jethro.tull komentáře u knih

Mystifikace, která mě pobavila i přes všechny nelogičnosti, na které jsem si u Urbanových knih zvykl a většinou je shovívavě odpouštím. Předpokládám, že zmínku v údajném dopise Josefa Němce o pohřbu Karla Havlíčka Borovského, který byl pohřben „vedle ostatkův Karla Hynka Máchy odpočívajících tady již dlouhá desetiletí“, umístil do knihy autor schválně jako indicii pro pozorné čtenáře. Asi nemusím připomínat, že Karel Hynek Mácha byl v roce 1836 pohřben v Litoměřicích a na Vyšehrad byly jeho ostatky převezeny až roku 1938.
Pro „kedalch“ uvádím, že hru České nebe uvedlo Divadlo Járy Cimrmana až v roce 2008, zatímco kniha Poslední tečka za rukopisy byla poprvé vydána roku 1998.
Na knize mi nejvíce vadilo to, co jde na vrub vydavatelství (Argo), totiž pravopisná chyba na str. 85 (ve 2. vydání). Náměstím Republiky zde není myšlena zastávka MHD, a přesto je zde název vytištěn s velkým „n“ i „r“. Předpokládám, že v tomto případě se nejedná o mystifikaci.

4 15.08.2014

Asi neřeknu nic nového, řada čtenářů to tady napsala přede mnou. Od Miloše Urbana jsem přečetl takřka všechno, dokonce i román Boletus Arcanus, který jsem považoval za autorovo nejhorší dílo. Pak jsem byl nadšený následující knihou Praga Piccola. Nyní je mi jasné, že Boletus Arcanus není Urbanovým nejslabším dílem. Dvě třetiny knihy jsem u pseudointelektuálních úvah přemýšlel, jestli nečtu omylem Viewegha. Potom jsem začal tušit jakousi detektivní zápletku a autor mi zbytek převyprávěl takovým způsobem, jako by sděloval obsah nějaké cizí knihy. Konec nějak vyšuměl a já byl rád, že to mám za sebou. Zklamání je veliké.

1 12.08.2014

Kniha mě uchvátila, což bylo pro mě překvapením, protože předcházející kniha volné trilogie se mi zdála pouze mírně nadprůměrná. O knize Labyrint bylo napsáno, jaké důkladné výzkumy autorka podnikla, jako by to bylo něco neobvyklého. Ale v samotné knize pak byly informace, které lze bez potíží najít na Wikipedii. To však není nedostatek knihy ani chyba autorky. Zápletka Labyrintu se mi zdála málo uvěřitelná a závěr tak trochu vyšuměl, rozhodně neobsahoval žádné překvapení, či dokonce vyvrcholení, byl prostě nijaký.
Zato knihu Hrobka jsem četl jedním dechem. Autorka zde tak jako v předchozí knize pracuje se dvěma dějovými liniemi (současnost a minulost), přičemž se tyto linie prolínají, či dokonce překrývají. Napětí se autorce podařilo udržet až do konce, i když byl závěr tak trochu očekávaný. Autorce se navíc podařilo vyvolat a v celé knize udržet velmi znepokojivou atmosféru. 90 - 95 %

3 08.05.2014

Kdysi mě zaujal film Jak přicházejí sny svým vizuálním, výtvarným provedením. Kniha samozřejmě nic takového neobsahuje. A tak zbyl jen popis. A to mně nestačilo.

16.04.2014

Velice napínavě i vtipně napsaná kniha. Několik věcí mi však na této knize přece jen vadilo. Za prvé je to humor. Občas mi přišel příliš jednoduchý, prvoplánový. A za druhé je to Dexterova inteligence. Zvykl jsem si, že Dexter je inteligentní vtipný chlapík s drobnými charakterovými kazy. V této knize je však Dexter s inteligencí na štíru. Nepovažuju se za kdovíjak nadprůměrně inteligentního, a snad právě proto mi tentokrát lezlo na nervy, jak je Dexter nedovtipný až hloupý, jak mu to nedochází. Čekal jsem, jak taková zřejmá věc dojde Dexterovi až po mnoha stránkách textu, a to mi kazilo radost z jinak příjemného čtení.
70 - 75 %

1 26.03.2014

Zdlouhavý popis Dexterova rodinného štěstí na začátku a uspěchaný závěr, to jsou jediné věci, které bych knize vytkl. Autor se opět dostává do formy.

