Doktor Faustus

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Život německého hudebního skladatele Adriana Leverkühna, vyprávěný jeho přítelem. Doktor Faustus (1947) je vrcholný „hudební“ román německého spisovatele Thomase Manna, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929. Toto dílo, inspirované Goethovým Faustem, vypovídá o osudu Německa v první polovině 20. století a o postavení umělce v tomto světě. Příběh vypráví gymnazijní profesor Zeitblom o svém příteli, hudebním skladateli Adrianu Leverkühnovi, jenž trpí zákeřnou nemocí, která v románě zastupuje Faustova Mefistofela. V jeho osudu je symbolicky zachycena katastrofa Německa stiženého nemocí hitlerismu. Tento geniální hudebník, který nakonec zešílí, je přesvědčen, že evropská kultura (a hudba především) je v krizi. Je proto ochoten přistoupit na jakýkoliv kompromis (i na smlouvu s ďáblem), jen když to pro něj bude znamenat tvořivou schopnost. Jeho díla jsou popřením předchozího vývoje, protože staré hudební formy se mu zdají být vyvětralé a banální, vhodné leda jen k parodii, a jeho poslední skladba, apokalyptické oratorium, je negací Beethovenovy Deváté symfonie). Román, ve kterém se složitě prolínají několikeré dějové i časové vrstvy, je dílem vynikající spisovatelské techniky. Thomas Mann na něm začal pracovat roku 1943 a celou tuto práci popsal ve své eseji Jak jsem psal Doktora Fausta (1949, Entstehung des Doktor Faustus). Dílo se právem nazývá románem hudby, protože vztah Thomase Manna k hudbě není vztahem laického milovníka, ale vztahem hluboce zasvěceným. Strhující hudební rozbory, ať již děl Beethovenových, či přesně odborné popisy fiktivních skladeb Leverkühnových, předjímajících vývoj moderní světové hudby, patří k vrcholným pasážím románu. V nich autor dokazuje, že umění nemůže žít samo ze sebe, bez dosahu k lidem, a že pyšné sebenadřazení vede do slepé uličky....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111304/big_doktor-faustus-BaM-111304.jpg 4.157
Nahrávám...

Komentáře (16)

Kniha Doktor Faustus

Montezuma
12.12.2020

Přehnanou úctu vůči dílu Thomase Manna už asi nikdy nepochopím. Je-li jedním ze základních předpokladů dobrého prozaického řemesla učinit téma románu uvěřitelným pro laika a neurážlivým pro odborníka, přijde mi, že Thomas Mann se proti tomuto pravidlu prohřešuje kde může.
Odmyslíme-li si stokrát provařenou legendu o Doktoru Faustovi, zde podanou v typicky nabubřelém, zastaralém a mrtvolně veletoporném Mannově podání, zbude nám odbornické profesorské rozumování o hudbě, které bohužel člověk, který nevystudoval hudební teorii, nemá šanci pochopit. Čtenář tak musí přetrpět dlouhé pasáže nesrozumitelných odborných výkladů apod., prokládané nikterak zajímavým příběhem hudebníka-symbolu, jež má ztělesňovat duchovní vývoj Německa od raného novověku až po katastrofu Třetí říše (netřeba dodávat, že Mannova symbolika je pro moderního čtenáře povětšinou zcela nesrozumitelná).
Otázkou tak zůstává, jestli se vyplatí číst 700 stránkovou knihu kvůli filosofickým úvahám a postřehům, které jsou, to Mannovi nelze upřít, jako vždy na vysoké úrovni. Mann prostě ztělesňuje to nejlepší i nejhorší z klasické německé literatury: na jedné straně zastaralost stylu, těžkopádnost, profesorské mudrování, na straně druhé nezpochybnitelnou hloubku, která se dnes už nevidí. Mann v tomto dost připomíná Kunderu, oba spisovatelé by podle mého udělali nejlépe, kdyby se vykašlali na beletristickou formu a věnovali se pouze eseji a literatuře faktu, co jiného jsou jejich romány, než filosofická pojednání, takto ovšem v dost bezkrevné románové formě.
Pro sebe tak nechávám "Mannovskou" otázku, totiž byl-li spisovatel ve své podstatě nudným měšťáckým profesůrkem, či přece jen jakýmsi těžkopádným géniem, navždy záměrně nezodpovězenou.
Mimochodem: Shadwell (překladatel Alan Beguivin) z ČSFD (kdo ho zná, pochopí jak to myslím), tvrdí, že Doktor Faustus je jedním z největších románů, jaký byl kdy napsán, a doporučuje Eisnerův (LOL) překlad jako nejlepší.

