Lenka.Vílka komentáře u knih

Tahle kniha je rozhodně jiná než klasický Sandoval. Po jejím dočtení mě napadlo slovo: normální.

("Všimla sis, že nedokonalosti přidávají věcem na zajímavosti?" .... "Cože? Co?" ... "Třeba tenhle kohoutek. Nedá se dovřít a kape. To k němu přitahuje hmyz a rostou okolo rostliny, což by se nedělo, kdyby fungovalo, jak má.")

Teda, je tam všechno, co mám u Sandovala ráda. Jenom takový jemnější. V podstatě tam je všechno. Ai přes spoustu značně bizarních momentů, je to celý vlastně strašně milý. Na první pohled možná s jednodušším příběhem, ale opravdu jenom na první pohled. Na druhou stranu mi skoro přišlo, že v rámci tohohle kousku jde víc o formu než o obsah. Přičemž forma je moc fajn. Až na zobrazování určitých věcí, který jsou lehce nepříjemný, protože způsobují blbý pocity. Což je zároveň lehce vtipný, protože přes to všechno se opět vracím ke slovu: milý.

Pohovka a mrtvola je moc fajn kniha, která je jiná, ale zároveň vlastně stejná. Jenom asi není úplně vhodné, aby to byla vaše první od Sandovala. Může se tak snadno stát, že bude proto poslední, když nebudete trpělivý. U tohohle kousku obzvlášť.

11 30.01.2024

Takovej poměrně dost pohodovej díl. Možná až moc...

Je to sice v lince děje tak trochu výplň, ale vzhledem k tomu, kolik má série dílů, je mi to vlastně poměrně jedno. Tohle byla fajn oddychovka, kde jsem se dozvěděla spoustu informací. Takže jo, není to nejlepší díl, ale já se tak šíleně smála. Opravdu strašně moc. A to je občas třeba  :)

Plus spousta informací z minulostí. Takže ještě víc fajn :)

12 22.01.2024

Tak tohle bylo neskutečně brutální zpomalení děje! Ale...přece jenom něco, že?

Tak jasný, "Ikea incident" z minula je tak trochu zapomenut. A to je dobře. Žít v minulosti je blbost, stejně nešlo o život. Tak je to jedno...

Zároveň se tady na druhé straně pokračuje linka ústící do budoucího zjišťování příčin smrti jedné z postav...

Ano, a to je všechno. Nic jiného se tady vůbec nestane. Teda kromě toho, že si bráchové řeknou pár dost důležitých věcí. A je to vlastně takový odpalovací díl do dalšího děje. A upřímně? Kdyby se v dalším díle opakoval úplně stejný scénář (nevím, mám prostě podezření, že bude), asi mi to je jedno z ohledu faktu, že nemusím čekat, až vyjde další díl, a můžu se do něj pustit hned. Protože napsané to je stále dobře a vtipně. A to je pro mě nejdůležitější :)

10 11.01.2024

K téhle manze jsem se vrátila po až moc dlouhém čase. Ale tu ujetou historku, jak došlo k tomu, že jsem se po letech vrátila k rozečtené a nedočtené sérii, si raději nechám pro sebe. Jako ne, vůbec mě neorosilo při myšlence na to, kolikátý díl vyšel ke konci roku 2023. Tak jsem si řekla, že budu pokračovat ve čtení. A jak to dopadlo? Teda kromě těhle keců, které nikoho nezajímají? Vlastně hodně příjemný návrat  :)

No, první dva díly jsem četla před pěti rokama. Jo, jo, takhle dlouho jsem na to zapomněla  :D  A psala jsem tam něco o tom, že je to na mě moc dětinské. Ale jelikož jsem teď o pět let starší, jaký je jiný důkaz, že mi měkne mozek, když napíšu: je to pecka, všechno! (Schválně jsem si totiž první dva díly přečetla znovu.)

