Pán čarodějnic
André Wiesler
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45764/bmid_pan-carodejnic-rTd-45764.jpg
4
89
16
Kroniky Hagena von Stein série
1. díl >
První kniha série Kroniky Hagena von Stein. Čechy na počátku 15. století. Země je rozdělena. Hned několik kandidátů bojuje o královskou korunu a církev je rozštěpena kvůli třem papežům, kteří vznášejí nárok na Petrovo dědictví. Navíc jsou tu rebelující kacíři, inkvizice a první předzvěsti další morové epidemie. V této pohnuté době se Hagen von Stein stává rytířem a snaží si najít své místo v pozdně středověkém světě. Jeho cesta, kterou kříží inkvizitoři i pradávné tajné spolky čarodějnic a vlkodlaků, je dvojnásob těžká, protože se nikdo nesmí dozvědět o daru, požehnání či prokletí jeho zvláštního dědictví. Tato temná tajemství, pečlivě střežena před nezasvěcenými, naleznou cestu až do našich časů. Protože hrůza se nikdy nestává minulostí – a má nekonečnou trpělivost…... celý text
Literatura světová Fantasy Historické romány
Vydáno: 2010 , Fantom PrintOriginální název:
Der Hexenmacher , 2009
více info...
Přidat komentář
Ze začátku moc mluvení a velmi pomalý rozjed.Musel jsem se nutit to číst,proto to trvalo tak dlouho a ještě k tomu ten konec.Mám to za sebou a pouštím se do druhého dílu.
Kniha je ctiva, historicky aspekt neberu v uvahu, pro mne je to fikce. Hagena jsem si oblibila, byla jsem rada, ze Abrecht a Wenke uz nejsou ve hre. Jsem zvedava, jak se dal bude vyvijet Hagen, protoze konec knihy dava predpoklad na zmenu jeho povahy. Uz se tesim na dalsi dily.
Tak bohužel, tahle kniha mě vážně nezaujala. Ač byl nápad dobrý, tak naprosto špatně pojatý. Příběh byl plný dějových linií, které se pak ztrácely ve slepé uličce, takže by kniha mohla být aspoň o polovinu tenčí. To, že z chudinky české královny Žofie udělali děvku pro vlkodlaka, bych ještě přežila, ale zavěr, ke kterému jsem se musela nutit prokousat, mě naprosto uzemnil, ale bohužel v tom nejhorším slova smyslu. Dávám jednu hvezdičku alespoň za důkladné prostudování historických faktů před napsáním knihy.
Hagena jsem si představoval jako Thora a Albrechta jako Lokiho :-) Jinak celá serie určitě stojí za přečtení. Velmi zajímavě zpracované téma vlkodlaků a blecrů.
(SPOILER)
Nemohu se přimět k vyššímu hodnocení. Na začátku se mi četlo dobře, i když se v knize vlastně nic nedělo. Když jsem ale i za polovinou měla pocit, že se v knize nic moc neděje, kniha mě přestala bavit a ani dobrý konec to už nezachránil (možná proto, že jsem díky komentářům a neprozřetelnému přečtení anotací dalších dílů tušila, jak to dopadne). Souhlasím s honajzem. Kniha měla být tak o polovinu kratší. Třeba "závod o relikvii" by se dal vyškrtnout a vůbec nic by se nestalo. Zbytek by se kvůli tomu skoro nemusel měnit. Totéž platí pro Hagenovu první lásku, scénu s Židy, scénu s pranýřem a další. Obávám se, že tato trilogie bude z těch, kterou bych raději viděla jako jednu tlustou kusovku.
Hagen von Stein a Albrecht von Neuburg jsou pro mne ukázkově černobílé postavy, které sice mají jakýsi potenciál jimi nebýt, ale autor ho dostatečně nevytěžil. Možná kdyby škrtnul pár zbytečných událostí a přidal víc z vnitřního světa postav, bylo by to lepší. Obecně pro mě nejsou černobílé postavy vadou, ale zde je poznat, že autor usiloval o něco jiného.
Opakované skoky do současnosti mi nijak nevadily. Sice nebyly nijak zvlášť zábavné, ale díky nim jsem hned zkraje pochopila, že autor zamýšlí pro trilogii nějakou pointu. Jinak by se to klidně mohlo jmenovat "Řada nešťastných příhod aneb Utrpení mladého Hagena von Stein." Od strany 215 už mě autor nedokázal žádným dalším Hagenovým neštěstím překvapit. Prostě mi došlo, že tato kniha nebude mít ani šťastné epizody, natož šťastný konec.
