eiramka komentáře u knih

Možná je to tím, že jsem právě dočetla Soňu Červenou, takže srovnávám - vzpomínky paní Novotné - to je červená knihovna. Dozvíme se hodně o tom, s kým paná Novotná večeřela, jaké měla róby, kolik bažantů zastřelil její manžel na lovu na jejich panství - ale dost málo o tom, kdo vlastně byla Jarmila Novotná - od dětství opečovávaná, pečlivě vychovaná, talentovaná a pracovitá pěvkyně s nádherným hlasem. Přečist si vzpomínky paní Červené nám dávají vskutku nahlédnout do jejího života a myšlení. Vzpomínky paní Novotné nechají čtenáře , aby se díval za sklem do luxusní restaurace, jak panstvo večeří. Je to jistě dané dobou, kdy byly psané - ale i tak, škoda přeškoda.

2 12.11.2017

Dobře mi tak. To mám z toho, když jdu do knihovny nepřipravená a nechám se nalákat na detektiva s Aspergerem. Měla mě varovat i ta naprosto příšerná růžová obálka , která se hodí spíš k dívčímu románku. Ale budiž, riskla jsem to a za trest jsem ztratila několik večerů, kdy jsem mohla číst něco lepšího - ale já prostě věřila, že se to ještě "rozjede" a chtěla jsem tomu dát šanci - ach, kdy se už poučím a nebudu mít špatné svědomí, když odkládám knihu nedočtenou? Život je příliš krátky a dobrých knih mnoho - tahle mezi ně bohužel nepatří.

2 18.10.2017

Nick a Ra chel spolu chodí dva roky a Rachel ani netuší, že Nick je pohádkově bohatý? Mělo mě to zarazit hned na začátku - ale pořád jsem si říkala, že kniha má 400 stran, tak v tom musí přece být ještě něco, než jen líčení přepychu a bláznivých výstřelků nejbohatších lidí světa....ale nebylo, bohužel. Po pár stránkách mě už přestalo bavit, jestli tato postava má kabelku či náušnice za půl milionu dolarů - postavy mi připadaly ploché a v podstatě hrozně nudné. Přemýšlím, pro koho byla tahle kniha napsaná - letní čtení?! No nevím, nemá to vtipu ani za mák , jen mnoho postav, které spojuje láska k penězům - pro mne naprosto odstrašující obraz světa...děkuji, nechci.

Soňa Červená je pojem nejen pro milovníky opery - je to symbol nezdolné vůle jít za svým snem, překonat všechny překážky osudu a vytrvat. Myslím, že už název této biografie hovoří o mnohém - paní Červená by jistě měla mnoho důvodů si "stýskat", ale to je naprosto proti jejímu naturelu, o tragických událostech mluví v knize věcně a bez zbytečného patosu - a podobně líčí i svou cestu uměleckou - a čtenáři se až tají dech nad všemi peripetiemi jejího života. Pokud bych měla použít jedno slovo k popisu knihy, napadá mě: precizní. Obsahuje soupis rolí a recenzí , dozvíte se kdy, kde a s kým role studovala - navíc vše psané krásnou češtinou. Pro mne byla paní Červená jedním z jmen, které se snažili komunisté vymazat z našeho povědomí - jsem proto velmi ráda, že jsem se mohla touto cestou s paní Červenou seznámit.

2 24.06.2017

Austenová je moje jistota - přítelkyně se kterou pravidelně každý rok trávím dlouhé lednové večery - a vždycky znovu a znovu podlehnu kouzlu jejího vyprávění. Letos padl los na Elinor a Edwarda, Mariannu a proradného Willoughbyho. S jakým potěšením se znovu setkávám se všemi těmi milými postavami, kterými Austenová zalidňuje svůj svět - jeji ironie znovu a znovu vyloudí úsměv - třebaže jsem její romány četla už mnohokrát . Je to pohodové a klidné čtení, přesně to, co v lednu obyčejně potřebuj

Je to pro mne druhá kniha od Aleny Wágnerové a podruhé chci poděkovat za skvělý zážitek - umožnila mi objevit Milenu Jesenskou - ženu inteligentní, rozporuplnou, statečnou a obdivuhodnou. Navíc je kniha napsaná skvělým jazykem - nudit se rozhodně nebudete, dozvíte se hodně a možná - jako já - bude mít tendenci vyhledávat další knihy paní Wágnerové. .