Po událostech z minulého dílu je třeba trochu "servisu". A to bylo sice lehce dojemný, protože "návrat domů", ale na druhou stranu taky každému, kdo si už někdy koupil něco v Ikee, tak strašně povědomé. Jako ten pocit "to nevadí, tak nám po sestavení zbylo pár součástek, ale ani slovo, třeba se to nerozpadne".

("Ta nádherná vůně oleje, vrzání umělých svalů a skřípění ložisek...a navíc ještě ergonomické a překrásně vytvarované tělo...áách, ten automail je tak úžasná věc!"..."Ty stroje ti fakt lezou na mozek.")

Ale je čas vyrazit na cestu, jenže nepřátelé jsou krok před bratry. Ale není nic, co by bylo překážkou, když jeden narazí na knihomola, který si pamatuje každé slovo z každé knihy, kterou přečetl. Jo, v knihomolství je síla! Ale dát někomu po tlamě, je taky to správné umění.

Tohle se moc povedlo :)

10 09.01.2024

A máme tady úplný zavěr...

Nebylo to špatné, ale druhá polovina byla lepší, kvůli zvolenému způsobu vyprávění. Už to trochu působilo jako natahování, ale i sedmý díl se vlastně četl dobře. Tak proč ne...

Závěrečný příběh nehodnotím. Bylo to ok, ale neznám kontext...

9 04.01.2024

Nejlepší díl? No...asi i jo...vzhledem k tomu, co jsem psala dřív...
Proč? Protože tohle je tady je vypravěč Suwa...

Takže tady se skládá příběh tak, aby už se vědělo úplně všechno. A bylo to vážně dojemný čtení, plný emocí a dospělejšího pohledu. A mě to prostě bavilo

Hodně oceňuji, že kniha zůstala přehledná. Vzhledem k tomu, že se tady hodně skáče v čase i místech, tak by se to snadno rozsypalo. To se ale vůbec nestalo. A to bylo moc fajn  :)

7 04.01.2024

A máme tady konec, přestože jsou ještě dva další díly... :O

Bylo fajn podívat se na celý příběh z druhé strany, jak to všechno viděl Kakeru, co se všechno dělo, vysvětlení všeho. Včetně budoucnosti, jak se to všechno událo, ohledně dopisů...

A jo, bylo to vlastně moc fajn. Celý to zakončení. Fajn, milé, ke konci napínavé. Takže jo, příjemný  :)

A jak jsem psala u prvního dílu, je na řadě Astronaut v barvě jara (nezahrnuté v hodnocení):
Taškařice o dvojčatech a jejich nesnázích s láskou. A jelikož kluci jsou tady tři, docela jsem ocenila schéma pocitů na začátku třetí části. Na to jak je to krátký, jsem se v tom už docela dost ztrácela :D
Jako hlavní příběh by mě to nejspíš bavilo (jak jsem psala předtím, umím si představit, že je mi zase šestnáct), kdyby to bylo rozepsaný, tak fajn oddychovka. Takhle to ale bylo strašně rychlý a povrchní a proto těžký průměr (možná si zvládnu představit, že je mi šestnáct, ale ne dvanáct).

7 04.01.2024

Fajn díl, kde mi něco vážně hodně moc chybělo...

Celá čtyřka je vlastně o tom, že se celá parta...jo, všichni dostávají dopisy...spojí, aby pomohli kamarádovi. Problém je v tom, že teď se kvůli tomu chovají ujetě už úplně všichni. A jestli to na jednoho zbylého potom není moc, že...

Celá kniha se vlastně soustředí na sportovní den a to bylo fajn. Jenom tam každý zbytečně moc tlačil na pilu a to způsobovalo možná ještě horší následky. A co mi tam teda chybělo? Právě to: Mám tajemství před ostatními. Když jsou zapojení všichni. Ve dvou to bylo ideální asi nejvíc. Protože dynamika je úplně jiná. Ani horší, ani lepší, ale jiná...

