Majrek komentáře u knih

Dobře psaná a přehledná kniha, byť stručná - obdobně jako předchozí díly. Kniha si nejspíše klade za cíl uvést čtenáře do "děje" a vzbudit v nich zájem ke korzárské tematice, což se jí daří. K hlubšímu "studiu" bych doporučil knihy "Korzáři Krále Slunce" a "Korzáři francouzské revoluce" od Jiřího Kovaříka, kde jsou osudy jednotlivých aktérů vylíčeny podrobněji.

09.01.2017

Pozoruhodné svědectví z dob dávno minulých, o lidech, jejich tělesné schránky se dávno rozpadly v prach a přesto nám stále mají co říci - jejich každodenní problémy se totiž v mnohém podobají těm našim...

1 28.12.2016

Kniha je velmi čtivá od začátku do konce a já na ní ocenil typický britský černý humor, kterého se čtenáři dostává ve vrchovatých dávkách. Jen místy autor přeskakoval od tématu k tématu, což mohlo působit trochu kostrbatě, jinak knize není co vytknout.

3 11.11.2016

Pokud potlačím svoji maskulinní povahu a beru příběh vylíčený v knize jako pohádku pro dospělé s romantickou princeznou a vynikající léčitelkou v jedné osobě (jejíž schopnosti dalece přesahovaly umění Imhotepa, Hippokrata a Celsa), pak mohu - vzhledem k občasným překvapivým
zvratům - knihu hodnotit kladně. Člověk ovšem nesmí příliš srovnávat... Napsat historický román je velmi složitý úkol a jen málokdo se ho dokáže zhostit s takovou lehkostí a citem jako např. Renaultová, Graves, Pressfield, Waltari atd.

3 14.09.2016

Vyhodit Kytici do odpadu je projevem vskutku "vytříbeného" vkusu, asi jako když oslavenec ozdobí vlastní dort hromádkou trusu... Pro mne osobně jsou ovšem verše v Kytici mnohem působivější než např.horory od Cliva Barkera (kterého jistě v žádné zemi doposud nezakázali)... O tom, že se jedná o literární skvost, nepochybovaly generace čtenářů a umělců - vždyť jen kolikrát byla Kytice zhudebněna? Člověk se nemusí s autorem a jeho dílem ztotožnit, ale mohl by uznat alespoň jeho historický a literární význam.

14 01.09.2016

Zajímavé téma, ovšem probráno příliš kuse a neobyčejně stručně, s vynecháním dle mého názoru dost podstatných informací... Jako hrubý přehled je dílko slušné.

28.08.2016

Co autor podle mého názoru zvládl téměř bezchybně, byly pasáže, odehrávající se v minulosti a finální pointa. Většinu knihy ovšem zabírá "hlušina" v podobě dějových odskoků od hlavního tématu a pro mne dlouhých a nezajímavých variací na Harryho osobní život. Alespoň závěr vše napravil...

3 07.08.2016

Kniha zpracovává nesmírně zajímavé a přitom nelehké téma, je velmi precizně a detailně uspořádaná, klade však na čtenáře mimořádné nároky (i jako lékař jsem se musel na text hodně soustředit) - neboli, řečeno v souladu s knihou - nutí čtenáře neustále zapojovat cingulum, hipokampus, frontální laloky a všeliká jiná pestrá zákoutí našich hemisfér a podkorových oblastí. Ale tak složitý systém, jakým je náš mozek, se zkrátka nedá odbýt jednoduchými výklady. Trochu mi chyběly jen souhrny jednotlivých kapitol, jinak nezbývá než knihu pochválit. Náš mozek se díky ní může naučit, jak vlastně sám funguje....

10 02.06.2016

Knížka disponuje bohatou obrázkovou dokumentací - jsou zde detailně vyobrazeny postavičky, o kterých se zde pojednává - a že jich je pěkná řádka... Méně ovšem někdy znamená více. Opakovaně jsem četl (a stále se snažím číst) dceři pohádky ze všech pěti knížek Starohradských pohádek, ale způsob vyjadřování je dosti krkolomný - snad nejvíce mi vadí snaha autora o archaické vyjadřování, kdy klade v některých větách sloveso na konec vět. Ovšem děje se tak opravdu jen v některých větách, aby záhy vypravěč tento způsob mluvy opustil a vrátil se k "modernímu" vyjadřování. Text je napěchovaný různými barvitými jmény postav, střídají se tu rozličná přídavná jména, kterými autor pohádkové bytosti častuje. Květnaté vyjadřování, různé drobné děje (které s hlavním příběhem souvisí jen okrajově) a směsice postav tedy tvoří příliš složitou a nesourodou změť, ve které se dítě (a troufnu si říct, že místy i dospělý) obtížně orientuje...

