Marekh komentáře u knih

Jedná se o první knihu, kterou jsem přečetl od Agathy Christie. Vzpomínám si, že tuto knihu si koupila mamka a později jsem si tuto knihu také přečetl.

4 23.08.2020

Knihu jsem četl před lety a knihu mám doma. Při psaní Rajského ostrova autor prostudoval dějiny Národního divadla i politické dějiny, aby se mohl plně vžít do doby kulturního rozmachu naší vlasti. Poutavé vyprávění o pestrém životě dětí na „rajském ostrově“ je zároveň bohatým vylíčením slavnostního položení základního kamene Národního divadla, jeho výstavby a jeho zkázy požárem, který zničil původní ještě nedokončenou budovu až k ohořelým zdím.

Jaromír John, který ztratil matku ve svých pěti letech, a jak říkával, hledal svůj ztracený domov po celý život, vytvořil v tomto svém díle kromě plastické dobové fresky ráj domova, rajský ostrov, na němž „blaženství byla všechna“. Závěrem píše: „Každému člověku tvoří dětství rajský ostrov, i kdyby to zrovna ostrov nebyl.“ Tím myslí lahodu domova, rodičovské lásky „a stráně dětských radovánek“.

Ostrovy, které autor popisuje, jsem navštívil. :)

4 23.08.2020

Tuto knihu jsem četl před mnoha lety. Řekl bych, že povídka PROMĚNA je asi nejznámější povídkou Franze Kafky. Hlavní postavou je obchodník ŘEHOŘ SAMSA, který se jednoho dne probouzí jako odporný hmyz. Povídka je vlastně dokumentem proměňujícího se vztahu mezi Řehořem a jeho rodinou..

2 23.08.2020

Jsem první čtenář v Databázi knih, který hodnotí tuto knihu. Tuto knihu jsem přečetl před mnoha a mnoha lety. Už si vůbec nevzpomínám, jaké pohádky se v této knize vyskytovaly. :)

1 23.08.2020

Vzpomínám si na tuto knihu z dětství, ale doma už tuto knihu nemám. Obdobný koncept jako kniha OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN A POVĚSTÍ. Určitě kniha vhodná pro děti i dospělé. Stručné a přehledné shrnutí zeměpisných objevů.

3 23.08.2020

Vzpomínám si, že když jsme byli na dovolené v Horní Lomné, tak jsme se v televizi dozvěděli o princezně Dianě, která zemřela tragickou nehodou. Bylo nám jí líto, protože měla dobré srdce, byla lidská a pomáhala lidem. Po nějakém čase jsem si přečetl tuto knihu. Myslím si, že jsem viděl také nějaký životopisný film.

2 23.08.2020

Vzpomínám si, že tento Zákoník práce jsem si koupil, když jsem začal navštěvovat kurz PERSONALISTA. Určitě Zákoník práce se hodí mít při ruce, pokud si potřebujeme vyhledat nějaké informace a chceme mít naprostou jistotu. Zákoníky práce se každým rokem aktualizují, takže je užitečné si čas od času pořídit aktualizované vydání.

1 23.08.2020

Knihu jsem četl před lety. Román ve verších, který líčí příběh hlavního hrdiny a také zobrazuje život ruské soudobé společnosti. Na knihu jsem byl zvědavý, a pokud si vzpomínám, tak se mi kniha celkově líbila.

3 23.08.2020

Knihu jsem četl před lety a celkově se mi líbila. Zajímavý a originální námět, při kterém je nejprve lidstvo oslepeno a poté napadeno smrtonosnými rostlinami neznámého původu. Knih s tímto námět jsem moc nečetl. Vzpomínám si pouze na knihu SKLENÍK. :)

10 23.08.2020

Tuto knihu jsem si přečetl až v dospělosti. V dětství jsem tuto knihu nečetl. Chtěl jsem srovnat knihy ŠKOLÁK KÁJA MAŘÍK, které jsem četl také v dospělosti, s touto knihou. Obě knihy se mi líbily a myslím si, že by se mohly líbit také dětem. :)

7 23.08.2020

Jedná se o nejpopulárnější autorův román. Knihu jsem četl před mnoha lety. Je to filozofická alegorie, která využívá motivu robinsonády. Na opuštěný ostrov se po havárii letadla dostává skupina žáků anglických soukromých škol. Mezi hlavní postavy patří RALPH, který je zvolen jejich náčelníkem a JACK, kolem kterého se soustředí studenti, kteří s ním sympatizují.