6 04.01.2024

Musím hned na začátek zmínit, že mě moc bavila dynamika dílu, protože Naho ví, že Suwa dostává taky dopisy. A tak nějak začnou pracovat jako tým. Což je prostě dost ujetý...zároveň si teda číst, jak Suwa píše sám sobě..."vím, že ti to ublíží, ale musíš to udělat"...

Možná proto se tady extrémně tlačí na pilu, protože Suwa už nemusí být opatrný. A kámoši se najednou taky chovají docela divně. Zjištění důvodu bylo překvapivé, ale potvdilo mi, že tady mě už nic nepřekvapí. Jenom nevím, zda v dobrém nebo špatném smyslu. Uvidíme, zda to na mě bude funguvat i dalších dílech tedy...

Moc fajn je, že se třetí díl nesnaží věci zbytečně komplikovat, jako to dělala dvojka :)

7 27.12.2023

Druhý díl mám úspěšně za sebou a napadá mě jenom jedno: "Ek?"

Ok, trochu se zastavím nad základní myšlenkou. Zabránit špatné věci. Problém je v tom, že Naho poměrně brzo dojde, co se ne/stane následkem změny věcí. Takže otázka: vědělo to i její budoucí já? Protože pokud ne, tak její dopisy dávají smysl. Pokud to vědělo, tak je to dost drsný. Protože sice odpadnou výčitky...ale co když se stane něco, co úplně změní její budoucnost v jiném směru? Pokud by nevěděla, že nic nemění, ale pouze vytváří další varianty. A je tedy zobrazené i její starší já. Otázkou tedy je: Je to vážně její skutečné starší já, které se rozhodlo dopisy posílat nebo je to jenom její varianta, protože následkem určité změny se to stalo a ne obráceně, že tehdy nic neudělala, jako jiného?
A otázka číslo dvě: nepřemýšlím nad tím moc? (Číst to mladší, tohle bych asi určitě v ději neřešila.)

(Myslím, že na konci tohohle odstavce každý chápe, proč sci-fi preferuji spíš jako "sejmi šmejdy" než "teorie a mozkovny".)

A do toho se děje ještě něco, co nedavá tak úplně smysl všem postavám. Proč se Suwa najednou tak chová. Tak jasný, necháme ho, žárlí. Kéž by jenom to, že. Doufám, že mi tuhle logiku děj vysvětlí dál, protože zatím to tedy směřuje k tomu, že to bude právě Suwa, kdo na tom bude nejhůř. Tady. Byť ne jinde...

Takže jo. Kde mám třetí díl? :)

9 19.12.2023

Byla jsem skeptická, když série začala vycházet. Ale už přišla ta správná doba a já se nakonec pustila do čtení. A vážně to není špatný!

Nebyl pro mě totiž koukat na to "mladším pohledem". A potom se z toho stane vlastně hodně fajn příběh o tom, jak je těžké z pohledu svého staršího já něco sdělit svému mladšímu já. Asi bychom si měli všichni sáhnout do svědomí. Kdo z nás měl v šestnácti rozumu na rozdávání?

Takže jo, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Protože tohle je příběh o tom, jak nelitovat svých vlastních chyb. Tak uvidíme, zda bude pointa, jak zabránit věcem, které onu lítost vytvořili. Nebo o vytvoření věcí, aby ta lítost nemohla vzniknout kvůli těm druhým věcem, těm dobrým věcem...

Jinak, moc se mi líbila kresba. Je to taková čistá a přehledná klasika. Ale díky ní se to čte moc dobře. Sedlo mi to k příběhu i k postavám. A jo, zatím jsou všichni poměrně sympatičtí. Takže v pohodě  :)

(Na konci je ještě jeden krátký příběh na pokračování. Tak až bude za mnou celý...)

4,5/5

9 14.12.2023

Aha! Tak proto "Bum bum bum"! Pecka!

Když se ukáže, kde je pravda, začne masakr. A přestože není překvapením, jak se Dendži rozhodně, masakr to je možná o to větší...

