem jsem se setkala poprvé až v této knize. Do doby než jsem knihu objevila v knihovně, jsem neměla tušení, že něco takového existuje. Zatím stále nemám jednoznačný názor, protože nevím k čemu to je dobré. Pokud toto hnutí, ty budovy skutečně zachraňuje, pak je to fajn věc. Pokud je to jen adrenalinová zábava, tak je to nesmysl. V knize byl zmíněn i Labský dvůr v Děčíně, ale budova chátrá dál. Pokud je tomu tak i s ostatními stavbami, které tu jsou, pak to asi nemá cenu vydávat takovéto knihy. Anebo celé tohle hnutí špatně chápu.
Dar jitra prvého
Jarmila Loukotková
Paní Loukotková byla mistryní historického žánru. U jejích knih ze současnosti jsem už tak nadšená nebyla. Myslím, že to přeci jen nebyla její parketa. DAR JITRA PRVÉHO to jen potvrzuje. Chování hlavní hrdinky, hlavně na konci, jsem zcela nepochopila. Můj názor je, že tohle dospělá, zkušená žena nedělá. Bohužel s touto knihou jsem se nepotkala.