Jana283 komentáře u knih
Krásná kniha. Příběhy opravdového hrdinství, vlastenectví a zároveň pokory a skromnosti. Bez patosu, bez velkých slov, bez vyznamenání...
Doporučuji všem, kteří mají rádi tuhle zem a občas pochybují o kvalitách jejího obyvatelstva i o sobě samých. Máme být na koho hrdí a máme povinnost minimálně nezapomínat, naslouchat a předávat dál.
Čas od času je třeba odlehčit a přečíst něco mimo obvykle vyhledávaný žánr. Tak jsem zkusila tuto knihu. Jistě - jako obvykle - všichni autoři se snad předhání, kdo více šokuje a vymyslí větší hnus.... Ale co mne nadchlo byly oba hlavní hrdinové. Oba podivíny - Wofa i Baxterovou jsem si prostě zamilovala, takže 3 hvězdy a chci se s nimi znovu potkat.
Přečetla jsem před měsícem, četla dlouho a pečlivě a stále nedokážu napsat komentář. Je to jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knih mého života. Hodně mě ovlivnila a nikdy na ní nezapomenu. Učím se žít " ...jako bychom dnes zemřít měli".
Přečteno na doporučení, nicméně mne to nebavilo a nudila mne obsáhlá encyklopedická hesla typu popíjeli jsme čaj a následuje obsáhlé vysvětlení proč se Earl Grey jmenuje EG.... Takže třetina knihy jakoby opsaná z wikipedie a mezitím neslaný nemastný a vůbec ne napínavý děj.
Noah Gordon skutečně umí napsat historický román. Vy knihu nečtete, ale žijete. Jste jejím hrdinou. Historie Židů je smutná v každém století.
Mnohokrát čtená. Hodně mi pomáhala. Být "jiná" je prokletí i dar.
Ani dvě nejstrašlivější profesorky jazyka ruského mne neodnaučily milovat jazyk, spisovatele a melancholickou duši národa.
Pokoření Everestu z pera jednoho z nejpovolanějších. Ano, tohle byli borci. Bojovali s Přírodou na férovku a objevovali. Bolí mne srdce, když vidím dnešní komerční výpravy a cesty plné odpadu, které po nich zůstanou. Co na to asi říkají Bohové Hor?
Mozek zateměný laktací, hormony vzedmuté. Dle této knihy jsem vařila a dokonce i šila. Kdo mne zná, neuvěří. A to vtipné povídání k tomu... Nevím, zda to může dnešní maminky oslovit, když mají své čety na e-mimino či jak se tyhle stránky jmenují. Pro mne byla "kámoškou na MD" tahle kniha.
Prostě se tu za komančů žilo tak strašně dobře, že těch pár blouznivců, co to nechtěli pochopit a chtěli žít v bahně kapitalismu, bylo potřeba zastřelit...Jinak pan Navara patří k mým oblíbeným Novinářům s velkým N, kteří si toto označení zaslouží. Teď se v tisku setkáváme spíše s plytkými pisálky.
Skvělá kniha rozhovorů přesně s těmi lidmi, kteří mne zajímají a kteří mají co sdělit.
Zajímavé příběhy. Tragický překlad.
Tak zase něco na doplnění mezer ve znalosti české klasiky. Holčičí čtení pro jedno odpoledne. Ale moc mě ta stará čeština a sloh bavily. A určitě se najde i něco k zamyšlení - o morálce tehdy, o morálce dnes...
"Kdežto osvícené ženy, pracující v Červeném kříži, shledávaly v sňatku dvou tak mladých lidí mravně hygienický příklad pro poživačné vrstvy."
Moje první a poslední A.Potter. I od tzv "oddechové literatury" čekám víc....