Pokud člověk žije normální život, dodržuje společenské normy, ale jakmile se ocitne na neznámém místě, daleko od civilizace a bojuje o přežití, veškeré společenské normy jdou stranou a především se snaží zachránit svoji vlastní kůži. Je schopen vykonávat činy, které by za normálních okolností nikdy nedělal. Příčiny narůstajícího zla jsou v samotném nitru člověka. Román může být interpretován jako varování před sebezničením civilizace.

6 23.08.2020

Od Aloise Jiráska jsem už četl několik knih a musím říci, že se mi knihy celkově líbily. Z přečtených knih se mi tato kniha líbila nejméně. Pojednává o životě mladých studentů s jejich láskami, radostmi a strastmi. Do příběhu zasáhne odraz událostí z pražských barikád během revoluce roku 1848.

1 23.08.2020

Tato kniha se skládá z krátkých zápisků, úvah o bílých předmětech, ze vzpomínek, asociací i minipříběhů. Autorka napsala první 2 kapitoly ve Varšavě, poslední kapitolu napsala v Soulu. Autorce zemřela starší sestra krátce poté, co se narodila. Na základě této smutné události se rozhodla napsat tuto knihu, do které vložila svoje myšlenky a nejvnitřnější pocity. Vyskytují se v ní myšlenky o životě a o smrti. Dozvěděl jsem se také o některých zvycích v Koreji. „V Koreji je bílá barva tradičně barvou truchlení. Z bílého sukna se šijí smuteční šaty, bílé chryzantémy se kladou do pohřební síně. Han Kang výčtem bílých věcí zdůrazňuje význam truchlení jako očistného procesu, který pomáhá vynést trauma doslova na bílé světlo, a tak jej neutralizovat.“

Kniha je docela krátká, takže se dá přečíst za 2 hodiny. Autorka má úsporný styl psaní, ale to podle mého názoru ničemu nevadí, spíše je to pozitivní v tom slova smyslu, že na malém prostoru dokáže vyjádřit to, co cítí uvnitř sama sebe. Ne každý autor by dokázal na tak malém prostoru tuto látku zpracovat tak bravurně jako autorka. Autorka cítila nutkání se vypsat ohledně úmrtí své sestry, takže tato publikace nese autobiografické rysy.

Kniha mne příjemně překvapila, řekl bych, že to byl pro mě literární zážitek. Od jihokorejského autora jsem četl asi jen jednu knihu a ta kniha se jmenuje S KAŽDOU PADAJÍCÍ HVĚZDOU, kterou napsal Sungdžu Lee spolu s dalším autorem. Většina textu byla srozumitelná, a pokud jsem napoprvé něčemu neporozuměl, tak jsem se vrátil k předcházejícím větám. V knize se vyskytují také fotografie. V závěru knihy se nachází kapitola SLOVO AUTORKY a DOSLOV. Určitě se jedná o knihu, kterou je lépe si přečíst minimálně dvakrát a nechat na sebe působit autorčina slova. Knihu hodnotím na 100 %.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Kdybys byla na světě ty, já bych teď nežila tenhle život.
Protože žiju, nemůžeš existovat.
Jen na rozhraní tmy a světla, v té namodralé trhlině, se naše pohledy mohou téměř prolnout.

