elfos komentáře u knih

Včera jsem se dozvěděla, že nakladatelství Dybbuk chystá druhé vydání knihy Tima Burtona - po nepříliš povedeném překladu prvního vydání tentokrát měla kniha štěstí, neboť se jejího překládání ujal skvělý Pan překladatel Richard Podaný, což mi udělalo obrovskou radost, ta kniha si to moc zaslouží. Těším se, velmi, až si překlad R. Podaného přečtu. :-) Směle a srdečně druhé vydání nazvané Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy doporučuji všem.

Krásně oddychové čtení. Bylo fajn na chvíli si odpočinout od starostí a ponořit se do úplně jiného světa...
Seriál jsem naštěstí neviděla - a určitě neuvidím. Kniha je kniha.

23 16.10.2015

Slon maluje kamínkem
(M. Fišmeister)

- a básník Miroslav Fišmeister maluje slovy. Celý (s)nový svět, svůj svět. Můžete v něm zahlédnout Karla Zemana, Alenku a další blízké oka-mžiky, a také spoustu podivuhodných stvoření a míst, pro která nebyla slova, dokud je nevyslovil básník. Někdo v něm může zabloudit a tápat. A někdo procházet, žasnout, radovat se i smutnit. Záleží jen na vás, JAK se v něm ztratíte....

23 18.08.2014

Jsem sotva ve čtvrtině knihy, ale neodolala jsem..:

Je pravda, že nikdo nedokáže udělat nepořádek rychleji než skupinka Fíglů, ale i když je to divné, stejně rychle dokážou nepořádek uklidit a nepotřebují k tomu ani pomoc ptáčků zpěváčků, veverek a řady dalších náhodně vybraných lesních zvířátek.

(Terry Pratchett - Obléknu si půlnoc)

22 03.06.2013

Pro mě bylo velkým zážitkem ponořit se do tohoto světa. Naprosto okouzlená Domem a nadšená systémem záznamů nemohu jinak než Piranesiho srdečně doporučit.
A už se moc těším, až zase do Domu zavítám.. znovu a znovu.

21 14.08.2023

Je moc dobře, že tato kniha mohla vyjít. A je moc smutné, že musela vyjít.. nebýt války na Ukrajině, tato kniha by neexistovala. Se smutkem z toho, co válka na Ukrajině od 24. 2. 2022 denně přinášela a dosud přináší (a vězte, že to nejsou jen hrůzy a utrpení, příběhy a osudy, ale např. i pohled do srdcí lidí, na lidi kolem i na sebe sama - pohled často překvapivý, v dobrém či ve zlém), bylo mi ctí tuto knihu číst. A doporučuji ji.

*

Do zajímavostí u této knihy jsem přidala link na rozhovor s jejím překladatelem Viktorem Janišem.

21 22.02.2023

Během prohlížení této knížky zjistíte, že se vám ve tváři usalašil úsměv.

21 13.04.2013

Skvělá kniha, chytla mě od prvních stránek a už mě nepustila. Autorka vytvořila fantastický svět se svými zákonitostmi, zvláštnostmi a lidmi, kterými je obydlen. A vztah draků a jejich jezdců je prostě kouzelný. Doporučuji, stejně jako další díly série Drakeni z Pernu.

21 16.08.2012

Jedním slovem: lahůdka. K neuvěření, že se jedná o prvotinu. A navíc má tato kniha (a hlavně její autor - na rozdíl od např. norského detektivkáře Torkila Damhauga) to štěstí, že se jí dostalo skvostného překladu vynikajícího překladatele Viktora Janiše.
Neodolám, a přidám pár vět z knihy - kterou srdečně doporučuji a těším se na její pokračování.

Vrána příšerně zfušovala přistání a teď ke Cabalovi plna naděje hopsala přes trávu. Pohlédl na ni bez sebemenší náklonnosti.
„Proč jsi nemohla být něco stylovějšího?“ zeptal se jí. „Třeba krkavec. Nebo havran.“
„Kronk!“
„Nebo tučňák. Vážně bych si nevybíral.“ Zadíval se na vránu a vrána se s očekáváním zadívala na něj. „No tak dobře,“ řekl nakonec a poklepal si na rameno.

20 24.06.2012

Sóseki Nacume
(přeložila Vlasta Hilská)



Napolo jsem spal a napolo bděl. Byl to stav, který se obyčejně popisuje výrazem "jako u vytržení". Nikdo si neuvědomuje sebe, když zdravě spí, ale v polobdění nikdy nezapomene na vnější svět. Mezi těmi dvěma kraji se prostírá svět vidin, v němž všechno připadá příliš mlhavé, takže člověk nemůže o sobě tvrdit, že bdí, a zároveň je všechno příliš živé a to člověku připomíná, že nespí. Je to stav, v němž bdění a spánek jsou namíchány do jednoho poháru a ze srdce tryská barevný kaleidoskop písní a básní.

