Hobo

Příspěvky

Den TrifidůDen TrifidůJ. Wyndham (pseudonym)

Moje oblíbená sci-fi ještě z doby, kdy jimi nepřetékaly pulty a kdy bylo možné přečíst vše, co v té době vyšlo. Pravda, výběr byl malý, ale vskutku kvalitní. I tuto jsem přečetl s neskonalým nadšením.

24.03.2019


Jméno růžeJméno růžeUmberto Eco

Po pročtení komentářů je těžké k nadšeným recenzím něco přidat. Za důležitý rozměr románu, který není tolik zmiňován, považuji také jeho rovinu, týkající se hájení přesvědčení o pravdě, tedy fanatismu. Myslím, že je to hlavní rovina díla. To, jak Jorge lpí na svém přesvědčení, stejně jako větší či menší "heretici", papež a jeho lidé kontra císařských. Každý je ochoten se pro své přesvědčení dopustit jakéhokoli zla, a netýká se to pouze Jorgeho, jehož čin je jediný označen za ďábelský.
Tím je román aktuální i v současnosti, resp. v každé době a v tom je nadčasový.

Dlouho jsem čekal, proč "Jméno růže." Nu, byl jsem opravdu překvapen, ten shakespearovský závěr mě opravdu nadchl.

20.06.2018


KyticeKyticeKarel Jaromír Erben

Zcela ojedinělé dílo světové poezie. Dodnes živé i po téměř 200 letech. Vracím se k této sbírce znovu a znovu po celý život.

04.08.2018


Zločin a trestZločin a trestFjodor Michajlovič Dostojevskij

Byl jsem v situaci, ve které se po mně chtělo, abych seděl a nepřekážel. Vzal jsem si k sobě Zločin a trest a skutečně jsem ony cca 2 hodiny vydržel v poklidu jak myška. Román mne zaujal od prvního okamžiku. Situace skončila a já pak knihu musel odložit, bylo nutné věnovat se jiným svazkům, termínovaným. Po několika měsících jsem se k četbě mohl vrátit, začal jsem znovu od začátku a skončil po těch skoro pěti stech stránkách v naprostém nadšení a s vědomím, že se musím vrátit k ostatním dílům Dostojevského.
Četl jsem to kdysi v pravěku, ale nepamatoval jsem si absolutně nic včetně líbí-nelíbí. Teď si myslím, že jsem tehdy ke knize přišel příliš mladý. A ještě myslím, že sedmdesátka je ten nejlepší věk, jak román pochopit a plně prožít. Skutečný zážitek, který ve mně bude ještě dlouho doznívat. A je to poprvé, kdy upřímně lituji, že jsem v hodnocení knih nasadil měkkou sazbu. Zločin a trest by zasloužil nejméně 8 hvězdiček. Už jen oněch několik rovin a osob, nejen Raskolnikov, ale i Svidrigajlov, Lužin, Porfirij Petrovič Petarda, ale hlavně samozřejmě Raskolnikov, jak se těžko dopracovával k pokoře. Což je koneckonců pro život nejdůležitější a většinou to pochopíme až před smrtí.

18.08.2019


Bylo nás pětBylo nás pětKarel Poláček

Už jen to množství vydání svědčí o pozici této knihy v české literatuře. A k tomu všichni známe filmové zpracování, nemluvě o nepřekonatelném podání Františka Filipovského. Všechny formáty jsem si prožil, prokoukal a proposlouchal a znovu a znovu mě neskonale baví.

30.10.2020


Šikmý kostelŠikmý kostelKarin Lednická

Ostravsko nepatří k mým srdečním záležitostem, ale vadí to u fakt dobré knihy? Jako bych tam žil.

16. dubna


Navzdory básník zpíváNavzdory básník zpíváJarmila Loukotková

Villon byl básník, kterého jsem okamžitě přijal. Nestává se mi to u poezie často, většinou nad ní slepě tápu a pokud přemýšlím, tak nad tím, co chtěl básník říci. Tak to u Villona neplatí. Ta syrovost výpovědi uchvacuje, z každého verše dýchá život a ukazuje, že za těch uplynulých 600 let se svět zase tak moc nezměnil.
Loukotkové Villonův románový životopis jsem četl poprvé v útlém mládí, tuším tak v 16-17 letech, a okamžitě mě uchvátil. Bylo to zároveň mé první setkání s Villonem a od té doby je jeho poezie pro mne živá v té podobě, jak mi ji zprostředkovala Jarmila Loukotková (podobně jako Saudkův překlad Shakespeara).
O skutečném životě François Villona historie mnoho nenabízí a tak je Loukotkové román nesporně v mnohém fabulace (např. Nezbedný mistr balad od Johna Erskina jako by byl o někom jiném), ale pro mne Villon zůstane takový, jak mi ho stvořila Jarmila Loukotková. Pod dojmem díla jsem pak přečetl od Loukotkové všechno, a i když ji miluji ve všem, Villon zůstal nepřekonatelný.

