ijcro
komentáře u knih
Zbraně, střelci, puškaři
Ludiše Letošníková
Moje nejoblíbenější OKO mého dětství. Popis starodávných zbraní, historie na ně vázaná, spousta jmen skvělých puškařů, a především nádherné ilustrace, nahlížené dětskýma očima - to byl můj svět. Stále ji mám a stále mě překvapuje.
Cesty ke hvězdám
Pavel Toufar
Výborná kniha pro mládež, která popisuje rakety, satelity a technické prostředky, které umožnily lidem cestu ke hvězdám a to pěkně na jednom místě. Mám původní verzi i verzi s CD. Bohužel, reálně - historie v knize končí rokem 1975 a v nové edici je doplněna jen zmínka o modernějších prostředcích, smáčknutých do jedné kapitolky. Škoda. Stálo by to za rozšíření, ale to by měla dvojnásobný rozsah. Pořád to ještě má co říct.
A co bude se mnou? / Zákon džungle
James Hadley Chase (p)
(SPOILER) Musím tedy konstatovat, že Crane jako hlavní hrdina je pěknej amorální parchant s poněkud vylízaným mozkem a zploštělým pohledem na svět, který by pro své sexuální povyražení honil jen vyvinuté larvičky a má nekonečnou potřebu peněz, kvůli níž v minulosti i vraždil. Když mu jeho kámoš Byrne, pilot letadla, nabídne kšeft v podobě únosu letadla a jeho prodeje povstalcům do Mexika, chytne se toho a plán za tři miliony dolarů dopiluje do nejmenších podrobností. Nebýt dvou nepříjemných okolností, tak by mu možná všechno i vyšlo. Jednou z nich je Byrneho infarkt, bohužel zrovna v nevhodném okamžiku, když pilotuje to unášené letadlo. A druhou okolností je sexuální vztah s vyprahlou manželkou majitele letadla, která jako blbka, toužící nejen po sexuálním vzrušení, do toho letadla před odletem vlezla. No, a to je rámec příběhu. Ale dobrý!
Lovci perel
Mirko Pašek
Četl jsem to již dávno a je to pořád poutavé čtení. Nejsilnějším okamžikem pro mne byl pokus o krádež, resp. pokus schovat si svůj úlovek hlavním hrdinou. Podle mého se jedná o smutnou sondu do sociální skupiny hledačů perel, kteří nehledají jen perlorodky, ale taky sami sebe, svou důstojnost a kousek štěstí v mantinelech své víry, které ovšem soukolí chamtivosti a nekonečné chtivosti rozemílá na prach.
Díky jazyku to má výrazný silný sociální kontext, který je možná dneska bližší realitě ve své bezohlednosti a surovosti než třeba idealizovaný svět Mayových cest po orientu.
Tři mušketýři ještě po deseti letech. Vikomt de Bragelonne a slečna de La Vallière
Alexandre Dumas, st.
Je to již jen labutí píseň, kdy osudy hrdinů se pomalu ale jistě završují a jdou s Osudem.
Tři mušketýři po dvaceti letech
Alexandre Dumas, st.
Je to závan nostalgie s velmi chytrým začleněním dějové linky do historických událostí. Karty jsou rozdány, jen se objevují noví nepřátelé tak, jak minulost dostihne hrdiny. Je to trošku jiné a s odstupem dvaceti let je i optika i motivace mušketýrů jiná. Díky propracovanému jazyku toto dílo rozhodně nestárne!
Flashforward
Robert J. Sawyer
Pokus ovlivnit svou budoucnost se vine příběhem jako červená nit. Nelze srovnávat s akčním seriálem, protože ten si vzal z knihy jen nosnou myšlenku záblesku vize budoucnosti. Vlastně jsem se ke knize dostal díky traileru seriálu, ta byla dost bombastická. Není to čtení pro každého, mnohé pojmy mohou být pro laika naprosto nestravitelné a také vyprávění je místy těžkopádné. Budoucnost si představuje každý jinak a svým způsobem se jí obáváme, neb budoucnost je vždycky nejistá. Každopádně se autor snažil svět v blízké budoucnosti vykreslit uvěřitelně, byť jednání některých aktérů mi přišlo někdy nevěrohodné.
