Kee
komentáře u částí děl
Vadilo mi především nelogické chování postav - vážně by si někdo schovával pilulku, která mu uvízla v podrážce?
Potenciál by byl; duchařská zápletka s indiánskou tématikou nezní vůbec špatně. Ale na můj vkus jsou v povídce příliš ploché postavy, pro jejichž vykreslení nebyl téměř žádný prostor (jen v nejhrubějších popisech). Je škoda, že se autorce nepodařilo vybudovat dostatečnou atmosféru; stejně tak motivace jednotlivých aktérů mi nepřišla dostatečně uvěřitelná. Závěr byl uspěchaný; jako by Kenyon nedokázala uhrát (a hlavně dobře zahrát) všechny karty, které držela v ruce.
Tématika klanů v postapokalyptickém světě je poměrně sympatická; poněkud rozpačitěji se stavím k prezentované víře, která se zdá být mixem keltských božstev a Wiccy (ve které se příliš neorientuji). Celá povídka je postavená na soudním procesu, jenž má poměrně dobře vybudovanou atmosféru, ale jinak stojí na vratkých nohách. Škoda - možná kdyby se vařilo z méně ingrediencí...
P.S.: Osobně mi začíná vadit, že mnoho současných autorů používá klasické slovo s velkým počátečním písmenem pro naznačení významné události ("Změna"). Chtělo by to něco zvučnějšího. Anebo se vyvarovat potřebě všechno pojmenovat.
Opravdu jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec dala průměr; obávám se, že jsem se nechala strhnout očekáváním, jelikož vím, že Diana Gabaldon je velmi úspěšná. Příběh jako takový se zdá dobrý, je vidět, že si autorka udělala rešerši o životě židů v 18. století. Zápletka není špatná, postavy vcelku sympatické a některé slovní obraty jsou elegantní.
Problémem je, že jsem se nedokázala nechat vtáhnout, a tak berte mé hodnocení jako čistě subjektivní záležitost.
Nebezpečná žena nemusí být hlavní postavou, aby na celý příběh vrhala svůj stín. Tahle byla pořádná mrška.
Líbí se mi nápad, kde se stírá hranice mezi představivostí a realitou, ale nedokázala jsem se nechat vtáhnout, bohužel. Některé myšlenky hlavní postavy, starší dámy v letech, jsou však bolestně aktuální.
Westernové odkazy prolnuté s hororovými prvky se podařilo velmi silně nakombinovat; šlapaly jako dobře promazané hodinky. Ženám jsem fandila.
Nevím, zda je to kvalitním překladem nebo autorčiným stylem vyjadřování, avšak její volba slov mi neskutečně sedla nejen jako cesta vykreslování příběhu, ale i jako cíl samotný. Ačkoliv bych v jejím světě nechtěla žít, líbilo se mi jej pozorovat jako zarámovaný obraz; s mírným odstupem.
Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec pro námět a jeho důkladné zpracování dávám vyšší hodnocení. Autorčin literární projev mi však nepřišel dostatečně osobitý a zapamatovatelný, ačkoliv je na úrovni. Asi jsem jednoduše zmlsaná jinou četbou.
Oceňuji snahu vnést do westernu nový vítr. Bohužel ve mne však tato povídka nezanechala příliš silnou ozvěnu.
Pochmurná post-apo vize budoucnosti, kde se hranice mezi temnotou a lidmi stírají.
Velmi zajímavý nápad a úhel pohledu, ale bohužel pro mne nedotažené a z hlediska psychologie postav si dle mého názoru autorka ukousla příliš velké sousto: rozehrát na tak malém prostoru potenciálem velmi hlubokou sondu, podat ji uvěřitelně a neuspěchaně... to je neskutečně tvrdý oříšek.
Zajímavé pojetí magie a dobře stravitelný urban fantasy svět, ale nemohla jsem se vymanit z dojmu, že většina současných urban fantasy je psaná podobným stylem - jinak řečeno, ani tato povídka nevynikla, ačkoliv se neopovažuji soudit autora dle jednoho výtvoru. Zároveň mi nesedělo, jak je napsaná hlavní hrdinka; nebyla pro mne nebezpečnou, ale další povrchně "drsnou" ženou. Škoda, potenciál má, jen jsem jí její drsňácké rozpoložení prostě nemohla uvěřit.