28.12.2018


Kámen a bolestKámen a bolestKarel Schulz

O knize jsem vždy slyšel tak nějak bokem, přímo ke mně se však nedostala. Až jsem ji ušmudlanou sebral v jakémsi knihoboxu. A objevil jsem skutečnou perlu, pověsti o ní nelhaly. Sága nejen o renesanci, ale i renesančních rozměrů. A já měl zrovna čas číst! Opravdu jsem si to užil. Zařadila se ihned mezi osobní top 5.
Od té doby je mé chápání renesance obrazem od Karla Schulze. A jako mnoho jiných komentátorů lituji, že dílo zůstalo nedokončeno, jistě by autor dotvořil obraz Machiavelliho, který se dějem v zásadě jen mihne, ačkoliv ho cítím jako jistý pandán k Michelangelovi. Stejně tak důležitý je i Michelangelův vztah k Leonardovi, který sice získal více prostoru, ale i tak je nedokončený a vývoj mohu pouze tušit.
Ovšem dobře popsána je i Michelangelova víra a jeho střet s fanatismem. Fanatismus prolíná celými lidskými dějinami a na rozdíl od obecného přesvědčení není spojen pouze s náboženstvími. Překrásná a hrůzná freska o Savonarolově fanatismu patří k dalším částem románu, které dokážou uchvátit.

09.08.2018


Jedovatá houbaJedovatá houbaErnst Hiemer

Ta jedna hvězda je tam jen z toho důvodu, že shledávám mnoho důvodů, proč i tyto knihy mají být dostupné. Zákazem se jen a pouze stanou zakázaným ovocem, čímž zákaz slouží právě k propagaci knihy a názorů, jež hlásá. Normální zdravě uvažující čtenář si to v hlavě srovná. Takže všechna čest nakladatelství Guidemedia, že nás neodkazuje pouze na nějaké předžvýkané názory, ale umožňuje osobní konfrontaci.

07.06.2020


Tajuplný ostrovTajuplný ostrovJules Verne

Kniha mého dětství. První takříkajíc nepohádková. Začal jsem milovat Julese Verna.
Dnes k tomu dodám jen tolik: knihy Julese Verna dávají nejlepší popis, jak vypadalo 19. století, jak tehdy lidé (především tedy v koloniálních zemích) přemýšleli, jaké hodnoty měli, co považovali za správné. Těžké hodnotit. Jsme snad lepší? Zaručeně nikoliv. Každopádně jiní.

07.08.2019


Povídky malostranskéPovídky malostranskéJan Neruda

Čeština 19. století mě nepřestane uchvacovat. V průběhu mého života jen pozoruji pozvolný úpadek. A není to jenom používáním slov, jež byly kdysi považovány za sprosté - však v přímé řeči mají své oprávnění. Ale popsat dění bez nich - i v tom je mistrovství. A v tom, jak Neruda dokázal popsat prostého člověka své doby, jeho uvažování a problémy, je dnes zřejmě nedosažitelný.

02.03.2020


O myších a lidechO myších a lidechJohn Steinbeck

Myslím, že neznám lidštější americký příběh. A přitom tak nejčistěji americký, jaký si dovedu představit.

26.04.2020


Nemova říšeNemova říšeJ. M. Troska (pseudonym)

Tak jsem se vrátil k jedné z oblíbených sci-fi svého dětství a musím říci, že jsem věru nebyl zklamán. Docela mě překvapilo, jak ty technické vize byly, vztaženo k době 1. vydání, celkem na výši a vůbec ne tak naivní. Myslím, že Troska byl opravdu důstojným nástupcem Vernovým. A tak se s radostí pustím do dalších dílů.
Vůbec, zdá se, že se potvrzuje moje letitá zkušenost. Jak jsem tak v dětství a mládí bez ladu skladu četl, co se mi dostalo před oči, a mnoho z toho předčasně, přesto jsem zjistil, že co se mi líbilo tehdy, to se mi líbí i dnes. A naopak. Možná to dnes více chápu do hloubky, ale požitek je stejný. S tím se nedá nic dělat, zavržené zůstává zavrženým.

