GilGalad komentáře u knih

Mňo, nevím no. První díl trilogie od Dana Abnetta si drží nadstandard v rámci svého žánru, dobré postavy, rychlý děj, druhý díl Falešní bohové již trochu ztrácí dech a tuhle knihu už jsem musel dolousknout jen ze setrvačnosti. Je to škoda, protože ten náboženský námět dává celému světu WH 40k úplně jiný rozměr a dalo se z toho vytěžit mnohem víc. Není tam vůbec srozumitelně vysvětleno, co to vlastně znamená, že císař je bůh, jak je možné, že když se k němu modlíte, že na vás přechází jeho moc, kde se ta moc bere. Reprezentuje transcendentní dobro nebo je to jen nějaký tvor s nadpřirozenými schopnostmi bez vyšší morálky? Tohle tam není v podstatě vůbec vyjasněno. Chápu, že se jedná o military sci-fi a v podstatě o brakovou literaturu, nicméně je to škoda. Kniha se utápí v detailech, ale základní konflikt Hora a Císaře tu není vůbec zastižen tak, jak by měl být. A na něm to celé stojí.

2 11.02.2020

Souhlasím s MooseTheGoose níže - jako vydávat přehršel jmen, která nejsou pro příběh nijak důležitá a vyprávěcí styl, který nic na začátku nevysvětlí a na poměrně důležité mechanismy světa přicházíte až po několika stech stranách, za něco geniálního mi přijde dost dekadentní. Ten jeho svět je opravdu zajímavej, jen kvůli tomu se tím tak nějak prolouskávám, ale mít ho po ruce, tak ho občas trochu proplesknu, protože takhle se spisovatelské řemeslo prostě nedělá...tečka. Na to jsou objektivní měřítka. Šlo z toho vykřesat mnohem víc a mohlo to být monumentální dílo. Nelogičnost děje a nesmyslé obraty v příběhu ani nekomentuji, to bych mu ještě odpustil. Koupil jsem si na doporučení hned 5 dílů, asi to kvůli svojí šetrnosti přelouskám, ale jestli bude trojka stejná sebeuspokojovačka jako dvojka, tak do 4 nejdu...Tolkien se v hrobě obrací...

3 14.01.2020

Loučení, loučení. Budu na Vás vzpomínat, pane z Boru. Sbohem i Štěpánovi Brusnickému - také sympatická postava. Děkuji panu spisovateli za krásné a napínavé chvíle v naší zemi o několik set let dříve. Bez mobilů, bez internetu, bez aut..jen s nebem a bohem nad hlavou, koněm pod sebou a s mečem v ruce...

9 29.05.2019

Kniha je psána opět velmi čtivou a lehkou vyprávěcí formou. Atmosféra středověkých českých zemí zachycena nádherně. Hlavní hrdina nemusí asi sednout úplně každému, ale mně tedy pasuje dokonale. Přímočarý, nepatetický - muž činu. Má jasno v hlavě, osobní kodex, kterým se řídí a s nástrahami se umí vypořádat bez fňukání a se ctí. Takových hrdinů je dnes v knihách i filmech bohužel pomálu. Husitsví je zde zobrazeno věrně tomu, co jsem o něm již načetl a postupně zjistil - bez idealizace a střízlivě. Není to období, které by zasluhovalo kdoví jaké adorace. Nicméně mělo svůj kontext a autor má za mě další plus, protože se zjevně orientuje i filosoficko - nábožensky a neplácá nesmysly o přínosu lidově revolučního hnutí a nerochní se v moderním antikatolicismu a antiklerikalismu. Rozumí tomu, o čem píše. Už se těším na další díly.

12 12.05.2019

Oproti Trilogii Eisenhorn mě tohle až tak za srdce nechytlo. Ravenor je trochu neosobní, i když s tím jeho příběhem a osobní targedií to není špatný nápad. V ostatních postavách jsem měl nějakou dobu zmatek, než jsem si je pro sebe dokreslil. Jinak svět Warhammer 40 000 je hypnotizující. Žít bych tam nechtěl, ale cosi fascinujícího na tom je.

1 09.04.2019

Nejslabší Kotleta. Možná celému tomu kouzlu trochu ubralo, když autor odhalil svou identitu. Začíná se opakovat a je asi pravda, že mi subjektivně tenhle současný svět s démony a čarováním moc blízký není. Počkejme si, co z autora vypadne příště...

