Lady Dracula komentáře u knih

Když jsem začala číst tento díl, byla jsem natěšená jak malé dítě. Ale po obrovské radosti přišlo zklamání.
George R. R. Martin si v prvních knihách nasadil laťku příliš vysoko a Střet králů (zatím část první) lehce pokulhává.Příběh postrádá posun dopředu, místo toho stagnujeme a dovídáme se proč to, zač to, s kým to...Ale alespoň jsem se přesvědčila, že Tyrion byl, je a bude stále můj favorit:)

1 19.06.2013

Než jsem se nadála, byl konec. Tak z ničeho nic! Šokovalo mě to a rozesmutnilo, protože teď musím čekat, hladová a nedočkavá, než budu moci otevřít Tanec s draky.
Moc Lannisterů upadá. Moje srdce pro ně pláče. Cersei se z toho už asi nedostane, intriky upletené na mladou růži se ji vymstily. Jaime kolísá někde mezi dospělostí a dětinskostí. A Brienne má tu smůlu nebo štěstí?, že lady Cat byla oživena. Vážně by mě zajímalo, zda ji skutečně pověsí nebo pro změnu "zradí" Jaimeho. Ale mě ta vlčice vážně pije krev ještě víc, než kdykoli předtím! Měla bát už dávno spláchnuta a ne ji ještě oživovat! Tfuj. Radši honem pryč nebo se naštvu. Jak já ty Starky nemám ráda! Stejně tak Arya se Sansou. Arya se snaží být Nikým, což se jí, sice pomalu, ale jinak daří, nejspíš aby časem mohla ještě více zamíchat kartama, a Sansa se překonává ve svém hereckém umění. Z naivní dívky relativně statečnou ženou snadno a rychle.
Chudák Sam, neustále musí překonávat nástrahy života a svou zbabělost. Ale věřím, že pokud se mu podaří skutečně rychle ukout řetěz v Citadele a vše zdárně zvládnout, velmi ho to posílí.
A opět jsem se ujistila, že Malíček je skutečně dobrý hráč, velmi nebezpečný ve své "malosti".

1 19.06.2013

V přečtení tohodle dílu jsem měla malinko rozporuplné pocity. Možná to bylo tím, že jsem knihu četla během "přednášky". Každopádně jsem se i špatně orientovala hlavně díky své velké prodlevě mezi tímto a předchozími díly, ale to byla moje chyba.
Každopádně i díky tomu, že některé postavy dostaly větší prostor, nové pojmenování a objevily se nové postavy, občas jsem se ztrácela. Ale řekla bych, že je to dáno hlavně vývojem knihy. Asi nejzajímavější mi přijde ale vývoj v mém oblíbeném rodu, Lannisterů. Rozladilo mě chování Cersei (ona si snad ten mozek vyměnila za víno!) a překvapilo chování Jaimeho, díky ztrátě ruky se nejspíš začíná projevovat jeho pravá povaha, které ve své podstatě zase tak špatná není. A Tyrion? Pravý syn svého otce, kterého zabil! Já věděla, proč je to má platonická láska!
Co se týká Starrků, Sansa mě opět vytočila svým dětinským chováním. Ona snad ten rozum nedostane. A Arya? Ta slečna bude ještě nebezpečný protivník...
A zbytek? Železní muži budou asi zatraceně dobří hráči, teda kromě Vraního oka, osla, co si podle mě zaslouží svržení. A Panna z Tarthu se taky konečně začíná vybarvovat.
Každopádně pro plné pochopení prostě musím číst dál, i kdyby na chleba nebylo a zkoušky klepaly na dveře:)

1 19.06.2013

Že se zvolnilo tempo?No a co, mě to nevadí! A knihu jsem přečetla se zatajeným dechem.
Martin mne velmi potěšil, konečně se ukazuje, že mí oblíbení Lannisterové nejsou tak (hledám to správné slovo) "zlí", jak vypadají a kromě toho, že splácí své dluhy mají i to, lehce bezkrevné, srdce. A nám se tedy postupně odkrývá jejich tvrdá slupka a my můžeme spatřit i to měkké jádro (a plné hnisu, jak by řekl můj přítel, který je rád nemá a radši fandí Vlkům). Až na Cersei. Kdo mě však začíná přivádět k šílenství je kupodivu Dany....
Každopádně konec nepřekvapivě překvapivý, jen co je pravda.

