Mánička178 komentáře u knih

Až v průběhu čtení knihy jsem zjistila, že nebohý Arnošt Černík byl členem oné osudné peruánské expedice v roce 1970 :( Každopádně píše úžasně - velmi barvitě, záživně, napínavě, a to o dobách, kdy ještě nebyly zlezeny všechny osmitisícovky (knížka vyšla v roce1964, tehdy scházela Šiša Pangma). V té době bylo vrcholu leckterých osmitisícovek dosaženo pouze párkrát, což působí pohledem dnešní doby docela panensky. Ale i kniha naznačila některé trendy, které k dnešku značně zesílily - např. znečišťování těchto hor prázdnými kyslíkovými lahvemi a odpadem, používání kyslíku (ale i používání drog jako pervitin, morfin, pro povzbuzení - to mně naprosto šokovalo!), o zástupech na Everest nemluvím. Jde o úžasnou knihu, zaznamenávající tehdejší dobu, kdy člověk asi nevěděl kam dřív, který prvovýstup uskutečnit jako první. Krásná knížka!

1 28.07.2023

Krásná vyprávění Lucie Výborné... sympatická ženská :) Moc jí přeju její život, odvahu, touhu.

4 24.06.2023

Taková krásná "učebnice", kterou si určitě přečtu několikrát - průvodce a rádce, jak vytvořit zahradu takovou, aby v ní člověk chtěl být a žít. Moc pěkné a těším se na to, jak nám půjde realizace :D

2 30.04.2023

Musím říct, že skupinka šedovlasých starších vlasáčů, titulovaná jako "bojovníci proti establishmentu", která se tu a tam přede mě odněkud vynořila, mě nikdy nějak přímo do hloubky nezajímala. Člověk o nich něco trošku věděl (věznění, Plastici), ale jít v pátrání o věcech hlubších za tyto hrubé hranice mě nikdy nějak zvlášť nelákalo. Myslím, že můj zájem o Magora poprvé podnítil knižní veletrh v HB, kdy ve stánku jednoho nakladatelství přede mnou najednou stál úhledně srovnaný sloupek Magorských modliteb. Magor a modlitby? Překvapení mě zastihlo v mé slepé nevědomosti... Letmo jsem pár básní přelouskla a, světe div se, zaujaly mne moc (a to můj styk s poezií byl do té doby v podstatě velmi skromný). Tudíž za patřičný obnost putovaly do mé knihovny. Další mezník představoval dokument o Bohuslavu Reynkovi - Blázen jsem ve své vsi. Pro mě naprosto zásadní TV film, kterým se nesou milované básně BR, přednášeny nepopsatelně krásným klidným hlasem "někoho". Jen jsem si říkala: wow, fakt skvělý hlas, který úplně hladí. A tím "někým" s hladivým a mírným hlasem byl Magor! Třetí výhybka, která mě zavedla k důslednějšímu "poznání" těchto dějin jednoho života, bylo vyhlašování cen Magnesia Litera a Marek Švehla (toho mám docela ráda), proto se po této třetí "ráně" mezi oči napsalo Ježíškovi: moc prosím, přála bych si tu knížku o Magorovi! Přání bylo vyslyšeno, ovšem svazek přistál v knihovně a čekal na mě, až nastane ta správná konstelace hvězd. V tlustých knihách si vyloženě medím, ale někdy prostě musíte počkat, až okolnosti nazrají a vesmír připraví takové podmínky, abyste tu knihu mohli dát pokud možno bez přerušování... díky Bohu - planety vstoupily do průsečíku nikoli až na důchod, ale dříve, stačilo počkat asi čtyři roky a... nyní nemám slov. Upřímně hodnotím tuto knížku jako jednu z nejlepších, kterou jsem kdy měla možnost číst. Šíře kontextu, do které autor zasazuje Jirouse, je nevídaná a opravdu komplexní - dozvíme se mnoho nejen o něm, jeho životě, ale též o mnoha dalších lidech, kteří byli na underground navázáni, mozaika jednotlivých kamínků se skládá jedna radost. Jirous zdál se být vážně "divous" - figura záhadná, unikátní - obdivuju jeho rozhled a umělecké schopnosti, poezii, něhu... a na druhé straně mě lekají jeho temné strany... Vážně zvláštní osud člověka, mohl vlastně vyniknout asi jenom díky tomu, že musel a měl s kým bojovat. Závěr jeho života ve mně vyvolával smutek... ovšem bojem bylo sklizeno ovoce, které nyní můžeme jíst, tedy tato jeho oběť nebyla patrně marná. Jsem moc ráda, že jsem ho mohla poznat o něco víc, moc díky za tuhle knihu!



