gretl74 komentáře u knih
Za mne trošku zklamání. Pavlu Kouckou mám moc ráda, její přístup k dětem i rodičovství je mi sympatický a dvě knížky jsem již četla. Ale tady mám pocit, že mi to nic nového nepřineslo. Uvítala bych mnohem více praktických tipů.
Je mi líto, ale tentokrát musím jít proti proudu. První část knížky je poměrně depresivní a chování dvou hlavních dětských hrdinů (ač se je snažím chápat) v některých situacích neomluvitelné. Během putování byl občas problém vyznat se v názvech městeček a kdo kam vlastně míří. Vánoční atmosféry pomálu, zato nervy drásajících scén (modrý králíček, zlozvyky, doupě) bohatě. Tohle by u naší devítileté jako čtení před spaním neobstálo ani náhodou. Jsem ráda, že jsem se rozhodla přečíst jako první, takže schovávám do šuplíku a vydám dcerce možná tak za dva tři roky.
Závěr knížky je opravdu pěkný a dojemný, ale ani to předchozích 250 stran už nevyváží.
Ještě před pár hodinami, po dočtení knížky, jsem byla pevně rozhodnutá přidělit "pouhých" 3,5*. Od autora jsem zatím četla jen 40 dní pěšky do Jeruzaléma a to nasadilo laťku velmi vysoko. Ale při letmém prolistování knihou zjišťuji, že jsem se vlastně docela často smála a že mě to (až na výjimky - bunkry a parní stroje nejsou můj šálek :) dooost bavilo. A díky oslíkům, velmi detailnímu technickému návodu na použití WC ve vlaku a neskutečně zajímavému příběhu pana Konkolskiho dávám 4*.
Jednoduchá milá knížka pro malé slečny. Úplný závěr knížky měl největší úspěch :)
Jejda, to byl ale slaboučký čajíček. Možná před dvaceti lety, v dobách, kdy jsem hltala knihy pánů Eddingse a Feista, bych z toho byla víc odvázaná. Teď se jen marně snažím pochopit, jak někdo, kdo stvořil takové skvosty jako Pod nebesy nebo Lvi z Al-Rasanu, mohl vyplodit i tuhle, s prominutím, slátaninu. Tři hvězdy s odřenýma ušima...
Tahle knížka mi prostě sedla, vtáhla do příběhu, krásně se to četlo. No a přiznávám, že jakmile se někde bádá v knihovnách, listinách či archivech, neodolám, sama jsem jednu chvíli uvažovala o podobném živobytí. Nebýt posledních pár stránek, bylo by to možná i za 5*, takhle mi tam něco málo chybělo / vadilo ... nevím. Rozhodně ale stojí za přečtení. Optika dvou pohledů na jeden příběh, přesvědčení o té své pravdě, některé věci se budou zřejmě opakovat co bude lidstvo existovat. Trestat děti za chyby rodičů a přenášet nenávist přes generace dál a dál je běžné, ale děsivé. A za sebe mohu jen říct, že mě by nenávidět určitě naučili...
... SPOILER...
To jsme vážně jediní, komu v dětské knize vadí popis sežraného mláděte a ještě s obrázkem? Jako uklidňující četbu před spaním bych to tedy vážně nedoporučila, alespoň ne pro citlivější povahy. S odporem odloženo, nedočteno.
Nejsem si úplně jistá, jak toto dílko hodnotit. Přirovnání k Malému princi mi moc nepomáhá, protože ten není mým šálkem čaje. Každopádně knížka je originální, hlavní postavy sympatické a prostředí u moře vše jen příjemně dokresluje. Některé kapitoly jsou velmi vtipné a trefné, některé jsem možná správně nepochopila (ale také už nejsem nějaký ten pátek cílová skupina).
Teď jsem moc zvědavá, jaký z toho dcerka vytvoří čtenářský deník...
