jackdaw komentáře u knih

(SPOILER) Tak jo. Opět musím konstatovat, že na rozdíl od většiny čtenářů, patřím do skupiny, která si tuto trilogii spíš užila. První dva díly byly (i přes spoustu filozofie), čtivě napsané a odlehčené (i vtipnými) komentáři hlavních postav. Ve třetím díle je ale příliš mnoho zbytečných odboček, které knihu příliš natahují. Také neumím přeskakovat části textu (a tak jsem některé nepodstatné části knihy přetrpěla - a ano, jsou tam). Ale i když se autorka nechala trochu unést, jako celek se mi to líbilo. Hlavní zásluhu na to má vykreslení hlavních postav příběhu a také nejspíš to, že jsem hned po dočtení jednoho dílu, přešla na další, takže jsem se v postavách ani ději neztrácela.
spoiler : A pokud někomu vadí , že v prvním díle nikdo nezemřel, tak tady vám to autorka rozhodně vynahradí.

Jméno Alicia Jasinska jsem před čtením této knihy neznala, ale teď už ho budu vyhlížet. Rozpustilou rusalku Gisele je těžké si nezamilovat, z nerudného exorcisty Kazika se vyklube kluk se zlatým srdcem a Aleksej je rozhodně postava o které se doufám dozvíme mnohem víc v dalším díle, který autorka přislíbila (údajně anglicky 1.1.2027 píší na GR). Já tedy rozhodně potřebuji ten další díl. Protože ačkoliv je kniha svým způsobem uzavřená, tenhle trojúhelník to tak docela vyřešené nemá. A protože moje angličtina je víc než mizerná, doufám, že se dočkám překladu. Knihu doporučuji a ta obálka je prostě nádherná.

Poslední díl série je stejně čtivý a napínavý jako díly předchozí. Děj už není tak jednoduchý jako v předchozích knihách. Je tu víc zvratů a konečně se dozvíme, proč si Derry nepamatuje nic před svým probuzením na lodi a proč má zmrzačenou ruku. Přiznávám, že i když je série určena mladším ročníkům, tak jsem si ji rozhodně užila. Nejsou tu žádná nudná místa ani složité popisy a přesto si svět, ve kterém se děj příběhu odehrává, snadno představíte.

Po prvním díle, který vás zahltí spoustou postav, které si máte zapamatovat, jsou další díly už jen čiré potěšení. Ne, že by ten první díl nebyl potěšení. Jen je ze začátku trošku náročnější na pozornost. A po skvělých Mrtvých lvech jsem ihned sáhla po Tygrech, protože jsem se s týmem Jacksona Lamba prostě nechtěla tak rychle rozloučit. Postavy ubývají a přibývají , ale akce, sarkasmus a vtip příběh neopouští ani v těch nejhorších momentech. Seriál jsem ještě neviděla, ale knihy už mě dostaly. No, občas se trochu děsím, kterou mou oblíbenou postavu autor vyřadí z akce, ale stejně se moc těším na pokračování. Rozhodně doporučuji.

Po první kapitole jsem nabyla dojmu, že tato kniha vůbec není pro mě. A taky není, ale já knihy dočítám a musím přiznat, že si špatné hodnocení vlastně nezaslouží. Hlavní hrdina působí od začátku dojmem sebestředného sobce, ke kterému si těžko budete budovat náklonnost, ale při jednání se svým okolím se stará a dokáže se omluvit. Přesně vystihuje název Drama king a tak jsem se nakonec přistihla, jak mu fandím. Čtení knihy nelituji, protože mě dokázala rozesmát, i když je určena podstatně mladším ročníkům.

Kniha mě zaujala svou krásnou obálkou a ořízkou a hlavně anotací. Nápad skvělý, čeština krásná a čtivá, ale děj se skoro nikam neposouvá a vyvrcholení příběhu tímto způsobem je až příliš jednoduché. No, možná mám jen načteno příliš mnoho knih.

Naprosto dokonalé završení trilogie Úmluvy oceli. Anthony Ryan je prostě skvělý vypravěč a navíc velmi oceňuji shrnutí děje z předchozích dílů na začátku knihy. Pro mě tato trilogie nemá žádný slabší díl. Rozhodně doporučuji.

