Mánička178 komentáře u knih
Komiksem jsem takřka nedotčená, proto je opravdu zajímavé číst předchozí komentáře :) Na mě to působilo jako kreslený deník - autor vyzobává situace sem a tam, je to prostě epizodní dílo. Leckdy jsem se v tom ale dost ztrácela, přechody mezi epizodkami nebyly kolikrát úplně zjevné... Občas se člověk pousmál, ale obecně bych se asi ztotožnila s názorem níže, že poloviční obsah by tomu neškodil.
Pokud zpověď vnímáte pouze jako plytkou a na hlavu postavenou situaci, kdy kdovíjakému cizímu muži "vyzvracíte" svoje špatnosti, pak je tato kniha pro vás. Jedná se o velmi konkrétní knihu, která pomáhá hledat odpovědi na otázky, na jejichž základě si zpověď zasadíte do kontextu víry. Zjistíte proč vlastně je tak potřebné a dobré ke zpovědi chodit, jak překonat prazvláštní pocity trapnosti nebo odporu. Prostě takový dobrý manuál :)
Co bych však autorovi dala opsat tisíckrát: nepoužívat milion závorek. Je to úplně šíleně rušivé!!!
Hrůzu nahánějící kapitola našich dějin a tento díl ze série Češi tuto skličující atmosféru velmi úspěšně zachytil. Kdyby tak lidé tehdy tušili, na jak dlouho a kolik se toho změní...
Nesmírně zajímavá kniha připomínající ať už proslulé, či méně známé historie z rozličných pražských zákoutí. Autorka navíc vybírá příběhy z dávnějších i novějších let, sahá střídavě do různých oblastí reálií (literatura, sport, historické události, věda atd.), vzniká tedy barevná mozaika krátkých příběhů, která baví. Vše je vhodně prokládáno krátkými komiksy, proto vše celkově působí velmi svěže. Ať už čtete o zrodu patentky, lednové návštěvě motýla při pohřbu Jaroslava Seiferta, stadionu pro Rolling Stones nebo povodních v zoo - budete se těšit na to, o čem bude další úryvek.
Kniha nejen (určitě ale i) pro Pražany :)
Komiks, který poskytuje super vhled do této zajímavé události a do souvislostí, které k rozpadu vedly. Pořád si říkám, jak to je chvíle, co se to stalo, přitom je to událost v podstatě historická a přelomová. Když se člověk podívá po světě/Evropě, kde vládne tolik separatistických sklonů, pak se až diví, jak to tady proběhlo všecko v klidu a bez krveprolití apod.
Příjemné zpracování, radost číst :)
Vizuálně zajímavě zpracované, koláž mě překvapila :) Obecně jsem vděčná za kapitolku "Jak to šlo", kde se doladí obrysy, které třeba během čtení komiksu člověk v příběhu úplně nezachytí... Jinak parádní série a je skvělé, že do ní byla začleněna i událost vzniku Charty 77 :)
Hmm, tak jsem se obávala, že ty dinosauří obličeje budou rušivé, ale nakonec to naopak bylo ku prospěchu věci :D Ilustrátor perfektně zvýraznil a přenesl reálné obličejové charakteristiky do dinosauřích hlav a člověk se nemusel ztrácet v reálných lidských obličejích (jak se mi to občas stávalo u předchozích dílů série Češi). Brežněv, Husák, Jakeš - opravdu parádní zpracování :)
I scénáristicky to mělo skvělý spád a doposud tento díl hodnotím jako zatím nejpovedenější :)
Brrr... celý příběh je opravdová zrůdnost. Kamarádíčkování a současně faleš, podezírání, připodělanost před SSSR a všudypřítomná fanatická věrnost Straně - člověku je z toho opravdu blivno. Kresby k celé té ohavnosti výborně sedí. Pěkné zpracování... Jdu bouchnout šáňo, že v tom nemusím žít.
Komplexní, zajímavé, celkový dojem moc fajn... Akorát v těch kresbách resp. postavách se člověk trochu ztrácí :-/
Moje první ze série "Češi", velmi atraktivní zpracování české historie :)
Románově zpracovaný příběh Svaté Rodiny vyprávěný z perspektivy sv. Josefa. Velmi se mi líbí, že i v životech svatých lze najít spoustu pochyb, pádů a opětovných vstávání. Hned se obyčejnému člověku lépe žije :) I sv. Josef byl postaven před nelehký úkol, naštěstí však prohlédne, že úkol, který mu byl dám je opravdu velká Boží milost.
Kéž i nám jsou naše osobní kříže a zkoušky ku prospěchu, i když se nám to v první chvíli nemusí tak zdát.
Krásná kniha!