1 19.06.2013

Kniha se četla velmi dobře, je napsána poutavě, hovorovým jazykem, žádné složité myšlenky. Tedy, v jednoduchosti je krása.
Rozhodně nejlepší z tvorby autora.

1 19.06.2013

Podle mnohých názorů se kniha čte špatně. Mě to ani tak moc nepřišlo. Záleží na úhlu pohledu a na tom,jaký máte vztah k úvahám a deníkovým záznamům. Je fakt,že časem se to může slív dohromady v jednu kopu a pak se to špatně rozuzlovává.
Kniha je plná smutku,ale i jakési naděje,z toho,že přeci jen vždy je z transportu zachráněna. Dívka odolává zlu,panujícího všude kolem tím,že sama je nástrojem zla v podobě prostitutky.
Nemůžu říct,že by se to prostě četlo nějak extra špatně,ale zázrak na čtení to není. Chce to jasnou hlavu,ať můžeme přemýšlet nad tím,co tím chtěl říci...

1 19.06.2013

Dílo skutečně velmi působivé a pěkné, i když místy jsem měla pocit že až amatérské, co se týká hraní si z jazykem. Asi to bylo způsobeno tou povinnou četbou. Každopádně Loukotková nám tady hraběte líčí prakticky jako romantického hrdinu, který pomalu za nic nemůže. Kdybych neznala jeho život do podrobností,možná bych nad jeho osudem u tohodle díla uronila i pár slz.
*
Později, o pár let: S nostalgií jsem tuto knihu našla v antíku a musela jsem si ji koupit, nešlo jinak. Tato kniha mne totiž přivedla k jisté historické postavičce, o kterou jsem se díky Loukotkové začala zajímat mnohem víc a dokonce mi přinesla i "zajímavou" přezdívku, díky které jsem raději odešla ze studií Historie. Přesto, že to není skvost literatury, jsem ráda za to, že ji doma mám.

1 19.06.2013

Tato kniha otevírá jakýsi nový pohled do světa Čachtické paní, předkládá nové hypotézy, jak vše asi mohlo být, ale přesto mne tohle pojetí neoslovilo. Autor se totiž velmi často opakuje. Možná to byl záměr, pokus o zdůraznění jistých skutečností, které mne však velmi rušily při čtení. Nebýt toho, kniha by byla nejspíš o polovinu tenčí, mnohem čtivější a ponechávala by čtenáři volný prostor pro jeho vlastní názor a nesnažila by se mu velmi nenápadně podsouvat některé informace.
Dále, vzhledem k tomu, že se jednalo o dílo, kdy si autor údajně dal tu práci a hledal v dobových listinách a dalších knihách zabývající se Alžbětou, myslím, že si autor mohl odpustit jisté, ne zrovna krátké, pasáže, v kterých se vyloženě noří nejen do myšlenek Báthoryové. Autor tam zcela bez skrupulí sklouzává do románové polohy díla, což mi celkem vadilo. Čekala jsem spíše předložení známých fakt a poukázání na jiné možné vysvětlení nejen jejího chování a ne chvílemi až beletristickou knihu.
Každopádně pominu – li tyto nedostatky, kniha skutečně poukazuje na další možné interpretace a předkládá čtenáři některé podezřele vypadající fakta.
Kniha byla jinak celkem čtivá, ale orientovaná spíše záhadologicky (což koneckonců autor v závěru říká) a je tedy velmi obtížné uchopit ji jinak než jen další dílo, které se pokouší objasnit kauzu Báhoryové.

