jakub2199 komentáře u knih

Když pro nic jiného tak pro vznik slova robot, je to pro Čechy nutná četba. Ale i bez této světové kulturní zvláštnosti jde o nádherné drama. Některé aspekty poněkud zestárly, například přístup hlavních postav k Heleně, a její můžeme říci chvílemi až naivně prostá povaha, ale v jiných rysech se jeví drama absolutně nadčasové. Otázka postavení robotů, morálnost jejich používání jako otrocké práce. Odpovědnost stvořitele nad stvořeným. Hrozba vzpory lidského vynálezu, důsledky kapitalistické obchodování bez ohledu na důsledky, které to může mít.
Rozhodně doporučuji. Jde o krátké čtení, jehož zvládnutí nebudete litovat.

9 15.05.2022

Pokud bych měl hodnotit vliv, který měl Lovecraft na filmový a literární svět (specificky hororového žánru) pak bych musel udělit bezpochyby 5 z 5) ovšem pokud hodnotím toto dílo tak jsem se rozhodl pro 3 z 5. Tíhl bych sice k vyššímu hodnocení pokud bych hodnotil jednotlivé povídky separátně, ale ve svém celku se bohužel jisté motivy začínají opakovat, a nemyslím, že je to úplně ku prospěchu. Například formát vyprávění, který autor užívá - a to formou dopisu na rozloučenou, dopisu v poslední vůli, novinového článku se bohužel jeví repetitivní, jeho několikeré použití by mi nevadilo, ale zde mi přijde rozhodně nadužívané.
Také bych vytkl místy až přehnaně deskriptivní styl. V některých pasážích to skoro až kazilo atmosféru budovanou nepoznatelným strachem - dochází tak ke kolizi snahy vytvořit strach - obavu z neznámého a na druhé straně to ono neznámé, co nejvíce popsat. Rozhodně neřešitelný problém.
Pokud jde ovšem o budování světa, samotnou myšlenku, tam není co vytknout. Synopse příběhů je vždy skvělá, jen jejich provedení něco schází. Jinak rozhodně kvalitní četba a pro fanoušky hororové četby rozhodně doporučuji.
Pro neznalé mohu doporučit tvorbu, kterou v Lovecraftově světě vytvořil Robert Howard - dopisovatel Lovecrafta - Krok ze tmy.

08.05.2022

Ne nadarmo je Duna nazývána Pánem prstenů Sci-fi literatury. Jde o označení v pravdě zasloužené. Mnoho konceptů, které se v knize objeví jsou velmi zajímavé, politické intriky a živost světa dává tušit historii a velikosti a rozsáhlosti. Nečetl jsem ostatní knihy, tak nemohu srovnat, jak se kvalita psaní udrží, ale minimálně této knize se její velikost nedá vytknout.
V mnoha směrech příběh, který předběhl svou dobu, svým varováním před náboženským fanatismem, nebezpečím umělé inteligence a nekontrolované technologie a především ekologie a místo člověka v ekosystému planety.
Pro skalní příznivce sci-fi povinná literatura, pro čtenáře fantasy literatura doporučená pro její podobnost k fantasy, pro ostatní lze doporučit jako knihu, která propojuje několik žánrů najednou.

12 24.04.2022

Krásný příspěvek do série knih ze Zeměplochy. Tentokrát variace na slavné faustovské dílo a trocha řecké mytologie k tomu. Linie děje je vcelku jasná, ale rozhodně bych vytkl jistou absenci pojící myšlenky. Opakuje se výtka na kterou jsem narazil, když jsem četl Poslední kontinent, měl jsem pocit, že šlo spíše sérii epizodních příběhů rámovaných větším příběhem, který se ozval jen čas od času. Nešlo ani o nějaké komplikované budování, prostě se dějová linka objevila, posunula nás do další scény a zase se zdánlivě vytratila.
Kniha je to krátká a rozhodně jsem se nenudil, ale musím se přiznat, že sérii o čarodějkách a městské hlídce jsem si oblíbil více.
Rozhodně ovšem mohu doporučit. Toto jsou pouhé výtky čtenáře, který je od sira Terryho zvyklý na zajímavější kousky.

4 03.04.2022

Velice čtivý příběh ze světa Warhammer (ostýchám se říci 40K vzhledem k zasazení děje). To řečeno zajímavý příběh, postavy i děj jsou dostatečně živě vylíčeny. Obzvláště v jistých pasážích jsem nemohl dát knihu z ruky. Na druhou stranu se jisté dějové linie zdály poněkud komplikované k sledování a obzvláště některá rozhodnutí postav jsou ponechány tak silně nevysvětleny až to zavání deus ex machinou. To řečeno pro příznivce Warhammer 40K rozhodně nutná četba. Pro zájemce scifi jako takové lze doporučit především pro příznivce distopických světů s jistou dávkou špionážního přběhu.

