Vesničanka

(SPOILER) Moje první kniha od této autorky, ke které jsem se dostala přes knihu Nikdo není sám od Petry Soukupové.
Stejně jako ve výše zmíněné knize je hlavní hrdinkou žena středního věku stojící na rozcestí a před rozhodnutím, kam dále svůj život směřovat a jaké priority upřednostnit. Postavena před dilema, zda zůstat v pohodlném životě ve městě či odejít do rodné vesnice, kde stárnoucí rodiče pomalu a jistě bere závažná nemoc a bez pomoci se neobejdou. K tomu se přidají problémy s nesamostatnými dospívajícími potomky, s prací, i problémy se vztahy.
I k tomu je dobrá Databáze knih, přes jednu knihu se dostanete k druhé s podobným tématem a objevíte nové autory.
Já jsem tak objevila tuto autorku a rozhodně se k jejím knihám znovu vrátím. Tohle je taková příjemná oddechovka na dvě odpoledne, ale i tady se objevují závažná témata a rozhodně nezůstane jen u jednoho.
To se ale v tomto krátkém příběhu jeví jako problém, připadá mi na tak málo stránkách té negace trochu přespříliš, jako by autorka na tomto malém prostoru chtěla představit snad všechny možné disharmonie, co ji momentálně napadly a musela je mermomocí do knihy dostat. Sice ne všechny tyto problémy, ale drtivá většina z nich se týkají hlavní hrdinky - výpověď ze zaměstnání, toxický a nefunkční vztah, neschopní a nesamostatní dospívající potomci, matčina Alzheimerova choroba, vztah s výrazně mladším mužem, lesbický vztah nejstarší dcery s kamarádkou a zároveň bývalou kolegyní z práce, autonehoda a ublížení na zdraví, pokus o sebevraždu bývalé přítelkyně jejího současného mladšího přítele, zneužívání postižené mladistvé dívky ze sousedství otčímem alkoholikem,…
K poměru těchto tragédií mi tudíž konec příběhu přišel trochu více kýčovitý a přeslazený, víc než je zdrávo, ale k těmto typům knih to asi patří a je nějakým způsobem stejně očekáván.

Kniha se mi líbila. Nebyla vůbec tak prvoplánová, jak by se mohlo zdát a skoro až do konce jsem si nebyla jistá, jestli Karin zůstane s Bártem.

Všechna dramata knihy se odehrávají až na konci. Jinak je to nudné čtení. V knize s tímto názvem bych čekala třeba i mínění vesnice, protože vztah Karin a Bárta by rozhodně na vsi byl hodně peprným soustem.

Vesničanka
V r. 2023 jsem četla. Další krásné čtení. Mirka Skočílková je sázka na jistotu. Její příběhy jsou ze života, čtou se jedním dechem. Příběh zralé ženy Karin, které se vztah s partnerem nevyvedl, k tomu maminka na venkově, která vzhledem k nemoci potřebuje péči ... Karin se rozhodne odejít na venkov, kde se odvíjí další osudy víc neprozradím. Dávám 5 hvězd. Knihu doporučuji.

Co dělat, když vám je čtyřicet, manželství je spíš zvyk než láska, a děti si vás občas pletou s „full-servisem“? Karin se s tímto životním momentem potýká, když ji znenadání postihne výpověď z práce. Bere to jako znamení a vrací se na rodnou vesnici, aby se postarala o matku trpící Alzheimerovou chorobou. Postupně si zde hledá nový smysl, zabydluje se a zjišťuje, že vlastně nikomu nechybí – ani sobě sama.

Když se objeví možnost vypomoci v místní knihovně a později v obchodě, Karin váhá, ale nakonec přijímá tyto nové příležitosti jako šanci začít znovu. Radost přichází také s návratem její nejstarší dcery Viky z Anglie – ale štěstí je křehké a životní zkoušky stále přicházejí.

Román se dotýká hned několika aktuálních témat: vyhoření, generační rozdíly, Alzheimerova choroba, LGBT problematika, hledání lásky ve středním věku.

Vesničanka je příběh o hledání sebe sama, odvaze měnit svůj život a o tom, že i v zdánlivě obyčejném životě se skrývá síla, naděje a nové příležitosti. Díky autentičnosti je knížka neuvěřitelně čtivá.... a zároveň vybízí k zamyšlení nad tím, co opravdu znamená začít znovu....

Toto bola nádherná kniha o útrapách jednej ženy a jej rodiny.

Karin je žena v najlepších rokoch, deti si žijú viac menej svojim životom, vo vztahu jej to neklape, všetci su od nej závislí a do toho jej ma jej mama zdravotné problémy a aby nebolo malo vyhodia ju s prace :(

Takže ju vlastne nič nedrží a môže odísť za mamou na Vesnici.

Pomaly začína zisťovať, že sa dá žiť aj inak V kľude, s osobou ktorá ju naozaj potrebuje a neberie ju len ako slúžku a kuchárku a bankomat.

Kniha je veľmi krásne napísaná a problematika ako rodinné vzťahy, či vysporiadanie sa s LGBT alebo alzahaimerom a novou láskou sú tu vypisane a riešené veľmi dobre a veľmi krásne.

Držala som Karin palce aby si uvedomila, čo je dobré pre ňu a že musí myslieť na seba a neobracat sa za minulosťou.

