exlibris470 komentáře u knih

Vlastně dost bída, špatně napsané. Minimálně do poloviny knihy nuda, neustále se opakujícím "klap, klap, klap" rozhodně žádnou tísnivou atmosféru vyvolat nelze. Jednoduchý jazyk Mornštajnové mě v prvních knihách nevadil, teď už ano. A když se snaží "dělat umění", výsledek je spíše směšný. Vět jako: "Knihy v policích si zklamaně povzdechly a vrátily se ke svým vlastním příběhům" je v knize mnoho. Kdybych neměl pocit, že bych si měl knihu Mornštajnové přečíst, nedočetl bych to. Velice průměrný spisovatel těžko napíše výjimečné knihy....

12 08.06.2023

Třicet let mě tato kniha ležela v knihovně prakticky bez povšimnutí. Moje chyba! Je to naprosto mimořádné dílo, mnoho lepšího čeští autoři nenapsali. Škoda, že toho nenapsala víc. Neváhejte! Vážně skvělé.

10 17.04.2022

Přečetl jsem si teď ještě příspěvky jiných. Psal jsem před chvílí, že detektivka má "vodsejpat", má to mít spád. Ta spousta stránek, kterou nám Rowlingová prodává, to je děj jen na pár stránek, na obyčejnou knihu do 300 stránek. A těch 700 stránek navíc?
To opravdu v jejím podání nejsou žádné studie charakterů, vztahů, vykreslení a popis
přírody v Cornwallu. Jsou to jen únavné kecy. rk

9 25.06.2022

Pokud někdo hledá na těchto stránkách radu, zdali něco číst či nikoli, mám to zde jasné!
TOHLE BY SI MĚL PŘEČÍST KAŽDÝ!!!
Anebo by to každému mělo být do hlavy vtlučeno.
Výborná kniha.

9 17.12.2021

Knihu jsem četl po mnoha letech podruhé. Jedna z nejlepších knih, jaké kdy byly napsány,
v tuzemské literatuře rozhodně. Naprosto nerozumím komentářům některých čtenářů, například tomu příspěvku, který je uveřejněný před tímto.

8 14.08.2023

Na novou detektivku Rowlingové jsem se těšil. Předchozí mne bavily, psáno ve stylu umírněné anglické klasiky. Hurá! Tato kniha mě vyděsila již svým objemem, 974 stránek!
Není to na detektivku příliš mnoho? Je! To vím po 244 stránkách. Proč se mám trápit
s dalšími sedmi sty? Končím, začnu něco zajímavějšího. Co vede Rowlingovou k tomu, aby nám zločin líčila na téměř tisíci stranách? Chandlerovi či Agátě na to stačilo daleko méně!
Proč mám číst na dvou stranách rozjímání o tom, proč dal Cormoran Robin k narozeninám právě kytici lilií, a ne nějakou jinou kytku? Prospěje to nějak ke svižnosti děje či vykreslení atmosféry? Nikoli. Shrnuto a podtrženo - kdo je zvědavý na detektivku o tisíci stranách?
Já tedy ne. rk

8 25.06.2022

Slabota. Cílem prý byla "klasická" detektivka, logika a tak dále. Logického toho tam mnoho není, už od začátku jsou karty rozdány prapodivně. A pokud se bez
účasti policie vyšetřuje pravděpodobně mrtvý muž na fotografii, u které asi pátý dotázaný zjistí, že by to mohl být nejstarší člen zazobané rodiny, který ovšem žije kdesi v divočině, nikdo se ale nenamáhá tuto informaci nějak ověřit, je to divné. Ztráta času, bez dalších dílů se snadno obejdu.

7 15.12.2023

Ještě předtím, než jsem si přečetl knihu, přečetl jsem během času několik hodnocení, recenzí této knihy. Ale nevím, zdali tyto recenze knize prospívají. Já měl pocit, že čtení bude těžká kláda, veliká filosofie. Není tomu tak (ale možná jsem pitomec a tu pravou hloubku jsem nepochopil..). Podle mne je tato útlá kniha velmi čtivá. A vlastně
i zábavná. A myslím si, že jen těžko někdy někdo napíše více o pocitech emigranta. O vztahu těch, kteří odešli k těm, kteří zůstali. A těch, kteří zůstali k těm, kteří odešli.
Nádherná kniha!

6 16.01.2022

Pro mne zklamání. Předchozí kniha Horákové (Teorie podivnosti) mne nadchla. Nečekal jsem, že u další budu mít problém s dočtením. Ano, jistě, věděl jsem, že to bude jiné.
Přesto....
Pasáže z babiččina deníku jsou výborné.
Jakási romance dvou náhodně se potkavších středoevropanů vcelku jalová. Kniha asi něco podobného potřebovala, co ale nakonec s tím? Ano - máme se dobře. Že si to ani nezasloužíme...A zbytek, což může být tak 50% knihy, to je jen výčet jmen, míst a činů.
Kdo se kde narodil, co postavil, napsal, spáchal či namaloval ve Vídni. Či naopak.
To není ani průvodce, jak o knize někteří vstřícní recenzenti píší...Je to opravdu výčet.
A výčty nebaví, spíše unavují.
Tohle mne opravdu nebavilo.

6 17.12.2021

Skvělá kniha, jedna z nejlepších mého již docela dlouhého života. Moje hodnocení nebudu rozebírat a nějak upřesňovat, jak mám hodnotit velikána?
Jeden z největších autorů, jaké kdy svět měl...!