13.03.2016

Velmi zajímavě pojatá kniha, která se neomezuje jen medailony s charakteristikami jednotlivých osobností, ale zároveň plynule propojuje děj s danými životopisy. Leč, co se z mého pohledu dá jen stěží přehlédnout, je poněkud kostrbaté a místy neobratné autorovo vyjadřování. Faktografická stránka knihy je nicméně v pořádku (vyjma několika drobných chyb v datech narození a úmrtí) - události jsou popsány se smyslem pro detail, kniha čtenáře vtáhne do děje...

05.03.2016

Ano, kniha je velmi inspirativní a její autor má můj obdiv nejen za poctivou a dlouholetou práci, ale také za spravedlivý přístup a nebojácnost, se kterou v životě vystupoval. Už jsem si k narozeninám dal objednat monografie o hudebních geniích a rád bych si v budoucnu přečetl Katedrálu a knihu o T.G.Masarykovi

3 14.02.2016

Žádné strohé líčení rodů a druhů kaktusů - toto dílo je vskutku velice čtivé, a to nejen pro "zasvěcence" z řad kaktusářů... Zajímavá je jak Fričova osobnost, jeho dobrodružný duch, tak i setkávání s indiány. Neobyčejné jsou i útrapy, které hlavní postavu provázely na každém kroku...

2 06.11.2015

Propracovaný příběh a vypravěčské nadání se Danu Brownovi rozhodně upřít nedá. Každý z jeho románů má něco do sebe, čte se jedním dechem a rozhodně mu nechybí napětí. Prostředí Florencie je velmi přitažlivé (zejména pro toho, kdo si toto město zamiloval, jako já). Dílu bych vytknul jen jeho zbytečnou rozvleklost (některé pasáže se zbytečně často opakovaly, jakoby čtenář trpěl podobnou amnézií jako profesor Langdon a autor mu musel připomínat, co se přihodilo) a pak ty občasné vsuvky, místy až komické (úplná ztráta vlasů v důsledku stresu, krevní podlitina na hrudníku značící "vnitřní krvácení", virus pronikající "buněčnou stěnou" (kterou živočichové nemají) - a podobné nepřesnosti, které mají román učinit zajímavějším, ale autor se tu pouští na velmi tenký led). Ale celkový dojem je určitě dobrý - pozitiva rozhodně převažují.

2 07.10.2015

"Máj pana Máchy nehodnoť posuzovati, neboť nedosáhla tato báseň rozměrů uměleckých....". Takto hodnotil dílo jeden ze soudobých kritiků Tomíček a dlužno dodat, že díky své tuposti tak trochu vstoupil do dějin. Melodika veršů i celkový náboj básně je vynikající, romantická atmosféra jedinečná. Zcela právem se toto dílo řadí mezi nesmrtelné literární skvosty...

4 27.09.2015

Kdo jednou potká špice a blíže ho pozná, nemůže jinak, než že si toho uštěkaného tvora zamiluje. Autorka kouzlu špiců propadla také - z její knížky doslova dýchá láska k tomuto plemeni...

1 27.09.2015

Pohádka-nepohádka, kterou ocení více rodiče, než děti

5 27.09.2015

Pornografické pohádky 19.století...

2 27.09.2015

Říká se, že v jednoduchosti se skrývá krása. Ve zdánlivé jednoduchosti a prosté čistotě Burešových veršů jakoby se skrýval duch lidského génia - verše plynou stejně přirozeně a nenuceně jako horské potůčky, dým z ohníčků přivolává hladové pasáčky a voda ze studánek napájí žíznivé poutníky. Když se pak krásná báseň spojí s jedinečnou hudbou Bohuslava Martinů, vzniká z toho dílo přímo nadpozemských kvalit, zdroj neobyčejné energie a lásky, ke které se člověk rád pravidelně vrací a má pocit, jako by se vracel domů - tam, kde je mu dobře, tam, kde je milován. Pomocí těchto veršů se čtenář skrze ryzí lidství dotýká božské podstaty....

7 25.09.2015

Autor - profesor A.Trento - je Ital, čili "neameričan", a je to naštěstí hodně znát. Kniha je vcelku stručná, ale události jsou zde viděny objektivníma očima, bez amerických šablon, což ji odlišuje od mnohých jiných tendenčních dílek. Jen nezaujatý člověk totiž může pochopit, proč na Kubě zvítězil socialismus a udržel se až do dnešních dnů.

25.09.2015

U této knihy jsme jako studenti ocenili nejen její obsah, ale také praktický formát. Na zkoušce z farmakologie se toho dalo využít - její velikost se totiž shodovala s Brevířem, který bylo dovoleno používat jako pomůcku na potítku - někteří studenti farmakologii obalili titulní stránkou z Brevíře a
mohli opisovat... tedy do doby, než si kontrolor všiml, že na "Brevíři" z boku chybí tištěná reklama a první exemplář zabavil... Ach ty zlaté časy na medicíně... :)

2 25.09.2015