Kasty komentáře u knih

Kniha skvěle vystihuje atmosféru doby, kdy se hrozba války stává realitou, a přibližuje život Židů a jejich tradice. Styl psaní mě hned vtáhnul do děje.
Autorka si hezky poradila s tématem mateřství, touze po dědici, závisti, osudu, a hlavně s křehkou hranicí mezi správným a nutným rozhodnutím. A epilog byl velmi milým ukončením celého vyprávění.

Příběh nám vypráví o životě Johanny Bongerové, švagrové slavného malíře Vincenta van Gogha. Johanna se snaží o prosazení a uznání Vincentova díla poté, co on i její manžel, Vincentův bratr Theo, zemřeli.

Johanna zdědila Vincentovy obrazy včetně slavných Slunečnic, které v té době neměly žádnou hodnotu.

Jako mladá vdova s dítětem, bez prostředků a v cizím prostředí Paříže, se musela postavit na vlastní nohy a postarat se o odkaz velkého umělce.

Zároveň sledujeme linku Emsley Wilsonové, odbornici na dražby z Hollywoodu, která při vyklízení domu své babičky objeví Johannin deník.

Emsley, procházející osobní a profesní krizí, nachází v deníku inspiraci a začíná rozplétat rodinná tajemství a nacházet odpovědi i pro svůj vlastní život.

Musím říct, že čtení méně známého a skutečného příběhu Johanny Bongerové, která měla zásadní podíl na tom, že se dílo van Gogha stalo světově proslulým, mě bavilo daleko víc, než současná dějová linka.

Johanna byla velmi inspirativní žena .

Lissi je nezávislá a žije ve svém světě, který se zdá být imunní vůči spěchu moderní doby.
Její svět naruší příchod Sally, mladé dívky, která utíká před problémy a hledá dočasné útočiště.

A zrodí se vztah, který je skutečným srdcem celého vyprávění.
Jejich komunikace je zpočátku minimalistická, plná ticha, nevyslovených otázek a nesouhlasu. Přesto je právě toto ticho naplněné hlubokým pochopením.

Jejich pouto se utváří skrze sdílenou práci v zahradě. Lissi nabízí tichou podporu a bezpečí, Sally zase vnáší do jejího života novou, i když zprvu neklidnou, energii. Vědí, co ta druhá potřebuje, jen tím, že jsou spolu.

Lisiiny vzpomínky a bolestivé lekce pomáhají chápat Sallyino trápení.

Staré odrůdy jsou románem plným emocí. Nenajdete zde velké zápletky ani zvraty, ale zcela vás pohltí jeho atmosféra. Je to příběh o tom, že domov není vždy místo, ale spíše člověk, který nám dá pocit přijetí. Pokud aspoň trochu věříte v sílu lidské blízkosti, tak se vám celý příběh bude moc líbit .

Pokud máte rádi nekompromisní české detektivky s pochmurnou atmosférou a složitými hrdiny, Nenasytní je přesně pro vás. Kniha je sice drsná, ale rozhodně stojí za přečtení!
Je to skvěle napsané a neuvěřitelně čtivé. Děj rychle odsýpá a udrží vás v napětí.
Drsná kriminálka, která ukazuje, že v honbě za majetkem se lidé neštítí vůbec ničeho.

Román Vyměnit vodu květinám je hluboce dojemným a jeho čtení si zaslouží pomalé vychutnávání.
Hlavní hrdinka, Violette Dušičková, je strážkyní hřbitova v malém burgundském městečku. Její život, spojený s tichem mezi náhrobky a příběhy cizích lidí, kteří k ní přicházejí hledat útěchu.
Violettin život je sice poznamenán tragickou ztrátou a komplikovaným vztahem s manželem, ale prostřednictvím deníkových záznamů a vzpomínek postupně odhaluje její silný vnitřní svět.
Kniha je psaná ve dvou časových rovinách – současné, kde Violette přijímá nečekanou návštěvu detektiva s prosbou o uložení matky, a minulostí, která odkrývá klíčové okamžiky jejího života.
Styl psaní je moc hezký , takový poetický, ale zároveň upřímný, díky tomu je Violette čtenáři okamžitě blízká.