Edit: 29/9/23 Zajímavé hodnocení této knihy poskytla Dáša Vokatá nadačnímu fondu 8smička do knihy/katalogu k humpolecké výstavě Nejedna rodina: Jirousovi, Padrtovi, Ságlovi, kde Marka Švehlu kritizuje, že neposkytl zcela pravdivý obraz Magora. "Jednou jsme se bavily s Dášou Havlovou a ona říkala, jak k nepoznání změnili obraz Václava Havla lidi, co ho neznali. Dáša řekla přesně tuhle větu: Když jsem to přečetla, tak jsem měla pocit, že jsem žila s úplně jiným mužem. - Já mám to samé, když jsem si přečetla knihu Magor a jeho doba."

10 30.04.2023

Svět špionáže a tajemno kolem špionů mě neskutečně fascinuje, proto jsem příběh Karla Köchera slupla doslova jako malinu. Radost mi udělalo, že kniha je pěkně tlustá, slibovala podrobnost hned na první pohled, obsahuje spoustou fotek, rozhovorů. Pan autor předvedl skvělou investigativní práci, musel projít stohy archivních materiálů, obepsat desítky lidí. Zajímalo by mě, jak dlouho na knize pracoval, moc ráda bych s ním o tom všem pokecala, vážně moc zajímavé! Co se týče Karla Köchera a jeho ženy - ti mi nebyli sympatičtí ani trochu, ale svým způsobem je celá ta historie kolem nich tak záhadná, rozmlžená... Pořád zde visí tolik otazníků, které ovšem pro nás zřejmě zůstanou navždy nezodpovězeny... :)

3 12.04.2023

První setkání s Alenou Mornštajnovou a musím říct, že mě to bavilo :) Příběh opravdu tajemný, vyvolával zvědavost... motivy z dob socialismu mám ráda. Škoda, že nevíme, jak to přesně dopadlo :D

18 12.04.2023

Nejkrásnější místo Vysočiny :)

2 31.03.2023

Někdy člověku do rukou doputuje skutečný poklad, a Kniha o jizerských horách se pro mě jedním takovým stala. Miluju nezvykle podlouhé vydání z roku 1981, obrázky, mapu, členění kapitol, miluju ale hlavně tu hloubku, se kterou pan Nevrlý knížku napsal, všechny ty úhly pohledu a rozbory odspoda odshora :D Pro mě je pan Nevrlý jednoduše legendou a vzorem a Jizerské hory i díky němu jedním z mých nejmilejších koutů naší zemičky :)

8 13.03.2023

Nejsem znalý detektivkomilec, ale tato krimi mě bavila hodně a udržovala v napětí tak moc, že jsem ji přelouskala za půl dne intenzivní četby. Zejména oceňuji, že v ní nejsou líčeny nějaké úchylárny do nejmenšího krvavého detailu... :D Za další (vedlejší) plus považuji líčení odvrácené strany života alkoholika, dělalo se mi u toho občas fyzicky vážně zle :D