2 11.12.2016

Tak především je tenhle román hodně pochmurný - všechny postavy jsou jakoby vláčeny životem a nenacházejí smysl ani štěstí , jako obraz společnosti a lidských vztahů je to dost apokalypsa. Mnoho zajímavých motivů - vliv rodičů na život dětí, osudovost vztahů. prázdnota a naplnění , všudypřítomná smrt . Atwoodová umí psát, to se jí musí nechat - např. líčení Lesjiny imaginární krajiny je skvostné, také způsob psaní - líčení určitého dne a události z pohledu různých osob, mám moc ráda. . Víte, že čtete skvělou literaturu, ale přesto se ve mě všechno vzpírá přijmout takové vidění světa, takovou beznaděj .

2 01.05.2016

Velmi dobrá detektivka - drsná škola. Detektivové z oddělení Q jsou všichni něčím ujetí a to je právě dělá tak sympatickými - tenhle případ opět sahá hluboko do minulosti a líčí problematické období Dánska v padesátých letech - je zajímavé , že nejen u nás se v té době děla zvěrstva (i když samozřejmě nesrovnatelná). Nette Hermansennová je symbolem chudé dívky, která se dostane do soukolí státu a sociálních institucí , páchajících dobro ve jménu národa.Jde z toho mráz po zádech, že něco takového se dělo v padesátých letech na Západě ...a staré hříchy mívají dlouhé stíny(jak říká už stará dobrá Agatha Christie:) Kniha se čte velmi rychle - děj má spád a hluchá místa tam nejsou - dobré čtení.

Zamilovaný Sheldon :) Moc jsem se pobavila - příběh profesora, který se ve 40 letech rozhodne, že si najde partnerku a vzhledem k svému založení k problému přistupuje vědecky:) Bavila jsem se i proto, protože některé situace jsem poznávala - mám doma totiž podobného Sheldona:)

2 27.12.2015

Setkání s nesmírně zajímavou osobností, Adriana Šimotová byla nejen skvělá výtvarná umělkyně, ale i moudrý a přemýšlivý člověk. Formuluje svoje myšlenky přesně a v rozhovoru je vidět, jak váží každé slovo a snaží se dobrat podstaty věci. Je to kniha k zamyšlení - o umění, o životě, o schopnosti vnímání . Sváteční čtení. Budu se k němu ráda vracet.

2 18.11.2015

Nevím přesně, jestli se spisovatelka inspirovala skutečnou události - mohlo to tak být. Něco podobného se stalo a děje (a my o tom jen ještě nevíme). Pětiletý Jack žije celý svůj život se svojí matkou v jednom pokoji. Už jen tato věta je dost děsivá, když ji domyslíte. Pětiletý kluk, který nemá žádný kontakt se světem, jak ho známe my. Ale má svůj vlastní svět a o něm vypráví v této knize. Myslím, že se spisovatelce povedlo perfektním způsobem vystihnout myšlení malého kluka, aniž by sklouzla do infantilností a možná právě tenhle způsbob vyprávění činí knihu až bolestně napínavou. Rozhodně ji neodložíte nedočtenou.

2 25.10.2015

Tohle je druhá kniha od této spisovatelky, kterou jsem četla a cítím se tak trochu jak dítě v cukrárně, které si nechá zabalit s sebou skvostný dortík, těší se na něj, ale po rozbalení doma zjistí, že je to sice pořád dobrota, ale v upatlaném papíru trochu ztratila tvar a vůni. Je to napínavá detektivka, něco tajemna se tam najde, napětí je slušně dávkováno, kapitoly jsou tak akorát dlouhé - ALE, něco mi tam celkově drhne, jednání některých postav bylo nelogické a těžko uvěřitelné - takže slušná detektivka, ale Mo to umí i líp.

