jprst komentáře u knih
Poměrně krátký příběh s promyšlenou zápletkou, která dá Finkovi zabrat a ne vše se mu hned povede, ale nakonec to zmákne. Opět nechybí osobitý autorův vypravěčský styl a jeho smysl pro neotřelý humor, což z příběhu činí svižné retro, které dokáže pobavit.
Další povedený autorův thriller tentokrát zaměřený na uprchlé nacistické zločince, kteří se skrývají pod falešnou identitou amerických důchodců. A ta trocha nadpřirozena, ostatně u autorových knih celkem obvyklá, příběhu neškodí, naopak do něj dobře zapadá.
Čtivá kniha s atraktivním námětem o době, na kterou by se nemělo zapomínat. jejím dost podstatným plusem je autorův realistický pohled, který není černobílý (dobří a zlí) a dokáže rozkrývat motivaci jednotlivých postav. Jako povinnou školní četbu v dobách již dávno minulých jsem to považoval spíše za otravu, ale s postupem věku to označuji za příběh k hlubokému zamyšlení.
Tuto knihu lze asi označit za vrchol autorovy tvorby, v době jejího prvního vydání to byl docela hit, který jen o málo později šel z ruky do ruky a nebylo to zrovna veselé čtení. Horší je, že s postupem času se jen potvrzuje autorova vize, historie se totiž opakuje bez ohledu na politický režim.
Když se daří, tak se daří, tedy když už jsem 1. vydání propásl. Parádní úlovek z mého oblíbeného antikvariátu, ještě že je jeho majitel kamarád a některé perly do regálů dává až s delším zpožděním. Tohle není ani tak ke čtení, jako spíše k dívání, a t o opakovanému.
Krimiromány s Martinem Servacem já prostě můžu, takže mé hodnocení není asi zcela objektivní, ale i tento se autorovi opět vydařil a já jsem si jeho četbu patřičně vychutnal.
Předchozí díl série (Poslední hodina) byl dost nevydařený, tak jsem předpokládal, že další příběh by měl být, jak už to u zkušených autorů bývá, opět vydařený. Předpoklad se s přivřením očí potvrdil. Zápletka poněkud překombinovaná, darebáků víc než dost, děj se občas zpomalí, ale chytré a překvapivé Rhymovy (a vlastně i Ameliiny) dedukce a úsudky to dostatečně a poutavě vyvažují. Podle mne slušné počtení.
Tak jsem si tuto lahůdku po letech zase zopakoval a připadala mi snad ještě lepší než při dřívějších četbách (asi zafungoval věk). Příjemná odpočinková četba plná suchého britského humoru většinou těžícího z neuvěřitelných situací, jazykově parádní a podaná s patřičnou noblesou.
Opět celkem povedený příběh, název dost přesně vystihuje dobu děje tohoto příběhu, tedy atmosféru závěru roku 1989 i váhavé postoje policistů, jen ten závěr... asi jsem čekal jiný.
Hodně dobrý thriller se stupňujícím se napětím a s parádně gradujícím závěrem má vše, co má tento druh literatury mít a přímo svádí k přečtení na jeden zátah.
Jedna z knih, které musím při návštěvách mých kamarádů knihomolů, ale i s námi již nebydlících členů naší rodiny, dost pozorně sledovat. Tím nechci říci, že bych se obával, aby "nedostala nožičky", ale nemusela by najít včas cestu zpátky, což bych nerad. Patří totiž mezi ty knihy, do kterých se rád často večer opakovaně mrknu, hlavně tehdy, když mám pocit, že to dnes šlo celé nějak šejdrem a potřebuji si zlepšit náladu.
Děj se v ospalém, zastrčeném americkém městečku rozjíždí tak nějak pozvolna, ale napětí se stupňuje, příběh nabírá spád a pak ale přijde závěr, který autor dost "ošidil", a to ke škodě celého příběhu. Nicméně i tak je to slušné počtení.
Dost vydařený pokus, který má především za cíl, představit marketingově úspěšný politický produkt, kterým současný prezident bezesporu je, také z té " člověčí "stránky. Ale teprve čas ukáže jeho skutečnou tvář.
Harry Bosch, detektiv s jasným smyslem pro spravedlnost je v cestě za jejím dosažením nekompromisní a je ochoten obětovat vše, i když ne vždy je to pro něj bezbolestné. Další autorova detektivka, která nemá chybu, ostatně jako u převážné většiny Connellyho knih.
Jedna ze špičkových autorových knih nemá prostě chybu a jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Podobný názor mají mé děti, ale ještě více mne potěšilo, že ji zmákly i má vnoučata a dokonce bez poměrně častých poznámek o "dědově literárním pravěku".
Sice se to v ději poněkud táhne, ale na druhou stranu i taková spíše poklidná detektivka neotráví.
Tuhle knihu mám ve své knihovně už téměř padesát let, kolikrát jsem ji četl, už nevím, ale je to jedna z mých stálic, po kterých občas sáhnu. Trochu mě mrzí, že u mých vnoučat se dočkala ohodnocení "dědův čtenářský pravěk", což jsou podle nich knihy, které je příliš neupoutaly.
Tak na mě tuhle sedl záchvat pracovitosti s tím, že uklidím tu část rodinné knihovny, kterou má vnoučata zcela drze zvou "dědův pravěk", i když tam také občas hrábnou (že by zázrak?). Začal jsem knihami Karla Maye a hned Duch LLana Estacada mě nalákal (už po kolikáté ?) a bylo po pracovitosti. Je to zkrátka jedna z knih mého dětství a na ty se prostě nezapomíná.
Tento trampský příběh se autorovi opravdu povedl. Nápadité situace, vtipné a nenásilné dialogy, kombinace trampové a vojáci, plukovník Hlomoza s jeho důstojnickým česko-slovenským jazykem charakteristickým pro celou řadu důstojníků tehdejší doby, svižné tempo příběhu bez zbytečné vaty a výsledkem je prima počtení, které jsem si skutečně užil. Za mne naprostá spokojenost.
Jedna, s přivřením oka snad ještě jedna další povídka, jsou zajímavější a čtivější, zbývající se dají označit jako nic neříkající šeď a nuda.