Po Lolitě druhé setkání s autorem a zatím nevím, jestli se bude konat i nějaké třetí dostaveníčko. Souhlasím s tím, že cit pro jazyk a styl psaní jsou famózní, každé slovo zaujímá tu přesně danou pozici, kterou mu autor určil. Psychologické hrátky s postavami i čtenářem mě chvílemi bavily moc, chvílemi vůbec. Přečtení nelituji, ale vracet se k ní určitě nebudu.
3.5*
První díl byl bomba, druhý a třetí o malinko slabší, ale čtvrtý, na který se teprve chystáme, vypadá slibně. 3.5*
Je to na dobré cestě, dítko se odhodlává ochutnat česnekové jednohubky ... ;)
V době svého vydání naprostá pecka, úžasný pomocník do hodin literatury, při psaní čtenářských deníků. Strašně ráda jsem si v obou dílech listovala a plánovala přečíst skoro všechny zmiňované knihy. Docela by mě zajímalo, jak by vypadal současný výběr...
Na pár dní jsem se nechala vtáhnout do virtuálního světa OASIS a náramně si tu jízdu užila. Strašně jsem se těšila na film, ale zde se dostavilo obrovské zklamání, nelíbil se mi ani za mák, úplně se vytratilo kouzlo i atmosféra. Knižní Art3mis je naprosto jiná liga než ta filmová, filmový Sorrento je spíš komediální figura než obávaný záporák...
Příjemná dětská knížka, zejména pro menší slečny. Oceňuji zajímavé informace z prostředí méně známého sportu, také hromadu štěňátek a napínavý závěr.
Fotografický průvodce Prahou. Řazeno do několika tématických okruhů po městě, pod fotografiemi kratší popisky. Ve své době naprostá pecka, s rodiči jsme s ní i párkrát vyrazili na procházku. Dnes už bohužel hodně zastaralé.
Přidávám se do tábora "čtenářů", kteří zde našli nejen pozitiva, ale sem tam i nejakou tu mouchu. Celkovému nápadu, pojetí ani výtvarnému zpracování nemám co vytknout. Na druhou stranu mi dost vadí vynechané země i velmi individuální selektivní výběr toho, co je pro danou zemi to podstatné a charakteristické. Např. na té naší mapě postrádám Lipno i Pražský hrad, v Polsku solné jeskyně, v Japonsku Císařský palác...
Poslouchali jsme celá rodinka jako audioknihu na Halloween ;) Dítko je sice strašpytlík, ale strašidelné je to přiměřeně, zvládli jsme bez následných nočních můr. Prý dá teď česneku šanci, tak uvidíme... Každopádně napsáno moc pěkně a i audiokniha je velmi povedená včetně zvukových efektů. 4,5*
Trochu smutná melancholická knížka, na kterou musíte mít náladu a možná se i nacházet v té správné životní etapě. Příběh o nespoutané kráse a síle hor a o několika lidech, kteří se snaží najít svou cestu. Pocit, že běžné "pozemské" starosti mizí s nastoupanou nadmořskou výškou, ten moc dobře znám. I když se do pořádných hor dostanu málokdy, obcházím v okolí alespoň všechny výškové body a vyhlídky, abych se na všechno dívala pěkně z výšky. A musím konstatovat, že to pomáhá ...
Z anotace mi nebylo úplně jasné, co mám od knížky očekávat, ale bylo to moc příjemné čtení. Opravdové, bez příkras, které možná i vyléčí pár snílků, snících o idylickém životě v horách.
4,5*
Už dávno nejsem cílová skupina, třeba by jinak bylo hodnocení vyšší. Každopádně, stylem to velmi připomíná Malého Mikuláše, a toho v mých očích jen tak něco nepřekoná. Ale jestli to mladé čtenáře baví... jsou určitě horší způsoby, jak strávit dvě hodinky volného času.
Audiokniha. První setkání s autorem. Nebylo to špatné, ale na zadek mě to úplně neposadilo. Možná tomu přispěl i přednes interpreta - nevím, proč na polovinu ženských postav použil "pitvořící" hlas, takže všechny pak vypadají rovnou jako hloupé nepříjemné slepice a těžko si k nim hledat nějaký kladný vztah.