28.03.2022

Zajímavé téma, kniha je datum publikace již trochu stará a dá se říci, že i trochu překonaná. Nemyslím tím tolik obsah, který je dostatečně nadčasový, spíše mám na mysli fakt týkající se způsobu výkladu a prezentace. Přesto, že je kniha více méně populárně naučná, je psána stylem odpovídající odborné veřejnosti, zdlouhavé pasáže rozebírají sociologii a metodiku výzkumu, přičemž návody či rady jsou někdy odbyty takřka v jednom odstavci.
Dále jsou kapitoly v nejednotné kvalitě. Úvodní kapitoly jsou čtivé a zajímavé, kdežto zhruba od poloviny jsou kapitoly, méně a méně čtivé. A dovolil bych si i říct, že smysl má číst pouze jednu z nich a poslední dvoustranu z poslední kapitoly.
Ovšem jako doplňující počtení a možná jako pouze výtahy z některých kapitol, zajímavé k zamyšlení či rozpravě s drahou polovičkou.

19.03.2022

Extrémně zajímavý koncept, styl autora samotný není vůbec špatný, ale za vyzdvižení stojí spíše myšlenka a tvořivost s kterou autor představuje příběh osoby, která není svázána časem a jak vnímá svět kolem sebe. Koncepce připomíná děj příběhu filmu Příchozí (Arrival), pro fanoušky rozhodně doporučuji.
I samotná myšlenka knihy v knize, kdy autor sám píše předmluvu o knize a sám se tak stává postavou v příběhu a prolamuje bariéru mezi jím a čtenářem a dějem.

4 04.03.2022

Moje první kniha z Murakamiho magického realismu a mohu konstatovat, že nezklamala. Šlo o nádherně zpracovaný příběh, postupné splétání světů a odhalování zamotaností bylo více než fascinující. S každou stránkou mě příběh pohlcoval více a více a já se nemohl dočkat až se v ději posunu dále, abych se dozvěděl, co na protagonisty čeká dál.

6 03.12.2021

Rozhodně zasloužená klasika, myslím, tím samozřejmě, že kniha má zaslouženě statut klasiky. Výraz Hlava XXII spojovaný s absurdními vnitřně kontradiktorními pravidly, jsme dozajista zaslechli všichni a nejinak jsem na tom byl i já. Po letech mi to nedalo a konečně jsem si mnoha lidmi oslavovaný román přečetl. A nezklamal. Příběh plyne a zároveň se kroutí a stáčí jako peřeje, ale bezpochyby směřuje kupředu.
Přirozenost a normálnost s jakou absurdní okamžiky v příběhu působí ve mně evokovaly Kafkovy romány.
Ke konci příběh trochu ztrácí dech, ale rozhodně ne dost na to, aby se plně zastavil a zkazil tak příběh jako takový.

7 16.11.2021

Je nutno rozlišit hodnocení Zápisů o Válce Galské a zbytek knihy. Kniha jako celek by si zasloužila spíše ke 3 hvězdičkám, Zápisy o Válce Galské rozhodně pět, dal jsem tedy průměr.
Zápisy jsou nádherný vhled do času dávno minulého, dávají nám poznat historii, bojovou a politickou taktiku a k tomu jsou i zajímavým počtením. Jejich politickou motivaci je nutné mít na zřetel při čtení, okolnosti jsou tendenční směrem k Caesarovi - mnohé chyby jsou vlastně plánem a tam, kde to není možné předstírat dokonce neodvratitelným neštěstím.
Co stojí za pozornost je nonšalantnost s kterou jsou popisovány válečné zločiny. Propuštění vězňů s useknutýma rukama je považováno za akt velkodušnosti, vyhlazení celé populace města včetně žen a dětí zase přiměřený trest za odpor.
Rozhodně zajímavé počtení pro milce historie Římské říše či Gaia Iulia Caesara. A pokud kvalitu přitakal i samotný Cicero, kdo jsme my abychom to rozporovali.

3 16.10.2021

Co dodat. Sir Terry byl mistrem slova. Stejně jako série o Toničce (Tiffany) jde o knihu cílenou na mladší čtenáře, ale to nic nebere kvalitám příběhu. Kniha Maurice je vlastně pratchettovskou bajkou svého vlastního druhu. Příběh je více pohádkový než je u Pratchetta běžné, ale i tak to není na újmu sarkasmu a ironii, která jeho příběhy provází vždy. Přesto, že jde o jeden z příběhů, který se nedočkal navazujících pokračování, tak, jak je pro osamocené příběhy u zeměplochy zvykem, se jedná o velice povedený příběh, který je možné dokonce doporučit i mladšímu obecenstvu, přičemž se v příběhu najde mnoho i pro dospělé či dospívající čtenáře.