Druhý díl Úmluvy oceli jsem si víc než užila. Už teď je jasné, že tato série bude patřit k mým srdcovkám. Příběh Alwyna, který se ze zbojníka vypracoval na kapitána vojsk Úmluvy, rozhodně stojí za přečtení. Stejně jako u první knihy jsem v druhém díle žádná hluchá místa nezaznamenala, protože vše je dávkováno v té správné míře. Ať už popisy zbroje nebo míst, politika i náboženský fanatizmus, všechno do sebe krásně zapadalo. Jednoznačně doporučuji.

Že prý má kniha pomalý rozjezd ? No, já z něj udělala velmi rychlý. Příběh mě chytil od prvního písmenka a nepustil. Dávám plný počet hvězd a nejradši bych přidala další. Tohle byla prostě paráda. Šup sem s dalším dílem.

(SPOILER) Sebastian je odvezen do testovacího centra projektu HappyHead, kde má 100 vybraných teenagerů napomoci s léčením adolescentní deprese, která se údajně šíří mezi mládeží. Jenže testy, kterých se mladí účastní, jsou čím dál podivnější a drsnější. Sebastian, který se chce zavděčit svým rodičům, nejprve přistoupí na pravidla střediska a snaží se získat co nejlepší hodnocení. Jenže i on si začíná uvědomovat, že má jeho nový kamarád Finn nejspíš pravdu, když říká, že s nimi mají ve středisku mnohem zlověstnější plány a že se po skončení programu domů asi nevrátí. Napínavé, čtivé a já nutně potřebuji druhý díl.

Příjemná oddychová detektivka plná magie, čarodějnic, upírů a zombií v našem nemagickém světě. Kniha má vlastně dvě hlavní dějové linie. Hlavními postavami první jsou Quincey Morris a Libby Chastainová a druhé agent Fenton a konzultant Van Dreenan. Příběh je psaný docela stručným stylem (což mu bohužel ubírá na napětí), přesto se četl dobře a tak pokud se mi dostane do ruky pokračování, ráda se do něj pustím.

Tak jsem si vzala k přečtení knihu s poměrně nízkým hodnocením a nakonec jsem příjemně překvapená. Moc se mi to líbilo. Je to temnější příběh na pohádkové motivy s drzou hlavní hrdinkou Violet, která je věštkyně a tak trochu mrcha (motivy proč je taková, jsou pochopitelné) . Staré proroctví říká, že princ si musí zvolit nevěstu a jeho volba bude spása nebo zkáza celého království a budoucnosti, které vidí Violet nejsou zrovna růžové (nebo vlastně jsou :D).
Myslím, že nízké hodnocení si kniha vysloužila zejména kvůli konci příběhu ( i když Violet také nemusí být sympatická každému). Konec je totiž uzavřený způsobem, že by snesl pokračování, ale zároveň pokračování nepotřebuje.
Nicméně pokud by pokračování bylo, tak bych si ho ráda přečetla.

Druhý díl trilogie vypráví o dobrodružstvích na cestě do Šarlatového města.
Po záchraně otroků z Cramovy skály Svobodným Landovelem se Derry, Sláma, Num a Kocour vydávají zpět do Pravého Landovelu vyhledat tajemného hrdinu Hanta. Rozepisovat se o knize bez spoilerů mi dělá potíže, takže se tomu radši vyhnu a snad mi to odpustíte. I druhý díl je čtivý a obálka opět nádherná a přesně vystihující příběh.
Těším se na poslední díl.

Po delší době jsem sáhla po knize pro trochu mladší ročníky čtenářů, ale to neznamená, že bych si ji neužila. Příběh je napůl fantasy a napůl sci-fi, což mu v mých očích přidává na zajímavosti.
Hlavním hrdinou je Derry, který si nepamatuje nic před svým zajetím a zotročením piráty. I když má Derry zmrzačenou ruku, vybere si ho vůdce pirátů jako svého ochutnavače jedů a zároveň předčítače, protože chlapec je jedním z mála lidí, kteří umí číst (umět číst je v Pravém Landovelu zakázané).
Příběh je dobrodružný přesně v té správné míře a moc dobře se čte. Navíc má kniha moc hezkou obálku. Těším se na druhý díl.
Věková kategorie pro knižní sérii Landovel je od 10 let.