Luciina volba od Dagmar Berkové je silná prvotina, která vás vtáhne do života dvou generací žen na pozadí 20. století.
Nečekejte lehké čtení. Autorka splétá osudy Anny, která se navzdory dětské obrně a kruté rodinné výchově vzepře osudu a vydá se studovat medicínu, a její dcery Lucie.
Matčina přísnost a tvrdá vůle se jako prokletí přenese i do vztahu s Lucií, která zoufale touží po lásce a svobodě.
Autorka se nebojí těžkých témat – vzdoru, nevěry a tragédie – několikrát mě donutila přemýšlet o tom, kde končí rodičovská láska a začíná manipulace.
Chovaní rodičů k Lucii a jejím bratrům mi v určitých situacích přišlo přehnané. Ale bohužel neměli šanci se lásce ke svým dětem kde naučit. Tyhle rodinné vzorce předávané z generace na generaci jsou teda peklo.
Příběh určitě zaujme čtenáře milující silné ženské příběhy, rodinná tajemství a historii.

Moje první setkání s autorkou, a s klidným srdcem mohu říct, že určitě ne poslední.

Moc krásná kniha, která je právem zařazena do maturitní četby.

Příběh se zaměřuje na Annu, studentku medicíny, která si myslí, že má svůj život pevně pod kontrolou. Vstup do zdánlivě ideálního vztahu ji však pomalu, ale jistě proměňuje ve figurku v psychologické hře.
Aniččin příběh není jen o hledání pravdy, ale také o objevování sebe samé. Anna nás vezme na cestu, kde slunce pálí jinak a kde pravda není snadným vysvobozením, ale spíše zkouškou.
Zato její kamarádky, jako je Marie, která si užívá randění, nebo Ilonka, která se chystá na další show, jsou krásným protikladem k Anniným bojům. Také se setkáváme s tetou Julií, která má je pro Annu velkou oporou.

To, co dělá knihu tak silnou, je její schopnost ukázat, že slepá vášeň je přesně ta, která nás vychýlí z rovnováhy a zatemní náš rozum.
Je to příběh o ženské síle, ale také o její křehkosti a o naději. O lásce, která může mít mnoho různých podob a že skutečné přátelství dokáže přežít cokoliv.
A je také plný humoru a vtipných a milých situací.
Tajemný soused je po hodně dlouhé době kniha, kterou si s chutí přečtu někdy ještě jednou

Čajová dívka z Kolibříkové ulice je dojemný a poutavý román, který nás zavede do Číny v průběhu 20. století.

Kniha se plná tradic, pracovitosti, rodinných vztahů a kultury čaje, od pěstování po zpracování, která je v Číně hluboce zakořeněná. Je to příběh o síle přátelství, lásce, složitosti mezilidských vztahů v čínské společnosti, ale i o těžkých životních volbách, které hrdinky musí učinit v době politických a společenských změn.

Pokud máte rádi historické příběhy o silných ženách, je Čajová dívka z Kolibříkové ulice skvělou volbou.

Autorka s jemností a citlivostí splétá osudy dvou zdánlivě odlišných lidí, Báry a Ptáčníka, a odkrývá, jak hluboce může minulost ovlivnit lidský život.

Příběh se soustředí na Báru, která je přesvědčená, že by její život byl šťastnější, kdyby do něj kdysi nezasáhla cizí ruka. Namísto konfrontace s minulostí se Bára snaží najít útěchu v novém domově a v péči o své květiny.

Na druhé straně stojí Ptáčník, jehož minulost ho netíží. Žije ve svém vlastním světě, ve volnosti lesa, kde ho provází pouze ptáci.