2 12.11.2018

No, jak to zhodnotit. Co se týče stylistické stránky díla, jedná se o slušný výtvor. Autorka psát umí a používat češtinu také. Kdybych měl hodnotit obsah díla, musím k tomu mít bohužel několik výhrad. Každá povídka je z jiné hiostorické doby, což samo o sobě je sice zajímavé, ale může to být i poměrně zrádné. Když začnu povídkou o bitvě u Marathonu, nemohu si pomoci, ale pro mě forma coby vyprávění tehdejšího muže a bojovníka zní od autorky nevěrohodně a místy až humorně. V textu je příliš mnoho jemnosti a romantické představivosti o epoše, která byla pravým opakem toho všeho. Nejvíce mě však zamrzela povídka Madeleine, protože se mi moc líbí stejnojmenná píseň. Když pominu fakt, že muž tehdejší doby by takovýto dopis pravděpodobně nikdy nenapsal (ale mohu se mýlit), tak úplně zásadní problém vidím v celém rádoby filosofickém sdělení (v podstatě celé knihy). Asi dokážu pochopit, že autorka je pacifistka, nemá ráda válku a nic s ní spojené a že celé dílo je koncipováno jako kritika války a "nesmyslného" násilí. Pacifismus je velice módní záležitost, ale neodpovídá na zásadní otázku. Je obranná válka ospravedlnitelná? Je žádoucí vést obrannou válku a bojovat za přežití svých blízkých a své země? Kdyby naši předkové byli pacifisté, neexistovali bychom dnes jako společnost (ve které mohou žít i pacifisté). Úvahy vojáka Antoina o tom, že bůh se na lidské utrpení jen škodolibě dívá a nezasáhne a tím je vlastně špatný, pro mě byly opět zklamáním. Svědčí totiž o autorčině zásadní neznalosti v tomto případě křesťanské religie. Dle tohoto učení dal bůh člověku svobodnou vůli jak k dobru, tak ke zlu. Na této svobodné vůli je založen koncept hříchu. Kdybychom neměli svobodnou vůli, nemohli bychom hřešit a páchat zlo. Úvahy typu - kdyby bůh existoval, nic z toho by nedopustil, jsou dětinské a bohužel hodně rozšířené. Proto musím, ač nerad, hodnotit takto nízko.

1 30.09.2018

Dočetl jsem v podstatě jedním dechem a je to kniha, která je řemeslně skutečně napsána velmi dobře. Je pravda, že chvílemi jsem měl pocit, že to všechno hlavnímu hrdinovi vycházelo až moc podle plánu, nicméně nebudu spoilovat. Je pravda, že Patrick mi nepřirostl tolik k srdci jako Marco v Lobbistovi - tam mi např. nevadila plastičtější a trochu vláčnější pasáž z Itálie, kde jsem se měl možnost s hlavním hrdíïnou více sžít. Grisham často operuje s hrdinou, který je na útěku a snaží se vymanit ze zajetého systému, který ho válcuje. Patrick to ale vzal opravdu poctivě. Zamilovaná linka mi zde přišla plochá, ale nakonec nevýznamně významná.

08.07.2018

Hagena jsem si představoval jako Thora a Albrechta jako Lokiho :-) Jinak celá serie určitě stojí za přečtení. Velmi zajímavě zpracované téma vlkodlaků a blecrů.

11.06.2018

Krásná kniha. Obávám se, že za nějakých deset, dvacet let už nebude nikdo, kdo ji bude schopen přečíst.

7 11.06.2018

Drží skvělou úroveň prvního dílu. Kerin Kermorvan mi hodně připomínal Aragorna - ztraceného vládce zapomenutého království. A vůbec to nevadilo. Tyhle charaktery prostě do každého správného dobrodružství patří.

1 11.06.2018

Četl jsem už před mnoha lety, ale často na ni i na další díly vzpomínám. Krásně vymyšlený svět (samozřejmě trochu inspirovaný Tolkienem) s hrdiny, s nimiž mi bylo hezky po celou dobu jejich putování. Kování kouzelných artefaktů sugestivně popsáno - až jsem tehdy věřil, že je to možné i v reálném světě. Jedná se o dílo klasické fantasy, které určitě neurazí žádného skalního fandu tohoto žánru.

