druzickaster komentáře u knih
Konečně jsem měl dobrý odhad, byl by ze mně dobrý špión. Opět dobrý a napínavý díl. Kvalita trvalá. Jdeme na další.
Četl jsem dvě verze, škoda, že je název stejný a povídky jiné, ale co už, ta kterou jsem hledal tam stejně nebyla, asi to bude v Einsteinově mozku :) Každopádně pan Nesvadba, jak ho mám rád, vizionářsky temné a skličující. Takže du koupit Einsteinův mozek přátelé.
Příběh jako takový je fajn. Tnegův příběh mě bavil o kousíček víc než Aomame asi díky Fukaeri. Kniha je sice krapet rozvleklá, děj začne být strhující v poslední třetině, ale i tak se to dalo.Na konci se ale nedostavilo ono wow, proto hodnotím spíš 4.5* na 5 to prostě není. Uvidíme co 3. kniha.
Grunt RX-10 je krapet jiná kniha, než je u nás zvykem, to jí ovšem neubírá na atraktivnosti. Musím přiznat, že jsem se chechtal jako blázen. Hlavní hrdinové Grunt a Grunt a Grunt mi přirostli k srdci a rád jsem sledoval jejich bláznivou jízdu. Jdu se mrknout na volné pokračování :)
Vaněk je jiný, ale neměl jsem s jeho Švejkem problém. Nebylo to tak odlehčené a odosobněné, válka a zajetí byla mnohem hmatatelnější, ale proč ne. Prostě Švejk byl odrazem v zrcadle protikladů Hašek - Vaněk, alejak jsem psal výše, neměl jsem problém ani s Vaňkovým Švejkem.
Zajimavě pojatý fragment života strážce vězňů Gulagu pracujících na stavbě Bajkalsko-Amurské magistrály v letech 1935-36. Kniha je zvláštním svědectvím z "druhé strany" vězení. Je dokladem těžké práce bachařů, jejeich strádání zimou, hladem, neschopností kolegů a nadřízených. Autor deníku je inteligentní člověk, který v podstatě za trest musel narukovat na toto místo. Nakonec jako jediné východisko jak se z nezávidění hodné pozice může dostat vidí v tom že se nechá zavřít a vlastně přejde na stranu vězňů, protože tam bude mít alespoň jistotu, že po odpracovaných letech může jít domů, do Moskvy. Ač to v deníku není přímo napsáno, údajně tak i dopadl. Není to veselé čtení, ale o to cennější, je autentická výpověď.
Co člověka napadne při dočtení posledního 4. dílu tohoto neuvěřitelného cestopisu? RESPEKT a obdiv. Za 3 roky přes 65.000 km na kole, bez doprovodných aut a pořádného zázemí, prostě neuvěřitelné. Líbí se mi i styl psaní. Při čtení jsem si připadal, jako bychom seděli někde u pivka na zahrádce a já poslouchal vyprávění kamarádů o jejich putování. Těším se na nějakou další knihu autorů a doufám, že mi to už konečně vyjde na besedu.
Na knihu jsem se těšil, ale po přečtení mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu mám rád postapo příběhy, ale děj knihy je tak povrchní že se vyrovná spíš sci-fi povídce lepšího průměru.
Staré pověsti přeložené do moderní češtiny. Příjemné oddechové čtení.
První část Vzkříšení modřínu je v duchu Šalamovových povídek přibližujícím těžký a krutý život v Gulagu na Kolymském poloostrově. Poslední povídky jsou už dost náročné na pozornost, ale nic neubírá na jejich zajímavosti. Druhá část Črty ze zločineckého podsvětí jsou spíš dokumentární svědectví a výpověď o zvycích a praktikách "kriminálníků" nepolitických vězňů. kteří s posvěcením vedení tábora šikanovalo politcké vězně. Druhá část je stylem podobná Solženicinovu vyprávění o Gulazích.
Zábavná jednohubka. Při čtení se mi vybavila jedna stará moudrost: Ženy jsou pro nás vzduch a bez vzduchu se nedá žít. Hlavní hrdina nemá lehký život ani se ženami ani bez nich, ale jak se říká: Každý svého štěstí strůjce.
Je dobře, že tato kniha vznikla. Jednak jsem si rád četl o dalších osudech oblíbených hrdinů z Hlavy XXII, kde autor laskavě a s nadhledem popisoval jejich radosti i strasti. Popisy některých konkrétních situací z pohledu jednotlivých postav jsou o to zábavnější a zajímavé. Pokud jste někdy přičichli ke státní srpávě (za mně spíš dojnice "státní kráva") nepřekvapí vás ani další pasáže knihy u kterých jsem se o to víc bavil.
Takže já můžu knihu jen doporučit!
Opět výborný mistr Hašek. Jeho humor můžu, u některých povídek jsem se chechtal jako hrom. No nic jdu teda na toho Fialového hroma :)
Prima odpočinková jednohubka na dnešní odpoledne. Knihy pana Součka můžu, takže jsem rád i za tuto povídkovou.
Lucii s Michalem jsem na jejich cestách sledoval už dlouho díky jejich blogu. Už na blogu se mi líbil jejich styl psaní a proto jsem neváhal a knihy o cestě kolem světa jsem zakoupil všechny, jenže nějak nebyl čas na jejich přečtení. No a tan čas nastal právě teď :) První díl výborný, Čína velké zklamání, ale takový je už život a jede se dál :)
I třetí díl se povedl. Výtky mám sice k závěru, to bylo zybtečné a přehnané, ale budiž, puberťáky to asi osloví. Jinak zvraty, akce a napětí. Pár věcí se dalo zamíchat ještě víc a bylo by to úplně nej, ale i tak mě kniha bavila. Dal bych 4.5*
Tak tato kniha se panu Iskanderovi opět podařila. Povídky o strejčku Sandrovi chytí každého a už nepustí. Jsou tak obyčejně pravdivé, laskavé a optimistické, až mi bylo smutno, že už je konec. Pokud se chcete zasmát a prožít krásné chvíle musím knihu vřele doporučit.
Důstojné pokračování Grunt RX-10. O vtipy není nouze. Hlavní zápletka mohla být trošku zápletkovitější, ale i tak mě kniha bavila.
Cline umí. Jeho provázaní fikce s reálnými daty, je tak povedená, že se místy člověk nachytá při tom, když si říká, no to je teda pěkně přitažené za vlasy.... aha to je vlastně sci-fi.... takže ano povedlo se to a těším se na další autorovy knihy.
Spíš tak 4.5* nežli 4, ale budiž. Některé věci přitažené hódně za vlasy, ale pokud od toho odhlédneme je kniha dobrá oddechovková krimi.