Marie Antoinetta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Životopisný román vynikajícího rakouského autora je zasvěceným pohledem na život a smrt francouzské královny Marie Antoinetty. Kniha je nejen příběhem rozmařilé rokokové panovnice, která byla ze své výše stržena a na nejvyšší míru ve svém majestátu potupena, ale je i pohledem na odvrácenou tvář Velké francouzské revoluce jako na jedno z nejkrutějších období evropských dějin. Životopis je skvěle napsaný i přeložený a nabízí čtenáři mnoho zajímavých detailů z jinak známé historie....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14003/big_marie-antoinetta-W7O-14003.jpg 4.4111
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Marie Antoinetta

ZUZANA-123
19. července

Autor nespĕchà ,psychologicky rozebìrà živvot kràlovny Marie Antoinetty od cesty na francouzský trůn až po cestu na popravištĕ.

dr.horrible
29. června

“Lebo aj najčistejšia idea sa stáva prízemnou a malichernou, keď dáva do rúk prízemných ľudí moc, aby v jej mene konali neľudsky.”


Ctucomamrada
01.12.2021

Skvěle pojatý román o významných událostech nejen francouzských dějin. Krásně napsáno, strhující.

Elevant
27.08.2021

Ve svých historických biografiích využívá Stefan Zweig podobných postupů, jako v povídkách a románech (tedy jednom románu), a sice klade důraz na propracovanou psychologickou kresbu postav. Většinou se opírá o psychoanalýzu a hlubinnou psychologii, která byla za jeho života na vzestupu ve Vídni i v celé střední evropě. Psychoanalytické metody zná velmi dobře, odborné znalosti (Zweig byl přítlem a velkým obdivovatelem Sigmunda Freuda) mísí se svým mimořádným pochopením pro lidskou duši. Téměr vědecké metody, které používá při vytváření postav ve fiktivních povídkách, mohou působit lehce naivně, protože Zweig často, místo aby budoval charaktery, které by se daly psychologicky zkoumat a analyzovat, začíná rovnou od nějákého fenoménu, který se objevuje v psychoanalytické vědě, například kompenzace, oidipův či elektřin komplex apod., a kolem těchto fenoménů fabuluje příběh a dotváří postavy. Ovšem neděje se tak vždy, nezřídka od takové jednoznačnosti postav upouští a píše komplexní, plastické postavy. Aplikuje-li Zweig psychoanalytické metody na skutečné historické postavy, nikdy nefabuluje, pouze se uchyluje k domněnkám, na což jsou ovšem historikové často odkázáni. Historie je domněnka, řekl by někdo. A například myšlenka, že impotence Ludvíka XVI. nejenom zapříčinila, že jeho manžekství bylo po 7 let bezdětné, ale také vedla ke komplexu méněcennosti u něj a k nervovému podráždění u jeho ženy, taková myšlenka je velmi zajímavá a neměla by být opomíjena. Zároveň dobře ilustruje Zweigův charakteristický postup, a sice hledání příčin velkých historických událostí ve zdánlivě nevýznamných duševních rysech jejích aktérů. Zweigovy dějiny jsou tedy hrou psychologie a politiky.
Velké politické události ve Francii na konci 18. století se v této biografii přímo podepisují na osobnosti Marie Antoinetty. Z dívky neklidné, nerozvážné a nespůsobilé (dosazování nezpůsobilých na trůn je příčina zániku monarchií v moderní době - kvůli dědičnému právu neexistoval přirozený výběr, který by vyzdvyhl silné jedince, schopné udržet si své pozice, a tak se na trůn nakonec dostali lidé jako Ludvík XVI. a Marie Antoinetta), z tohoto dítěte, které si svou nezodpovědností urychlilo pozdější pád, se stává lepší a uvědomělejší žena a zároveň i skutečná královna, ovšem až ve chvíli, kdy již žádnou královnou není. Je tu dobře vykreslen zrod Francouzské revoluce, její prvotní příznaky, následné propuknutí této zcela ničivé a zároveň v dlouhodobé perspektivě očistné nemoci, až po chvíli, kdy začala požírat vlastní děti a nakonec zhasla a vysílený organismus uvolnil místo novému diktátorovi. Na počátku tohoto dějství stála likvidace krále a později královny, a zde je největší tragika života Matie Antoinetty - promrhala celý život, aby si uvědomila své chyby, až když už bylo příliš pozdě, a nezbývalo jí než pokusit se alespoň odejít s důstojností. Nejlépe to vystihují její vlastní slova: "Až v utrpení poznáme, kdo skutečně jsme." Je v tom jakási existenciální tragika - skutečné sebeaktualizace můžeme dosáknout jen v hraničních situacích, které jsou nejzašším bodem našeho bytí. Je v tom jakási absurdita - život prožitý v bezmyšlenkovitém, dionýském hýření končí nahlédnutím jeho nesmyslnosti ve chvíli konfrontace s tíhou utrpení. Na mysl mi vytane také Camusův Caligula, absurdní drama o tragickém hrdinovi. Marie Antoinetta zajisté byla tragickou hrdinkou dějin.
Za zmínku stojí kromě obsahu také forma této biografie: je tu používán nápaditý, květnatý jazyk, vysoce umělecký a zároveň zábavny a nesmírně čtivý. Věta se váže s větou v jednom barvitém a strhujícím proudu. Styl Stefana Zweiga, "Pana Metafory", je nazaměnitelný, a proto pokud se vám jednou zalíbí, nebudete se ho moci nabažit. Tak je tomu u jeho povídek, tak je tomu u jeho esejí a biografií - také v jeho (ne jediném) mistrovském díle, Marii Antoinettě, se vytříbený styl snoubí s faktografickou bohatostí, přísnou nestranností (spousta tendenčně sporných událostí je tu uváděna pokud možno na pravou míru) a s lidsky citlivou, pečlivou psychologickou kresbou.

Katka569
10.01.2021

Tuto knihu doporucuji. Z knihy je mozne ziskat obraz o celem zivote Marie Antonetty a historii Francie v 18. stoleti.

Pawlisman
20.09.2020

Nerad to u toho génia říkám, ale přijde mi, že jde o jedno z jeho (nej) slabších děl. Cítím tam příliš prázdných prostojů, příliš opakovaní a tlačení silou jeho běžných inteligentních domněnek a psychologických procesů. Kniha však silně graduje, jen by to chtělo přeci jen trochu pročistit. I přesto jako vždy 100% lidský a skvěle vypravěčský Zweig.

baty
13.03.2019

Pěkně napsaný životopis. Místy jsem byla i napnutá, jak se bude život Marie Antoinetty vyvíjet dál.

pedroK
01.11.2018

Vynikající životopisný román, spoustu se toho dozvíte. Ale je to nudně psáno. Dašího Zweiga už ne.

1