Rozhodne knihu odporúčam, pre mňa nová autorka a myslim, že ju zaradim medzi obľúbené, pretože presne tento štýl romanoc milujem, kde sú cítiť emocie

(SPOILER) Opäť autorka nesklamala. Jej knihy sú jednoducho úžasné a Vesničanka nie je výnimkou.
Karin, žena, ktorá má prácu, partnera a tri deti. Človek by povedal, že má všetko a nič jej nechýba. Ale opak je pravdou... Čo ak časom človek v tom stereotype zistí, že je tam len ako ten, čo urobí všetko, zariadi všetko a od nikoho nič neočakáva. A ak aj áno, tak sa pomoci nedočká... A presne takto je to aj v jej rodine.
Ale ako sa hovorí – Všetko zlé je na niečo dobré.
Karinina matka začne mať problémy a tak Karin potom ako ju nový šéf vyhodí, odchádza k svojej matke. Samozrejme sa to neobíde s nepochopením jej rodiny, lebo oni ju potrebujú, oni potrebujú mať nakúpené, navarené, opraté, dobitý kredit a pod.
Karin je nekompromisná, sú dosť veľkí, aby si to dokázali porobiť sami. Teraz ju potrebuje jej mama a za tou odchádza. Ešteže má svoju najstaršiu dcéru, ktorá je samostatná a žije v Anglicku. Vyzerá to tak, že aspoň niečo jej v živote vyšlo a podarilo sa...
Aký bude jej návrat na dedinu, kde žije jej matka? Uvedomí si, o čo všetko tým životom prichádzala?
Aké bude pozrieť sa realite do očí?
Dedinský život nie je vôbec jednoduchý a to vie aj ona sama. Na dedine sa hovorí, hovorí a hovorí a ak nechce, aby sa dostala do rečí aj ona, musí byť opatrná.
Ale človek mieni a niečo sa zmení...
Zmena je veľká, taká, ktorá neovplyvní len ju, ale aj jej okolie...
Podarilo sa jej nájsť svoje šťastie? A čo tomu šťastiu stálo v ceste?
Nádherný príbeh, v ktorom je všetko to, čo človek možno aj bežne zažíva. V prvom rada musím povedať, že jej rodinu, s ktorou žila by som vyfackala, jej partner totálny lenivý debil, jej dcéra rozmaznané, nevychované a sebecké decko a syn síce závislák na hrách, ale nakoniec sa ukázalo, že aspoň v ňom je niečo z nej, niečo dobré.
Jej návrat na dedinu bol pre ňu novým štartom do života a tak to má v živote byť.
Už teraz sa veľmi teším na ďalšiu autorkinu knihu.

Pěkné čtení, Karin je silná ženská, jen si to musela uvědomit. Držela jsem ji od začátku palce.

(SPOILER) Ano, začalo to jako příjemné čtení.... Ale.... Karin je plačka, co vyzařuje, to dostává.... Ano, chápu zoufalství s maminkou, mám to za sebou, chápu rozchod s otcem děti, který se chová jako ke služce, ale takhle pasivní "blbka" nemůže být moje hrdinka.... A že nepodpořila Viki? To si snad ani nezaslouží komentář... Jsem zklamaná

Takové hezké letní čtení s happyendem....a ten někdy potřebujeme všichni, ne?
Zase jste nezklamala, děkuji p.Skočílková

Klasický příběh o jakékoliv rodině ve vašem sousedství. Utahaná Karin ve středním věku, máma dvou dospívajících dětí, které prakticky nic nemusí. Jsou zvyklé jen natahovat ruku. A partner, který partnerem není. Karin má oprávněný pocit, že je jen kuchařka, pradlena a uklízečka.
Rozhodne se odjet za svou stárnoucí matkou s počínajícím Alzheimerem na vesnici, kde vyrostla. A tady celý příběh začíná.....
Zjišťuje, že takového partnera vlastně nepotřebuje. S dětma se vztahy taky vytříbily a i s novýma - starýma sousedama.
Na vesnici zpátky našla sama sebe a najednou věděla, co chce a co nechce.
Moc hezký příběh ze života.



Autorku vůbec neznám, je to moje první kniha od ní.
Rozhodně vyhledám její další knížky.

Hlavní hrdinka Karin se dostane do situace kdy musí přehodnotit celý dosavadní život.Zažije pár vztahových kotrmelců a šťastný konec nečekejte.

Toto je moje třetí kniha od paní Skočílkové, která zaujímá svoje čtenáře příběhy netradičních vztahů. Zde se setkáváme s Karin, která po dvou neúspěšných milostných eskapádách nachází štěstí s více než o deset let mladším přítelem. Musí se vyrovnat s lesbickou láskou svojí dcery, neméně starostí jí přináší nemoc její matky a vůbec její život je snůška neustálých problémů, které se vrství jeden na druhý.
Kniha se sice hezky četla, ale na konci mi přišlo divné, že se Karin tak snadno srovnala s tím, co zavinil její přítel Bárta. A ten úplný konec, ten už byl jako z červené knihovny.

2.kniha od této autorky. Příběh ze života. Většinou jsem Karin chápala, ale občas mě i trochu štvala..

Mirka Skočílková byla pro mě doteď neznámá autorka. Přiznám se, že tuhle knihu jsem si koupila v první řadě kvůli krásnému obalu. Nic extra jsem nečekala. O to milejší bylo mé překvapení, že mě kniha zaujala hned od prvních stránek. Velmi pěkně, čtivě napsaný příběh, o celkem obyčejných starostech každého z nás, které zažíváme. Pěkné, moc pěkné to bylo čtení v jarních dnech. A už jdu shánět další knihu této autorky.

Příjemné čtení o životě. Karin to nemá v životě vůbec snadné, problémy se nabalují jeden za druhým a jak se v knize píše, že už dávno ve svém věku nevěří tomu, že krásné věci trvají věčně, tak pod to se klidně podepisuji.

Oddychové zdařilé čtení ze života, mohu jen doporučit.

Zajímavý hezký příběh ze života.

Knížka mě mile překvapila. Jedna životní etapa ženy s třemi dětmi, kterou zná nejedna z nás. Četlo se mi to moc hezky.