1 18.03.2014

Po hodně nepovedeném třetím díle Dexter v temnotách je tato kniha o poznání lepší, ale prvním dvěma knihám se nevyrovná. Jednak nemám rád, když se v závěru knihy věci vyřeší tak nějak samy od sebe, a jednak se mi některé části knihy zdály úplně zbytečné. Například vůbec nechápu tu zbytečnou cestu na Kubu (3 kapitoly). Děj knihy se tím nijak významně neposunul, a kdyby tyto kapitoly nějakým nedopatřením z knihy vypadly, vůbec nic by se nestalo.

3 13.03.2014

POZOR, možný SPOILER! Předchozí dva díly se mi zdály lepší, zvláště u druhého dílu série jsem se dost bavil. V této třetí knize opustí Dextera Temný společník a mám dojem, že autor je na tom podobně. Došla mu prostě šťáva a potřeboval dojet, načerpal tedy něco nekvalitního do nádrže a jelo se dál. Myslím, že dojel s tím řepkovým olejem v nádrži do slepé uličky. Nápad s „TO“ není nejzdařilejší. Přitom já byl spokojen s vysvětlením, proč je Dexter Dexterem v předchozích dvou dílech, a nepotřeboval jsem nějaké náboženské pozadí a vysvětlení existence zla.

2 10.03.2014

Nejsem na detektivky a k této trilogii jsem se dostal tak trochu omylem a oklikou přes jiné Simmonsovy knihy. Musím však říct, že tato trilogie je napsaná stejně svižně jako většina Simmonsových knih. Rozhodně jsem se nenudil a rozhodně nebudu vyčítat autorovi, že se dal na brak. Pro mě 90 %.

5 17.02.2014

Při čtení povídky Divoký bůh jsem měl poněkud rouhavou představu, že odněkud vystoupí Cimmeřan Conan, zabije zvíře - boha a vesničany zachrání.

28.11.2013

Po stránce formální je to naprosto dokonalé dílo. Střídají se zde různé styly, jednotlivé příběhy (až na jeden prostřední) jsou v nejdůležitějším, nejdramatičtějším okamžiku rozděleny, navíc jsou jednotlivé části spolu uměle propojovány nejrůznějšími motivy, nejčastěji se zde objevuje motiv znaménka ve tvaru komety, ale jsou zde i další propojení, např. hlavní postava následujícího příběhu se seznamuje aspoň částečně s předcházejícím příběhem. Kniha tak připomíná pyramidu, kdy postupujeme v čase až na vrcholek pyramidy a pak nás čeká sestup podle předem stanovených pravidel. První příběh je tedy zároveň příběhem posledním. A zde je myslím hlavní nedostatek knihy. Kniha nemá žádný závěr, na který jsme zvyklí, příběh negraduje a neústí v nějaké vyvrcholení. Navíc forma prvního a posledního příběhu, deníkový záznam, to ani příliš neumožňuje. Po této stránce je film doveden k větší dokonalosti.
Knihu jsem četl až po zhlédnutí filmu, ale nemyslím, že by to bylo na škodu. Už dopředu jsem byl seznámen s jednotlivými příběhy a mohl jsem se soustředit na detaily, jako jsou spojovací motivy příběhů nebo odlišnosti knihy a filmu, a mohl jsem se více věnovat formální výstavbě knihy.
Váhal jsem mezi 70 a 80 % a vzhledem k tomu, že jsem se většinu knihy bavil a jen závěr byl (očekávaným) zklamáním, jsem se přiklonil k 80 %.

Tentokrát je další díl příběhů Harryho Dresdena až na samý závěr knihy méně akční. O to víc poodkrývá tajemství rodiny titulní postavy. Koho už při čtení minulých dílů zajímalo, jak je to s rodinou Harryho Dresdena, nebude zklamán. Víc už prozradit nemůžu, snad jen to, že se kniha četla velice dobře, děj odsejpal a příběhu nechybělo koření humoru, tak jak jsme u Butcherových knih zvyklí.