sharik
13.07.2020

Velmi náročná četba. Přiznám, že v mnohých autorových odskocích a klikatých myšlenkových pochodech jsem se ztrácel, nehledě na dlouhé popisy vyžadující po čtenáři hudební vzdělání, nebo alespoň velkou (hudební) představivost. Příběh skladatele Adriana Leverkühna, jeho geniality, vzestupu a pádu, jež je paralelou k vzestupu Německa. Vzestupu, který logicky vede k pádu, a tímto pádem je druhá světová válka (respektive porážka v ní) - arogantně započatá díky představě vlastní síly a nadřazenosti (zde akcentována nejvíce kulturní), avšak taková nemůže končit jinak než chaosem a bídou. Thomas Mann jde však ještě dál a počátek pádu země nachází už dávno, dávno ve středověku... A obě tyto spjaté linie jsou pak parafrází faustovského příběhu, neb Leverkühn i Německo upsali se Ďáblu. Mnohovrstevnatý román, u kterého jsem se - pravda - místy nudil a někdy nedokázal textu věnovat tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Ač v závěru mě odměnil pocitem, že tohle bylo brilantní a veliké dílo! Ale přiznám, že znovu, znovu bych to už číst nedokázal a vzdávám se tak možnosti pochopit různé pasáže, při jejichž čtení moje pozornost skomírala, stejně jako těch, nad kterými bych se potřeboval zamyslet déle, než kolik času jsem tomu věnoval.
Jsem rád, že jsem tuhle cihlu přečetl a musím říct, že po stránce stylu i různých myšlenek jsem velmi spokojen a zároveň velmi unaven. Asi to teď budu muset rozředit nějakou "jednodušší knihou" :-).


18LenkA12
28.06.2020

Při začátku čtení mě trochu odrazovala vazba, kdy otevřít knihu a neztratit ani jedinou stránku bylo náročné, ale prostředek držel a konec to stejné co začátek. Knihu jsem četla přesně tři měsíce, protože to nebylo úplně lehké čtení. Po náročném a sebe přemlouvání jsem se zaslouženě dočkala závěru. Vazba mi sice nevydržela, proto jsem ji musela slepit izolepou abych neztratila listy. Myslím si, že jsou určité díla, která stojí za přečtení, i když jsou náročná a třeba i nezáživná, a DOKTOR FAUSTUS od THOMASE MANNA je jedním z nich.

OdvaznyMladyMuz
28.05.2020

Nutno přiznat, že dospění na konec knihy si čtenář musí zasloužit. Cesta to je totiž nesnadná. Alespoň pro mě, jakožto neintelektuála bez klasického hudebního vzdělání. Mnohé pasáže jsou tuze náročné, komplikované. V celkovém vyznění samotného díla však vynechat nejdou. Román je to natolik náročný, jak je geniální.

Caroli
25.04.2020

Hodně náročný román, kterým se člověk musí tak trochu potrápit, aby si ke konci uvědomil a vychutnal literární zážitek. Takže ve výsledku jsem rád, ze jsem vydržel až do konce.

J.Frei
05.03.2019

Při četbě v politicko-historickém kontextu zarazí, že Mann líčí cestu Německa do záhuby, jako by byla plynulá někdy od konce středověku, a přitom nástup nacismu přeskočí... Ale jako román skvělé, typický Mann. Karlachův překlad je podle mne o hodně lepší než Eisnerův (a to je co říct).

Kuža007
15.02.2019

Pěkný hudební román. Obdivuji oba bratry Mannovi.

KarolKula
06.11.2018

Pro mě jedinečná kniha, jelikož byla mou první, u které jsem se opravdu bála, běhal mi mráz po zádech a cítila jsem se doslova slabá, nemohouc se odtrhnout od textu. Vypravěč popisující okolí a postavy mne doslova vtáhnul dovnitř děje. Byla jsem tam, stála v šeru mistrovy pracovny a cítila jeho páchnoucí dech z úst se zažloutlými zuby - nejsilnější scéna - pocit strachu a úzkosti, bezmoci.

1