limette komentáře u knih

„... Nemůžeme si ovšem svou vůli dát vůli samu, ani nemůžeme špatnou vůli prostě ze sebe odnít. Ale můžeme vůli, kterou máme změnit výchovou, sebevýchovou, stejně jako vzděláním, které přijímáme od jiných. Můžeme přijmout ony dispozice, zásady, zvyklosti, o kterých ze zkušenosti víme, že za jistých okolností musí vést k určitému výsledku...“

6 13.02.2015

„Věděla, že se to stalo jednomu, stalo se to většině z nás. Naše životy se tak neliší – i když si to rádi myslíme.“

1 03.01.2015

Myslím, že kdybych si tuhle knihu přečetla jako malá, už nikdy bych se nebála smrti.

2 26.01.2014

Jediné, co je nesmrtelné, jsou činy.

3 26.01.2014

Lidé, kteří tuto knihu hodnotí špatně, hodnotí pouze její děj – ryba vs. člověk. Nevím, jestli nechtějí, nebo se ani nepokusili přemýšlet nad jejím významem nebo třeba nad tím, co se skrývá za tak obyčejným příběhem. Opravdu je to docela nudná historka o přestárlém chlapíkovi, co se snaží vylovit rybu a trvá mu to dobrých 80 stránek. Nuda. Jenomže tato kniha je psaná metodou ledovce a přesně tahle linie příběhu je ta část ledovce, která vykukuje z vody. To, co vidím já, je souboj člověka se sebou samým. Každý si občas potřebujeme dokázat (a nejen sobě), že jsme ještě k něčemu. A stařec, pro kterého je práce smyslem života a zároveň znamením, že je pro společnost pořád ještě přínosem a ne přítěží, potřebuje ulovit Merlina, aby si to dokázal. Nedělá to proto, aby rybu mohl prodat a měl z čeho žít. Dělá to proto, aby všem ukázal, že ještě pořád může být co k čemu.
Ne vždycky je všechno napsáno na papíře. Občas je třeba přemýšlet. Fuška, co?

21 26.01.2014

Upřímně musím uznat, že Sophiina volba byla pro mě velkým zklamáním. Četla jsem to věčnost, protože jsem se nedokázala dostat přes všechny ty popisné části (které mi normálně vůbec nevadí)... ale popisovat místnost do takových detailů, že se prostě za žádnou cenu nedá vynechat značka pasty na zuby? C'mon!

„Čeština je klisna.“

3 29.09.2013

„Upřímně řečeno nechápu, jak někdo může říct: „Jsem slabý“, a slabý taky zůstane.“ V Deníku je skvěle vykreslen psychologický posun dívky, které nemůže dělat nic jiného, než se vzdělávat. Lze vidět, jak se z pubertální holčičky stává dospěle smýšlející mladá žena (myslím, že až příliš rychle). Navíc je tam popisována historie války tak trochu z druhé strany. Dnes máme hodně informací o tom, jak byla válka dlouhá a kde se co stalo. Lidé v tom malém příbytku měli omezené informace a každý den doufali, že už jsou o trochu blíž konci války. My ale víme...

7 28.09.2013

„Nikdy nikomu o nikom nevypravujete, poněvadž by vám pak začal scházet.“ Kdo chytá v žitě je moje nejoblíbenější kniha. Když čtete pozorně a snažíte se hledat hlubší smysl i v těch nejbanálnějších (a na první pohled možná i hloupých) myšlenkách, zjistíte, kolik zbytečných frází denně používáme a že ve spoustě věcí, kde bychom se klidně mohli řídit sami sebou, děláme to, co se od nás očekává. A pokud někdo prohlašuje, že nechápe, jak tohle může být jedno z nejvýznamnějších děl klasické americké literatury, neumí číst mezi řádky.

7 10.09.2013

„But great men are not born great, they grow great, and so it was with Vito Corleone.“