Kee komentáře u knih

Kniha pro mne solidně balancuje mezi 3-4 hvězdami, ale vzhledem k tématu a podnětným myšlenkám, které jsem si z ní odnesla, dávám vyšší hodnocení.

Domnívám se, že spiritualita, duše, duch, lidské kvality a hodnoty (a mnoho dalšího), jsou témata, nad nimiž by zdravotníci měli v kontextu péče o pacienty uvažovat nebo k nim minimálně zaujmout otevřenou mysl. Ale zároveň musím říct, že některé autorovy myšlenky jsou velmi idealistické až utopické, ačkoliv je velmi příjemné o nich uvažovat.

1 21.03.2023

Pátá kniha velmi zajímavě rozpracovává svět (obohacení o vodní čarodějnice a další příšery), dějovou linku (pár poměrně zásadních zjištění do budoucna) a představuje nečernobílé nové postavy (Arkwright, Grimalkin).

Celkově se vyprávění posouvá dospělejším směrem, svět Thomase Warda přestává být černobílý a jednoduše srozumitelný. Kde jsou hranice světla a tmy? Dobra a zla? Tato kniha mě utvrdila v tom, že si budu chtít zbytek série dočíst v originále, jelikož tento díl je (bohužel) posledním, který vyšel v českém překladu.

1 14.01.2023

Čtvrtý díl nabízí napínavější a spletitější příběh. Autor propracovává knižní svět, do popředí se dostávají čarodějnické klany. Jsou odhaleny nové indicie týkající se původu Toma Warda a celkově se hlavním postavám série dostalo příležitosti více prohloubit svůj charakter.

Vím, že konec má být otevřený a že se k nevyřešeným a neuzavřeným záležitostem Delaney vrátí dále v sérii, ale na můj vkus bylo završení knihy slabší. Zvlášť poté, co mě navnadil silný start i prostředek.

1 11.01.2023

Autor umně spojuje historii s fantazií, a to poměrně nenásilným způsobem, na který čtenář snadno přistoupí. Svěží psaní, bez zbytečných průtahů. Jednotlivé charaktery jsou velmi dobře napsané a osobité. Posledních pár kapitol je vyloženě skvostných.
Co mi však zabraňuje dát plný počet hvězd, je poměrně spletitě vystavěný začátek příběhu, kdy sledujeme dějové linky (na můj vkus) až příliš mnoha postav. Byť se jejich cesty protnou a provážou v onen silný konec, zprvu jsem měla problém s orientací (hlavně potom, co jsem knihu na chvíli odložila).

1 05.07.2020

K životnímu dílu pana Maye přistupuji s respektem, stejně jako k této knize, kterou dokázal podat čtivě a zároveň lidsky. Přestože jeho filosofický a odborný rámec nemusí být vždy jednoznačně srozumitelný, podložení empirií pomáhá čtenáři se lépe orientovat. Nabízí mnoho podnětných úvah k zamyšlení, oceňuji i odkazy na klasická díla, která stále mají co říci. Mayovo nastínění problémů "jeho" doby se zdá být až děsivě aktuální i ve 21. století.

Doporučuji všem, kteří chtějí nahlédnout do přemýšlení velikána existenciální psychoterapie a nevadí jim hloubat nad filosofickými koncepty.

1 11.12.2019

Velice přehledná a srozumitelná, cením i odkaz na základní díla těchto významných psychologů.

1 09.10.2018

Burroughs je neuvěřitelný.
Naprosto unikátní ve svém vyjadřování, geniální a prorocký ve svém cynismu, s jakým nahlíží na naší dekadentní společnost.
Příběhy vypráví suše, s jakýmsi chladným odstupem, ale jakmile ho prohlédnete, zjistíte, že jeho knihy odráží duši svého stvořitele téměř zrcadlově. Obsahem.

1 08.03.2015

Nějak jsem autorce v této knize nevěřila... Nevím proč. Přijde mi, že kniha se na můj vkus až příliš nese v americkém duchu, z mého pohledu ztrácí autentičnost.

Možná, že některým dospívajícím pomůže lépe porozumět sám sobě a vnímat své přednosti, protože přináší dobré postřehy zejména kvalit introvertů, kterých si v dospívání nebývají vědomi, protože se se svou "tichou silou" učí teprve zacházet.