5 13.03.2023

Tnutí do živého, asi tak bych ve zkratce popsala tuto knihu. Myslím si, že kdo ji přečetl, nikdy na ni nezapomene, ačkoli má pouze 185 stran. Grafické zpracování obálky naprosto výstižné, kombinace růžové (láska) a trnové koruny (utrpení) zcela vystihuje ambivalenci, kterou většina (asi) čtenářů po přečtení pociťuje (aspoň soudě dle komentářů).
SPOILER.
Zpočátku jsem si říkala, že mi na té knize vadí jakási zkratkovitost - jak popsala i Chesterton. Dostali jsme naservírovaného muže, kněze (vy)vrženého do "běžného" světa, nevíme o jeho cestě ke kněžství téměř nic, a to mi prvně vadilo, protože mi to přišlo podstatné. Na druhou stranu číst o podobně kontroverzní oblasti lidského života 400 stránkový román, to by asi vydržel málokdo, tudíž jsem svůj první dojem přehodnotila a docela rozumím tomu, proč tento příběh inklinuje svou délkou spíše k novele. Jednoduše jasný problém, vývoj, žádné vycpávky navíc, jsme postaveni před jasnou situaci a donuceni přemýšlet o tom, jaké (vnitřní) utrpení pedofilní člověk může pociťovat. Nám v lepším případě nezbývá než mít s nimi soucit, s psanci, kteří si podobné prokletí asi sami nevybrali... ale ani tohle nepřekryje neskutečné obavy, někoho takového potkat/mít ve svém vlastním životě. Obzvlášť toho, který se sám sebe neděsí a není ochoten s tím něco udělat...

11 12.03.2023

Jarda Kmenta jako vždy splnil má očekávání :) Napínavé, překvapivé, tajemné... O razii u Holubů jsem nikdy neslyšela, to musela být drsná akce. Každopádně skvělé svědectví o tom, že to tu bylo jako na divokém západě... :D

3 10.03.2023

Číst tuto knihu na přelomu roku 2022 a 2023 v průběhu prezidentské kampaně a následných voleb nového prezidenta, v době války na Ukrajině, po pandemii, na ni vrhlo zcela jiné světlo a spousta věcí získala ještě daleko širší kontext a hloubku. Jednoduše úžasná a nadčasová esej, která komentuje a ilustruje náš národní vývoj. Spoustu faktů nasvěcuje, pomáhá pochopit, proč jsme jako národ takoví, jací jsme... Pokud má tedy někdo zájem "jít ke kořenům", pak nelze než tuto knihu doporučit.

...

"Pro další vyprávění jsou tyto poznatky našich předků podstatné. Ukazuje se totiž, že jsme založili dvě tradice. Jednu definovali velcí mužové jako Havlíček Borovský, Masaryk (a později Havel), ta stojí na hodnotách. Pak je tu druhá, kterou definujeme my všichni, a ta stojí na emotivním přístupu - malém zájmu občanů o pollitiku, které využívají některé politické strany a různí kariéristé k vlastním cílům. Tyto tradice se spolu tvrdě střetávají.
Když je období klidu, všechno vlastně běží, jak má. Ve chvíli, kdy se ale přbilíží nějaký vážný problém, najednou se hraje o přežití demokratického systému. A i když ony problémy mnohdy přicházejí zvenčí, nikdy nesmíme zapomínat na chyby, kterých jsme se dopoouštěli u nás doma. Slavný histork Josef Pekař při debatě o české tradici o odkazu Jana Husa připomínal právě naši vlastní odpovědnost. 'Smysl' českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti - a to jak v oboru života politického, tak duchovního," napsal roku 1925 do Národních listů."

13 09.03.2023

Román, který se hodí do dnešní doby, jde v něm totiž o boj za ženská práva ve společnosti, kde hlavní slovo má muž, a to z těch opravdu průkopnických dob, žádnou červenou knihovnu nečekejte. Příběh je to ovšem velmi milý, některé situace se odehrávají poněkud zkratkovitě a až moc vyumělkovaně, ale vlastně jsem ještě na podobný druh románu zatím nenarazila. Prostředí zahradnictví, květin, na mě působilo více než příjemně, převládá u mě tedy spíše zvědavost, jakým směrem se příběh bude dále odvíjet. Ovšem musíme si počkat na další díl :)

3 18.01.2023

Spoustu věcí se dalo očekávat - že to bude chmurné, že se to bude rychle a dobře číst, že se v tom opět možná trochu poznám/e? Nicméně tentokrát už jsem se opravdu moc těšila, že to skončí a jakmile se překlopila polovina, snažila jsem se knížku na moc dlouho neodkládat, aby už to bylo za mnou, abych se tomu všemu negativismu nevystavovala moc dlouho.

