Dresia
komentáře u knih
Mezi dvěma světy
Suleika Jaouad
(SPOILER) Skvěle napsané, ale podle obálky jsem si myslela, že to bude road trip, něco podobného jako Všechno modré z nebe, což je podle mě jedna z nej knížek, taky smutné téma, ale úplně jinak zpracované. První dvě třetiny se odehrávaly v nemocnici, což jsem popravdě nechtěla číst, příliš depresivní. Až poslední třetina je o cestě, a je plná hlubokomyslných myšlenek. Každopádně autorce moc přeji, aby byla zdravá.
Nikdy není pozdě
Nick Alexander
Až při čtení závěrečného poděkování jsem si uvědomila, že tu knihu napsal muž ;), což mě překvapilo. Hezky napsané.
Vzduch, který dýchá
Brittainy C. Cherry
Skvělá Coleen Hooverová?! Tak to je zase pro mě pokleslá "literatura" :))
Adresa Naděje
Mélissa da Costa
"Je to sice jen jakž takž sflikované štěstí, ale přece jen je to štěstí."
Nádhera.
Všechno modré z nebe
Mélissa da Costa
Nádherné, silné, kouzelné, hluboké. Nevěřila bych, že mě, starého cynika, ještě něco dokáže takhle dojmout. Nakonec se to podařilo ani ne třicetileté Francouzce. Letos jsem byla poprvé ve Francii a tu zemi jsem si okamžitě zamilovala, rozhodně musím i do Pyrenejí, popisy krajiny a vesniček v knize byly čarokrásné. Je mi trochu líto, že moje cesta s Joanne a Émile skončila, ale bylo to úžasné setkání a myslím, že na tento příběh nikdy nezapomenu. Okamžitě si jdu stáhnout druhou autorčinu knihu ;).
Děvčata z Firefly Lane
Kristin Hannah
Vlastně se mi to moc nelíbilo. Ani jedna hrdinka mi nebyla moc sympatická a ani to přátelství se mi nezdálo bůhvíjaké, spíš to byla Hassliebe, navzájem si záviděly, pořád jsem čekala, kdy jedna druhé ojede manžela a nic moc se tam nedělo. Později dobře vykreslený problematický vztah s dcerou, to se mi líbilo. Ale konec byl tak citlivě zpracovaný a dojemný, že dávám 70 %.
Ještě jeden croissant na cestu
Felicity Cloake
Díky této knížce jsem prostě konečně musela navštívit Francii. Ze všeho nejvíc mě oslovila kapitola o Marseille, takže jsme byli mimo jiné právě tam. Francie je moje nová láska.
Zamkni poslední dveře
Riley Sager (p)
Ze začátku mě to bavilo, ale vyklubala se z toho dost šílená fantasmagorie.
Tiché vody
Brittainy C. Cherry
Krásný příběh, z celé série mě zasáhl nejvíc, možná i proto, že moje dcera jako malá trpěla selektivním mutismem.
Matčino vyznání
Kelly Rimmer
Skvěle napsané, krásná knížka. Olivie mi byla sympatická a moc jsem jí fandila. Takový konec jsem popravdě nečekala, spíš jsem si myslela, že se na závěr dočkám nějakého náznaku sebereflexe od Davidovy matky... Určitě zkusím další autorčinu knihu.
Terapie
B. A. Paris (p)
Naprosto to vystihla kackahracka, u jejího komentáře jsem se aspoň zasmála, když už knížka byla nudná. Hlavní hrdinka (už ani nevím její jméno, tak to bylo nezáživné) pořád střídavě chtěla odcházet z domu a nechtěla odcházet z domu, nic moc jiného se tam nedělo, kromě neustálých návštěv sousedů.
Nepamatuji si své jméno
J. S. Monroe (p)
Sice zajímavé téma, ale pořád jsem se nemohla začíst, ztrácela jsem se v postavách, nezáživné.
Záchytný bod
Martina Jelínková
Přišlo mi to jako přepis deníčku trochu starší puberťačky, evidentně nejsem cílová skupina a sáhla jsem vedle.
Oheň mezi námi
Brittainy C. Cherry
Tak mně se naopak tahle kniha líbila víc než předchozí, která byla na můj vkus až moc tragická. Přišlo mi to víc ze života, i když samozřejmě drsné.
Zapomenuté dívky z Paříže
Pam Jenoff
Reaguji na předchozí komentář. Povrchní?! Příliš romantické?! V čem, proboha? I za války kvetla láska, i za války se lidi milovali. Romantické neznamená nevěrohodné, drsné neznamená hodnotnější. Čtenářka si tam nejspíš projikuje něco z vlastního života, asi zažila útrapy WWII osobně, to pak chápu.
Vražedné sklony
Cass Green (p)
Vlastně nemám co vytknout, perfektně vystavený děj, ale něco jako by tomu chybělo. Sama v černém lese se mi líbilo víc.