Na můj vkus však (nevím, jestli je to překladem) se jazyk knihy pohybuje přesně uprostřed - pro menší děti je příliš komplikovaný, pro dospívající zase jednoduchý. Téma je to důležité, ale zpracování mi úplně nesedlo... postrádá to za mě něco zásadního, co nedokážu pojmenovat.

21.05.2024

NEDOČTENO (KOMENTÁŘ BEZ HODNOCENÍ)
Vypadá to, že nejsem cílová skupina, tato kniha mi nesedla.
Nevadí mi konverzační knihy, ale do této jsem se nedokázala hlouběji začíst (i když pár momentů mě vtáhlo více, nakonec jsem opět vyplavala na povrch). Říkala jsem si, že kombinace anglických gentlemanů, magie a reálií dobové Anglie může být zajímavá - a opravdu byla, atmosféru má knížka dobrou.

Nesedl mi však autorčin styl psaní, byť je kvalitní a na úrovni. Odbíhání od hlavní dějové linie bylo na můj vkus až příliš (a to obvykle košaté příběhy preferuji), upřímně mi vedlejší příběhy a historky vyprávěné pod čarou chvílemi připadaly zajímavější, než stěžejní příběh. Přečetla jsem celou pasáž pana Norrella, nakousla Jonathana Strange. Jelikož mě však četba nechávala chladnou, rozhodla jsem se knihu nedočítat pouze "z povinnosti". Své příznivce si však tento příběh jistě najde. Já asi potřebuji trochu svižnějšího vypravěče. :-)

(SPOILER) Tohle je kniha, jejíž děj zapomínám už pár dní po přečtení.

Je to škoda, zasazení příběhu mě nalákalo na pořádně mysteriózní zážitek. Dostalo se mi však pouze slabého odvaru: příběh nemá údernost a dynamiku, postavy jsou ploché, rozepsané pouze tak, abyste je od sebe navzájem odlišili. Některá rozhodnutí postav na mě působila nelogicky a z toho důvodu se mi děj jevil roztříštěný, jako přerušované vlákno. Duchařský aspekt přítomen pouze, aby posouval děj. Velká škoda, líbilo by se mi, kdyby duchové více komunikovali (např. zajímavé by bylo, kdyby Lennu duch její sestry Evie navštěvoval i mimo seance, ve snech, v náznacích během všedního dne...).

- SPOILER -
Homosexuální romantické linky mi nevadí, ale tohle bylo tak nějak zvláštní - úplně jsem chemii mezi postavami necítila, byť se mi jí autorka snažila vnutit poměrně úporně. Nepřišla mi zakomponovaná tak, aby pro mě byla uvěřitelná, což možná souvisí s plochými postavami a také s tím, že je zdůrazněna pouze sexuální přitažlivost. Kde jsou city? Kde je pouto a spojení?

21.04.2024

Oproti předchozímu dílu se zde laťka opět zvedá nahoru. Prvky přesouvání se mezi kontinenty, novými lokacemi a představení nových postav tentokrát neupozaďují ústřední duo Laurence a Temeraira, naopak velice dobře celý kolorit doplňují. Zápletka s dračí nemocí umožňuje příběh posouvat a vyvíjet zcela jinak, což mu prospělo - čtenář nahlédne i jiné odstíny.

Ukončení této knihy (resp. finální zvrat) je za mě nejsilnějším bodem celého příběhu. Držím pěsti, ať se podaří celou sérii důstojně zakončit.

07.04.2024

Druhý díl přináší nové rozvinutí příběhu v podobě cesty do Číny a následném pobytu u čínského císařského dvora. Směřování příběhu je z mého pohledu v tomto díle poněkud silněji vystavěné, což ale také může být tím, že loď pluje jasně vytyčeným směrem.

Líbilo se mi obohacení dračího světa, Temeraire se svým původem získal na ještě větší plasticitě (+ dračí románek mě potěšil :-), jeho vztah s Laurencem prošel zkouškou... oceňuji i nenásilné kladení lehce filosofických otázek.

Přesto však musím říct, že na můj vkus je příběh až příliš rozvláčný (chybí výrazné postavy, které jsou ponechány v Anglii), až moc se soutředí na diplomacii a pletichy. Vím, že to tak je záměrně a nemohu to autorce vyčítat, ačkoliv mně subjektivně to nesedí. Z toho důvodu dávám slabší čtyři hvězdy.