02.06.2020


Hobit aneb Cesta tam a zase zpátkyHobit aneb Cesta tam a zase zpátkyJ. R. R. Tolkien

Nejdřív jsem viděl film, dokonce několikrát, ale musím říci, že pocity z literární předlohy se značně lišily, byť obsahově film celkem odpovídal. Jednoznačně knihu upřednostňuji.

20. března


Prolomení hradebProlomení hradebPetr Hampl

Čtivá, jasná konstrukce, nevyvratitelná fakta. Snad jen já osobně po zkušenostech víc dám na konspirační teorie. Nelze sice popřít fakta o byrokratizaci a nové aristokracii, myslím si však, že podobné fenomény jako Soros nebo Bilderberg apod. přece jen nejsou pouhou součástí, ale stojí významně nad tím. Alo ono to vlastně na věci moc nemění.
Autor několikrát zmiňuje Karla Poppera a jeho dílo o otevřené společnosti. Především se věnuje jeho závěru o potvrzení falzifikací a správně tomu podrobuje i vlastní téze. Zdá se však, že nebere v úvahu skutečnost, že i Popper je součástí frankfurtské školy a ať již vědomě či nevědomě jedním z destruktorů naší civilizace. Autor si pravděpodobně neuvědomuje, že i Popper se svou "otevřenou společností" podílel na vzniku tekuté společnosti, kterou na několika stranách popisuje. Neboť kde je otevřenost, musí být i něco uzavřeno, nelze vše otevírat a relativizovat. Každá společnost potřebuje i tabu, chce-li být stabilní. Tady mohl jít Hampl trochu víc do hloubky (ono by těch míst bylo asi víc), ale fakt je, že zvýšením rozsahu by kniha ztratila na sevřenosti. Autorovým úmyslem určitě byla i čtivost pro běžného čtenáře, nikoliv filozofická či sociologická hloubka. A to se mu podařilo.
V každém případě stojí za přečtení a zamyšlení.

21.04.2019


VladařVladařNiccolò Machiavelli

Autor, jemuž je vyčítán pragmatismus a opomíjení morálky. Podle mého naprosto zcestný názor. Jde o první moderní politologii, která překonává mnohé dnešní bláboly.

04.08.2018


Barva kouzelBarva kouzelTerry Pratchett

Vždycky jsem se u Zeměplochy bavil, ale u této tak nějak dvojnásobně. Krajní zábava a krajní fantasy. Dvoukvítko a jeho Zavazadlo ve spojení s Mrakoplašem rozvíjí neuvěřitelné příhody. A pojí štěnic...

22.10.2020


Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékařeEgypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékařeMika Waltari

Kniha mého mládí, nesporně patří do mého Top5.

20.07.2018


MájMájKarel Hynek Mácha

V době, kdy vlastenci přísně sledovali, zda literatura plní svou vlasteneckou národní funkci, si Mácha dovolil napsat prostě romantické dílo o lásce. A zatímco soudobá literatura dnes zajímá jen literární experty, Máchův Máj žije a zřejmě bude žít ještě dlouho.

04.08.2018


MalevilMalevilRobert Merle

Jedna z knih, která mne formovala.

26.04.2019


Noc trifidůNoc trifidůSimon Clark

K tomuto dílu mě hnala spíše zvědavost, ale celkově jsem nebyl zklamán. Nejvíc je z toho patrné, jak se po 30 letech změnilo očekávání čtenářů, jak se děje knih posunuly k vyšší akčnosti. Usuzuji, že jde o vliv filmu a zejména televize a nechci vidět, kam to povede. Zdá se, že tendence k braku se prudce zvyšuje.
Nicméně v Noci trifidů jsem si početl, byť vývoj děje jako by kopíroval vývoj filmu. Myslím, že Wyndham by byl spokojen.