("Běžný ďábel by byl mrtvý! To je celý pan Pila! Nejvíc nejskvělejší!")

Tenhle díl je prostě jedna dlouhá akce, přesto bych neměnila. I když to znamená, čekat až do února na další díl. Všechno to prostě dávalo smysl a mělo logický postup. Včetně řečeného na konci a udělaného na úplném konci...

Opět se ukázalo, proč jsem ráda, že jsem tuhle sérii začala číst  :)

7 13.12.2023

"To, co zabíjí děti" je vážně moc fajn příběh.

Abych začala na začátku...
Kniha je pořádný kousek. Velikostí kolosálky a tíhou kolosálního nákupu. Takže je to vážně hodně. Tady jsem spokojená. A přestože je vidět, že si na knize (jako vždy) dal vydavatel záležet, tentokrát mi neudělalo radost řazení oken. Častokrát se pokračuje na vedlejší stránce. A možná to rozpoznání bylo lépe vidět, když to bylo jenom na arších. Ale kvůli vazbě je v tak polovině případů těžký to rozpoznat. No, takže to nepříjemné máme za sebou. Teď k tomu příjemnému...

Moc mě bavil příběh. Což je asi odvážné tvrzení, protože vlastně do žánru (nejspíš?) nepřináší nic nového. Přesto musím napsat, že čtení je vlastně moc příjemný. Protože zároveň v určitých momentech se vždy našlo něco, co mě mile překvapilo. A to pro mě bylo nejdůležitější. Příběh má totiž skvělou gradaci a fajn přidávání informací, takže nutí číst dál a dál. To podporuje i konec knihy samotné. Je to uzavřený příběh, ale zároveň je jasný, že další dobrodružství bude stejně napínavý jako bylo tohle. Napínavý, děsivý a zajímavý. Nechci se moc šťourat v ději, podstatné je řečeno v anotaci. Ale bylo to moc fajn  :)

Kresba je moc...zajímavá. Prostě mi to k příběhu sedlo. Paradoxně (na dané téma) tam ani není tolik krve, ale když už tam je, pracuje se s jejím zobrazením moc dobře. V kontrastu tmavé barvy to vypadá moc dobře. A celkově práce s barvama je úplně super. Jenom jsem potřebovala chvilku si zvyknout na zobrazení hlavní hrdinky. Ale potom to bylo moc fajn  :)

Povedená kniha, skvělý příběh, na pokračování se těším :)

4,8/5

13 07.12.2023

Třetí díl je trochu jiný. Především protože se snaží vrátit uvolněnou atmosféru jedničky, přestože jsou postavy už hodně jinde. Ano, strašně moc jsem se nasmála, přestože si stále myslím, že Jano je totální blbec, který se snaží tvářit, jak je totálně nad věcí a že ví, co přesně chce. Možná proto dává smysl, že je teď totálně v hajzlu a nejspíš i dost vyděšenej, že si našel plachou holku, která najednou už ví, co chce...a on teď jenom čumí a možná zpětně lituje, že doufal, že tady bude mít navrch...

12 27.11.2023

Tentokrát jsem byla už připravená. Udělala jsem si kakao, na talířek dala bábovku a zachumlala jsem se do deky...

...protože druhý díl víc o pocitech než o ději. A musím říct, že občas to bylo prostě tak klasicky:
Doleva, doprava, teď jdu doleva, proč jde on doprava? Proč je dneska tak zlej, když byla včera tak hodnej?
Vždyť je to puberťák! A navíc kluk!...

Takže jo, bylo to moc fajn  :)

11 27.11.2023

Byla jsem příjemně překvapená a rozhodně jsem to takhle dobré nečekala.