Rahan a Sluneční doupě
Roger Lécureux
Rahanova dobrodružství vycházela kdysi v nějakém časopise na poslední straně, tuším, že to byla Sedmička v menším formátu na skoro novinovém papíru. Bylo to super, líbilo se mi to, nejlepší jsou ty jednoduché příběhy (ale některé jsou i dost slaboduché) kdy hrdina povstal, třeba takový hřbitov mamutů nebo cesta po řece. Je to prostě trošku jiný koncept, a spíš pro větší děti :)
Jenže... v novějších příbězích není Rahan úplně tím hlavním hrdnou, přijde mi, že se spíš staví do role průvodce a pozorovatele, což je vidět i na tomto epizodním příběhu (samozřejmě neuzavřeném).
Rahan tam, Rahan tady, Rahan všude...
Napoleon z černého ostrova
Miloš Václav Kratochvíl
Četl jsem to kdysi ve škole. Připadlo to na mě losem, to jako povinná četba. Příběh je to těžký, tragický, jako každý životopis a na rozdíl od Jana Kornela vyprávěný v jiném duchu, poplatný době vzniku. Nejzajímavější byl asi začátek, není to čtení pro každého a pod lavicí.
Já mu ukážu
James Hadley Chase (p)
Je to skvěle nadčasově napsaný detektivní příběh, na kterém není jeho stáří znát. Skvělé dialogy, výborná zápletka, žádné zbytečné kecy. A není to vůbec dlouhé, ba ani náročné! Klasika, dávám plus a doporučuju!
Tarzan z rodu Opů
Edgar Rice Burroughs
Četl jsem příběh z edice Větrníku, je to snad z roku 70. Parádní rozjezd pro celou sérii. A v reáliích tak kolem roku 1900... je to prostě supr!
Film věrný předloze byl snad jen ten s Lambertem a ne úplně přesně. Série s Lex Barkerem jsou jen epizodky v barvě a exhibice hrdinství po americku. A nejnovější film odráží už jen ty naturalistické hrůzy a špatnosti naší doby a nevidím tam žádnou poetiku.
Tarzan. 2. díl, Vězeň pralesa
Edgar Rice Burroughs
Tento příběh má pořádný náboj, skvělou dějovou linku, která čtenáře chytne a nepustí a je důstojným pokračováním prvního dílu. Nejen, že stojí za přečtení, ale je dokonce povinností pravověrného Tarzanisty ho přečíst! Dokonce si myslím, že je v určitých rysech nejlepším dílem z cyklu. Není to ani červená knihovna, ale ani drasťák. Doporučuji.
Tarzan – ztracené dobrodružství
Edgar Rice Burroughs
Tarzanovo ztracené dobrodružství je prostě dobrodružstvím posledním, nedokončením, nedomrlým, na který pouze padá prach zapomnění. Cesta do Pellucidaru je jednoduše jen únikem odevzdaného hrdiny v příslibu, že příběhy budou možná pokračovat asi tam, kdesi, daleko… prostě někde jinde a jinak.
Přečetl jsem to z nostalgie, ale chybí mi tam ten Tarzan. Zamáčknu tedy slzu, a sám aspoň hvězdu.
Pouští a prérií
Karel May
Na tuto knihu vzpomínám rád. Půjčovali si ji ode mě spolužáci, protože příběhy byly dost krátké a dějově ohraničené na známém půdorysu a četli je rychle pod lavicí. Protože byla lepená, tak hodně utrpěla. Ale to jsem byl v páté třídě. Možná jsou povídky trochu naivní, možná příliš přímočaré, ale pro dětskou duši to bylo tak akorát, okořeněné fotograficky působivými kvašemi Zdeňka Buriana. Za přečtení v určitém věku to stojí, nejsou to hřeby světové literatury, ale je v tom dobrodružné vyprávění o odvaze a cti pro nás v exotických částech světa a také to možná přitáhlo hodně kluků i holek ke čtení mayovek (i když třeba moje první mayovka nebyl Vinnetou ale Černý mustang). Dávám plus.
