Messilina komentáře u knih

Zajímavá kniha, v době napsání, těsně po revoluci, rozhodně průkopnická. Dnes je již bylinkářství a léčitelství u nás trochu více známé, ale knize to na kráse neubírá. Trochu mi to připomínalo knihu ,,Raději zešílet v divočině. " Ani sama nevím proč, snad proto, že obě knihy ,,mapují lidi, kteří se trochu vymykají naší společnosti a kteří mají velmi úzký vztah k přírodě." Ale srovnejte sami, třeba budete mít jinou definici.

28.08.2023

Moje první kniha od Simmela a asi i na čas poslední. Téma je to nepochybně zajímavé a aktuální. Ale zpracování je trochu únavné. Hrozně moc balastu okolo hlavního děje. Dost dlouho mi trvalo, než jsem to přečetla. Celkově tomu dávám tak 50%.

24.08.2023

Eichmann- autor zde mluvil o jeho normálnosti. Ano, pokud byl takový jak jej autor popsal, byl normální. Byl to obyčejný, zřejmě inteligentní člověk, který pozabíjel spoustu lidí. Ale ruku na srdce, co bychom dělali mi, v jeho postavení, době, situaci.
To ho přirozeně neomlouvá. Kniha je zdařile napsána a Eichmann byl asi vážně nechutně normální. Je dobře, že tato kniha vznikla. Už mne trochu unavuje to, jak je fašismus démonizovaný a jak jsou fašisté líčeni, jako něco mezi Frankensteinem a markýzem de Sade. To je totiž zbytečně staví do pozice pouze jakýchsi filmových postav. Něčeho vymyšleného. A tato mýtyzace následně nahrává jejich současným následovníkům i popíračům holocaustu. Za mne 100%.

20.06.2023

Jak se tak dívám na předchozí komentáře, tak je kniha považovaná, mírně řečeno za špatnou. Mě se však líbila. Minimálně proto, že je originální. Satan, který si v pekle zřídí televizní stanici, voní se Old Spicem atp. To mě přijde celkem zábavné. Uznávám, že to není příliš hluboké čtení, ale to snad ani nebylo autorovým záměrem. Myslím, že je to docela oddechovka. To je můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, ale prostě se mi to líbilo.

30.11.2021

Po pravdě, ne že bych ten konec Michalovi nepřála. Nejvíc mi na něm vadila ta arogance a sebevědomí. Musím říct, že s jeho přesvědčením, že každý kdo něco má je šmejd a nakradl si, nesouhlasím. Další jeho problém byl, že si o sobě moc myslel, takže konec, kdy se ukázalo, že je největší vůl ze všech, mě vlastně potěšil.
Ale napsané to bylo výborně, kniha ani po letech uplynulých od prvního vydání, neztrácí šmrnc.

Zkusím trochu popsat pocit, který jsem z této knihy měla. Tím pocitem byla že začátku radost, protože popsané nádražíčko bylo mile idilické, ke konci knihy smutek. Vždyť popsaní Němci byli vlastně stejní chudáci jako jejich nepřátelé. Ale četlo se to hezky a navíc jsem měla trochu výhodu v tom, že jsem neviděla film.

5 03.01.2021

Milan Baroš letos ukončil svou bohatou fotbalovou kariéru, bohužel se kvůli viru, nemohl rozloučit tak, jak se na legendu sluší. Tato kniha je však důstojnou tečkou za Baryho hráčským působení v českém i světovém fotbale. Přeji mu, aby v budoucnu, našel něco, co by ho naplňovalo podobně jako fotbal. Díky Pane Baroši.

1 29.12.2020

Někdo tady napsal, že neví zda s hrdiny sympatizuje, nebo je lituje. Za mě, ani jedno. Barry a Karry jsou pěkní prevíti a jejich rodinky také za moc nestojí (matičkou počínaje a syny konče).
Ale fakt je, že napsané to bylo skvěle. Paní Frýbová, klobouk dolů. Opravdu nebyla v knize ani jedna stránka, kde bych se nudila. Myslím, že oblíbenou autorku své mámy, ještě zkusím.