Bářina frustrace a Ptáčníkova vnitřní vyrovnanost nejsou černobílé. Oba se navzdory svým ranám vydávají na cestu, aby si „vyšlapali pěšinku ke šťastnějšímu životu.“ Čtenář s nimi prožívá každý malý krůček a každé odhalené tajemství.

I přes tíživá témata jako moc minulosti a zranění, které si lidé nesou, je román naplněn nadějí a ukazuje, že nikdy není pozdě na to, najít klid a štěstí. Je to silný a dojemný příběh.

Kniha Nathana Harrise Svěžest vody je příběh, který se usadí hluboko pod kůží. Odehrává se na sklonku války Severu proti Jihu a ukazuje, že konec bojů na bojišti neznamená konec bojů v srdcích a duších.

Dvě linie příběhu, které se proplétají, tvoří dohromady silný celek. Na jedné straně sledujeme bratry Prentisse a Landryho, kteří po osvobození hledají cestu k domovu. Přijme je truchlící pár Walkerových, a jejich vztah je tím nejkrásnějším, co kniha nabízí – důkazem, že lidskost a soucit neznají barvy kůže ani společenské konvence.

Paralelně s tím se odehrává zakázaná láska dvou vojáků Konfederace, která dodává příběhu napětí. Ale nečekejte jen romantiku. Tajemství, chaos a vražda fatálně ovlivní celou komunitu. Právě tyto dvě linie, protkané a propojené, ukazují, že staré rány se hojí pomalu.

Svěžest vody je nádherný, ale zároveň bolestivý příběh. Je to ukázka toho, jak těžké bylo získat svobodu, ale jak těžší bylo s ní žít. Je to kniha, která je neuvěřitelně lidská a upřímná. Překlad Kateřiny Klabanové navíc skvěle přenesl emoce do češtiny. Pokud hledáte silné a dojemné čtení, tohle je přesně ono.

Autor nás vrhá přímo do středu dění, kde se na první pohled zdá, že je všechno jednoduché. Clara prodává dům a při prohlídce potká Eliase. Od prvního okamžiku mezi nimi přeskočí jiskra, která je tak silná, že oběma převrátí život naruby. Elias se rozhodne opustit svou stávající přítelkyni Veru , zatímco Clara opouští svou pečlivě střeženou samotu.

První dny jejich vztahu jsou plné "divokého štěstí," a já měla pocit, že se dívám na filmový románek. Jenže anotace slibuje víc než jen pohádku. A tak brzy přichází první zkouška lásky, a s ní pochybnosti. Právě zde se příběh stává zajímavým a realistickým. Clara a Elias nejsou naivní teenageři, ale dospělí lidé se zkušenostmi, které nyní ovlivňují jejich vnímání nové lásky.

Je to příběh, který se neptá, jestli se do sebe zamilují, ale jestli za tu lásku budou ochotni bojovat.
Moc příjemná oddechovka třeba na dovolenou.

Těm třem dívkám se během války změní úplně vše. Vztahy, pohled na svět , priority, jistoty. Každá se s tím popasuje po svém. Ne vždy jsem s nimi souhlasila. Občas byl ten příběh hodně krutý, jako sám život.
Moje druhé setkání s autorkou a rozhodně ne poslední.
Moc se mi líbí její styl psaní, je jedinečný . Krátké úderné věty, ve kterých je řečeno prakticky vše potřebné. Nevadí mi ani absence přímé řeči. Četlo se to úplně samo.

S rodinou Padavanových jsem strávila velkou část jejich života. Vyprávění se střídalo z pohledu všech čtyř sester a Williama.

Jejich příběh si krásně pomalu plynul, ale nenudil, spíš naopak.
Osud jim na jejich cestě životem nachystal různé zkoušky a překážky. A já jen tiše sledovala jejich počínání a kolikrát žasla nad tím , kolik má v sobě člověk vnitřní síly k uskutečnění svých snů ale zároveň přitom zůstal především sám sebou.
Příběh byl plný lásky, bolesti, porozumění, předsudků, odpuštění a podpory.