Co mě od začátku dráždilo bylo, že autor si nedal tu práci přiblížit, o co vlastně šlo Janu Husovi, což vzhledem k okolnostem mohl. Tahá historické postavy do děje jako kouzelník králíky z klobouku. Něco je uvěřitelné, něco se nám jako zemi husitů nemusí líbit, ale je to pochopitelné. Z pohledu německého rytíře určitě byli husité jen kacířská sebranka a kolovalo o nich i mnoho nepravd (jako o každém nepříteli). Ale nenamlouvejme si, že husité nepáchali zvěrstva. Koukáme na ně jako na hrdiny hlavně proto, že dějiny píší vítězové (a případně národní obrozenci). Na USA se ve vztahu k 2. světové válce také nahlíží kladně, přestože to byly právě USA a prezident Truman, kdo ke konci války použili jaderné bomby hned proti dvěma civilním obyvatelstvem osídleným městům Japonska najednou.
S tou historickou stránkou kronik jsem tedy byla jakž takž spokojená (zas tak dobře se ostatně v historii neorientuju). S postavami taky. Ale jako celek mi kniha nesedla, více by se mi asi líbilo, kdyby byl příběh ze současnosti a využíval retrospektivu k odhalení důležitých dávno minulých událostí. Upřímně nechápu, čím kniha ostatní tak oslnila. Jako historický román nic moc, jako fantasy nic nového. Zřejmě mi lépe sedí česká a slovenská historická fantasy. Jenže přesně jak píše PeťkaW., i když jsem si říkala, že další díly už bych ani číst nemusela, po tom závěru jsem zvědavá.
--- malý SPOILER ---
Ještě k tomu pranýři. V jedné kapitole dorazí Albrecht do Fürthu, kde jsou zrovna obsazovány 4 pranýře. Albrecht míní, že "Chlapi se po západu slunce nejspíš poperou o to, kdo bude moci obšťastnit tu mladou dívku a krásku, a kdo se bude muset spokojit se starou ženskou, nebo dokonce s tím tlusťochem." Nejsem tedy zrovna odborník na právo Svaté říše římské v 15. století, ale domnívám se, že jen blázen by se dopouštěl smilstva nebo sodomie na náměstí, když je ve městě inkvizice. Pravděpodobně by ho za to v případě přistižení čekal provaz (nebo něco horšího). Ostatně, muž na pranýři by asi za smilstvo se zvířaty a dětmi neskončil na pranýři, ale na popravišti.
Baví mě číst knihy z našeho prostředí od zahraničních autorů. Vždycky jsem zvědavá, jak naši historii a české prostředí pojmou a začlení do svého pohledu a příběhu. Musím říct, že Wiesler mě docela příjemně zaskočil množstvím historie, které v knize použil a je dobře, že nelenil a fakta si zjistil (i když u některých překroucení, která byla nezbytná k tomu, aby mu pasovala do děje, mě svrběly prsty).
Co se týče děje samotného, přijde mi, jak kdyby si teprve někde za polovinou knihy autor uvědomil, o čem vlastně příběh bude dál a jak chce pokračovat. Mezi první a druhou polovinou je neskutečný rozdíl, ale musím říct, že druhá půlka je podstatně akčnější a čtivější, závěr pak, naprosto nečekaný a zvratový. I kdybyste si během čtení říkali, že další díly asi číst nemusíte, tak po posledních několika stránkách zaručeně změníte názor. Jinak postavy jsou sympatické, drží se svých rolí, příběh je čtivě napsaný, i když občas mi přerušení intermezzem ze současnosti přišlo trochu násilné a "mimo mísu" a na můj ateistický vkus je tu až moc prostoru věnováno víře a křesťanství (ale uznávám, že vzhledem ke zvolené době a příběhu samotnému, je to nezbytné).
Děj je skvělý, kniha velmi poutavá a dobře čtivá. Ale k historii se raději vyjadřovat nebudu, někdy jsem si prostě tvrdila, že je to jen vymyšlený příběh :-)
Kniha se mi moc líbila. Hagen byl vskutku zajímavá postava, žádný věčný "klaďas", které nemusím. Jediné co by se dalo vytknout, je skákání děje do přítomnosti.
Recenziu píšem až po prečítanií celej trilógie, čo ale nič nemení na fakte že pribeh je to skvelý. Hagen je výnimočná postava pri ktorej neviete či ju máte milovať alebo nenávidieť. Jediné čo mi trošku vadilo boli preskakované pasáže zo súčasnosti ale v celkovom pohlade na trilógiu asi dosť potrebný.
Poutavé čtení, poprvé jsem četla román z české historie z pohledu zahraničního autora.
