Lukasitch komentáře u knih

Averze vůči českým autorům už jsem se díkybohu zbavil a i když sci-fi čtu spíše okrajově, tohle byla trefa do černého a rád věnuji pozornost celé sérii.

6 18.05.2020

Satanova dcera mě dostala konzistentností příběhu a originálními nápady. Plyšákokalypsa v tomto trochu hapruje, ale jako postapo jde o nadprůměr a hlavně super zábavu.
Jako velký plus hodnotím, že ten bizár není zase až takovej bizár – to Strašidelná vagína je jiný sousto –, jakej by mohl bejt, a ten závěr do toho skvěle zapadá.
Příběh hodnotím čtyřhvězdou a jednu hvězdu přidávám za "doslov" a prostě proto, že zdejší hodnocení je nesmyslně nízko.

8 25.04.2020

Logiku stranou, je to stále zábava, nic víc a nic míň.
Pořád ale čekám na setkání s Miridou a doufám v prozrazení nějakého smyslu toho všeho.

1 25.03.2020

(SPOILER) Nevím ani, jestli to bylo tak skvělý a mělo spád, nebo to bylo tak krátký a useknutý.
Prostě čtu a najednou konec. Volím ale možnost první.
Řekl bych, že jako závěr trilogie je to kulervoucí.
Je to ale skutečně závěr? Mě by teda dost zajímalo, jak by to vypadalo za 70 000 let...

09.03.2020

Pár hodin po dočtení musím ještě jednu hvězdičku přidat. Pořád mi to nejde z hlavy. Vadilo mi, jak je kniha krátká a příběh jednoduchý, ale říkám si teď, čím víc o tom přemýšlím, že v té jednoduchosti je vlastně kniha silná. Přemýšlím, kdo je v tomhle příběhu tím skutečným monstrem a zabijákem, jak to asi dopadne, jak bude vypadat ten hon a kdo všechno přežije. Snad nečekám něco, co tam nebude, ale rád to zjistím.

4 06.02.2020

V 52% knihy jsem věděl kdo s kým v minulosti chodil, kde bydlel, jak moc miluje svou ženu a jakej má barák... ale to není to kvůli čemu jsem knihu začal číst. Úděsná nuda, chtěl jsem to vydržet, že na konci třeba dám aspoň dvě hvězdy, ale u nějaké 15. kapitoly o tom, jaký hrozný vztah má postava, ještě úplně protivná, za sebou, jsem skončil.

4 24.01.2020

Hodně příjemné překvapení. Čekal jsem nějaký bizarní nesmyslný blábol plný ujetých scén bez většího nápadu.
Dostal jsem odsypající zábavnou romantickou komedii s překvapivě konzistentním příběhem a sympatickými postavami, kterým člověk musí fandit.
Na Cuddly Apocalypse se tedy opravdu těším.

7 03.01.2020

Bohužel se mi špatně četla a dlouho jsem s ní bojoval. Nicméně vidím problém spíš ve svém současném rozpoložení a schopnosti soustředění než v knize samotné.
Jedna hvězdička se dá přimyslet.

06.12.2019

Skvěle zvolený název a kniha je asi vlastně i skvěle napsaná, protože jsem při čtení měl opravdu pocit, že jde o dlooouhou cestu a těšil jsem se, až bude konec.
Celkově to na mě působilo jako soubor povídek, událostí, vyprávěných a odehrávajících se chronologicky na té dlouhé cestě. Svět je zajímavý, mimozemské rasy taky, každá má svá zvláštní a zajímavá specifika. Posádku Poutníka si člověk zamiluje. Chybí tomu ale prostě drive a nějaká zásadnější zápletka. Odhalení toho, proč je Rosemary na útěku, bylo teda těžký "meh".
Zatím nevím, jestli se vůbec budu chtít pouště do dalších dílů, aspoň že to tak nějak uzavřeně končí.

6 22.11.2019

Něco ohledně tématu dětských vojáků jsem už četl, ale zde se mi líbí, že kniha není jen o tom, jak to bylo hrozné být dětský voják, ba dokonce je to ta menší část knihy.
Více je to o vlastní vině a vyrovnávání se sám se sebou. Ani to není o boxu, ale o boji s vlastními démony.
Anotace by mohla být pro potenciální čtenáře trochu zavádějící. Ta větší a podstatná část příběhu se odehrává mimo oblasti zasažené válkou, kde je hlavní hrdina uprchlíkem a směřuje své sny a ambice směrem k boxu a hledání svého bratra.

19.11.2019

Opět, stejně jako u Hany, jsem podlehl hypu a čtenářským žebříčkům. A opět jde o skvělou knihu, která si svá hodnocení zaslouží.
Doporučil bych ji lidem, kteří nepřemýšlí o tom, jak se chovají ke svým dětem, bytostem, které jsou na svých rodičích závislé a vkládají do nich veškerou důvěru, které jsou schopné, a jak snadné je jim ublížit, třeba i na trvalo, a jak bolestivé je tu jejich důvěru zklamat, v konečném důsledku i pro rodiče samotné.