4 16.07.2021

Pohádky Oscara Wilda jsou velmi zvláštním čtením. Jsou ve své podstatě umělými pohádkami vytvořenými autorem a nikoliv sebraných z lidové slovesnosti jako tomu bylo u pohádek Bratří Grimmů či Erbena nebo Němcové, přesto je v mnohém připomínají. Pokud bychom měli, ale poukázat na největší rozdíl mezi klasickou pohádkou a pohádkou Oscara Wilda, tak by to byl fakt, že jako součást sociálního poselství pohádek, je konec většiny příběhů tragický, či smutný. Dobro vždy nezvítězí a nejlepší se vždy nestane vítězem, ale přesto se domnívám, že jsou to nádherné příběhy plné literární nádhery, které je nutné přečíst.

2 16.07.2021

Jako divák, který viděl jak originální film, tak i jeho televizní adaptaci jsem šel do četby knihy s jistým očekáváním. A to nebylo zklamáno. Ba naopak, řekl bych, že kniha rozvádí jisté aspekty filmu. V tomto bodě je nutné poznamenat, že seriál jen přejímá prostředí a postavy si více méně přetváří podle svých potřeb, ač samozřejmě jádro příběhu i protagonistů (alespoň z počátku) zůstává. Proto pokud se někdo poohlíží po adaptaci knihy tak film je místo, kde je nutné hledat.
Zpět ke knize, kniha přes i své vážné téma je humoristickým dílem, které ukazuje nejen temné stránky lidství, ale především jak se s ním lidé umějí někdy vyrovnat. V jistém ohledu připomíná romány tzv. ztracené generace (po 1SV) a jisté elementy onoho životního poznání je možné v textu spatřovat.
Shrnuto - pěkná a čtivá kniha, která může sloužit jako relaxující čtení, nebo téma na zamyšlení.

4 19.04.2021

Kniha, která je typickým produktem své doby. Bohužel silně ovlivněná socialistickým režimem. Fakt, že autor tíhne k východním vojevůdcům mi nevadil, dokonce bych i řekl, že byl příjemnou změnou. Ano v knize se vyskytují slavné osobnosti dějin, o kterých se běžně dočteme (Napoleon, Caesar, Vilém Dobyvatel). Co mě zklamalo bylo, že čím více jsme se blížili k soudobé době (tedy spíše řekněme vzhledem k době vydání k 2. polovině 20. století) tím méně objektivně hodnocení vojevůdci a generálové byli. Bylo příjemné se dočíst o zapomenutých osobách z východních zemích, ale stejně tak autor prakticky kompletně vynechal vojevůdce J.Ameriky, Afriky, Asie (nebudeme-li počítat blízkovýchodní vojevůdce). Významné úspěchy jak německých tak spojeneckých velitelů a generálů jsou kompletně opomentuty. Z těchto důvodů kniha ztrácí na odborné kvalitě. Ale pro období do 19. století je vcelku použitelná, s výhradou jistých opomenutí a tendenčního chápání významu historických osob.

14.04.2021

Překvapivě silné dílo. Je trochu matoucí, že je zahalena do hávu bajky, protože modernímu čtenáři připadá bajka jako formát vyhrazený pro dětské čtenáře, ale nebylo tomu tak vždy. Bajka měla zakrýt kritiku v dobách politické cenzury. A přestože Orwellova Farma zvířat byla zprvu odmítnuta, důvod jejího zahalení bylo varovat čtenáře světa jednoduchou a prostou formou před nebezpečími, které se formovali, nebo vlastně již zformovali na východ od Orwellovi rodné Anglie.
Varování před diktátorským režimem, před demagogii, před autoritářským systémem, před iliterárnost obyvatelstva a samozřejmě nebezpečí diktatury, ať již vezme podobu pravicovou nebo levicovou. Orwellovo dílo je varováním, které má vychovat, vyděsit a poučit.

12 05.04.2021

Příběh rozsahem krátký a zhuštěný. To je ale dobrá věc. Když čtenář pročítá řádky tak na něj dýchá atmosféra doby, prožívá vnitřní život postav, ale děje se tak spíše skrze imprese než-li prostřednictví rozsáhlých interních dialogů, jak se děje například v Zločin a trest. Příběh je to smutný a zároveň romantický. Nevím jestli skepse, kterou hlavní postavy sdílí byla vlastní době, nebo je to nahlížení na společenské uspořádání, které již neexistuje. Příběh je to ale na každý pád silný. Osudy hlavních postav jsem znal již ze studentských let, ale mám dojem, že to mému prožitku spíše přidalo, než ubralo, neboť jsem stejně jako postavy sdílel pomíjivost toho, co se děje a co prožívají. Navíc jsem se rozhodl číst knihu na Velký pátek (pouhou náhodou) dodala mi tedy jisté aktuálnosti a utužila sdílený příběh. Rozhodně krásná kniha, kterou už jen pro její nevelký rozsah má smysl si přečíst.

