A zavaž si tkaničky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V souboru deníkových záznamů A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské krajině a přírodě, pozoruje dění v okolí a zachycuje drobné každodenní příběhy. Podobně jako ve své předchozí knize Chraplavé chorály (Stehlík, 2013), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, i zde naplno odkrývá nevšední niterný pohled na svět. Bohatým jazykem rozvíjí klasické literární postupy, jakými jsou deníkové záznamy či básně v próze. Tulák Szpuk v sobě nezapře romantického rozervance a citlivého básníka. Skrze výtvarné, hudební, teologické i meteorologické termíny reflektuje silné okamžiky v divoké přírodě, kam vyráží v jakémkoliv počasí a roční době. Zaměřuje se na tišší a hlubší stránku lidského bytí. Básníka (vypravěče) provází celou knihou nejčastěji dítě (Dominik) a blázen (Zdeněk). Děj se odehrává převážně ve Vimperku a okolí, na meteorologické stanici Churáňov a v Teplicích....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296052/a-zavaz-si-tkanicky-q3w-296052.jpg 4.520
Žánr
Literatura česká
Vydáno, 65. pole
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha A zavaž si tkaničky

Přidat komentář
popeluška
včera

Knihu jsem si četla s manželem a moc se nám líbila.Opravdu klobouk dolů, popisy deště, ptáčků, bouřky, sněhu........překrásné. Ilustrace dokreslovaly moc hezký pocit ze čtení. Ale ne každému kniha sedne...

adorjas
21. ledna

Kniha ma dosť bavila. Zo začiatku som mala taký moment, že o čo vôbec ide, ale následne som sa na atmosféru knihy naladila a bežalo to jedna radosť. Počas čítania knihy som si uvedomila, že o Romanovi Szpukovi písal aj Aleš Palán vo svojej knihe o súmavských samotároch. Potom som zistila, že Romanova kamarátka Martina, má takisto svoj príbeh popísaný v Palánovej knihe a zrazu to uvedomenie, že svet je malý a občas existujú synapsie, na ktoré ste vôbec zo začiatku nemysleli. Bolo zaujímavé porovnať romána Szpuka s jeho výpoveďou v Palánovej knihe, ale súhlasilo mi to s jeho prežívaním, fungovaním v tomto sveta. Roman Szpuk na mňa pôsobí ako ubolený človek a verím, že nájde svoje trvalejšie šťastie. Kniha lyrická, cítiť v nej lásku ku prírode, ku hviezdam, k otvorenej oblohe pod spacákom. Kniha trošku o ľuďoch na okrajoch spoločnosti, ktorí naozaj počítajú každú korunu, ale na pivečko sa tých pár korún nájde vždy. Asi netreba súdiť, oni žijú ako vedia a vo svojom spôsobe sú spokojní.


pismenkovyJoe
20.08.2019

Krásné a upřímné, k tomu nádherné popisy Šumavy. Dominik může být pyšný na to, jakého má tátu.

pohledvenkova
16.08.2019

Smazáno.

pajaroh
18.06.2019

Určitě to znáte, čtete knihu z prostředí, které vám je blízké, ale přesto se nedokážete naladit na autora, jako by mluvil jiným jazykem. Takový jsem měla pocit při čtení A zavaž si tkaničky. Záznamy ze života a přírody, popis okamžiků důležitých i zdánlivě všedních. Všudypřítomná zádumčivost. A přesto vnímám odcizení. Možná bych musela prožít něco podobného jako autor, abych plně pochopila.
Ilustrace jsou moc pěkné.

bagel
20.03.2019

Zvláštní, pro mě hodně jiná kniha. Úžasné popisy přírody obohacené o postřehy meteorologa, okamžiky ze života "obyčejných" lidí.

DriftBooks
27.07.2018

Tuto knihu jsem už tolikrát prolistoval. Tu a tam něco přečetl. Pak odložil. Mezitím se s Romanem několikrát potkal. Ne, nejsme přátelé. Jen známí, co se tu a tam potkají na stejné akci. Oba na Šumavě cizí, oba Severočeši. On z Teplic, já z Mostu. Ovšem naše světy se naprosto míjejí. On nejlepší básník současné Šumavy. Já bezvýznamný čtenář…

Kdysi jsme vedli krátkou řeč. Přes sociální sítě. Já měl v hlavě jistý drobný projekt, on mi posílal nějaká svá haiku. A já si na ně vzpomněl právě při čtení této knihy. A také jsem měl v hlavě Romanovu zálibu fotit camerou obscurou. Ty texty totiž připomínají oboje. Drobné záblesky světa, které se prosvítily nepatrným otvorem do jeho mysli. Černobílé. Rozmazané. Převrácené. Dojemné. Volající. Burcující. Ale i klidné. Odevzdané. Kousky všednosti, které takto zobrazené nabývají zcela nevšedních podob. Střípky kaleidoskopu. Krasohled, kterým Roman točí a vytváří tak nádherné mandaly. Jejich tvar trvá vteřinu. Vzápětí jsou rozmetány. Nahrazeny novými obrazy A přesto každá ta neobvyklá letmá geometrie dokáže přeskupit mou mysl, přeladit jí na jinou vlnu. Dokáže jí rozeznít. Rozvibrovat. Ponořit se do jeho obrazů bývá bolestné. Ty obrazy svět adorují a zároveň nemilosrdně obviňují. Je v nich pokora věřícího člověka, ale také nespokojenost bojovníka za nikdy nenalezenou spravedlnost.

Myslím, že bylo dobře, že jsem si knihu nechal takříkajíc „na později“. Mezitím jsem koukl na dva dokumenty, kde Roman mluví o sobě, o své práci, o Šumavě. A hlavně jsem si přečetl rozhovor, který vyšel nedávno v knize Aleše Palána Raději zešílet v divočině. Všechny ty informace se propojily a můj zážitek ze čtení byl daleko intenzivnější.

bhn
31.05.2018

Krásná lidská knížka, která prostřednictvím navenek prostých obrazů strčí člověku pod nos věci a okamžiky, kterých stojí si za to všimnout.

"Každý má svůj stín?" ptá se Dominik.
"Každý."
"A je to kamarád?"
"Je stejný jako ty. Akorát nemá obličej."
"A není jenom černý," dodává Dominik. "Koukej, tady je šedej, tady bílej nebo kamenitej."

1

Doporučujeme

Probudím se na Šibuji
Probudím se na Šibuji
Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
Visio in Extremis
Visio in Extremis
Matka v koncích
Matka v koncích