Bylo to pohlazení po duši. Kapesníky nutné :-)

Tuhle knížku s krásnou obálkou jsem vyhrála v soutěži tuším někdy na jaře. Jsem ráda, že na ni došlo až teď. V tom letošním “divném” létě mi doslova zpříjemnila propršený víkend. A já se mohla vznášela na obláčku romantického děje spolu s hlavní hrdinkou Jasmínou. Ano, příběh je lehce předvídatelný, ale při čtení jsem to vůbec neřešila. Celou dobu jsem Jasmíně držela palce na její cestě za velkým snem. A to, co jí život navíc přihrál do cesty, už byla jen pomyslná třešnička na dortu.

Těším se na další autorčiny knihy.

Zajímavé připomenutí totalitní doby. Se všemi jeho plusy i mínusy. Doba veksláků, StB, socialistických brigád, kádrových škraloupů, příživnictví, černého trhu.

Alma se díky financím stala v tomto světě a v této době velmi sebevědomou ženou, která rozumí obchodu a ví přesně co chce. Stále byla o krok napřed.
Věděla co nabídnout, kde zatahat za nitky v ten správný čas. Žila v nadbytku. Mohla si dovolit co jiní ne. Je až s podivem, jak jí to všechno procházelo. Ale zůstala lidská a nikdy nezapomněla na to, z jakých poměrů byla, jak těžce se dostávala ze dna na vrchol.

Během čtení jsem si několikrát vzpomněla na první návštěvu Tuzexu v sousedním městě. Na žvýkačky s obrázkem a průhledný deštník s liliemi. Přesně si vybavuju tu vůni v obchodě, vůni Západu.
A ten pocit, že mám něco z Tuzexu.
Zahraniční dovolená maximálně do Maďarska.

Následně i listopad 89, to už jsem byla teenager.
Ano, také jsem sbírala plechovky od Coca -Coly.
A divoké devadesátky, kdy se otevřel trh a najednou tu bylo k dostání všechno to zakázané. A my mohli i vycestovat za hranice.

Autorka umí krásně vtáhnout do děje, vykreslit dobu i její atmosféru. Mě ta knížka moc bavila. Byla čtivá a měla spád. Navíc zde autorka zmiňuje i věci o kterých člověk, který se pohyboval mimo tyto kruhy neměl ani ponětí. Určitě ji doporučuji!

Tahle skvělá kniha Vám zažene všechny vaše chmury. :-)

Úplně první setkání s Hanou Vítkovou a Davidem Winklerem.

Tak jak jsme v knihách Veroniky Martinkové zvyklí, střídá se zde vyprávění celého případu ze dvou pohledů. Tentokrát je to z pohledu Hany a Anety.

Hned na začátku příběhu známe vraha. Ale důvod, proč se to celé stalo, co vlastně Anetu přesvědčilo hrůzný čin spáchat , se dozvíme opravdu až na konci vyšetřování. Celou dobu ale můžeme sledovat, co to pro každého z rodiny Anety znamená. Jaká tajemství se začnou odkrývat.

A pak tu máme Hanu a Davida. Hana žije s psychologem Patrikem Kokešem a David řeší rozvod s manželkou a její stěhování i se synem Tomášem do Švýcarska. Celou situaci řeší David alkoholem. Hana mu podává pomocnou ruku a to značně ovlivní její vztah s Patrikem.

“Zapomenout je často složitější než si pamatovat.”


Věta, která knihu naprosto vystihuje.

Dlouho jsem se knize bránila. Vlastně ani nevím proč.
Byla skvělá, ale číst ji jedním dechem mi nedovolila ani náhodou. Musela jsem si ji pěkně dávkovat po částech. Celý Markův dětský život se přede mnou odvíjel jako film. Film, který jsem měla občas nutkání vypnout, protože už toho bylo moc. Ponurý život plný předsudků , zvláštní komunikace, škatulkování, šikany a strachu, alkoholu. Kolikrát na mě padla zvláštní beznaděj. Úžasný zážitek. Doporučuju !!!