12 03.04.2021

Musím říci, že jsem toho od knihy nečekal mnoho. Hodnocení měla a vlastně stále má nevalné. Přesto musím připustit, že jsem byl v průběhu čtení mile překvapen.
Předně je nutné uvést, že Rok první není kniha, kterou jsem si představoval, že bude. Přesněji očekával jsem spíše autobiografickou polemiku prezidenta a jeho osobní postoje k událostem, které se udály během jeho prvního roku prezidentování. To ovšem v textu nikde nenajdeme.
Co kniha naproti tomu obsahuje je jistý prezidentův výběr těch nejdůležitějších a nejzajímavějších (alespoň jeho optikou) projevů, proslovů, článků a prací, které za první rok svého úřadování vydal či pronesl. To zda je to pro potenciálního čtenáře zklamání či vítězství je na každém z nás abychom posoudili. Já bych preferoval první, ale druhé bylo taktéž zajímavé. Musím se přiznat, že ekonomické statě (naštěstí obsažené na poměrně malé části knihy) pro mě byly zcela nezajímavé. Nemám dostatečnou znalost či kvalifikaci vyjádřit se k jejich hodnotě ať již akademické či profesionální.
Přesto šlo o zajímavý komentář dění naší republiky nahlížený z pohledu jednoho z nejvýznamnějších ústavních činitelů.
Za zmínku stojí fakt, že vzhledem k tomu, že šlo o rok kdy ČR přistupovala do EU, tak je poměrně významná část obsahu věnována i otázce českého přistoupení k EU - mohlo by jít o zajímavé čtení i čistě pro tuto problematiku.

02.04.2021

Název listování je bohužel poněkud zavádějící, dopisů je v knize (vzhledem k rozsahu) tak zhruba polovina a i ty, které obsaženy jsou ne vždy tvoří korespondenci. Místy vystrčí růžky to, co bych nazval literatura ve formě dopisů, ale hned poté, co se tak stane, znovu je stáhne. Vzpomínky na konci knihy připomínající zesnulé osoby byly krásně napsané a jakákoliv korespondence mezi Werichem a Voskovcem byla přímo radostí číst, ale vždy šlo o vytrženou část bez znalosti předchozího a následujícího dopisu velice ochuzenou. Věřím, že některé zařazené dopisy mohly být vynechány, aby zbyl prostor pro zajímavou korespondenci dvou bratrů z jiných matek.

19.03.2021

Zajímavá kniha, která ovšem trpí jednou zásadní vadou a to tím, že jde o pouhý fragment.
Skrz to málo, co je v textu zachované prosvítá skoro až literární genialita. Dílo oscilující na hranici mezi filosofickým spisem a náboženskou básní. Bohužel pokaždé když mě řádky vtáhly, tak jsem byl následně zklamán tím, že další text chybí. To řečeno v jednom světlém okamžiku, kdy je text nepřerušen - na počátku očistné písně -jde o literární skvost.
Pro zájemce bych možná nejprve doporučil brilantně zpracovanou esej Emedokles u Akragantu od Romaina Rollanda. Případně nově zpracované dílo od Tomáše Vítka, které ve II svazku obsahuje překlad všech dostupných zlomků - z nichž je v této historické knížce pouhý fragment.

1 14.03.2021

Předně je nutné poznamenat, že mé hodnocení není reflexí nad překladem Otokara Fišera, který je absolutně brilantní. A ve velké míře také nereflektuje kvalitu originálu. Ďábel tkví v detailu, jak se říká, a ten v tomto případě spočívá v obsahu. Předně sbírka není autorskou sbírkou ale antalogií sestavenou panem Fišerem. To vede k tomu, že sbírka nemá jedno jednotící téma, ale čtyři. Slovy pana Fišera se jedná o "téma soužití plemen, poesii civilisační, ozvuky válečné tragédie (zde se samozřejmě myslí 1SV) a gentlemanství". Bohužel právě témata bylo to, co mi na sbírce/antalogii nejvíce vadilo. Obzvláště první část, ve které se projevuje podle pana Fišera Kiplingův kolonialismus (já bych si dovolil říci přímo rasismus) je těžce přenesitelná pro moderního čtenáře, ač si uvědomuji historické pozadí, ve kterém dílo vznikalo.
Ale nemohl bych si odpustit pokud bych nezmínil, že to všechno jsou jen skrvnky na kráse některých básní a měl-li bych Písně Mužů hodnotit na základě dvou nejlepších básní (alespoň podle mého soudu) a to Když... a Vyznání víry tak by dostala plných 5 z 5.
Váhá-li tedy kdokoliv zda číst nebo nečíst, ať si přečte alespoň dvě výše zmíněné básně.

13.03.2021