engelbert komentáře u knih
Napínavé od samotného začátku, do samotného konce s mírným zvolněním před finále. Bylo fajn vidět do hlav hlavním postavám, ale tady mám trochu problém. Přes četné reminiscence obou hlavních postav, víme velmi málo o tom, kde Prescott získal své nechvalné schopnosti. Příběh o brigádě u deratizátora zaujatého svou prací mi přijde málo věrohodná. Také je pozoruhodné, že zatímco jeden neustále trénuje, cvičí, posiluje, plave, chodí střílet, tak druhý se jen vyskytuje na správných místech. Na spád příběhu to však nemělo neblahý vliv. Pobavilo mě moudro ostřelovačů - prchající cíl umře zadýchaný. Teď, když vím jak se vše událo, nemám důvod si knížku číst znovu.
Nebylo to lehké čtení. Ten nekonečný monolog hlavního hrdiny, plný nářků, nepochopení, pokrytectví a prázdnoty, nejistoty, kde každodenní život je sebeanalýzou vlastních minulých selhání bez jakékoliv vyhlídky na změnu, mi připomínal děsivé sny, kde nic není jak by mělo být. Naštěstí je to dostatečně proloženo absurdními situacemi.
Jeden příklad: (ve snackbaru) "...zdálo se mi, že za pultem vidím svého holiče. "Jak to, že pracujete ve snackbaru?" zeptal jsem se. "Já nejsem váš holič," odpověděl.
Celé mi to tahalo mozek ven z hlavy. Kdo vydrží až dokonce se dočte, jen tak nenápadně mezi záplavou pochybností o sobě a o světě kolem, letmou zmínku o tom, že se něco opravdu stalo.
Thriller z prostředí, které známe a máme zažrané pod kůží, je v tuzemsku vzácné zboží. Charaktery postav jsou uvěřitelné, jejich schopnosti už méně. Značně depresivní je přesah do současnosti. Opravdu je to tu vše tak prolezlé zkorumpovanými členy tokáňského klubu? Bohužel četbu ruší hojnost chyb při editaci textu, kdy při úpravě slovosledu nebylo vymazáno nadbytečné sloveso.
Nemám zkušenost života v Americe, nejsem tedy schopen posoudit míru nadsázky. Některé dialogy jsou brilantně absurdní a nikam děj neposouvají, spíše se cyklicky s drobnými obměnami opakují. Nevěřím, že soudný člověk by se dokázal celou knihu hnát za příslibem vysoké funkce a přízně zjevně plytkých a licoměrných osob. Je však zřejmé, že autor má něco proti Henry Kissingerovi, o kterém vím poměrně málo, ale pamatuji se jak na něj dštili síru političtí komentátoři totalitní Československé televize.
Nečekaně dobrý thriller z prostředí, které dobře známe. Hodně se mi líbily části, kde se popisovaly intriky uvnitř policejního sboru. Do knížky jsem vpadl a pustila mě až úplně na konci. Bohužel text, kromě napínavých situací a nebožtíků, oplývá též značným množstvím pravopisných chyb, překlepů a vypadených předložek a spojek. Dále mě trochu vadily všudypřítomné povzdechy nad zašlými časy, typu - to bylo ještě v době, kde se mohlo kouřit všude- jakoby páchnout ve veřejném prostoru bylo základním právem kuřáka. A celkovému dojmu také nepřidaly nepozornosti, kdy ve scéně u spalovaného tajného materiálu došlo k natažení samopalu, který už byl natažen a ještě z něj nevyšel výstřel.
Taková lyrická poezie v próze. Asi není jednoduché žít obdařen zvláštní vnímavostí, která se prakticky míjí se zkušenostmi většiny z nás.
Po přečtení skvělého Jana Žižky od Petra Čorneje jsem se ze zvědavosti rozhodl přečíst i další dílo, které se zevrubně zabývalo osobností husitského vojevůdce. Obě knihy jsou skvělé. Josef Pekař se, dle mého soudu, více vymezuje proti historikům, kteří se tématem zabývali, a jejichž soudy nezřídka vyvrací. Líbilo se mi představení a zhodnocení písemných zdrojů, ze kterých čerpáme veškeré údaje o tehdejší době.