Příběh hodný následování - obdivuhodně silná vůle, vytrvalost a láska prostého muže.
V životě Jana Maria Vianneye nenaleznete žádný prostor naplněný sobectvím či touhou po vlastních zájmech (když pomineme touhu sloužit celým svým životem Bohu). Kněz, pln nesmírné lásky, ochoten projít jakoukoli nepříjemností jenom aby pomohl bližním a přivedl je k Bohu. Po strastiplné cestě studiem (vzdor proti vůli otce, nesnadná studjní léta) je tento svatý muž doslova vržen do jámy lvové - bezbožné vesnice Ars. Padající kapky vody faráře arského však vyhloubí doslova jámu do ztvrdlých srdcí místních obyvatel.
Kéž všichni hledáme v příběhu jeho života inspiraci.
Odpověď starého sedláka na otázku faráře arského, co dělá celý den v kostele.
"On se dívá na mě a já zase na něho."
Skvělá knížečka o tom, jak důležité je odpuštění - nejen vůči jiným lidem, ale také vůči sobě. Spoustu praktických tipů aplikovatelných do vlastního života. Díky moc! :)
Jestli byl autorův záměr zdrásat čtenáře, pak dosáhl svého a smekám před ním.
Nikdy bych neřekla, že se mi tak neskutečně zprotiví slova písek, pot a kůže, až mám pocit, že kdykoli je od nynějška uslyším, tak si vzpomenu na tuhle knihu - pořád dokola, až jsem myslela, že z toho věčného zdůrazňování začnu lézt po zdi a preventivně jsem si protírala oči, jestli v nich nemám písek. Hlavní hrdina neskutečně nesnesitelný a žena jakbysmet.
Ač kniha není obsáhlá, asi milionkrát jsem ji musela odložit, protože byla úplná muka dočíst ji do konce... Neskutečně geniální svou otravností. Podobně mě vytáčel snad jen Kerouac se svým Na cestě :D
Každopádně hloubku to má, to se zapřít nedá... Takže jdu mrknout, do které díry chodím odhrabávat písek já :D
Super nápad, jak přiblížit dospívající mládeži dějiny - záživně, nesuše, v souvislostech. Kéž bysme my bývali měli něco podobného. Paráda a určitě si to zaslouží propagaci :)
Krásné, ale tolik, opravdu tolik bych si přála tomu rozumět víc...! Srdci blízké Město, které musím... (Brno)
Hmm, věru těžké, těžké čtení... Ale překvapily mě básně psané ve Vietnamu :)
Modlitba
Studánku dej mi blízko lesa
A nehlubokou Jenom na dlaň vody
A do ní žabku která vodu čistí
Na podzim povybírám napadané listí
V zimě se budu starat aby nezamrzla
A v srpnu zavedu tam lidi žíznivé
A to je všechno Snad je v moci tvé
Udělat pro mne malý důlek vody
Ve kterém by se odrážela nebesa
Chlapci
Znal jsem to a dovedl jsem s nimi
Pod pumpou spláchnout pot
Umýt se pod hvězdami
Sotva tušenými
Do pasu nazí
Smývali s loktů krev
A den jim zatím ležel u nohou
Jak krásná kořist
Pak vykročili a kdosi vzadu řekl
Že srdce těžké má jak zimní spánek včel
Říkal to vždycky Nikdy nezapomněl
Miluju venkov a číst tuhle knížku mi skoro trhalo srdce, hlavně asi proto, že i můj dědeček zažil podobný osud, i když v opačném koutu republiky.
Vždycky, když vyprávěl o své rodné vesničce nebo ukazoval fotky, slzy se mu draly do očí a hlas se mu třásl nad vzpomínkami z dětských let. Je to kruté, vyrvávat lidi z kořenů, pevně srostlých s určitým místem, s jejich domovem, rodnou chaloupkou, zahradou... Zajímalo by mě, jestli by dnes cítil takové vazby někdo, kdo vyrůstal např. v paneláku na Jižním městě. Pokrok bohužel nezastavíš, a tak na dědečka jezdím vzpomínat na břeh k hladině černé přehrady... Vše pomíjí... Poslouchejte vzpomínky svých rodičů a prarodičů a neodbývejte je s tím, že nemáte čas.
A druhé téma, která se mi na knize opravdu moc líbilo je síla odpuštění. Lidi, odpouštějte, každý dělá v životě nějaké krpy, buďte empatičtí, potlačte vlastní ego a ulevte těm, komu je chyb líto, vždyť nakonec ta zatvrzelost brzdí i vás samotné :) Z odpuštění nakonec těží zlato úplně všichni :)
Námět i jazyk naprosto skvělé, pět hvězd a těším se na další román!