Vesničanka
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507839/bmid_vesnicanka.jpg
4
314
314
Karin stojí na rozcestí. Dostala výpověď v práci, doma si připadá především jako posluhovačka, protože laskavého slova se dočká, jen když některé z jejích tří dětí něco potřebuje, navíc s přítelem si dávno nerozumí. Když navíc zjistí, že zdravotní stav její matky se začne zhoršovat, rozhodne se z města alespoň načas přestěhovat do rodné vesnice a o mámu se postarat. Co se zprvu jeví jako bezvýchodný útěk z milovaného města, se brzy ukáže jako příležitost, jak dát sám sobě druhou šanci…... celý text
Přidat komentář
Knížka mě mile překvapila. Jedna životní etapa ženy s třemi dětmi, kterou zná nejedna z nás. Četlo se mi to moc hezky.
Takový jeden obyčejný život. Potřebovala jsem útlou lehkou knížku do batůžku, abych si zkrátila různé čekací doby, abych uměla v potřebný okamžik čtení přerušit a poté zas v pohodě navázat a tak jsem sáhla po Vesničance a ano, bylo to přesně ono. Je to psáno celkem jednoduchým stylem a myslím, že mnoho z nás si tam své najde. ony ty karamboly se stárnoucími rodiči a dospívajícími dětmi si bývají celkem podobné.
Tuhle knihu jsem nemela v planu cist, ale diky Ctenarske vyzve jsem si ji nasla. Nebo nasla ona me? :)
Neskutecna kniha, kde se pocity vycerpani, beznadeje, ztracenosti, ponizeni stridaji s touhou se najit, s laskou, nadeji a odhodlanim se zvednout ze dna. Od zacatku knihy jsem tvrdila, ze je kniha desive pravdiva.. A tvrdim to i na konci.
Uzasna kniha!
Kniha přečtená do čtenářské výzvy a díky tomu jsem poznala novou autorku. Kniha se četla moc hezky a potřebovala jsem vědět jak to celé dopadne. Jak bylo řečeno, život není ušlapaná cestička, nic není podle plánu, jednou jsme dole a jednou nahoře. A o tom život je. Člověk míní a osud mění.
Stejně jako uživatelka Allla9, tak i já jsem přečtením této knihy objevila novou českou spisovatelku, která mě naprosto nadchla. Včera jsem si v knihovně půjčila hned další její knihu (Kdo věří na zázraky) a těším se, až se k ní přes hromadu knih dostanu a přečtu si ji.
Kniha Vesničanka je o návratu domů, o uvědomění si sama sebe, svých potřeb a o zklidnění v této hektické době. O tom, že i když se nám v životě něco nedaří (ať už krátkodobě nebo dlouhodobě), nikdy není pozdě začít znovu a jinak. Moc se mi líbilo pozvolné, neuspěchané tempo vyprávění s dobrým koncem. A změna Mikuláše k lepšímu (že se nemohly změnit všechny postavy je jasné, není to pohádka), překvapil chlapec.
Knihu určitě doporučuji.
Tak jsem objevila pro mě novou spisovatelku, od které si chci přečíst vše, co napsala. Vesničanka je příběh o obyčejné ženě, která se všem obětuje, všem pomáhá a na sebe jaksi nemá čas. Až když jí to začne přerůstat přes hlavu, tak se rozhodne to řešit a svůj život změnit.
- Když vás někdo konečně přijme takové, jací jste, je to největší dar života.
(SPOILER) Má první kniha paní Skočílkové. Příběh ženy po čtyřicítce, který jen tak plyne, žádná závratná zápletka, prostě ze života a mě se to moc líbilo. A na to všechno ještě i dobrý konec, to jsem potřebovala.
Tak tohle bylo moc hezké čtení. Myslím ale, že se bude líbit spíš nám, starším holkám.
Hezký příběh ze života. Líbilo se jak se hlavní hrdinka stavěla problémům čelem, přestože měla pocit velkého selhání jak v partnerském životě i ve výchově dětí.
Autorka si s příběh nedala moc práce a vše je takové uspěchané a jen klouže po povrchu . Takové prostředí by si zasloužilo rozvinout mnohem více a myslím, že by to nebylo nic těžkého . Příběh by v tomto případě neměl obsahovat doslov a měl skončit bez něj .
(SPOILER)
Kniha je psaná poněkud kostrbatým způsobem, který mi ne vždy vyhovoval. Často jsou myšlenkové pochody hlavní hrdinky popsány moc doslovně, až přemíra slov škodí. Méně bývá často více.
Nemohu souhlasit s některou z poznámek níže, že by v knize byl život s člověkem s Alzheimerovou chorobou popsán málo. Za mě je toto v knize popsáno dostatečně a zároveň lidsky, ohleduplně.
Dávám 4* za to, jak dokázala hlavní hrdinka udělat a ustát velké změny ve svém životě a především obrovský posun ve své hlavě.
Příjemná oddychovka, hezky se čte, příběh plyne. Moje první knížka od autorky, určitě si přečtu další.
Moje první kniha od této autorky. Byla jsem mile překvapená, pěkné čtení na dovolené.. Určitě si přečtu i další knihy od této autorky.
(SPOILER) Za mě asi zatím nejlepší autorčina kniha, kterou jsem četla, i když ty konce jí pořád moc nejdou :-) I u téhle knihy ho zbytečně překombinovala (na "špinavou práci" by bohatě stačil soused ožrala :-), což mi přijde škoda, protože jinak mi s Karin na vesnici bylo neskutečně dobře a moc jsem jí tu její osobní vzpouru a životní z měnu přála a čtení jsem si opravdu užívala. Jediné, co mě u knihy trápí, je právě ten konec, protože čím víc ho v hlavě přemílám, tím víc se nemůžu ubránit dojmu, že je to hodně divné (až zvrácené) a nedovedu si v reálném životě představit, jak něco takového někomu odpustit. Chápu, že se podobný zkrat může stát, ale nemůžu se zbavit otázek, co se mu sakra honilo hlavou, když celá vesnice snad i víc než den hledala Karininu maminku. Ronit slzy se zpožděním několika týdnů, a přitom celou dobu mlčet, mi přijde až psychopatické. I když pravda, s historií Karininých předchozích známostí by to možná odpovídalo (a autorka si celkově ve svých knihách potrpí na dost zvláštní mužské hrdiny), ale osobně se nemůžu ubránit zklamání, že kvůli tomu celý ten idylický „happy end“ a celkové ladění knihy vyznívá dost na prd :-(
Jsem ráda, že jsem nedala na první dojem z knihy a neodložila ji.
Rozvinul se totiž přede mnou příběh, který se prožít dá a určitě jej někdo i prožil. O tomto život je, jde jednou nahoru a jednou dolů.
Kdo má rád šokující zvraty, překvapivé momenty, zde je nečekejte. Maximálně zdvižené obočí, kdy si řeknete ,,aha,,.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2023 | Vesničanka |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2024 | Červená nit osudu |
Příjemné čtení o životě. Karin to nemá v životě vůbec snadné, problémy se nabalují jeden za druhým a jak se v knize píše, že už dávno ve svém věku nevěří tomu, že krásné věci trvají věčně, tak pod to se klidně podepisuji.