Dodatek:
Už první příběh v saharských skalních jeskyních ukazuje na neobyčejný exhibicionismus, který je pro mayovky a Karla Maye v obdobných příbězích typický - nutnost cosi ze svého umění ukázat, předvést, zastrašit nebo být středem pozornosti. Je to takové osobité entrée, dneska by se spíše řeklo - vysílání těch správných signálů.
Poklad byzantského kupce
Václav Erben
Bond, Bond - pardon Exner - poklepat a neobracet... detektivky vezoucí se na nové vlně z šedesátých let v českých reáliích. Osobitý přístup lamače ženských srdcí, který je (skoro) vždy na té správné stopě. Dobré počtení.
Predátor: Betonová džungle
Nathan Archer
Je to zcela jiný a jinak pojatý příběh než je filmový Predátor 2. Je to samozřejmě stále příběh o lovcích z vesmíru, kteří loví ozbrojené lidi a příběh je o tom, co se stane, když se lovená zvěř sama vydá na lov. Půdorys je prostě dán a děj s poměrně překvapivými zápletkami a zvraty uhání k očekávanému závěru. Není to ale žádný trhač emocí, osoba Schaefera je psána Schwarzeneggerovi na tělo (i když tedy ve dvojce nehrál). Jen závěrem trochu zklamání, pointa z filmu Predátor 2 je prostě o chlup lepší. Dávám malé plus +
Draculův švagr
Miloslav Švandrlík
Super šíleně zábavné povídky s výbornými nápady, při který mrazí, i když na první pohled vypadá vše jako sranda a vtip (třeba ten dodavatel masa do guláše), fakt dobrý (ale pro psychicky narušené osoby jen po kapkách, ideálně jen jeden odstaveček :) na den)
Doporučuji!
Tekumseh (2. díl)
Fritz Steuben
Kniha je téměř tak dobrá jako první díl, čtivá a taky dost deprimující v tom, jak popisuje postupně měnící se Tekumsehův svět, byť je to jen epizoda v procesu vzniku nového státu a postupně se proměňující společnosti, jak té původní, která se snaží udržet své tradice a pozice, tak té nové, která v tu chvíli netouží po ničem jiném než po "své", bílé společnosti v novém prostoru. Konfrontace dvou názorů, dvou světů, dvou pohledů - Tekumsehova a Boonova - je to prostě jiná conquista, kde už ani tak nejde o zlato jako o bytí či nebytí etnika.
Tekumseh (1. díl)
Fritz Steuben
Fritz Steuben vytvořil velmi syrový a při tom realistický obraz doby, ve které se formovaly Spojené státy a tento obraz je ještě dokreslen Vraštilovými, dřevorytu podobnými ilustracemi. Podle mého je to nejlépe propracovaný díl, který popisuje Tekumsehův raný vývoj v kruhu nejbližších přátel, ukazuje vnitřní rozpory v etniku a zároveň i nepřekonatelnou touhu bílých osadníku Kentucky po jejich půdě. Zvláštní důraz autora je kladen i na vyloženě záporné a zapšklé postavy (Kožený ret). Dávám plus, je to víc než poučné čtení na pozadí historických faktů.
Kesrith
Carolyn Janice Cherryh
Velmi obšírná a místy velmi nudná trilogie, někdy jsem měl pocit, že popsat křišťálový popelník plný popela a nedopalků je proti tomu naprostá akční řežba mezi špačky. Čtenář, který jde po příběhu, se prostě musí prosekat spoustou balastu popisů sebemenšího hnutí mysli, složitou psychologií postav a jejich pohnutek, extra porcí nezapamatovatelných názvů a nejrůznějších vztahových rovin. V podstatě jde o cestu hrdiny ke zkoušce dospělosti, podané lopatkou v trochu jiné koncentraci balastního sirupu. Lze to svým způsobem pasovat na jakousi multi-kulti společnost. S doporučením bych byl opatrný, každému tento styl i podání asi nesedne, chce to velké soustředění, pozornost a klid ke čtení.