7 23.08.2020

Od autorky jsem v minulosti četl knihu ČERNOOKÁ, která se mi líbila, a knihu jsem přečetl na jedno posezení, poněvadž jsem nebyl schopen se od ní odpoutat. Zaujal mne příběh a také jsem obdivoval krásný jazyk, kterým autorka píše. Působilo to na mne, jakoby Anička napsala už několik knih, takový jsem měl z toho pocit. O to více jsem byl zvědavý, jak se jí povedla druhá kniha – TAMAŘINO SOUHVĚZDÍ. Musím říci, že se mi kniha líbila. V minulosti jsem četl ve větším množství žánr Young Adult nežli je tomu nyní, ale v současné době se snažím knihy s tímto žánrem pečlivě vybírat. Přece jen jsou tyto knihy určeny mladším čtenářům, než jsem já, jednoduše řečeno nejsem cílová skupina. Nicméně autorka touto knihou opětovně dokázala, že je skvělá spisovatelka a tato kniha určitě nebyla pro mě ztrátou času, jak se to bohužel u některých YA stalo v minulosti. Knihu hodnotím na 100 %.

Kniha patří do podžánru LGBT. Příběh mne oslovil a myslím si, že by se klidně mohl odehrát ve skutečnosti. Možná některým čtenářkám může připadat tento příběh jako pohádka, když se mladá dívka LIV seznámí s o deset let starší TAMAROU v kavárně, ve které Liv pracuje. Myslím si, že člověk během svého života se seznámí s hodně lidmi, někteří jsou mu sympatičtější, jiní méně, někteří v něm zanechají nějakou stopu, jiní v něm nezanechají naprosto nic a brzy na ně zapomenou. Někdy může nastat okamžik, kdy nás osloví nějaký člověk na první pohled a přáli bychom si o něm dozvědět se všechny informace, přáli bychom si s ním povídat o samotě, zeptat se na podrobnosti z jeho života, přáli bychom si s ním strávit co nejvíce času, těšíme se na něj, jen když ho spatříme. Cítíme s tímto člověkem, aniž ho ještě důvěrně známe, nějaké pouto, které nás k němu svazuje. Myslím si, že tuto knihu si může přečíst čtenář v kterémkoliv věku a myslím si po zkušenostech, které mám, že některý člověk se dokáže do vašeho srdce zapsat navždy, ačkoliv se tomu bráníte zuby nehty, ačkoliv chcete zapomenout a jít dál svou cestou, přesto ho nikdy nevymažete ze svého srdce, navždy tam zůstane jako malá vzpomínka na krásné okamžiky, které jste s tímto člověkem prožili, byť se třeba mohlo jen jednat o setkání, které nemělo pro toho druhého člověka hlubší význam.

Líbilo se mi, že se v knize také nacházely části, který byly napsány formou dopisů. Přestože má kniha 320 stran, četla se rychle, stránky ubíhaly jedna za druhou, kapitoly byly krátké. Je to kniha o lásce, kamarádství, nadějích, vůli jít za svým snem a nevzdávat se za žádných okolností a bojovat, o rodinných vztazích, o uvědomění si, co vlastně od života očekávám a kam chci dojít, jít za svým snem, bojovat se strachem a snažit se nad ním zvítězit. Lépe něco udělat a risknout to, i když to nemusí vyjít, než neudělat vůbec nic, a pak si to vyčítat a pokládat si otázky, jaké to mohlo být, kdybych se rozhodl uskutečnit to, po čem jsem toužil.

V minulosti jsem četl více knih s LGBT tématikou, ale musím říci, že takto pojatý příběh, který nám autorka překládá, jsem snad četl jen v jedné knize. Kniha se mi líbila a určitě si rád přečtu další knihy, které autorka napíše. Autorka má talent vyprávět příběhy, a ačkoliv se mi o něco více líbila kniha ČERNOOKÁ, tato kniha má stejné kvality. Příběh je zajímavý a vyskytují se v ní témata čím dál tím více aktuálnější v současné době. V knize se vyskytuje také plno zajímavých a podnětných myšlenek, ale nevypisoval jsem si žádné z nich. Spíše jsem se nechal unášet tímto příběhem a pěkným jazykem, který je pro autorku typický.

