Epes
komentáře u knih
Faktomluva
Hans Rosling
Útěšná a přesvědčivá kniha, že se svět zlepšuje a že se všichni máme čím dál lépe. Přesto mám obavu, že v souhrnných datech zanikají lokální a individuální tragédie - řada lidí se zcela určitě tohoto krásného světa (už) nedožila. Např. rakovina, zdá se mi, je novodobou metlou lidstva (ale možná je to můj bias a nemám potřebná data.)
Smršť
Jozef Karika
Čtivé jako každý Karika, ale snaha dát větrnici nějaký vědecký podklad byla hodně slabá a spíše celému příběhu uškodila. Namísto několika stran existenciálního bilancování v závěru knihy bych byl radši, kdyby autor ponechal na čtenářově fantazii, aby si konec domyslel. Schéma, kdy se hlavní hrdina pátrá po nějaká záhadě na základě náhodně nalezených záznamů, už tu bylo (gramodesky z blázince).
Když to takhle půjde dál (jen ať!), za chvíli nebude na celém Slovensku jediné místo, kam by se člověk nebál vyrazit, že se tam dostane do smršti paranormálních jevů...
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
Nemohl jsem si knihu nekoupit, ale 3. díl už vůbec nic nového nepřináší. Zase nekonečné tápání v podzemí a bloudění v ruinách. En se ještě víc chová jako pubertální fracek, avšak koneckonců je jí 14. Panu grafikovi se úplně nevyvedly některé lidské postavy, ale je jasné, že s panaromaty Prašiny už by nevystačil. Četl jsem knihy tak, jak vycházely, a tento časový odstup byl k dobru věci. Číst všechny tři díly najednou by asi mohla být nuda. Škoda, že si autor nevzal k srdci některé dobré komentáře v databáziknih - mohl se tvůrčím způsobem posunout a nezůstat u jednoho schématu. Ale rád si počkám na jeho další titul.
Pán zlodějů
Cornelia Funke
V naší školní knihovně leží tato knížka bez valného zájmu dětí. To znamená, že je něco špatně - možná je poselství o dětství pro děti příliš zašifrováno. Jinak jsou základní ingredience namíchány dobře: dobrodružství, humor, prostředí, hrdinové, život bez dospělých, poklad...
Zero - Oni to vědí
Marc Elsberg (p)
Rafelsbergerovy knihy jsem četl v pořadí Helix-Blackout-Zero a postupně jsem ubíral hvězdičky. Základní schéma se ve všech titulech zoufale opakuje a pokaždé vyvrcholí honičkou. Čím se knihy odlišují, je vlastně jen poznatková složka, kde autorovi nelze upřít, že si každé téma podrobně nastudoval. Informace se autor snaží předkládat čtenáři "zábavně" či stravitelně ve formě dialogů a myšlenkových procesů postav, ale velmi často na úkor dějové linky, o kterou nicméně v tomto žánru jde, ne?
Dívka, která si říkala Tuesday
Stephen Williams
Čtivé, ale nepřesvědčivé, konec nedopracovaný.
Gregor a město pod městem
Suzanne Collins
Knihu jsem ani nedočetl, nemyslel jsem si, že se autorka uhne k Alence nebo Narnii. Hunger Games byly svým způsobem nové, v tomto případě mě však autorka ničím nepřekvapila a nedala mi důvod, proč bych měl příběh dočíst do konce.
Ideální svět
Theresa Hannig
Celkem čtivé, ale téma přebrané od dřívějších autorů, čímž se kniha odsoudila k průměrnosti, neboť příběh nepřináší nic něco nového.
Dívka ve věži
Katherine Arden
Opět strhující vyprávění, ale tentokrát plné politiky a intrik u moskevského dvora, a to už mě tolik nebavilo.
Dlouhá země
Terry Pratchett
Dobrý nápad, bohužel však rozmělněný v příliš zdlouhavém líčení jednotlivých zemí. Kniha mohla pokračovat do nekonečna, kdyby se autor snažil všechny světy popisovat - a zpočátku to tak opravdu vypadalo. Doufám, že to tak nebude i na Marsu...