O Japonských dějinách toho mnoho nevím, takže když se mi dostal do rukou Musaši, neodradil mě ani ten omračující počet stran. Román se velmi dobře čte. Navíc jsou kapitoly rozdělené do kratších úseků ( nejdelší je asi na stránku), takže vás to nutí číst dál a dál. Přesto mi chvíli trvalo se začíst a to proto, že je zde spousta vedlejších postav, kterým je věnováno příliš pozornosti na úkor toho, na co jsem byla zvědavá. ( Já vím, jsem jak malej kluk, ale když se řekne samuraj, tak chci hlavně souboje a politiku. Opilý Matahači se při 930 stránkách okouká brzy).
Nicméně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a určitě zkusím i druhou Jošikawovu knihu, která v češtině vyšla.

Příjemná, milá, romantická gay romance, která ale nebyla tak docela pro mne.
Otevřeně se přiznávám, že popisy vaření nebo přípravy jídel v rozsahu v jakém je autorka použila, mě trochu nudí (navíc mě štve, že bych to stejně nedokázala uklohnit :D). A pak je tu ta zvláštní věc, kdy někdo chudý pozná od pohledu šaty vyhlášeného módního návrháře, jako by je vídal denně (to se v některých romantických knihách používá docela často, ale já silně pochybuji, že by někoho, kdo nemá peníze na nájem, zajímalo jméno nějakého návrháře).
Nicméně kniha má vaření už v názvu (tak, co šťourám, měla jsem to čekat a taky čekala) a chápu, že ta jména slovutných značek, jsou tam pro Dylanovo oslnění bohatstvím. Příběh sám je příjemným odpočinkovým čtením a já si ho nakonec užila víc, než jsem čekala.

(SPOILER) Ráda se přidávám ke skupině pětihvězdičkových hodnocení. I když se příběh rozjíždí pomalu a věci i důvody činů jednotlivých postav se odkrývají ještě pomaleji, vůbec mi to nevadilo. Naopak jsem si užila, že každá postava je jiná a dobře popsaná (tedy spíš každou vystihují její činy). Trošičku mi vadilo, že hlavní manipulátor děje, dokáže odhadnout, co přesně naši hrdinové udělají a jak dlouho jim to bude trvat, ale já ráda tyhle "chybičky" odpouštím. Takže ne, žádnou půlku hvězdičky ubírat nebudu, protože se mi to moc líbilo. Ostatně třeba na to měla ta osoba kouzelnou knihu :D.

Tak jsem v tom šíleném vedru sáhla po romantice a nakonec musela dočíst celou sérii naráz. Je to jedna z nejlepším romantických sérií, co jsem četla. Protože : hlavní hrdinové nejsou nesmyslně dokonalí
dělají chyby (nejsou to jen nedorozumění)
celá série je prošpikovaná vtipem (dialogy, monology, situace)
Tohle odpočinkové čtení rozhodně stálo za to. A ano, jak píše pip11 přede mnou, rozhodně je lepší číst jednotlivé díly ve správném pořadí.

Ne, opravdu jsem si tuto knihu nepořizovala jako návod.
A ačkoliv se mi příběh líbil, hezky se to četlo a je to jasně oddechová kniha, něco tomu chybělo. Hlavní hrdina je sympaťák, o vtipné situace není nouze, ale celý příběh působí víc jako předloha k filmu plném padouchů (takže chybí herecké výkony typů, jako byl Inspektor Clouseau Petera Sellerse). Mým nejoblíbenějším momentem v knize je rozhodně ten v pohřebním ústavu :

citát:
Další kytice sestávala z jasně růžových růží a karafiátů, oranžových lilií, slunečnic, levandule, zelených chryzantém a nápisu " Bylo na čase."

"Zdá se, že váš strýc u svého okolí vyvolával bouřlivé reakce," okomentoval to pan Chesterfield.
"Oceňuji, jak hezkým způsobem dokážete říct, že ho nenáviděli do morku kostí," opáčil jsem.
"Takt je součástí mé práce," uznal Chesterfield.
"Kdo ale pošle takovéhle věci na pohřeb?"
"Mám o tom jisté mínění, pane Fitzere, ale tím bych přestal být taktní."

Velmi pěkná kniha popisující asi ty nejzákladnější a nejzajímavější informace o nejznámějších válečnících a vojevůdcích od starého Egypta až po současnost. Tak jistě by se tam pár jmen a informací ještě vešlo, ale to už by ji moje knihovna asi neunesla. :) Kniha je doplněná velkým množstvím fotografií soch, dobových obrazů, zbraní a dalšího válečného vybavení. Moc hezké provedení.