3 22.08.2020

Upřímně řečeno jsem se o tomto autorovi a této knize dozvěděl až v tomto roce z knižních videí, v minulosti jsem vůbec nevěděl, že tento autor existuje, což je určitě škoda, poněvadž kniha KONEC CIVILIZACE se mi líbila. Myslím si, že většina čtenářů četla knihu 1984 od Georga Orwella, anebo mají alespoň o této knize nějaké povědomí, kdežto knihu Konec civilizace bude asi znát méně čtenářů, mám takový dojem. Knihu hodnotím na 100 %.

Autor kritizuje komunismus i kapitalismus. Ve světě, který autor vytvořil, je na první pohled všechno v pořádku. „Svět je teď stabilní. Lidé jsou šťastni. Dostanou, co chtějí, a chtějí jen to, co mohou dostat. Daří se jim dobře, jsou bezpečni; nikdy nejsou nemocní, nemají strach ze smrti; netrápí je matka ani otec; nemají ženy ani děti, nemají lásku, kterou by silně prožívali; jsou predestinováni tak, že se prakticky nemohou chovat jinak, než jak se chovat mají. A když se něco nedaří, je tu soma..“ A přesto někteří hrdinové tohoto antiutopického románu nejsou spokojeni s tímto světem a přejí si změnu. Na jedné straně existuje svět, který je odlidštěný, lidé se klonují, probíhá umělé oplodnění, které se ještě v době vzniku této knihy neprovádělo, a na druhé straně existuje civilizace, která se nachází za hranicemi tohoto světa, ve kterém vše probíhá přirozeným způsobem, tak jak jsme zvyklí v současném světě a co považujeme za normální a přirozené. Autor někdy ve vyprávění přeskakuje z jednoho tématu (dialogů) na jiný, což působilo zvláštně, ale příliš mne to nevyrušovalo. V knize se vyskytují také filosofické otázky nad kterými se čtenář může zamyslet.

Kniha se četla celkově dobře, když přihlédnu k faktu, že kniha byla vydána v roce 1932. Myslím si, že kniha je nadčasová a to, co autor v knize popisoval, se může stát v budoucnosti skutečností. Některé věci autor předpověděl a dnes se běžně provádí jako umělé oplodnění, dělají se experimenty s klonováním savců apod. Čtenáři, kteří četli knihu 1984, a líbila se jim, mohou vyzkoušet také tuto knihu a myslím si, že by se jim mohla líbit. Z mého pohledu je čtivá i v současné době a je stále aktuální, aktuálnější než kdy dříve.

V knize se nachází také DOSLOV, který mi trochu zamotal hlavu. Je psaný takovou formou, že si ho musím ještě jednou přečíst, abych do něho hlouběji pronikl. Samozřejmě v knize se nacházely také pasáže, ke kterým jsem se musel vracet a znovu si je přečíst, abych je pochopil. Jsem rád, že jsem se o této knize dozvěděl a mohl si ji přečíst. Vím, že tato kniha je zařazena také do povinné četby na jednom gymnáziu, což si myslím, že je dobrá volba. Knihu si mohou vybrat maturanti, kteří mají rádi žánr sci-fi.

Citáty z knihy, kterém mne oslovily:

Neboť zvláštní, jak známo, přispívá ke zdatnosti a ke štěstí, kdežto obecné je pro mysl jen nutným zlem. Páteří lidstva nejsou filosofové, nýbrž kutilové, kteří si hrají s lupenkovou pilkou, a filatelisté.

Ti, kdo to myslí dobře, si často počínají právě tak jako ti, kdo to myslí špatně.

Tělesná nedostatečnost může vést k přebytku ducha. Ale proces je zřejmě reverzibilní. Přebytek ducha může způsobovat, že člověk jde za svými cíli, a může vést k dobrovolné slepotě a hluchotě osamocení, které si člověk sám zvolil, k umělé impotenci askeze.

Jedna z hlavních funkcí přítele spočívá v tom, aby snášel (v mírnější a symbolické formě) tresty, které bychom rádi uvalili na své nepřátele, ale nemůžeme.

Všeobecné štěstí udržuje kola v neustálém chodu, což pravda a krása nedokáže.