6 22.12.2020

Tak tohle byla síla. On Andrejko, byl trochu jiný, ne tím, že byl rom. Já bych řekla, že toto nebyla kniha o romech, ale o člověku, který tak nějak, nepatřil do téhle doby. To, že byl rom, mu situaci ještě ztěžovalo, ale kdyby byl bílý, byl by na tom stejně.
Andrejko byl člověk z dob koní a maringotek, ale v dnešním světě, si jakoby nevěděl rady. Každopádně to byl velmi silný příběh a opravdu jej mohu doporučit k přečtení.

6 13.12.2020

Bohužel musím říct, že je to škvár. Slečně Gottové prostě chybí peníze a tak se je snaží vydělat vydáním této knihy. Bohužel se dá říci, že se jedná o bulvární slátaninu a slečna Gottová z ní vychází jako velmi jednoduchý člověk. Doporučuji číst tak maximálně při čekání u lékaře, nebo u holiče na trvalé. Třeba místo Blesku. Je to obyčejný bulvár, přidaná hodnota knihy je nulová.

Vynechám ( oprávněnou ) chválu překladu, protože ta už tady padla několikrát. A pochválím knihu, výborně napsaný příběh, mnou přečtený za jedno odpoledne, téměř v kuse. Příběh je úžasný tím, že člověk si chvílemi vůbec neuvědomuje, že vypravěčem je dítě. Ale je to stále ještě dítě? Příběh z Ameriky, ale možná by bylo možné jej vyprávět i v Evropě. Zločinnost, prostituce, drogy, dětské gangy... To také máme, jen doufám, že ne takto tvrdé. Za sebe mohu jen doporučit.

1 12.11.2020

Krásná kniha, přiznávám, že ze začátku jsem vůči ní byla skeptická, ale opravdu mile překvapila.

3 11.11.2020

Já bych asi uvítala méně fantastické zakončení příběhu. Alespoň masového vraha, místo duchů, kniha k tomu měla solidně,, našlápnuto". Ale jako celek to byla příjemná knížka. Taková ta věc, co si u ní člověk odpočine, protože nemusí příliš přemýšlet.

2 07.11.2020

Budu-li upřímná, Loukotková by to napsala lépe. Chvílemi jsem se strašně nudila. Téma nepochybně zajímavé, ale kdyby to mělo o 50 stran méně, bylo by to záživnější. Hlavní nevýhoda historických knih je, že člověk ví, jak to dopadne. Takže já, samozřejmě, celou dobu věděla, že Mexiko je odsouzeno k zániku a autor to stále protahoval. Prostě i u knih občas platí, že méně je někdy více. Další knihu autora si již nepřečtu.
(A samozřejmě, že pan Cortéz zničil, celou tu Aztéckou říši, jaksi omylem a pokud vás ve škole učili, že to byl odporný bandita, tak vám lhali. Oni vůbec do té Ameriky jezdili jen milí lidé, kteří to s indiány mysleli dobře, jen se jim to trochu vymklo z rukou.)

1 31.10.2020

(SPOILER) Myslím, že to bylo trochu slabší než Farma zvířat, nebo 1984. Hlavně mi celkový dojem zkazil konec, který mi přišel takový, nijaký. Čekala jsem trochu větší zvrat, ne jen návrat na začátek. Trochu tomu prostě, podle mě, chybí pár stránek, pointa. Něco ve stylu, např. a tak po návratu domů založila útulek pro bezdomovce, nebo klidně i ta svatba, ale tohle bylo a vrátila se zpět ke své nudě a celá ta odysea byla jen takové zpestření života, které bude vyprávět za dvacet let při čajích sousedkám.
Ale za přečtení to rozhodně stojí.