5 23.12.2023

700 stránek je hodně, to už toho musí mít autor hodně co říct! Obzvláště u detektivky! A tedy - napsané dobře, v klasickém stylu detektivky. Ani ty odbočující
pasáže, všechny ty lásky současné i minulé, nejsou špatné. Jen je jich moc a brzdí děj. Polovina stran by stačila, autorka by jistě věděla sama, co všechno je už
omáčka navíc.

4 23.12.2023

Nevím, je-li chyba ve mně (v mé případné momentální roztěkanosti či rovnou v mé celkové nedostatečnosti). Kniha se mi nelíbila, vůbec jsem se nebyl schopen do ní začíst.
Mnoho děvčat a žádný tah na bránu.
Od Hawkinsové se mi líbila jen první - Dívka ve vlaku.
Pak už je mi to jedno.

4 21.12.2021

Zpočátku jsem byl trochu zklamaný. Četlo se to dobře, čekal jsem ale přece jen více. Ovšem po čase se to dostalo do obrátek. Skvěle vymyšlená konstrukce, děj odsýpá
a je vyprávěný nijak mimořádným, ale spolehlivě fungujícím jazykem. Výborné.

3 17.04.2022

Nevím, jak došlo k tomu, že jsem tuto knihu četl až nyní, v dosti pokročilém věku. Přitom Škvoreckého mám pročteného hodně. Ke knize - byl jsem spokojen, Škvorecký snad nenapsal nic, co by nebylo čtivé. V tak rozsáhlé knize mě ale docela vadila jakási roztříštěnost. Přeskakování v čase, místech, zemích. Pro mne bez nějakého systému
a varování, prostě jen tak. 1944 v Náchodě, na dalším řádku Toronto 1977. Bez důvodu.
No, proč ne, když to tak Danny zamýšlel.....Pro mne byly opět nejkrásnější ty pasáže
z Kostelce (Náchoda). Dojemná postava Nadi, velbloud Malina. A především Blběnka!
Číst Blběnčinu česko-americkou ráznost, to je opravdová radost!
Docela zábavné je číst, s jakou marností přistupoval už tehdy Škvorecký ke svým studentům, většinou levičákům, v kapitalismu vyšlechtěným. A je jedno, nakolik jsou
to slova Škvoreckého, a nakolik románové postavy, jisté ale je, že dnes by už následující
řádky nikdo nevydal. Tedy: "Na Univerzál Tývý si nevybereš. Všechny sou uhnutý doleva, některý až za roh. Ženský práva, indiánský práva, černošský práva, buzerantský práva. Akorát jim ještě schází Rudý právo".
Ale - ano! Výborná kniha!

3 16.01.2022

Knihu jsem měl v knihovně 39 let, než přišla ta správná nálada a asi i věk. Nečetlo se to snadno, má-li z textu člověk něco mít, pak to příliš "neodsejpá". A po přečtení se jen člověk utvrdí v tom, jak skvělá je to kniha a jak velký Thomas Mann spisovatel. Výborné,
prokousat se tím stojí za to....

3 26.12.2021

Je to přesně to, co rozděluje. Nikdo jen tak pokrčí rameny, no a co?
Mnoho spoluobčanů by asi řeklo - kdo je tady vlastně blázen, já anebo ten Fíld?
A pak jsou tu ti, mezi které patřím, kteří říkají - nádhera!
například: Člověk a vůl
Vypil vody putny půl,
bučel moudře jako vůl.
Vypil rumu dvě decky
a hned mluvil vědecky.
Sotva jsem však popad hůl,
bučel moudře zas jak vůl.
Tak asi tak....

3 17.12.2021

Poprvé jsem to četl před mnoha lety. I dnes ale musím řict: spisovatel Chandler
+ překladatel Škvorecký = velká radost.

2 24.04.2024

Před třiceti lety jsem knihu nedočetl, po letech jsem měl náladu na druhý pokus. Ten dopadl podobně, dočetl jsem jen informativně. Podle mého je to spíše exhibice autorových vědomostí. Ty jsou sice obdivuhodné, pro mne jako čtenáře ale velký přínos nemají. Ať zvedne ruku ten, kdo si všechna ta bratrstva či rituály pamatuje. Nějaký děj, příběh či vypravěčské umění autorovo podle mého na velké úrovni nejsou.

2 10.04.2024

No nevím. Winterbergova poslední cesta se mi líbila velice, toto mi přijde skoro
zbytečné. Autor má rád vlaky. A co dál? Vše podstatné jsem se o tom dověděl z rozsáhlejšího rozhovoru s autorem v kterémsi časopise. Což mi vcelku stačilo.

2 08.01.2024

Sherlock Holmes si nasadí falešný nos, zuby, vousy, vlasy a hrb, silně napadající na pravou nohu si vyzbrojen holí zařídí podnájem u paní Hudsonové v Baker Street 221b. Celý měsíc tráví v diskusích s doktorem Watsonem, aniž ten odkryje pravou totožnost svého nového spolubydlícího.
Podobnou zápletku nám předkládá k uvěření Tana Frenchová. Detektiv Maddoxová podobně snadno nahradí zavražděnou studentku ve společném bytě, kde prostě začne bydlet v komunitě s výjimečně dobrými kamarády.
Podobně se psalo snad před těmi 130 lety, dnes už by to projít nemělo. Pro mne je tento zádrhel už těžko k vyžehlení, i když se čte kniha dobře. Jen je opět
velice dlouhá, rozvláčná. Psát a číst detektivky o 500 a více stranách je zbytečnost.
Tedy:
neuvěřitelné a dlouhé, přesto se to přečíst dá.

2 07.01.2024