7 21.08.2020

Vzpomínám si, že tuto knihu jsem měl v dětství. Před časem jsem se ke knize dostal tím způsobem, že jsem ji viděl povalovat se s dalšími knihami u popelnice. Zrovna začalo mírně poprchávat, a když jsem si prohlížel jednotlivé knihy, nalezl jsem také tuto knihu a hned jsem si na ní vzpomněl. Bylo by škoda, pokud bych knihu nechal napospas a deštěm by se určitě poničila. Na počátku knihy je uvedeno: „Historie je učitelkou života, světlem pravdy.“

Kniha se mi hodně líbila. Je napsána formou komiksu, je přehledná a v knize jsou stručně shrnuty dějiny naší země. Většinou je vměstnaná každá kapitola na dvoustranu. Určitě je vhodná pro děti, kterým může sloužit jako pomůcka při hodinách dějepisu, ale také dospělým, kteří si chtějí zopakovat naše dějiny. Přiznám se, že dějepis není moje parketa. Možná je to způsobeno tím, že jsem neměl dobré učitele nebo profesory na dějepis, kteří by nás dostatečně zaujali, aby nás tento předmět bavil, spíše to bylo naopak. Samozřejmě některé informace znám, tak jsem si je připomněl, jiné informace jsem pozapomněl, anebo jsem je vůbec nevěděl. Někdy nastává u mě ten problém, že se mi vytrácí paměť, zejména pokud se to týká našich nejranějších dějin. Proto je užitečné mít tuto knihu po ruce a kdykoliv po ní sáhnout, pokud si chceme něco znovu připomenout. V knize se nachází také pověsti, což je určitě dobře, že je také autoři zařadili do této knihy. Určitě je to příjemné zpestření pro všechny čtenáře.

Myslím si, že člověk by měl mít určité povědomí o našich dějinách a měl by znát alespoň základní fakta jako například, v kterém roce byla založena Karlova Univerzita, v kterém roce byl upálen Jan Hus, v kterém roce se konala Bitva na Bílé hoře, v kterém roce byl položen základní kámen Národního divadla, kdo složil text k české hymně, komu vděčíme za to, že dnes mluvíme česky apod. Myslím si, že není potřeba si pamatovat všechna data všech dějinných událostí, anebo data narození a úmrtí jednotlivých panovníků (spisovatelů). Vzpomínám si, že někteří učitelé (profesoři) dějepisu (češtiny) trvali na tom, abychom si tyto informace zapamatovali, takže to nás možná odrazovalo, abychom si dějepis oblíbili.

Kniha má pěkné ilustrace, takže si myslím, že zaujme většinu dětí i ty děti, které nemají ke čtení kladný vztah. Líbilo se mi, že některé kapitoly jsou věnovány také českým spisovatelům, jakými byli například Jan Neruda, Božena Němcová, K. H. Mácha, K. H. Borovský aj. Knihu určitě doporučuji a hodnotím ji na 100 %.

12 19.08.2020

Tohle je první kniha, kterou jsem přečetl od Johna Irvinga. V minulosti jsem se v jedné knize dočetl, že Haruki Murakami je obdivovatelem tohoto autora. V knize Ulice Záhadných tajemství se vyskytují prvky magického realismu, střídá se minulost s přítomností, vyskytují se popisy sexuálních scén. Autor se věnuje rozličným tématům jako je náboženství, homosexualita, transvestitismus, pohled na psaní knih aj. Náboženství je v knize hodně zastoupeno, ale nevadilo mi to. Příběh se odehrává v Mexiku a na Filipínách. Hlavní hrdinové – Juan Diego a Lupe se dostanou také do cirkusu. Kniha je poměrně hodně obsáhlá, ale celkově to bylo zajímavé čtení. Autor se místy opakuje. Je škoda, že kniha neobsahuje DOSLOV. Knihu hodnotím na 80 %.

Časem bych si chtěl určitě přečíst další knihy, například SVĚT PODLE GARPA, anebo PRAVIDLA MOŠTÁRNY.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

V dětství vždy nastane jeden okamžik, kdy se ty dveře otevřou a vpustí dovnitř budoucnost.