3 18.10.2020

Překvapivě dobře napsané sci-fi, jedná-li se o sci-fi, protože mě to spíš připomínalo romány Jarmily Loukotkové.
Pravdou je, že plno věcí v této knize je opravdu hodně fikcí. Ale je zde i určitý přesah, který má nádech spíše filozofického díla. Mluvím o zprávách o zničení říše Mu. Zelený had, vyslovil mnoho pravd o tom, jak má diktátor správně vládnout. A možná bych i řekla, že mě trochu překvapilo, že tyto pasáže cenzura neškrtla, vnímavější čtenář, by jistě poznal zásady komunistické strany, byť autor to tak asi nemyslel.
(I promluvil ke shromážděným Uctívačům Moci Zelený Had takto: ,, Nebudiž Rovnosti, ani Svobody, ani Bratrství! Jsou to toliko Slova, jichžto užívati musíte mluvíce k jiným, chtíce je učiniti služebnými. Naším jediným Zákonem budiž Moc! Chcete Moci dosíci, uveďte v Lidi Strach a velikou Žádostivost po Rozkoších, Pýchu a Nesvornost, aby jeden druhého měl v Nenávisti.
Plody Usilování jejich rozdělujíce, učiníte Vyživení všech daným na Vůli Vaší. Navěky uchovati Moc ve svých rukou chtějte. Řád jejich rodin v Neřád obraťte, k hojnému Pití a hrám ve Vrhcáby a Plesání je mějte, aby jejich mysl spíše Vaší se stala. Kterémukoliv Protivenství předejíti nuceni jste, v niveč jejich Obecenství obraťte, toliko ty pak, kdož sloužiti Vám budou ochotni Milostí svou obdaruje. A ty pak, kdož by Vám odpírali, v obecné Opovržení uveďte a tak Moc a Slávu svou přivodíte nad Světem.) Jen KSČ nenutila lidi hrát Vrhcáby, ale čučet na fotbal.

4 05.10.2020

Chvílemi to bylo zajímavé, chvílemi jsem se vysloveně nudila. Škoda, že se tu nedá hodnotit procenty, tak je napíši alespoň do komentáře. Takže: 65-70%

11.09.2020

Na západní frontě klid- při čtení této knihy, jsem si položila otázku, kde se to v nás bere? Kde se v člověku bere ta krvelačná touha po válčení? První světová měla být válkou za ukončení všech válek. A co se stalo? Druhá světová, Vietnam, Korea, Perský záliv, Jugoslávie... Kde a v kom vznikla touha po válčení. Ti kluci o kterých psal Remarque přece válčit nechtěli.
Tuto knihu bych dala do povinné četby, pokud tam už není. Říká o válce více, než se zdá. Ne jen o té Velké válce, ale o všech válkách. Češi mají trochu tendenci si I.sv. trochu romantizovat. Je to dávno a byli jsme vítězi. Proto zde občas vládne představa, že to bylo něco správného. Nejdříve zabili Ferdinanda, pak jsme nebyli těmi poraženými, pak vzniklo Československo, takže o.k. Ale ono to o.k. nebylo. Tato válka nebyla o Josefu Švejkovi, který si vyšel na špacír do Budějovic. Bylo to svinstvo, jako všechny války. Tohle by se mělo dětem ukazovat, ne hrdinové. Když se dnes člověk podívá na televizi, má pocit, že války jsou romantické záležitosti, které se vedou proto, aby v nich Američané mohli potkávat své lásky, kamarády a kdo ví proč ještě a pak o tom točit filmy, případně se vedou války proto, aby bylo komu dávat o státních svátcích vyznamenání. Tahle kniha je drsná, ale je to jedno z nejlepších děl světové literatury.
Cesta zpátky- válečný konflikt z let 1914-18 byl zřejmě první válkou, která se vedla tak nějak non stop. Dříve se válčilo tak, že se vojska střetla na nějakém bojišti, tam si to mezi sebou ,,rozdala" a pak se prostě šlo dál, nebo domů, nebo do hospody, nebo co já vím kam. Ale první světová se vedla v zákopech po celé čtyři roky. A to už se na lidech hodně podepsalo. Nejsem si jistá, ale možná je Cesta zpátky první knihou, která popisuje válečné trauma.
Shrnutí: plný počet hvězdiček

5 22.08.2020

Kniha mě docela bavila, ale ten konec byl divný. Přiznám, že jsem čekala nějaké rozuzlení, ale žádné v podstatě nebylo. Trochu mi tam prostě chyběl konec.

18.08.2020

Ze začátku se mi ta kniha docela líbila. Ale ten lidově-demokratický, patetický závěr to zazdil. Je skoro neuvěřitelné, že to napsal autor, který napsal Biblické příběhy. Moje omluva je jen toto: snad to musel napsat, aby mohl psát ty Biblické příběhy. Anebo jen naletěl, jako všichni.

3 28.05.2020