Nevím, jestli je to díky školní výchově, ale štve mě vylíčení husitů jako sběře, která rabuje kvůli jídlu. Nelíbí se mi ani idealizace Zikmunda Lucemburského, šelmy ryšavé, který je tady jako zářná postava hodná následování.
Co ale nedokážu překousnout je přílišná brutalita románu, hlavně vraždění a dokonce jedení dětí. Proto ani další díl číst nebudu.
Doba praje dielkam tohto zamerania. Takže tu máme znova nejakých „nadľudí“ (alebo inú, dokonalejšiu rasu – ako sa komu páči). V tomto prípade sú hlavný hrdina a jeho partička vlkodlaci. Nič svetoborné a vcelku dosť nudné. No musím poctivo priznať, že nezanedbateľný podiel na mojej nechuti mal aj ďalší (dnes už vlastne klasický) nešvár doby. Toto dielo malo, okrem iného, aj tú smolu, že jeho preklad bol zverený jednej z „rýchlokvasencov“ prekladateľskej branže.
Mnohí dnešní prekladatelia, zdá sa, nechápu jednoduchý fakt, že nestačí ovládať iba jazyk, z ktorého prekladajú, ale treba im poznať aj jazyk, do ktorého prekladajú – teda obyčajne svoju materčinu.
Tiež často zabúdajú na to, že je prinajmenšom vhodné poznať reálie a kontext doby, o ktorých sa v diele (ktoré im bolo zverené do rúk) pojednáva, či ktoré sú v ňom použité ako pozadie príbehu.
A keď potom človek každú chvíľu naráža na nejakú „reťazovú košeľu“ a podobné patvary, začína to byť s každou prečítanou stranou otravnejšie a otravnejšie.
Napokon som sa rozhodol, že nebudem zbytočne zabíjať svoj čas (a bolo mi tiež jasné, že nasledujúce diely už určite čítať nebudem) a knihu som odložil.
Ze začátku slušný styl, určité napětí, ale posléze je to tak zbytečně ukecané, že mi dělalo problém se třeba znovu začíst, a doslova fyzický problém se prokousávat dál. :-( Možná kdyby byla kniha o půlku kratší a šla rovnou po hlavní dějové lince, ale takhle mne vážně nezaujala. Všechny ty zbytečné popisy a odbočky působí kontraproduktivně a chaoticky.
To dítě mě dostalo.. :/ tak to bylo to poslední co jsem čekala, ještě k tomu ten konec.
Vůbec jsem netušila o co v téhle knize půjde. Začátek vypadal slibně, ale pak se děj najednou odebral do úplně jiných končin a místy to zavánělo nudou. Přestože se mi už do čtení nechtělo, prostě jsem musela číst dál. A někde uprostřed knihy jsem si uvědomila, že se mi nechce přestat číst.
Velmi mě zaujalo prostředí a postavy. Nejenže si nedokážete vybrat stranu, ke které se přikloníte, ale ani nevíte, která postava si zaslouží, abyste ji postavili nad tu či onu. Z hodin dějepisu jsem vždycky přikláněla spravedlnost na stranu husitů. Ale kde je ta spravedlnost teď? Osudy lidí v té době a jejich předurčenost jejich dědictvím zobrazuje život. A Bůh nejspíš není na ničí straně...
Po dočtení všech tří dílů je mi nezbývá než uznat, že první díl je z nich nejlepší. Konec to zabil, něco takového nejspíš nikdo netušil a přiznám se, že já brečela.
Štítky knihy
Pán čarodějnic
Kniha Pán čarodějnic je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 126x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 89x |
| Chystám se číst | 60x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Vztah hlavního hrdiny Hagena a jeho bratra Albrechta měl velký potenciál. Stačilo tak málo, aby byla postava Albrechta nejednoznačná a mnohonásobně zajímavější. Žel - autor si dal tu práci a udělal z něj prostě a jednoduše ryze zlý charakter, což dospělosti díla ubralo a poslalo ho směrem k levné četbě pro dospívající.
Téměř posledním mínusem jsou hluchá místa, kdy mě čtení moc nebavilo.
Silné momenty tkví vždy v pasážích, kdy si Hagen najde nějaké děvče a Albrech se mu jeho štěstí snaží překazit - což vyústilo v šokující a povedený závěr knihy, který trochu přehlušil do ztracena a bez emocí vyznívající závěrečnou bitvu mezi oběma hlavními protagonisty děje.
Skvělá je také originální mytologie, navázaná na historické prostředí středověkých Čech.
Prolínání současnosti s dějem v minulosti nemám moc rád, a ani tady ho nechválím, ale dává tušit, že pokud to autor nepodělá, dočkáme se hezkého - a zatím možná trochu předvídatelného - finále.