Janadvorackova komentáře u knih

Život na Jupiteru už krásně popsal A. C. Clarke. Oběma autorům se povedl na můj vkus fantastický výkon - a tím nehodnotím žánr, ten je jasný :). Knihu jsem četla v létě 2015 (v době zhruba měsíčních odporných veder). Bohužel ani Zamrzlý vesmír nepřispěl k ochlazení, ale maximálně mi ten čas zpříjemnil.

4 28.01.2017

Spíš detektivky s náznakem hororu, než vyloženě strašidelné kousky. Ale i tak dobré.

3 31.08.2018

To jsem to zase jednou vymňoukla. Říkám si už dlouho, že všechny ty moderní romány pro mládež jsou kraviny, jenomže je zároveň nechci házet do jednoho pytle, tak se někdy najde jeden, jemuž dám šanci.
Tohle jsem neměla dělat.
Knihu jsem poslouchala do půlky, načtená je sympaticky. Námět je super. Věděla jsem, do čeho jdu - zase dělit lidi do nějakých skupin, v nichž má každý nějaké to postavení a povinosti. Dobře, bylo to tu už x krát, ale dobře, když to ty děti baví.
Otázkou je, na co je to připravuje? Co si z toho mladší generace vezmou. Budou časem na ulicích plivat na lidi narozené padesát let před nimi jenom proto, že je k tomu inspirovaly knihy? Ne, to asi přeháním, ale mám z tohoto druhu literatury takový dojem - že jde o vymytí mozků mládeže, která v hlavě - bez urážky - když je jí náct, toho stejně moc nemá.

No ale abych se dostala k ději. Hlavní hrdinka Anna nemá příjmení. Říká se jí "přebytečná Anna." Na intru, kde jsou podobné děti, mají všechny jen jméno a furt je jim do hlaviček vtloukáno, že je společnost nemusí, že jsou přebyteční.
Proč? Protože lidstvo přišlo na to, jak nestárnou a neumírat, takže se nesmí ani moc lidí narodit, aby to nezatěžovalo ekosystém.
Ale když se přeci děti narodí a pátrači je vyšmejdí a seberou rodičům, jsou z nich vychovány pracovní síly. Vlastně děcka sní o tom, že budou někde ve službě - u nějakého "vyvoleného," což je člověk s právem na existenci a zaručenou nesmrtelností.

Na intr přijede kluk, trochu rebel, co Anně poví, že zná její rodiče a prozradí jí její příjmení. No a děvče se začne měnit a kluka mít rádo... Nejprve pochopitelně odporuje a řídí se pravidly, na kluka se snaží zapomenout, ale holt se to nevede, jak by Anna chtěla.

Styl vyprávění je ale silně popisný, což je hlavní kámen úrazu, protože bez děje se fakt nedá čekat, že mě kniha bude bavit. Takže bohužel.

Události, které se dějí v Anglii, jsou tady asi mnohem zajímavější, než osudy členů rodiny. Tento díl mi totiž silně splývá s tím předchozím. Jednak na něj přímo navazuje, ale přitom celkem nikam životy hrdinů, nikoli země, neposune.

Rosamund a Sophie se vdají.
Lucy cestuje po Evropě, ale spíš proto, že pro ni v příběhu není moc místa.
Autorka najde dva origoš. způsoby, jak zlikvidovat některé hrdiny (jednou přírodní katastrofa, jednou vraždička).
Protivné členy společnosti klepne pepka - což tedy neplatí jen pro tento díl. Dámy v korzetech svázané, když se rozčílily, to pak praskaly švy na šatech a cévky v mozku.
No a ději se nevyhne ani manželská nevěra a neštěstí v lásce.

A narodí se Viktorie, přičemž autorka letmo popíše zapeklité štěstí, které ji nakonec dovedlo na trůn - totiž neschopnost synů šíleného krále zplodit potomky, kteří se dožijí dospělosti. Nebo alespoň nějaké legitimní :).

3 18.03.2018

Tedy musím říct, že na příkladu Veroniky jste tak z osmdesáti, pětaosmdesáti procent vylíčila život mojí sestry. Akorát nevím, jestli je to smutné, nebo černo :) humorně vtipné.
Zatím tedy nepotkala žádnou paní Jitku :), ale ono je možné snad úplně všechno.