20 03.12.2010

Báseň v obrazech a obrazy v básních.... to je Česká Třebová očima fotografa a básníka. Prohlédla jsem a přečetla s potěšením - jak bych byla hrdá, kdyby podobná kniha vyšla o Lese! Česká Třebová může mít z téhle knihy radost.. a velmi tuším, že radost budou mít i její čtenáři procházející tím městem, ať už na stránkách knížky, nebo ve skutečnosti. Je to krásné město. A krásná kniha.

19 07.11.2011

Karel Čapek
PUDLENKA


Často za noci, když já slyším tajemné a kouzelné hlasy, když vidím jak vše ožívá tmou, on sedí u stolu se skloněnou hlavou a stále, stále drápe svým černým drápkem do bílých listů. Nemysli si, že se o tebe starám. Slyším jen tiché šustění tvého spáru. Někdy šustění umlkne, ubohá tupá hlava už neví, jak si hrát, a tu mi ho přijde líto, i ráčím se přiblížit a tiše mňouknu v sladkém a trýznivém rozladění. To tedy můj Člověk mne pozvedne a ponoří do mé srsti svůj teplý obličej. V tu chvíli v něm na okamžik procitne záblesk vyššího života, i vzdychne blahem a přede něco, čemu je skoro rozumět...

19 25.11.2010

Každý člověk je vystaven nějakému odcházení.... - Josef Abrhám

DŽBÁN ŽÍZNĚ


..

Ne, moji hlavu
neodbarvila dlouhá léta!
Jen hejno lítých dnů,
co na ni pořád slétá.



Urwa ibn al-Ward al-Absí

18 21.08.2011

* * *
Bez zaklepání
do sklenice
vstoupil Měsíc

(Miroslav Fišmeister)

- a básník Miroslav Fišmeister vstupuje do našich očí, srdcí a myslí, aby je přenesl do světa fantastických obrazů a okamžiků.... aby nám pootevřel svůj svět.
Děkuji. Moc ráda jsem nahlédla....

16 08.05.2022

Michal Ajvaz
DRUHÉ MĚSTO


U okraje stolu ležela rozevřená silná kniha; na toto místo obrazu dopadal pruh světla z vedlejší místnosti, a tak jsem mohl přečíst text na jejích stránkách: byla to Odysseia a byl v ní tužkou podtržený verš "ó moi egó, teón aute brotón es gaian hikanó?" - v zemi jakých lidí jsem se to, proboha, zase octl? -, vedle na prázdném okraji stránky bylo tužkou drobným písmem připsáno: "Po dlouhá léta napjatá tětiva úzkosti se zadrnčením praskla, když se ve své zlaté masce, zářící jedovatými odlesky nočních světel, nečekaně zjevil Ten, který k ránu zpívá ve skříni."

16 29.03.2011

U téhle knihy si vždycky vzpomenu, jak jsem ji prvně držela v ruce a četla její název: Pro mé Theus.
Jak to je skutečně mi došlo s malým zpožděním, a tahle vzpomínka mě pobaví pokaždé stejně jako napoprvé.

Dobrá tedy, zalovíme v Nůši jak v kouzelníkově klobouku, a něco - kouzelného - vytáhneme. Potěšení neméně veliké, jako je to z objeveného bílého králíka.
(Co asi vytahují ze svých klobouků králíci?)

*

Skoro každý všední den za mnou do redakce přicházejí lidé, starší i mladší, ale víc ti starší, a přinášejí k posudku své básně. A žádají, abych byl upřímný, nemilosrdně upřímný - ale běda, kdyby se mi jen veršík nelíbil, kdyby mi jen jeden jediný veršík nepřipadal nejlepší, běda, kdybych při čtení mlčel a neobdivoval talent a dílo. Běda mi, jestliže nevolám šťastně: "Toto je, vážený příteli, překvapivě nejpozoruhodnější ze všeho, co jsem kdy četl, a nejenom od vás!" - A tak skoro každý všední den je se mnou běda.


(Ivan Wernisch: Pekařova noční nůše)

15 17.09.2012

Karel Toman
BŘEZEN



Na naší studni ráno hvízdal kos:
Jde jaro, jde jaro.
A když jsem okno na sad otvíral,
šeptaly pukající pupeny:
Jde jaro, jde jaro.

Bože můj,
obnoviteli, obroditeli,
na srdce v sněhu pamatuj.

NÁŘEK NAD MRTVÝM
indiánská poesie
přeložil Ladislav Novák


Hrdino nad hrdiny,
hledal jsi slávu u bran smrti.
To sis nemohl vzpomenout
na tu, co doma pláče -
nemohl sis na mne vzpomenout?

Hrdino nad hrdiny,
hledal jsi slávu víc než lásku.
Miláčku, pláču, ale zbabělá nejsem:
Pro tebe, srdce mé, pláču,
kdykoliv si jen na tebe vzpomenu.

15 01.01.2011