09.05.2019


Dva roky prázdninDva roky prázdninJules Verne

Sen každého školáčka a puberťáčka popsal Jules Verne tradičním koloniálním způsobem, jak dětští trosečníci přežijí hrdinsky všechny překážky a chovají se nedětsky dospělácky a gentlemansky. Divíte se, že se nám to v černobílém věku líbilo?
Až po mnoha, mnoha letech jsem přečetl Pána much. Ale to už byl ten krásný věk dávno pryč...

08.08.2019


Král LávraKrál LávraKarel Havlíček Borovský

Opětovně přečteno ze zoufalství, že se blíží konec roku a stále nemám dokončenou výzvu. Hle, jaký požitek si může člověk připravit ze zoufalství! Občas je dobré vrátit se ke klasikům!

02.12.2019


Kalibův zločinKalibův zločinKarel Václav Rais

Dlouho, velmi dlouho byl pro mne K. V. Rais synonymem krásného verše, především jako autor Lesní studánky. Tu snad každý zná už s mateřským mlékem, jako něco, co existuje a existovalo vždycky. Pak jsem si přečetl Kalibův zločin a setkal se s naprosto jiným Raisem. Kalibův zločin je vynikající dílo, možná regionální, ale svým významem určitě celonárodní.

Pozdější dodatek:
Bum! V pozadí se mi stále klubalo, že jsem napsal pěkný nesmysl. A samozřejmě: twl, nespletl sis J. V. Sládka s Raisem? No jasně, to jsi pěkně zbodnul. Nu co, stalo se, stalo.

14.02.2020


Podivná smrt EvropyPodivná smrt EvropyDouglas Murray

Jediné, co cítím jako nutnost po přečtení: pryč, rychle pryč z EU, i kdyby nás to mělo stát hlad, rychle pryč s našimi politiky, kteří dělají podobnou práci, jako ti na západě, co přivedli své národy do zkázy!

14.03.2020


Výlet pana Broučka do XV. stoletíVýlet pana Broučka do XV. stoletíSvatopluk Čech

Nikoliv jako básník, jako satirik Svatopluk Čech přežije a dotýká se věčnosti.

19.05.2020


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Pravda je, že jsem očekával četbu víceméně (auto)biografickou, takže mě značně překvapilo "humoristické" zaměření knihy. Byl to však důvod, proč jsem se zpočátku snažil se textem pročíst, leč nepodařilo se mi to. Ani jako humoristická kniha mě to neoslovilo, postavit děj na hromadění vulgarit a situacích, které nelze chápat jako humorné ani při jejich surreálnosti, prostě není můj šálek čaje. Nedopracoval jsem se ani k polovině a knihu s úlevou odložil, což dělám opravdu jen zcela výjimečně. Další osudy rodiny mě přestaly zajímat.

24.03.2019odpad!


Démon alkoholDémon alkoholJack London

S alkoholismem jsem se setkával celý svůj život, jak profesionální, tak rodinný. A tuto Londonovu románovou autobiografii je nutno doporučit všem, alkoholikům, terapeutům, rodinným příslušníkům, pracovním kolegům...
Nikdo z nich se nepoučí, ale vy se zbavíte výčitek...

31.07.2019


Obraz Doriana GrayeObraz Doriana GrayeOscar Wilde

Už je to dávno, kdy jsem to četl. Ale na rozdíl od mnoha knih, ze kterých mi v hlavě nezůstalo nic, mnohdy ani povědomí, že něco takového jsem četl (konfrontoval jsem si paměť se svým dávným čtenářským deníkem), pamatuji si dojem z četby Doriana Graye docela přesně. Jako tak mnoho jiných knih četl jsem ji mírně předčasně, takže mě docela mravně posouvala.

13.10.2019


Pražský hřbitovPražský hřbitovUmberto Eco

Jako první jsem četl Jméno růže, jako druhé Pražský hřbitov. Tedy první a poslední Ecovo dílo. A vytvořilo to takový duhový oblouk, který mne přímo fascinuje. Takže si teď jednotlivé barvy musím doplnit jeho dalšími díly. Už se těším.
Fakt, že mne dost přitáhl i název knihy, mne v četbě nerušil, i když brzy bylo jasné, že Praha se v knize objevuje jenom symbolicky. Více fascinující mi přijde skutečnost, že takové falzum, jako jsou Protokoly, dokáže vytvořit onu otázku, jež se dnes stále vynořuje: jak je možné, že to vypadá, jako by je vývoj světa realizoval?

04.11.2019


1 ...