Kniha je skvělá, takové holky a ženy tu mezi námi fakt jsou. Jen já osobně nechápu, co vidí na mužích s laxním přístupem k výchově, podivnou prací a tak odlišnou identitou, že v nich prostě nedokážu najít cokoli přitažlivého.
Vlastně je mi jasné, co na nich vidí. Holt ten nadprůměrný rozměr vyváží asi všechno :).
To já ještě k tomu blbě vidím, ale když jsem takhle jednou omylem vlezla do koupelny a narazila na sestry přítele (ne doslova), přísahala bych, že se mi to nějak lepší :).

Jak všichni kolem nás říkají "děti dělaj hezký." Co tak můžu říct, ty naše jsou i šikovné, ve škole jim to jde a nejsou moc nemocné. Ale tatínkové místních mulatů asi zapomněli, jaké to je dostat nařezáno (pokud si to vyložíte jako rasistickou poznámku, jste hlupáci). Je totiž úplně šumák, jestli má otec černou, nebo fialovou barvu kůže. Když se nestará, zaslouží přes čumák.

Je to hovno platný, paní Pekárková, když děti z nedostatku otcovské pozornosti vlčí a na matkách, které "nic nedělají," leží všechno za cenu vlastní svobody.

3 15.10.2017

První kniha, kterou jsem od tohoto autora slyšela.
Hlavní hrdina pátrá po vrahovi Václava III a jeho cesta ho vede po celé Evropě. Boží přikázání sem, Boží přikázání tam -:))). Ne, tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale je super, když se mnich umí ohnat mečem a sem tam si užije i nějaké ty pozemské radosti (jako pobyt v mučírně a tak).

3 01.10.2017

Sekla jsem s tím po čtvrtině knihy, což je tak nějak hranice, kam dokážu zajít, když zjišťuji, o čem to je. A kdy se ukáže, že vlastně - jako v tomhle případě - celkem o ničem.
Jak píše anotace: Ind si hlavního hrdinu najmul, babča v nemocnici, náhrdelník fuč. Dobrý, říkám si.
Další linka se točí kolem jeho bývalky, která se ho bojí, když o něm zjistí pravdu a dá mu kopačky. Pak mu zavolá, když se ztratí známá - pořád dobrý.
Jenomže to celé je nasáknuté takovým množstvím patosu, který se ovšem nemísí s ničím jiným - jako třeba s dějem. Buď je bývalka hrozně emocionálně nevyrovnaná, protože... proč? Navíc prvnlí linka se hodně dlouho neobjeví - tedy do čtvrtiny knihy.
Nemyslím, že by čtenář měl čekat tak dlouho, než se konečně začne něco dít. Ale za ten zajímavý začátek alespoň nějakou tu hvězdu dám.

3 09.09.2017

Načtené pěkně, což o to, ale příběh měl předvídatelný konec. U takových knih polevuje ostražitost a děj už jenom plyne.
Hlavní hrdina měl někdy prima hlody. Průběh vyšetřování té události hezky kontrastoval s koncem příběhu. Vlastně trochu ironicky, protože... neřeknu :).

3 18.04.2017

Jak už název napovídá, půjde o postapokalypticky laděnou sbírku. Jelikož mám tenhle žánr ráda, knihu jsem si užívala. V každé povídce totiž zažijete jeden možný, nebo i na první pohled nemožný konec světa. Vlivem jaderné války, biologického zamoření, špatných rozhodnutí, nebo fikaného způsobu, jak zlikvidovat lidstvo během pár let, který představila autorka "Racoona Sheldon." Její povídka se mi líbila nejvíc.

3 07.03.2017

Bavilo mě to tak do poloviny. Hezky to odsýpalo, hlášky mi sedly, představivost pracovala a celé to navozovalo spíš pocit odpočinku.
Vlastně docela divný postřeh, když tolik lidí umřelo -:))).

3 06.03.2017

Má to boží atmosféru, určitě jedna z knih, které si přečtu znovu, prostě ještě párkrát.