V pozadí každé cesty je nějaký důvod.

V životě každého nastane podle mě vždycky okamžik, kdy se musí rozhodnout, kam patří.

Řetězec událostí, souvislosti v našich životech – co nás vede tam, kam směřujeme, cesty, které následujeme ke svým koncům, co nevidíme přicházet a co vidíme – to vše může být záhadné nebo prostě neviděné či dokonce zřejmé.

2 18.08.2020

O této knize jsem už nějakou dobu uvažoval, a tak jsem se konečně pustil do čtení. Kniha se mi líbila. Tolkien měl určitě vypravěčský talent, vytvořil rozmanitý svět, ve kterém se vyskytují různé bytosti – trpaslíci, elfové, skřeti, hobiti, čaroděj Gandalf, drak Šmak a další. Zajímavou postavou byl také Glum. Do vyprávění vstupuje také autor. TOLKIEN napsal knihu v roce 1937, ale kniha je i v současné době stále čtivá, vyskytuje se v ní plno dobrodružství, takže má nepochybně co říci i dnešním čtenářům. Tolkien ve volných chvílích vyprávěl svým dětem pohádky a příběhy a na radu jeho kolegů z univerzity své vyprávění zapsal, a tak vznikla kniha HOBIT. V knize se vyskytují také verše, v knize nalezneme také autorovy vlastní mapy a ilustrace. Knihu si určitě oblíbí děti, ale mohou si ji také přečíst dospělí čtenáři. Tato kniha patří do klasiky žánru fantasy a určitě jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Knihu hodnotím na 100 % a tuto knihu řadím mezi TOP KNIHY v roce 2020.

9 13.08.2020

Kniha se mi líbila. Námět knihy byl zajímavý a řekl bych také originální, kniha se četla dobře, místy se vyskytovaly situace, kdy jsem pociťoval strach. Oceňuji, že autorka na konci knihy uvedla SLOVNÍČEK, ve kterém se vyskytují pojmy, které jsou v knize použity. Zpočátku jsem měl trochu obavy, jestli mne kniha osloví a bude mne bavit, ale začetl jsem se. Říkal jsem si, že knihu si nechám na více dní, ale na druhý den jsem se začetl do takové míry, že jsem se dostal do úplného závěru. Myslím si, že kniha je určitě srovnatelná svou kvalitou se zahraničními knihami žánru fantasy. Určitě mne bude zajímat, jak to bude pokračovat dál a časem si určitě přečtu 2. díl z této série, který se jmenuje FAJA. Knihu hodnotím na 100 %.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Život se skládá ze vzpomínek. Z dobrých i ze špatných. Ty dobré si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají samy. Když se objeví nějaká špatná, můžeme ji zahnat dobrou. A když myslíme na hezkou, vybaví se ošklivá. A takový je život, Ilan. Vzpomínka střídá vzpomínku. Ty obyčejné postupně vyblednou a ty podstatné s námi zůstávají. Těch hezkých je bohužel vždycky míň. Ale bez vzpomínek, Ilan, bez vzpomínek by nebyl život.