3 01.10.2013

Ze začátku jsem měl dojem, že čtu oddychový příběh pro děti, ale pak jsem si uvědomil, že bych jako dítě tenhle příběh vnímal jako větší horor, než jsou knihy o upírech, vlkodlacích či řeznících všeho druhu. Potom jsem najednou zjistil, že jsem Gaimanovou bránou vstoupil do jiného světa, kde je jedno, jestli to je příběh pro děti, nebo pro dospělé. Gaiman je skvělý vypravěč a velice věrohodně a uvěřitelně líčí myšlenkový svět sedmiletého dítěte. Možná že určité vzpomínky máme společné, jen je zapomínáme, pokud se zrovna neocitneme u rybníčku, který je oceánem, a nehovoříme aspoň s jednou ženou z Hempstockovic farmy. A pak se závoj na chvilku poodhrne (třeba pomocí příběhu Neila Gaimana) a my vnímáme realitu úplně jinak.
90 %

7 23.09.2013

Název knihy „Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla“ (v originále Helen of Pepper Pike) zní úplně šíleně až odpudivě a autoři obálky k tomuto názvu ještě přidali výkřik „Od autora Mládí v hajzlu“. Tím potencionálnímu čtenáři dávají najevo, že kniha je od TOHO autora, a zároveň, že tato kniha není zas taková pecka, když potřebuje takovéto upozornění.
Navzdory tomu všemu jsem se docela bavil. Kniha je nejen jemně vtipná, ale obsahuje i náznak detektivní zápletky, takže je i jemně napínavá.
Příjemná odpočinková četba - 80 %.

12.09.2013

Po přečtení všech těch recenzí jsem si myslel, jak se pobavím. Nevadí mi brutální humor, spíš naopak, ale humor knihy Basket Flora tak trochu připomínal humor Šimka & Grossmanna ze 70. let. Šimek ve svých povídkách také sázel na nadsázku. Tím vším chci říct, že jsem byl z knihy rozčarovaný, protože jsem čekal víc. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se několikrát (asi třikrát) od srdce zasmál a že se mi líbí autorova zdravá nedůvěra vůči policii a realistický názor na politiku a politiky.
Některé hlášky zní i po letech od napsání docela časově. („...piš si, že si tam za všechny své nekalé činy, za všechny ty vraždy, alespoň šest měsíců posedíš!“ „Cha, chá!“ rozesmál se Démon zločinu tak příšerně, že i místním kreaturám tuhla krev v žilách. „I kdybys mě nakrásně, Baskete, chytil, zapomínáš na prezidentskou amnestii. Za týden jsem doma a pak ti pomáhej pánbůh!“)
Podle mě průměr: 50 %.

1 09.09.2013

Jak už tady někdo poznamenal, prvních sto stran se trochu vleklo, ale pak jsem se začetl a nedokázal se odtrhnout. Dan Brown je opravdu dobrý spisovatel - řemeslník a vystavěl román tak, že se čte jedním dechem. Autor přitom čtenáře občas navádí nesprávným směrem, takže o překvapení není nouze. Jen jedno mně dost vadilo. Pozor: drobný SPOILER. Americký prezident, který říká, že ´není nad čistou pravdu´, který se vyznačuje ´laskavou opravdovostí a čestnou důstojností´, to je pro mě už příliš velká pohádka a dávám proto románu o hvězdičku míň, než jsem původně zamýšlel.

2 28.08.2013

Když jsem byl malý, četl jsem knížky a buď se mi líbily, nebo ne, aniž bych uvažoval, proč tomu tak je. Dnes dokážu docela jasně vyjádřit, proč se mi nějaká knížka líbí, nebo nelíbí. Až na jednu výjimku. A tou je tato kniha. Praga Piccola mě přímo nadchla, i když děj není kdovíjak dramatický, nic zvláštního se vlastně neděje. A já jsem čtenář, který potřebuje výrazný děj. Nejsem také nějakým zvláštním znalcem a obdivovatelem veteránů. Líbí se mi, ale tím to končí. Takže nadšení z tohoto románu nepochází z toho, že bych byl fandou a znalcem veteránů. Jak říkám, nevím, proč mě román tolik zaujal, ale zaujal mě moc. Dal bych 85 - 90 %, kdyby to bylo možné.

1 04.06.2013

Kniha se i přes to, že po letech ztratila něco ze své aktuálnosti, velice dobře čte. Jen mě zklamal závěr knihy, čekal jsem nějaké důkladnější rozzuzlení a výraznější pointu.

2 02.07.2011

Bohužel, autor se příliš vyžívá v popisu obsahu zmatených náboženských vizí hlavní postavy, a proto je četba knihy opravdu nelehká a často nezáživná.

06.04.2011

Nemá smysl srovnávat knihu s filmem. Film je geniální, ale úplně jiný než kniha. Naštěstí. A tak jsem četl úplně (nebo trochu) jiný příběh Forresta Gumpa a úžasně se bavil a občas se zasmál a už dlouho mi nebylo tak smutno po dočtení knihy.

8 13.01.2011