Ústřední příběh se odehrává na Marsu v době, kdy to se Zemí nevypadá moc pěkně. Ostatní příběhy jsou dílem vyprávění hrdinů martské linky a jsou tak odlišné, až celek vytvoří perfektně držící slepenec vzpomínek na místa, která... a neřeknu :).

3 12.02.2017

Můj názor vis. jedna ze zde zmíněných recenzí (stránky XB-1).

2 24.10.2017

Knihu jsem slyšela a dost mě to bavilo. Jenom šlo o poměrně neveselý příběh, vzhledem k tomu, jak moc se Václavův otec snažil, aby měl synáček stabilní zázemí. Kluk si toho moc nevážil, působil chvílemi jako rozmazlený smrad a cholerik. Do toho trable s Janem Husem. Nezáviděníhodný úděl, ale jako by mu chvílemi bylo jedno, co se v jeho zemi děje, takže částečně jeho vina. Smutné. A samozřejmě soudit je snadné.

2 24.09.2017

Bohužel dávám téměř minimum. Ačkoli historické životopisné příběhy můžu a tenhle mě už delší dobu lákal, navzdory tomu, jak dopadl, nebo co konci předcházelo, nebo právě kvůli tomu, knihu jsem nedočetla, respektive nedoposlouchala. Autorův úděsný styl nezachránilo ani čtení Hedy Čechové, jejíž hlas mi k podobným dílům prostě sedí.
Zdálo se mi, jako by autor chtěl každou větu mermomocí vytlačit a nedařilo se. Text pak nezaujal svou divnou rozplizlostí. Vyprávěcí styl mi u podobných příběhů nesedí, ten patří k učebnicím dějepisu, i když tím bych asi hafo učebnic urazila. Zkrátka podat to možná spíš z pohledu protagonistů - u událostí s dobře podloženými prameny - by snad nebyl problém.

2 18.06.2017

Četla jsem to už hrozně dávno, ale pamatuji, jak mě bavilo budování atmosféry příběhu a odkrývání jednotlivých malých tajemství/katastrof, než přišla ta opravdu největší.
Popis zániku Země a chvíle krátce předtím, které hrdinové prožívali různě a na různých místech, mě bavily. Celkově velmi čtivý příběh.

2 20.04.2017

Rup: Debbie Notkin je editorka, je to tam napsané :). S autorstvím nemá společného nic, ale ty sbírky podle všeho sestavila.

Povídky kopírují jedny z těch lepších příběhů novodobějších Krajních mezí. Ještě dnes si pár dílů sem tam pustím a spíš u toho relaxuji, než abych se bála. Směs nejrůznějších, většinou temných a nepříjemných scénářů, které mohou buď zdevastovat jednotlivce, nebo zlikvidovat celé lidstvo (ty mám hodně ráda), je stále tématicky aktuální a zaslouží si pozornost.

2 09.04.2017

Hm, a mě to zase bavilo. Prostředí trochu jako z Firefly, kravky - sympaťačky. Slyšela jsem audio a nenudila jsem se.

1 09.09.2017

Příběh mě moc neuchvátil. Žánry sice můžu v kombinaci i odděleně, ale tohle se moc nepovedlo. Knihu mi vybrali náhodně v KTN a půjčili poštou, jinak bych se k téhle autorce asi ani nedostala. Mnohadílné série ve mně nevzbuzují důvěru. Sci-fi prvky zahrnovaly dobu, v níž se příběh odehrával, nějaké ty vymoženosti technického rázu využívané v domácnosti a fakt, že se tam párkrát zmínili o možnosti cestovat mimo Zemi a o nápravném zařízení tamtéž. Spíše šlo o kriminálku. Vyšetřování vražd probíhá tak… jako by poklidně (prima byl až konec). Hlavní hrdinka je mi ale silně nesympatická, cynycká a vůbec mi nesedí. A nevím, jestli za můj dojem nemůže i přednes paní Benešové, která knihu četla sice hlasem příjemným, ale tak trochu jako by četla poezii. Ale vzhledem k tomu, že fyzicky bych se ke knize nedostala a nepřečetla si ji, vděčím audioverzi za možnost zabrousit i do nekonečných seriálů kombinovaných žán­rů.
Jiné knihy autorky neznám. Možná se zase zaměřím spíš na audio.

1 10.02.2017