8 09.08.2020

Pokud bych se nepodíval na video od LUBOŠE PANDY, který o této knize mluvil, asi bych si knihu nepůjčil. Hlavní postavou je Ada, třicetipětiletá žena, bezdětná, s dvěma doktoráty a aspirující na docenturu. Pracuje v Ústavu mezioborových studií člověka. Upřímně řečeno když jsem byl na počátku knihy, říkal jsem si, že to bude kniha určená spíše pro ženy a připadalo mi, že se to bude vést na vlně průměrnosti. Kromě toho, že se seznámíme s jejími kolegy v práci, dozvíme se o její rodině, anebo mužích, se kterými navázala vztah, má tato kniha ještě přidanou hodnotu a to tu, že Ada přemýšlí nad různými věcmi, nad kterými se většina lidí nezamýšlí v běžném životě. Není se však, čemu divit, když je vědkyně. V knize se dočteme mimo jiné o synchronicitách, kvantové mechanice, čase a dalších zajímavých tématech. Kniha působila z jedné strany na mě oddechově, z druhé strany se však v knize vyskytuje plno vědeckých myšlenek a teorií, takže tuto knihu nelze určitě zařadit mezi oddechovky, kde by se nemuselo přemýšlet. Ne všem informacím jsem asi porozuměl. Jak jsem už uvedl, knihu jsem na počátku vnímal průměrně, ale pak jsem se více začetl a hodnocení se v mých očích navýšilo. V knize se vyskytují témata, která jsem už četl v jiných knihách, a autorka většinou s ničím převratným nepřichází. V knize se samozřejmě vyskytuje humor, ale někdy mi připadalo, že to přechází až do stupidity. Možná je to silné slovo, ale tak jsem to v tu chvíli pociťoval. Nepřipadalo mi na tom nic legračního. Některé části se mi líbily více a byl jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet, v hlavě se mi míhaly různé teorie, ale nakonec to bylo jinak, než jsem si myslel. Jiné části byly průměrné a nepozastavoval jsem se nad nimi. V knize se vyskytovaly také popisy různých částí Prahy, různé novinové články. Zajímavé bylo, že hlavní hrdince se zdály také různé podivné sny. Můžu prozradit, že v knize se také nachází jeden pavouk a další zvířata. :) 

Kniha obdržela cenu MAGNESIA LITERA v roce 2018. Při čtení jsem si říkal, jestli si tato kniha zaslouží takové ocenění, jestli by se nenašly jiné knihy, které by si to zasloužily více?! Je to zase úhel pohledu a knihu určitě hodnotili odborníci, kteří dokáží rozpoznat hodnotu literárního díla. Určitě je tato kniha zajímavá tím, že jsou do ní vloženy „podivnosti“, které této knize přidávají hodnotu než by se jednalo čistě jen o „román pro ženy“, kde by se řešily jen „ženské záležitosti.“ Z tohoto pohledu si myslím, že knihu si může přečíst také muž. Myslím si, že tento námět také ocenili lidé, kteří dali knize cenu Magnesia Litera. Je to kniha, kterou jsem přečetl, ale už bych se k ní nevracel. Stále jsem na vážkách, jak knihu ohodnotit. Viděl bych to mezi 70 - 80 %.

Citáty z knihy, které mne oslovily: /je jich více, ale nebudu všechny vypisovat/ :) 

Nejvíc se srovnávám s těmi, kdo jsou těsně přede mnou nebo těsně za mnou a jsou mi výkonnostně nejblíž. Jezdci v úplně jiné lize se mě nedotýkají.

Jde sice zhmotňovat myšlenky bez práce, ale člověk potřebuje mít pocit, že si něco zasloužil. Chce odměnu za úsilí a taky trochu překvapení. Co by to bylo za život, kdyby sis všechno splnila hned na místě?

Už před časem jsem pochopila, že lidé, kteří mají trvale přívětivý výraz, nejsou nutně laskaví a pořád dobře naladění. Jen jim v klíčovém okamžiku jejich dětství někdo – zpravidla matka – řekl, že když se nebudou usmívat a tvářit se příjemně, nikdo je nebude mít rád. Trvalý úsměv není odraz líbezného nitra, je to obranná křeč.

Když nemůžu být milován, chci být nenáviděn nebo aspoň obáván.

Začínám se smiřovat s tím, že svět nelze vysvětlit slovy, protože slova jsou lineární. Svět lineární není. Proto jsou symboly a metafory tak důležité, protože dokážou sdělit víc věcí najednou.

Když se nic neděje, den uteče rychle, ničím se nevyznačující, nevybočující, bude zapomenut. Když se ale do jednoho dne vměstná mnoho událostí, čas jako by se do nich vychlipoval. Nudný den je rovná čára. Bohatý den má meandry a zákruty, jeho délka může být mnohokrát větší, tak jako klky a sklípky znásobují povrch střev a plic.

4 07.08.2020