3 11.06.2018

Vynikající kniha napsána Waltariho nezaměnitelným stylem. Příběh se odehrává ve velmi zajímavém období od ukřižování a zmrtvýchvstání dále, kdy Ježíš chodil po 40 dní po zemi a zjevoval se svým stoupencům. Je zde vskutku skvěle zachycena atmosféra tehdejší římské provincie s obrovskými kulturními rozdíly mezi okupanty a židovským obyvatelstvem, které je zde popsáno z velmi zajímavého pohledu. Izolovanost vyvoleného národa a jistá nadřazenost vůči všemu cizímu znervózňuje i samotné římské vládce a ti se do jeho vnitřních záležitostí snaží vměšovat co možná nejméně. Kniha popisuje zrození náboženství, které jako jediné ve své době postavilo na roveň všechny lidi bez ohledu na pohlaví a národnost - nikoli ve smyslu dnešních dekadentních genderových proudů, ale ve smyslu přirozeného mravního řádu s respektem k lidské přirozenosti. A je až k neuvěření, že se učení, které takto revolučním způsobem svazovalo lidské neduhy a chtíče, rozšířilo po celé Evropě a dále a stalo se jedním ze tří pilířů civilizace, která se ve vztahu k člověku, stala nejlepší a nejúspěšnější civilizací na světě. Bohužel "tichých a pokorných ve svém srdci" ubývá...

7 08.06.2018

Nuda, nuda, nuda...

05.06.2018

Četl jsem 4x. Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mistrně napsáno, skvělý nápad s archetypálním lesem s pamětí a postavami sahajícími až do dávné minulosti. Kniha Vás vtáhne svou tajuplnou atmosférou. Občas když jdu po lese, sleduji, zda se mi na hranici periferního vidění netvoří mytága...

6 04.06.2018

J.R.R. Tolkien byl a vždy bude jen jeden. Vždy jsem si přál být součástí jeho světa - prostě se jednoho dne vzbudit ve Středozemi a prožít tam třeba i jen obyčejný život, ale se vším, co k tomuto kouzelnému světu patří. Dlouho jsem přemýšlel čím to je, že žádné jiné fantasy v sobě nemá to, co Tolkienův Pán prstenů. Je to nejspíše čistotou onoho místa (žádná prostituce, žádné vulgarismy, žádné naturalismy) a jeho hrdiny s jasně danými hodnotami a určitou vznešeností. Tolkien napsal příběh ze starých časů a vložil do něj to nejlepší z našeho vlastního světa. Zlo je zde vyjádřeno spíše spirituálně jako něco v pozadí, co se snaží dostat na povrch a převzít moc. Zde jsou reminiscence na biblický boj dobra se zlem. Melkor, Morgoth, Sauron...podovodník, padlý...něco to připomíná. Základní konflikt dobro vs. zlo je zde naprosto zásadní. I u postav nejasně ukotvených (např. Boromir syn Denethorův) je nakonec vždy jasně definovatelné a uchopitelné jejich rozhodování, popř. jejich vývoj ve vztahu k základním hodnotám. Pán prstenů je cesta malého člověka/hobita s čistým srdcem a pevnou vůlí - ani krásného, ani svalnatého, ani hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi - který dokáže změnit svět. V našem světe to nechodí v takto velkém měřítku, ale člověk s čistým srdcem a odvahou může věci měnit k lepšímu. I když to zní trochu jednoduše, Tolkien dokázal svou genialitou vytvořit hlubokou plastickou říši se svými vlastními dějinami, se svojí mytologií. Každý kámen u cesty má svůj příběh a svůj skrytý význam. Problematické jsou v tomto případě filmy - mohlo to dopadnout hůře, ale zobrazují z knih v barvách digi efektů mnoho - jen ne to neuchopitelné a čarovné, co jsem se snažil popsat výše.

16 31.05.2018

Protrpěl jsem až do konce. Nevím, jestli je zrovna Dan Brown spisovatel hodný napodobování v češtině. Kdyby to mělo alespoň spád a napětí, které se nedá tomu zámořskému kýčaři přese všechno upřít.

4 31.05.2018

Silná kniha z prostředí německých emigrantů v USA. Vykořenění lidi spojuje a někdy rozděluji. Postava Nataši Petrovny je úžasná.

6 31.05.2018

Moje srdcová zálěžitost. Vynikající freska ze života lékaře, který ilegálně operuje v emigraci. Osamělý život člověka z pomáhající profese, který jako by s odstupem hledí nesmyslnost a ukrutnost války z pozice zúčastněného/nezúčastněného pozorovatele. Milostná linka plná dechberoucí romantiky zasazené do strachu, nedostatku, nejistoty a doby, kdy se lámaly dějiny Evropy. Remarque se vším všudy.

11 31.05.2018

Zcela mimo mojí mísu, nevtáhlo mě to, i když jsem to nakonec protrpěl celé.