04.03.2024

Po knize jsem sáhla s očekáváním mrazivého duchařského příběhu s detektivní zápletkou. Bohužel byla na můj vkus až příliš bez gradace, nějak jsem se nedokázala nechat plně vtáhnout a závěrečné vyvrcholení a odhalení bylo až příliš uspěchané (věnovala bych mu více času na úkor jiných sekvencí, jež lze postrádat). Tedy za mě má kniha nevyváženou dynamiku.

Dalším mínusem je pro mě romantická linka - není vykreslená úplně věrohodně, spíše na úrovni pubertální dívky než dvacetisedmileté ženy. Nebráním se kartě "osudové animální přitažlivosti", ale jako by ji autorka neuměla zahrát a vybrat si mezi tím, zda chce klasickou romanci nebo něco více pudovějšího.

Každopádně dám dalším dílům šanci, potenciál je přítomný.

11.10.2023

Mám ráda "herriotovky" i seriál Veterinář z Yorkshiru, a ačkoliv se Peter Wright se snaží převzít štafetu a pokračovat v odkazu Jamese Herriota, je to úkol v pravdě náročný. Těšilo mě nahlédnout do reálného veterinárního světa Jamese Alfreda Wighta, ale Peter Wright se bohužel literárně se svým mentorem nemůže měřit.

Věřím tomu, že kniha ty správné čtenáře zaujme, ale mě osobně chybělo větší zastoupení historek a příběhů z praxe. Za mě bohužel kniha jedno přečtení, což ostře kontrastuje s "herriotovkami", k nimž se opakovaně vracím.

30.08.2023

Třetí díl série je atmosférou i příběhem o něco výše než díl druhý, ačkoliv kouzlu prvního dílu se nevyrovná.

Mrazivá krajina Anglezarku, tajemství zimního domu, upíří čarodějnice a vývoj hlavního hrdiny Toma jsou silné stránky, které během čtení držely mou pozornost. Poněkud méně povedenou pak hodnotím hlavní zápornou postavu - přestože je znát autorova snaha ji propracovat, dle mého názoru se to nepodařilo a Morgan je tak pouze účelovou loutkou, podle níž se ohýbá děj.

Za jedno přečtení však Tajemství lovce duchů stojí.

18.08.2022

"Pamatuj si tohle, synu. Nikdo z nás není jen úplně dobrý, nebo úplně špatný - všichni jsme někde mezi tím. Ale v životě každého přichází chvíle, kdy uděláme důležitý krok, buď ke světlu, nebo k temnotě. Někdy je to rozhodnutí, které uděláme ve své hlavě. Nebo možná je to díky výjimečnému člověku, kterého potkáme."

Pokračování rozvíjí vybudovaný svět i postavy. Opět se jedná o komorní příběh, tentokrát však autor značně přitvrzuje co se týče pochmurné atmosféry i grafičnosti předkládaného násilí a strašidelných prvků. Myslím, že překročil pomyslnou hranici určenou dětem a temnota druhého dílu je poněkud silnější káva. Přesto se nejedná o plnohodnotný román pro dospělé - z věkového hlediska Kletba lovce duchů obratně balancuje v šedé zóně.

12.08.2022

"Dobře, chlapče. Učíš se rychle. Jsme synové sedmých synů a máme dar, že vidíme věci, které ostatní nevidí. Ale tento dar může být občas i prokletím. Pokud se bojíme, existují věci, které náš strach jen krmí. A strach nám vše jen zhoršuje. Trik je v tom, že se musíš koncentrovat na to, co vidíš, a přestat myslet na sebe. Funguje to pokaždé."

Komorně psaná duchařská knížka pro mladší čtenáře, která vtáhne svou mrazivou atmosférou, ale i poměrně přehledně vystavěným světem. Jediná vada na kráse je občasné nelogické chování postav (nebo nedostatečně podložené jejich motivy). Delaney se se svými postavami nemazlí, což se bohužel podepisuje i v jejich vykreslení, zejména u vedlejších charakterů.

Měla jsem zpočátku problém se začíst - nevím, zda je to poněkud koženým překladem prvních pár stránek či autorovým stylem psaní, ale nakonec se mi to podařilo velmi úspěšně; určitě si přečtu další díly.

10.08.2022

Hlasy v bouři u mě suverénně balancují na hodnocení 3,5 hvězd, protože kniha mi přijde jako celek nevyvážená.