Ztracení chlapci
Gina Perry
Autorka pravděpodobně musela svůj výzkum publikovat, a tak se snažila předělat disertaci na román, aby si zajistila větší náklad - tato literární transformace se jí bohužel nepodařila. Text je čtivý jen místy, mnohdy je faktů tak málo, že vlastně není co říct. Řada detailů je útrpně zbytečných, hlavní sdělení a svědectví o experimentu by se vešlo do článku v časopise, aniž by čtenář přišel zkrátka. Líčení, jak autorka stopovala události v Robbers Cave, by mohlo mít detektivní ráz, ale na dobrou zápletku je příliš málo materie.
Stín katedrály
Miloš Urban
Stín katedrály si troufám přirovnat k Jménu růže Umberta Ecca nebo Šifře mistra Leonarda Dana Browna. Proč by musel být dobrý detektivní příběh zasazen nutně do cizokrajných kulis či dávnověku? Miloš Urban nás zásobuje obdobnou dávkou poučení z historie církve a architektury. Symbolů a náznaků je v knize také dost. I když si neumím představit policistku takového zrna, jakou je Klára, obdivuji se bohatosti výraziva použitého argotu. A zasazení děje do prostředí pražské katedrály mě naplňuje pýchou, že ani u nás není o mystická tajemství nouze.
Ledové sestry
S.K. Tremayne (p)
Nikdy jsem takhle o dvojčatech nepřemýšlel, ale zápletka se mi zdá uvěřitelná. Tak si na ně dávejte pozor a neoblíkejte je do stejných věcí. Ostrov ve Skotsku skutečně existuje a žít tam musí být opravdu drsné.
Čarodějčin syn
Kelly Barnhill
Příjemný příběh na pomezí pohádky a fantazy. Autorčin vyprávěcí styl se nemění, takže text je prakticky k nerozeznání od Dívky, která upíjela měsíc, včetně kulis odosobněné rady města či hloupých vesničanů. Proto jen čtyři hvězdy a přál bych autorce, aby napříště přišla s něčím novým. I zde se mi líbí téma osudovosti, která svádí hrdiny z různých míst dohromady a proplétá jejich životy.
La Belle Sauvage
Philip Pullman
Opět strhující příběh, mistrně odvyprávěný. I když některá témata se opakují z Temných esencí (zase tu máme dospělou ženu scholárku ve vedlejší roli apod.). A povýšenost Lorda Asriela mě nepřestane nikdy iritovat.
Dívka z inkoustu a hvězd
Kiran Millwood Hargrave
Text na přebalu knihy (popiska nahoře na této stránce) nabízejí lepší příběh, než jaký se nakonec podařil autorce dát dohromady. Všechny základní ingredience jsou dobré: neprobádaný ostrov, neúplná mapa, nejasná legenda, přátelství..., ale chtě nechtě se jedná o prvotinu mladé autorky. Takže na zralejší texty si asi ještě budeme muset chvíli počkat.
Jmenuji se Alice: Jsem narkomanka
Ivona Březinová
Obdivuji se autorce, že dokáže do takových podrobností vylíčit duševní stav narkomanky a sama zůstat "čistá". Musí být těžké popsat tak přesvědčivě "dno", když se nejedná o autobiografickou prózu.
Příběh je uvěřitelný (snad až na ten únos do Turecka - tak strašný čin by musel být v knize víc propracován a nezůstat jako epizoda). Memento je, že příčiny závislostí často tkví už v rodinné výchově, která se tak stává děsivým paradoxem.
Miliony
Frank Cottrell Boyce
Od samého začátku je jasné, že to s těmi penězi nemůže dopadnout dobře. A tak když jsem sledoval naivitu hlavního hrdiny Damiána, začínalo mi být postupně úzko. Tak nějak jsem ale věděl, že na konci mě čeká veselé a dobré vyústění. Kniha se mi z perspektivy dospělého líbila, ale mám jisté pochyby, zda bude jako příběhová próza s dětským hrdinou s to zaujmout i dětské čtenáře. Zejména podivná posedlost svatými může v očích čtenáře v dětském věku hlavnímu hrdinovi body spíše ubrat.
Hledání modré
Lois Lowry
Knihu určitě dětem doporučím, ale mám několik výhrad, které jsem více rozvedl v recenzi.