Cílem bylo zřejmě vylíčit život jedné uhnané matky dobrodinky, která chce všem vyhovět a dokázat, jak je dobrá ve všech životních rolích (dcery, matky, manželky, šéfky), ale kterou zároveň každý člen rodiny rve sobecky na kusy (včetně mrtvé matky). Samozřejmě, že vše se začne hroutit... Míra opozice, kritiky, neempatie a nespolupráce ostatních členů rodiny byla vyvedena až ad absurdum a ke konci už celá situace působila vyloženě nesnesitelně. Snad smyslem nemělo být ukázat, jak rodina může někde vypadat, ale spíše upozornit, jak se do podobné životní konstelace nedostat ;-)

Takže: UF, díky, mám to za sebou :D

11 07.01.2023

Jen na minutěnku se zastav... tak jsem se zastavovala každé ráno, někdy to bylo chmurné, jindy povzbudivé, ondy inspirující... Děkuji za to provázení, určitě si ho zopakuji.

4 02.01.2023

Na začátku roku 2022 vznikl nápad nechat se každý den inspirovat pár řádky z této malé knížečky. Některé dny se četla sama, některé dny se pozapomnělo a dohánělo moudro večer, některý den padla myšlenka vyloženě do nálady nebo aktuální situace. Opradu šlo o vlídná pozvbuzení na každý den a já za ně moc děkuji, jsem ráda, že jsem vydržela až do konce! :D

2 02.01.2023

Milý a laskavý vánoční příběh... přesně pro chvilky, kdy se člověk chce zastavit a přemýšlet nad tím, co má v životě opravdu smysl... :)

1 01.01.2023

Opravdu moc povedený atlas ptáků - oceňuji zejména reálné fotografie ptáků. Škoda jen, že nejsou zobrazena obě pohlaví, protože samice mají narozdíl od samců velmi často zbarvení značně odlišné. Ale líbila se mi i část obecná, která pojednává o různých druzích krmení, ale také např. o tom, jak zatraktivnit zahradu tak, aby ptáky přilákala. Moc fajn příručka :)

1 01.01.2023

Při četbě Obrázků z Burgundska dostanete chuť občas usrknout ze sklenice červeného vína, projít se kolem starobylého zámečku, kochat se krajinou zvlněnou vinicemi, nebo se začít učit francouzsky :D Jan Šmíd umí krásně zprostředkovat atmosféru místa a nalákat k návštěvě. Můžete posléze projít také jeho Postřehy odjinud z Burgundska, s knihou se náramně doplňují. A já jdu pro nějakou tu lahvinku :D

2 22.12.2022

Několik prezidentských kandidátů vydalo knihy o své osobě, aby atraktivním způsobem předali info sami o sobě svým potencionálním voličům, to je dobrý a promyšlený tah, o tom není sporu. I to byl zřejmě případ Pavla Fischera, kterého mám moc ráda, sleduji jeho práci už dlouhou dobu. Mám ráda i knihy rozhovorů, a tyto mi svým názvem připomínaly Hovory s TGM :) PF působí opravdu jako profesionál na úrovni, ale i jako člověk, který musel v životě řešit opravdu těžké situace, a proto obdivuji nejen jeho, ale i jeho ženu. Rozhovor se točil okolo různých oblastí, člověk si tedy dokáže udělat představu o jeho zkušenostech, názorech. Moc bych si přála ho znát, i díky této fajn knize :)

5 21.12.2022