Emily82 komentáře u knih
Tuto knihu by si měli přečíst všichni a měla by být výbavou učitelů společenských věd. Pomáhá lépe pochopit, jak funguje společnost a hlavně upozorňuje na témata, u kterých většina lidí dělá, že je raději nevidí.
Autor varuje i před důsledky, jaké takový postoj může mít v budoucnu pro všechny daňové poplatníky, kteří nyní křičí, že "nemakačenkové" by neměli nic dostávat.
Sama jsem dříve učila a vím, že u dětí hodně záleží na prostředí, ve kterém vyrůstají.
Při čtení jsem si uvědomila řadu věcí. Třeba to, že jsem měla štěstí na svou rodinu, která mě podporovala, umožnila mi studovat a tím pádem nyní vydělávat poměrně slušně. A nebo taky to, že žiju v určité sociální bublině a díky této knize jsem snad i lépe pochopila voliče některých stran nebo postoje jiných skupin obyvatelstva.
Na knize je velmi znát vazba autora na USA, což ale není na škodu.
Dávám čtyři hvězdičky, ale můj pětiletý syn, kterému jsem knihu četla před spaním by dal rozhodně plný počet. Fascinovalo mě, jak si všechna ta zvířata pamatoval, i ty detaily. A já zatím netušila, co jsem četla před pěti minutami.
Nejde jinak než plný počet hvězdiček. Otázky a odpovědi jsou vhodně a smysluplně vybrané, kniha se krásně četla a byla nesmírně obohacující. Láďa Heryán je mimořádně vzdělaný člověk, který zůstal skromný a vnímavý vůči ostatním. Z knihy čiší jeho dobrota a bezelstnost, moudrost i životní zkušenost.
Poslední část trilogie dočtená, je to moc čtivé a hlavně pro mě jako Jihočecha velmi poučné.
I když tu není struhující děj, četla jsem knihu se zatajeným dechem. Až mi přijde neuvěřitelné, jak moc dokáže propaganda ovlivnit a řídit životy lidí. Ideologie se stala náboženstvím, kde mu každý věří a prožívá ho celým tělem. A uvědomila jsem si, že i navzdory všem momentálním opatřením, žijeme ve svobodné zemi, kde nemusíme mít obavy opustit svou vesnici a navštívit místo za humny. Občanem KLDR bych rozhodně nechtěla být.
Moc se mi líbil experiment zřeknutí se peněz. První část jsem hltala, nutilo mě to k zamyšlení, i když je jasné, že by takhle každý žít nemohl.
Autor totiž získal mnoho věcí zdarma, s pořádnou dávkou štěstí a jak sám píše, zprvu musel taky něco nakoupit, aby pak bez peněz mohl žít dál.
Kniha je inspirativní a myslím, že nás naučila žít skromněji.
Jen ke konci už mi to trochu zavánělo sektářstvím.
Knihu jsem sebrala ze stolku mamince a za jediný den přečetla. Skvělý příběh, oceňuji, že kniha obsahuje nejen koncentrační tábor, ale celý život hrdinky. Jen mi bylo po přečtení hodně smutno. Děj jsem musela hodně rozdýchat.
Mám ráda historické romány a tenhle mi už leta ležel doma. Protože zavřeli knihovny, dostávám se i k pokladům rodinné knihovničky, které jsem si nechávala na "někdy později".
I druhý díl je skvěle humorný, zábavný a nenáročný. Možná mě bavil i více než ten první.
Půvabně vyprávěná kniha, při čtení mi naskakovaly scény z oblíbeného seriálu. Vzhledem k tomu, že seriál i kniha jsou téměř stejné, vůbec jsem nebyla zklamaná, jak jsem se na počátku obávala. Knihu i seriál jsem prožívala s hlavní hrdinkou a jsem ráda, že jsem si přečetla. Jen jsem bohužel nenarazila na třetí díl - Dítě svoboděnky.
Mně se tedy Kříďák líbil více. Tady jsem hodně viděla Řbitov zvířátek. Ale jinak čtivá kniha, ale další knihu této autorky si dám asi s dost velkým odstupem.
Čtivá kniha. I přesto, že je od začátku jasné, kdo je pachatel, drží kniha čtenáře v napětí od začátku do konce.
Zajímavé čtení, inspirativní. Jen jsem čekala více praktických rad.
Od knihy jsem nic moc nečekala a asi je to dobře, protože jsem nakonec docela spokojená.
Nečekejte nic obtížného, ale příběh se mi jevil jako dobře propojený a logicky promyšlený. Líbilo se mi střídání času, které nenarušovalo dějové souvislosti a ani jsem se v tom neztrácela. Kniha měla svižný spád, četla se rychle, pohodově.
Nazvala bych to pohodovkou na dovolenou a řekla bych, na prvotinu docela dobré.
Eca mám ráda, novinářské prostředí slibovalo zajímavý příběh, ale přiznám se, že mě pak už ty konspirace tolik nebavily a čekala jsem lepší rozuzlení či větší zamotání příběhu.
Po knize jsem sáhla také kvůli známým místům. Děj jednodušší, ale jinak prostě oddychovka na dovolenou, kdy si nechcete pretěžovat mozek filozofickými úvahami.
Až na nejasný konec neuvěřitelně čtivá kniha.
Ambiciózní matka se zkrátka nedokáže postavit čelem k situaci, kterou si navíc sama vybrala tím, že si adoptovala romské děvčátko. Snaží se skrývat pravdu a zamotává se do lží a kliček. Bylo mi Agnes líto, že se za ni matka nedokázala postavit, nedokázala jí být oporou, kterou potřebuje každé dítě, ať vlastní, nebo adoptované.
A klobouk dolů před autorkou, s jakým citem téma dokázala předat.
Myslím, že kdo chce, toho kniha povede k zamyšlení. Kdo nechce, raději ji odloží pryč kvůli absentujícímu ději.
Mně osobně bylo Dorte docela líto. Mladá slečna, přesto už dost dospělá na to, aby si dokázala poradit se životem, který si nechává tak nějak utíkat mezi prsty. Nedokáže navázat vztah, pracovat nebo studovat. Z knihy mi bylo smutno, tak vnitřně smutno... k žádné tragédii tam přitom nedošlo.
Oddychovka na dovolenou.
Kniha je chvílemi vtipná, jindy smutná a dojemná. Někdy sladká jak z červené knihovny, jindy nutí k zamyšlení.
Výsledkem je zajímavý pelmel přečtený během chvilky. Ráda jsem knihu přečetla.