24 16.11.2019

Některé povídky byly slabší, některé lepší, jak už to tak bývá. Návrat k Mistbornům byl super a Ostrokrok byl zábavný, Lift je skvělá holka. Nejvíc mě ale zaujal svět Bílého písku (a jeho magie především) a příběh Šestého ze Šerochů, asi to v blízké budoucnosti není na programu, ale rád bych viděl samostatné knihy z těchto dvou světů.
Co hodnotím velice kladně, je Sandersonův Kosmír, jeho propracovanost, promyšlenost a provázanost, těším se, jak se bude dále rozvíjet.

1 12.11.2019

Stejně jako u prvního dílu, strašně špatně se to čte, ale nedá se to odložit.
Asi jediná série, u které si rád na pokračování počkám, protože potřebuju to přečtené nejdříve zpracovat.

1 07.11.2019

Asi bych hvězdičku přihodil, jak zde, tak u A každé ráno je cesta domů delší, kdyby to vyšlo třeba v nějaké sbírce, pět takových příběhů v jedné knize by bylo fajn. Jenže já se vždycky raduju, že vyjde nová kniha od Backmana a pak z toho vyjde tohle. Ne že by to bylo špatný, ale nemá to prostě tu sílu. A tady mi taky přišlo, že už toho smutku bylo na tak krátký útvar trochu moc.

3 02.11.2019

Jak jsem Les hodnotil s nadhledem, tak zde přitvrdím. Do čtvrtiny knihy jsem četl, pak jsem začal trochu skákat a když jsem viděl, že za polovinou se stále nic neděje a ta banda otravných postav, kterým tu smrt člověk vlastně přeje, je pořád v poho, tak jsem knihu odložil. Nudná, neoriginální taškařice. Ale trochu jsem to čekal, už ten Les sebevrahů naznačoval, kam bude autor směřovat.

2 30.10.2019

Myslím, že číst takhle obsáhlou knihu celou téměř bez dechu je slušnej výkon. A napsat něco takovýho, třikrát za sebou, o tom ani nemluvím. Čekání se vyplatilo, Sanderson drží laťku. Jen ten závěr, ten mě tak úplně neuspokojil, podle mě by to mohlo skončit o něco dřív, v té největší depce, kdy se vše hroutí a rozpadá. Ale na druhou stranu, čekat pak zase na pokračování by bylo k zbláznění už tuplem.
Já jen doufám, že Sandersona v budoucnu nepřepadne nějaká taková ta "tvůrčí pauza", kterou trpí Rothfuss a Martin.

1 28.10.2019

Těžko hodnotit - nemůžu říct, že by mě kniha vyloženě nebavila, ale celé to bylo takové jednoduché, povrchní a příběh průhledný. I ty postavy mi byly ukradené. Nicméně v pubertě bych z toho asi učůrával, takže žánr sedí a tomu to kladu za vinu. Další díly si nechám utéct.

8 16.10.2019

Vykreslení toho, jak funguje Peklo, je určitě zajímavé a "zábavné". Vše ostatní je prostě nedotažené, příběh, akce, vše. Osobně jsem velmi postrádal i nějaký ten humor. Někteří tu Inferium srovnávají s Asfaltem od Kopřivy, no tak ten byl aspoň opravdu zábavný.

2 08.10.2019

Mám s těmito knihami, potažmo žánrem, trochu problém. Ano, baví mě to číst, především díky tomu, že u toho nostalgicky vzpomínám na své roky strávené ve World of Warcraft, později v Guild Wars a jiných dalších menších hrách. Hned bych se s chutí vrátil zpět v čase.
Čtení je to rozhodně zábavné. A to je asi tak vše. S druhým dílem už to vzpomínání nemělo takovou sílu.
Ono se tam vlastně totiž vůbec nic neděje. Jo, nějakej cápek je ve vězení, kde jen hraje hru a vše mu jde skvěle. No a co?
A tak se mi několikrát během čtení stalo, že jsem se zastavil a řekl si, jestli mě to jako opravdu baví číst, jak mu tam naskakují ty levely a další čísla. A to ani radši nezmiňuji logiku, chování NPC apod.
No uvidíme dále, jak a jestli se bude vyvíjet příběh i mimo virtuální realitu. Za nějakou dobu nahlédnu i do třetího dílu.

4 21.08.2019

Hlavní twist se dá odhalit poměrně brzy, nicméně příběh zasekne čtenáře za řetěz a táhne, závěr je kulervoucí.
Po Vězněné je tohle druhá kniha Renčínova, kterou jsem četl, a ačkoli mě zatím jeho jiná nezaujala, do budoucna budu určitě sledovat, s čím dalším přijde.

3 30.07.2019