Tekumseh (1. díl)

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vyprávění o životě náčelníka kmene Šavanů Tekumsehovi, který se narodil roku 1768 a padl 5. října roku 1813 v bitvě u kanadské Temže.

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/133569/tekumseh-1-dil-o1Q-133569.jpg 4.4126
Série:

Tekumseh 1.


Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné

Vydáno: , Albatros (ČR)
Originální název:

Tecumseh - Der fliegende Pfeil / Tecumseh - Der rote Sturm, 1965


více info...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Tekumseh (1. díl)

martin_aston
15. června

Veľmi dobré čítanie. Áno, ako píšu iní komentujúci, trochu drsné, trochu smutné. Ale jednotlivé príbehy sú krásne, prírodou, šľachetnosťou a húževnatosťou ľudí, či bielych, či červených.
Ktovie, čím to je, že Nemci píšu veľmi kvalitné indiánky, dosť presne popisujúce život Indiánov (a nemyslím teraz Maya :), ale Elisabeth Charlotte Henrichovú a jej Synov Veľkej Medvedice ako iný príklad).

Vlk.kh
15.08.2020

Jak už tu bylo napsáno přede mnou - kniha je překvapivě syrová a drsná, vzhledem k tomu, že to vycházelo v edici pro děti, resp. mládež. Oproti naivnějším Mayovkám je to velmi příjemné překvapení.


Luigi1
18.05.2020

Tento díl jsem začal číst s očekáváním co bude,mile mě tento spisovatel překvapil.Doporučuji

ijcro
06.09.2019

Fritz Steuben vytvořil velmi syrový a při tom realistický obraz doby, ve které se formovaly Spojené státy a tento obraz je ještě dokreslen Vraštilovými, dřevorytu podobnými ilustracemi. Podle mého je to nejlépe propracovaný díl, který popisuje Tekumsehův raný vývoj v kruhu nejbližších přátel, ukazuje vnitřní rozpory v etniku a zároveň i nepřekonatelnou touhu bílých osadníku Kentucky po jejich půdě. Zvláštní důraz autora je kladen i na vyloženě záporné a zapšklé postavy (Kožený ret). Dávám plus, je to víc než poučné čtení na pozadí historických faktů.

FilipV77
18.03.2018

V knize jsou pro mě důležité dva momenty. První na začátku, kdy Bedřich Wagner utíká před Indiány a předčí je na jejich vlastním hřišti (nebýt propasti) - inspirováno útěkem Adama Helmera před Mohawky.
Druhý, když Simon Kenton, vlastně Simon Butler, vysvětluje Wagnerovi, že "moje kůže je bílá a taková bude i tato země". Wagner byl indiánomil a Indiáni mu nakonec zmasakrovali rodinu. Věčný příběh.

ponorka
16.01.2018

První díl Tecumseha byl jako rána do vazu, šokující a deprimující (v dalších dílech si člověk "zvykne"). Je to románové zpracování skutečnosti, takže brát sem tam s rezervou, ale přece jen to není fikce, což je na tom všem nejděsivější.

Tahle kniha je už poměrně stará, chtěla bych si přečíst také nějakou novější verzi, třeba od Allana W. Eckerta, ale jsem líná číst 1000 stran v angličtině. Kéž by to někdo přeložil a vydal u nás.

HENRI
13.08.2017

Dobrý den, o náčelníkovi Tekumsehovi jsem se dočetl, když mi rodiče koupili, v mých asi 10 letech, čtvrtý díl.Dnes je mi 40 let, sehnal jsem si za tu dobu všechny díly a stále, někdy i tajně, chodím do knihovny, kterou mají moje děti ve svém pokoji a znovu a znovu se nechávám vtáhnout do tohoto, pro mě, velice silného příběhu.Někdy se přistihnu, že si dokáži představit žít mezi těmito indiány, v jejich době a s jejich svobodou v duši i životě.Ale, abych jenom nesnil, tak je samozřejmě chyba v datech věku Tekumseha v bitvě u Velké Kanawhy, ale to není to nejpodstatnější.Podstatné je to,že v cestě za "pokrokem a vývojem" jsme schopní udělat cokoliv a ublížit komukoliv.Jinak všem, dříve i později narozeným "vřele" doporučuji přečíst toto dílo, zamyslet a zasnít se, nad příběhem tohoto muže, který,pro svůj sen, neváhal položit život.Tekumseh má dnes pomník, je po něm dokonce pojmenováno válečné plavidlo a možná by stálo za to, aby i v dnešní době se objevil někdo s jeho vlastnostmi, který by dokázal něco sjednotit a vytvořit.To už je ovšem jiný příběh a možná i pohádka.Nezbývá, než poděkovat spisovatali a třeba i věřit, že .......

Atanone
14.05.2017

Jako většina dětí mé generace jsem vyrostla na Mayovkách. To byly doby,kdy jsme si ještě hráli na kovboje a Indiány a trávili většinu volného času venku.
Když jsem se začetla poprvé do příběhu o Tekumsehovi,bylo to hodně jiné,než většina "indiánek" co jsem do té doby četla. Potřebovala jsem na něj daleko víc času,ale přirostl mi k srdci.

S Kanadou to sice nemá nic společného,ale kamarádka mi před pár lety půjčila výtisk National Geographic,kde byl článek o prériích,které zabral kdysi "bílý muž",aby zjistil po letech,že jeho děti už nevidí štěstí ve dřině na pláních,které pořád zarůstají trávou.
Teď se tam vracejí potomci těch,kteří tam kdysi žili. Takže melou..pomalu,ale melou

1