Všechno počínání je marné a nemá valný smysl. To je mé poučení z této knihy. Ovšem k tomuto poznatku mě dovedl milý příběh lemovaný bohy s lidskými vlastnostmi, kteří stejně nic nezmohli.
Kniha mě bavila, i když na mě působila poněkud nesourodě. Život v Ketterdamu se dosti povedl, trochu to připomínalo staré dobré detektivky drsné školy. Pak dojde k nabídce a výpravě, kde geniální zlosyn z podsvětí dokonale naplánuje dobře zaplacený únos tisíciletí, naštěstí o tom plánu celou dobu nic nevíme, nemusíme si tak ani všimnout, že celá akce je vlastně geniální týmovou improvizaci. No dobře zkusím tomu věřit. Dozvíme se jaká je absolutní a nelítostná nenávist mezi Fjerdou a Ravkou, která je prostě daná a o její příčině můžeme tak leda hádat. A pak dojde k akci. Příběh je fragmentován do krátkých kapitol z pohledů různých odstav, pěkně napínavě. Aby to celé fungovalo musí být zapojeny všechny nadpřirozené síly na obou stranách, abychom se nemuseli nechávat omezovat fyzikálními zákony. Jde to dokonce tak daleko, že osoby jedoucí v tanku jsou nárazem do hradby silou vrženi překvapivě dozadu. Na příběh to nemá podstatný vliv, ale rušivé to rozhodně bylo. Absence úvah o již zmíněném nepřátelství je vyvážena úvahami prchajících hrdinů, kudy vyjely tanky, které se je vydaly stíhat. Ačkoliv je na bíledni, že už byla proražena hradba prvním tankem, přesto úvahy vedou směrem k nedostatečnému poškození brány, nebo k tajnému rozmístění jednotek mimo pevnost. A nejvíc pozoruhodné je na tom to, že se mi to i přes všechny předchozí námitky líbilo.
Poněkud nesourodé čtení o osobnostech, které spojuje zájem o blízký východ.
Řekl bych lapidární kniha o hnusných lidech v hnusné době. Moje hodnocení plyne z opravdu nepříjemného pocitu, který z této knihy prýští. Ale asi by to mělo být připomínáno.
Povedená špionážní variace o penězích, které nesmrdí. Byl jsem zvědav jak to dopadne a s ubývajícími stránkami do konce mi bylo stále jasnější, že dobře asi ne a s napětím jsem čekal odkud to přijde.
Zajímavé čtení o vybraných epizodách české historie. Kdo někdy četl Toulky českou minulostí, těžko najde v knize něco nového. Kniha je čtivá, bohužel obsahuje velké množství reliktů editačních zásahů.
Velmi prostý příběh, velmi neotřelá forma. Když si představím, že takových jsou plné okraje měst a mají také volební právo...
Čekal jsem spíše detektivku. Spíše to byla sonda do historie obce padesátých let na pozadí zločinu. Co všechno dokázali komunisti zneužít aby dosáhli na soukromý majetek. Trochu mě při četbě rušila forma, kde mi někdy dost dlouho trvalo, než jsem zjistil kdo právě vypráví.
Hříčka se čtenářem? Povedená koláž? Příběh bez zápletky? Směs aforismů? Nevím, asi cokoliv z toho a nejspíš ještě více. Velmi jsem se bavil, i když mi z toho mrazilo v zádech.
Už dlouho jsem se cestou z knihovny tak netěšil, až si doma v klidu otevřu půjčenou knihu. Teď mě mrzí, že ji musím vrátit.
Kniha plná fotek, které vás vrátí zpět do 80. let v Brně. Škoda, že je to vydáno na malém formátu.
Velmi inspirativní četba pro ty, kterým není lhostejný svět kolem. Jdu si teď zapsat do poznámek asi tak 50 titulů, které budu potřebovat ještě přečíst.
Příjemné čtení o starobylém hradě, seznam majitelů doplněný pověstmi a spoustou pěkných fotografií. Jako upoutávka je to dost dobré, ale mám pocit, že kniha uvízla záměrem někde mezi obrazovou publikací, vlastivědným průvodcem a povídačkami z buchlovského podhradí.