Na tuhle knihu se lze dívat dvěma pohledy. Buď jako čistou vykrádačku. Jako na letos vydanou Dívčí válku. Nebo jako na autorské zpracování dvou směrů v jednu. Jako letos v Dívčí válce. A pokud přistoupíte na tu hru, vlastně si to pořádně užijete. Nebo neužijete. Já si to ale užila a v tomhle případě mi je zbytek ostatních docela ukradený. Má to jenom jeden drobný kaz na kráse. Fakt jsem myslela, že je to jednorázovka...ale není. Jenom to asi bude trvat trochu déle, nevyšel ještě ani originál. Ale co ta jednička? Povedlo se? Moc se povedlo :)

Asi je zbytečné bavit se o základní kostře příběhu, protože bych to ostatním zkazila. Když mi v někde v polovině došlo...no, ale už mlčim! ;)
Kresba byla...jiná. Tak první dvě stránky. Jenže potom jsem tomu prostě propadla. Je taková přímá a jednoznačná, což je dost v rozporu s tím, jak se v ní pracuje s barvami. To mě okouzlilo a dohromady s příběhem to bylo prostě funkční.

Moc příjemná kniha na čtení  :)

10 23.11.2023

Skvěle podané vyprávění o tom, co je lidskost a jak si musíme dávat pozor na její hranice. Všechny základní emoce a to, co nás pohání i táhne dolů. A není právě tohle ten největší horor? Právě to, co se odehrává v nás, než litry krve, jak si současná generace nových čtenářů představuje, že je definice hororu, a tohle se jim zdá starý?

19 23.11.2023

Coriolanus Snow, student tak tak skrývající zašlou elitnost své rodiny, doufá, že když se stane trenérem v následujících Hladových hrách, pomůže mu to dostat všechno zpátky. A ještě víc. Ale dostat nějaké pískle z Dvanáctého kraje? Mohlo by to být ještě víc ponižující?

Co je důležité zmínit na začátku, je fakt, kdy se děj knihy odehrává. Teprve deset let po válce. Takže lze všude cítit, že ani lidi v Kapitolu na tom nejsou nejlépe. A kdo ví, zda žít v kraji (tedy až na tu každoroční losovačku) nedavá možná větší naději. Protože když nemáte peníze, může se snadno stát, že skončíte dost špatně. Když se díky penězům těžce dostanete do Kapitolu, velice snadno se kvůli jejich absenci dostanete zpátky do krajů. A právě v tenhle moment se setkáváme s mladým Snowem.

V okamžik, kdy je jeho budoucnost, i jeho rodiny zavislá na tom, jak dopadnou Hladové hry. Přeci jen, je to teprve desátý ročník, a věci jsou trochu jinak. Žádný luxus, ani status celebrity, když se vám bude dařit, žádné pozlátko ani falešnost, prostě jenom špína. Vlastně je úplně běžné, že se "vylosovaní šťastlivci" z krajů ani začátku her nedožijí. Kvůli absenci jídla a drsným podmínkám, ve kterých jsou do začátku držení. Přeci jenom, hry tady nejsou primárně od toho, aby se lidé bavili. Jsou od toho, aby se tvrdě ukázalo, že Kapitol nikdy neodpouští a bude to připomínat napořád. Což je hodně velký rozdíl od toho, v jakých podmínkách se odehrávají o šedesát let později. Jde tady tedy skvěle pozorovat ten úvodní popud. Je to totiž Snow jako jediný, kdo se snaží už od začátku, aby jeho svěřenkyně vůbec přežila, protože je na tom zavislá jeho budoucnost. Navíc pozorování a vytváření nových nápadů je vlastně součástí jeho školní výuky. A už v ten moment je vidět vznik oné rozpolcenosti, která je pro celý vývoj charakteru Snowa stěžejní. Všechno dělá pro sebe. Aby Lucy Gray vyhrála. Protože potom vyhraje i on. A tím pádem se nastatruje jeho návrat i jména jeho rodiny. Přeci jen, jeho ambice nejsou nijak nízké. A i už v tak mladém věku je skvělým manipulátorem. Umí si věci otočit ve svůj prospěch. Co ale nezvládá, jsou city, které se v něm začínají probouzet. Přičemž sám sebe stále přemlouvá, že to tak není. Že to i nadále dělá jenom kvůli sobě. A je proto úplně skvělé, že je kniha psaná z pohledu Snowa. Protože samotné Hladové hry, jsou jenom začátek. A když přijdou první pochybnosti, je třeba se rozhodnout, zda to za to stojí nebo zda nebyl původní plán možná lepší...