1 19.06.2013

Tuhle knihu mám hrozně rády, byť ji doma mám v salátovém vydání, tedy rozhodně není vhodná na delší cesty ;) Ale jinak je to krásná sbírka pověstí, taková příjemná oddechovka:)

1 19.06.2013

Tahle kniha je docela poutavě napsána, pomohla mi ucelit si náhled na tuto problematiku a stala se mou stěžejní literaturou pro vedení semináře na VŠ a při následném psaní bakalářky.
Vřele doporučuji všem, které tohle téma zajímá:)

1 19.06.2013

Jo! Co je převrácené, je nejlepší:)

1 19.06.2013

Kniha psaná pro některé asi ne zrovna čitelným jazykem, jelikož Karásek žil v době, kdy dnešní podoba češtiny s tou jeho se v lečems liší. Je to však výjimečná kniha plná bolesti, smutku, pocitů lhostejnosti a zmaru v důsledku toho, jak hlavní hrdina analyzuje svou duši. Navíc výjimečnost knihy je ukrytá v tom ,že ačkoli se skládá z pocitů hrdiny, popisuje v podstatě jeho život, od mládí až po jeho smrt.

1 19.06.2013

Kdyby si Jirásek půlku historie neupravil...ale tak je pravda, že to jsou pověsti...

1 19.06.2013

Velmi příjemné čtení, moc pěkný vrah:) Jen by mohl být více přiblížen. Ale Hannibal je "hustej týpek" ;)

1 18.06.2013

Uznávám, Harris se vážně lepší. Hannibal je jako jízda na horské dráze - rozjezd, pomalé stoupání, sešup, další kopec a další sešup...dojezd, který mne malinko, krapítek, zklamal. Večeře s Ďáblem byla kouzelná, ale...ten konec. Ten konec! Harrisi, proč mi to děláš? Odteď Starlingovou nemám ráda ještě více.

1 18.06.2013

Slušný začátek. Alespoň pro mne, jelikož to byla má první kniha od něj:)
Ačkoli se mne snažil Harris udržet v napětí až do finálového konce, občas se mu to nepovedlo, ale je fakt, že závěrečná, překvapivá tečka vše zastínila:)

1 18.06.2013

Mamina mi dokola opakovala jak se jí film Gejša líbil,takže jsem zašla do knihovny a půjčila si knihu. Četla jsem to jedním dechem,je to napsáno jednoduchým a čitelným stylem, takže se v tom neztratíte. Ani těch japonských názvů tam moc není. Takže opravdu dost dobrá kniha, která mě pobavila i rozesmutnila. Doporučuji.

1 18.06.2013

O Bože, kdo mi řekl, že si mám přečíst tuhle knihu? Pravda, anotace zní zajímavě a já se naivně domnívala, že to bude strohé převyprávění procesu s oním mlynářem. Bohužel jsem si neuvědomila, že je jedná o knihu, která je stěžejním dílem mikrohistorie a autor se bude piplat s vysvětlováním, proč a jak se Menocchio choval tak, jak se choval.
A tak jsem trpěla při čtení, v hlavě mi utkvělo méně než málo, ale mohu si gratulovat, že z krku mám alespoň jednu knihu z budoucích dvanácti, které musím načíst ke zkoušce z raného novověku. Ovšem, již nikdy více!

1 18.06.2013

Je to chvilka, co jsem dočetla tuto knihu a na rtech mi zůstala hořká pachuť. Což o to, Frýd má úžasnou slovní zásobu, hraje si, mazlí se a laská slova, ale nějak...Příběh je zajímavý, obyčejný, jako lidská život sám, ale přesto....stále jsem vyhlížela konec a když přišel, divila jsem se.
Kniha působivá tématem, slovní zásobou, ale jako celek mě do kolen nedostala.

1 18.06.2013

K té knize nemám slov, snad jen: na 100% ji musím mít v knihovně!

1 18.06.2013