První půlka knihy servíruje tajuplnou, zasněženou atmosféru, kdy se čtenáři kalí pohled sílící vánicí a vidí tak zhruba půl metru před sebe. V takovém prostředí i stíny zlověstněji potemní a postapokalyptický nádech dává podivným zvukům v lesích zcela jinou perspektivu.

Jakmile se však z lesa vynoří dům a my lépe poznáme jeho zákoutí, příběh začíná nabírat odlišný spád. Pečlivě vybudovaná atmosféra se s dalším vývojem postav i odhalováním tajemství poněkud hroutí. Romantická linka mezi dvěma hlavními hrdiny by mi nevadila, její začátek byl vystavěn poměrně uvěřitelně, ale ve chvíli, kdy dojde na vyjadřování citů jako by se postavy poněkud zploštily a smrskly jen na objekt zájmu toho druhého. Jak zmiňují jiní uživatelé, Dorran se stává příliš dokonalým, Clařino tělo zase v průběhu příběhu projde tolika útrapami, že se divím, že ještě drží pohromadě - a to jen proto, aby byla hlavní hrdinka stále zranitelná a více či méně vratká v nohou, takže ji Dorran má za úkol od autorky téměř všude nosit v náručí.

Vyústění knihy se nabízí a není úplným překvapením, ačkoliv dám dalším dílům šanci, protože mě zajímá, zda se kvalita příběhu zase zvedne a zejména, jakým způsobem autorka vysvětlí proměnu většiny obyvatelstva planety.

09.03.2022

Tentokrát se zdržím hvězdiček...
Paoliniho svět mám velmi ráda, protože je jedním z mnoha světů, ve kterých jsem vyrůstala a ráda se k nim vracím. Líbí se mi, s jakou láskou o něj pečuje a jak jej dál rozvíjí. Na knihu jsem se moc těšila, protože Alagaësie skrývá daleko větší potenciál, než "jednu úspěšnou tetralogii". Přijde mi však, že si Paolini zvykl na formát několika set stránek a menší prostor nedokáže zcela využít. Ono je to mnohdy těžší než psát opus, ale jde to velmi efektivně.

Nápady jsou skvělé, povídkový styl by mi nevadil jako mezikrok k další větší sáze. Jen kdyby to nebylo takové nedopečené, utnuté v půli jako nedopsaná věta bez tečky. Rámec Eragona budujícího nové sídlo Dračích Jezdců, který se setkává s dalšími postavami či odhaluje krátké příběhy je pěkný, ale z větší části nevyužitý. Jediný dokončený příběh se týká urgalské pověsti o Červu z Kulkarasu (mimochodem, velmi elegantně napsaný). Ostatní nalákají, navnadí, a pak se vypaří (tak jako tajemný Poutník v hostinci, Čarodějka se svými rukopisy, dokonce i samotný Eragon). Velká škoda... opravdu velká.

Vím, že tato knížka pravděpodobně nebude stát osamoceně, ale i jednotlivé díly většího celku si zaslouží svou plnohodnotnou a hlavně pevnou půdu pod nohama. Krátké příběhy dokáží na čtenáře zapůsobit se stejnou (ne-li větší) úderností jako ty obsáhlé.

Každopádně: hodlá-li se Paolini do Eragonova světa navrátit, rozhodně se k této výpravě plánuji připojit. :-)

Řekla bych, že je poměrně náročné napsat knihu ze "strany záporáků" a udržet jejich charaktery natolik zajímavé a komplexní, aby čtenář chtěl vědět, co bude dál. Zvlášť když je Spravedlivý hněv co se týče počtu postav spíše komorní záležitostí, tudíž stojí a padá na svých představitelích. Plusové body u mne Heitz má za to, že své hrdiny Sinthorase a Caphalora vyvíjí spolu s příběhem, že se na každé straně neprojevují jako koncentrované 100% zlo (ale tyto proklady jsou zde proto, aby Vám za pár otočení připomněli, že Heitzova álfská rasa se vyžívá v krutosti).

Álfský svět a kultura jsou poměrně dobře vystavěné, stejně tak příběh, ale nemohu se ubránit dojmu, že to šlo o něco lépe. Některé dějové posuny a některé charaktery (zvláště ty podléhající šílenství) byly chaotické až lehce vynucené... myslím si, že šílenství postav lze budovat pečlivěji a o to uvěřitelněji.

16.09.2019