("Růže jsou rudé, modré fialky,
já že tě miluju, pozná se už už z dálky.
Lásko, i okamžik s tebou je mi tak milý
a toužím s tebou být každičkou chvíli.")

Čili problém v knize není příběh sám o sobě nebo s postavami. Je to prostě zrození tohohle velkého, mocného, krutého a přes mrtvoly jdoucího budoucího Snowa, zakončený v tom nejlepším možném momentu. Je to začátek jeho příběhu, kde v podstatě sledujeme "origin záporáka" z vlastního pohledu. Takže je to tedy dost depresivní čtení. A vždy, když se ukáže jiskřička naděje, je zašlapaná nejen dějem, ale zároveň působí ta "znalost věcí budoucích".

Bylo fajn se vrátit do příběhu a osvěžit si ho před návštěvou kina. A bylo to pořád stejně dobrý. Byť tentokrát jsem to četla konečně česky, takže trochu změna vlastně proběhla...
Bohužel mi to opět připomnělo, jaká je škoda, že Suzanne Collins nemá ve svém rejstříku dobrých skutků víc knih, protože píše vážně dobře. A vlastně je mi jedno, o čem, protože je prostě strašně moc příjemné vstřebávat její slova. A celý si to užívat.

16 17.11.2023

Tak teď už je to vážně skoro jako Sedm! No, a trochu řízlí Saw.Vadí mi to? No, v žádném případě ne!

V hlavních rolích: Sawamura a Žabák!

Tenhle díl je tedy hodně jiný než ten první. Už to není jenom o zabíjení a hledání vraha, ale teď je to spíš o hře na kočku a myš. Což je po (možná až moc) zběsilém a informačně i akčně rychlém prvním díle zajímavá změna. A je to takové ticho před bouří. Protože už víme, o co jde Žabákovi, ale jde poznat, že tohle je osobní a já jako čtenář stále nemám všechny důležité informace.

Protože konec byl úplně (smajlík vybuchující hlavy). Protože já se docela bojím, pokud bude následovat v dalším díle v rámci vyluštění hádanky to, co jsem si z výsledků vyhodila...

Jo, super, závěrečný díl tedy čekám velký. Už aby to bylo!!! :) jenom tady ten je trochu kratší, protože...

...na konci je menší bonus v podobě příběhu Žena a vrah. A to taky bylo!

Příběh o vrahovi, který během práce potká "ženu", což mu dost změní pohled na úplně všechno. Na svět i na sebe. Mám ráda podobné příběhy. Tenhle je o to lepší, jak končí. Super! :)

11 17.11.2023

Tohle bylo vážně příjemné čtení!

Je to detektivka, kde se skutečně vyšetřuje a přemýšlí.
Je to drama, které je skutečně napínavé a dramatické.
A už po prvním díle vím jistě, že potřebuji druhý.

Tak co tady tedy máme? Detektiva, který je jednička ve své práci, ale doma to není už tak skvělé, vlastně už žádné "doma" není, jenom se tím nikde nechlubí. Taky tady máme dost brutální vraždy, kde se brzy přijde na spojitost obětí, přičemž i do té doby je to vlastně hodně napínavé. Jenže tím vznikne ještě mnohem větší průšvih...

Celá motivace vraha, který se shováva za maskou žabáka je skvělá. Tak jsem zvědavá, co bude dál. Navíc moc skvělé ilustrace. Skvělá, zábavná, civilní manga. Tohle mě moc bavilo :)

12 16.11.2023