2 26.08.2015

Jsem moc ráda, že jsem se nedala odradit textem na obálce - přečetla jsem si ho až po přečtení knihy a byla jsem překvapená - snad jsem četla nějakou jinou knihu? Ten příběh je skutečně o mladé ženě, která přijde o práci a tím se její život změní od základu - a mohl by to být celkem banální příběh (jak popisuje text) - ale není! Hlavním důvodem je skvělý způsob vyprávění, jazyk je živý a barvitý, postřehy mnohdy překvapivé a jindy zase jakoby důvěrně známé . Velmi dobrá kniha - mohu doporučit!

2 07.08.2015

Z téhle knihy mám velkou radost . Skoro bych doporučila jako povinnou četbu všem, kdo se chtějí podívat na české dějiny trochu jinýma očima, než jsme zvyklí (a než známe ze školy). Příběh je poutavý, skvěle napsán, dozvíte se mnoho nového a ještě Vás spisovatelka donutí klást si otázky po smyslu dejinných událostí a jejích dopadu na život obyčejných lidí.

2 07.08.2015

Po Grangerové sáhnu, když si chci odpočinout: příběh plyne v poklidném tempu, člověk se nemusí bát žádných nervy drásajících scén, anglické městečko se svými obyvateli žijícími svým pomalým tempem od čaje k čaji. Prostě - příjemné čtení, nic víc, nic míň.

2 23.05.2015

Upozornění pro případného čtenáře - určitě si nejdřív přečtěte první díl ( Zlé pondělí), protože pondělní stíny padají i do úterý a budou nás pravděpodobně pronásledovat i ve středu:) Je to inteligentní detektivka, druhý díl mi připadá ještě lepší a promyšlenější, úplně mě pohltil. Je to ten typ knihy, kdy si říkáte: ještě jednu kapitolu a jdu spát (a pak jsou najednou dvě ráno a vy ráno vstáváte do práce:). Frieda je mi sympatická a už se těším na další!

2 22.04.2015

Je to zvláštní kniha - rozhodně ne typická detektivka. Atmosféra je ponurá a děj dost depresivní, nemůžu ani říct, že by mi hlavní hrdina byl nějak zvlášť sympatický - ale přesto mě autorka zaujala a přinutila číst dál a dál . Pátrání po životě a smrti básníka, otázka, zda se změní pohled na dílo, když bude čtenář znát více o životě autora. Téma smrti, sebevraždy, přátelství, lásky, úspěchu a odpovědnosti - všechno namícháno, ale konečnému výsledku jakoby něco scházelo...nebo něco přebývalo. Prostě k dokonalému požitku z četby nedošlo, ale ztracený čas to taky nebyl.

2 18.03.2015

Miluju Agátu, ale kdyby tohle byla první kniha, kterou jsem od ní četla, asi by moje celoživotní láska nevznikla:) Tahle detektivka patří k těm slabším - postavy mi nepřipadají tak skvěle uvěřitelné a propracované, jak jsme u Agáty zvyklí a občas to sklouzne až k červené knihovně - ale což, Agátě to jistě promineme:)

2 29.01.2015

Potřebovala jsem něco, co se bude dobře číst, co mě vtáhne do děje, kde budou aspoň některé postavy sympatické - a to tahle detektivka splnila. Je to už moje druhá kniha od této autorky a nezklamala ani tentokrát.

Pro mne tak trochu zklamání - nic nového prod sluncem:) Ale možná proto, že jsem introvert a už jsem na toto téma pár knih přečetla:). Pro někoho, kdo o tomto tématu ještě nečetl nic, to bude určitě dobrá kniha.

2 16.06.2014