Vražedné sklony
Cass Green (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486338/bmid_vrazedne-sklony-rBl-486338.jpg
3
73
25
Elliottovi k dokonalému životu po boku manželky chybí už jen vytoužené dítě. Anya se však z ničeho nic začne chovat divně a Elliottovi po ní druhého dne zbyde jen vzkaz, že se necítí dobře a že zůstane nějakou dobu u rodičů. Elliott má podezření, že Anya před ním něco tají, ale miluje ji a je odhodlaný jí pomoct. Do jejich života se však postupně začínají vracet lidé z Anyiny minulosti a čím víc se toho Elliott o své ženě dozvídá, tím méně si je jí i jejich vztahem jistý. Měl by ji chránit, nebo by si na ni měl dávat pozor? Co když je Anya úplně jiná, než jaká se celou dobu zdála?... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
The Killer Inside , 2019
více info...
Přidat komentář
Taková nenáročná oddychovka. Nebylo to úplně špatné, ale rozvleklý začátek, u konce mi přišlo, že autorka neví jak to ukončit, tak se tam najednou něco semlelo. Ale jak už jsem psala, nebylo to špatné. :)
Jako TOP tato kniha určitě není. Je netypicky psaná, určitě nesedne každému čtenáři. Myšlenka příběhu je vcelku zajímavá, bohužel není správně zpracovaná a tím ztrácí plusové body a padá do šedivého průměru.
Název je výstižný, zajímavý způsob psaní, pohled jednotlivých postav. Víc psát nebudu, vše by byla nápověda. Čtivé, vyhovovalo mi dělení do krátkých kapitol i posuny v čase.
(SPOILER)
Napinavej konec, prijemne psany. Cetla jsem od autorky Sama v cernem lese a moc se mi to libilo, tahle o malinko min, protoze ta Anya byla PRISERNA ZENSKA.
Konec potesil, tipuju ze to mama odstrelila dcerunku, pak fotra a nakonec sebe.
Román na pomezí thrilleru a detektivky, i když těch opravdových detektivů tam moc není. Příběh o tom jak se člověk může ve vztahu fatálně splést, mne příliš o svých kvalitách nepřesvědčil. Kniha si ale příliš tvrdou kritiku nezaslouží, může se dokonce i někomu líbit.
Kniha nebyla zase tak špatná, jelikož jsem ji dočetla. Ale nebylo to žádné dílo, které si chcete znovu přečíst nebo někomu doporučit.
Prvních sto stran jsem se ke čtení tak nějak nutila. Pak se to zlepší, ale víc jak průměr to není. V příběhu jde o to, jak moc se partneři znají. Co před sebou tají, jaké mají kostlivce ve skříni.
Nebylo to nejhorší. Možná, že ten, kdo říká škoda papíru, napíše něco lepšího. Už se těším.
Opravdu jsem doufal, že když jsem si po delší době vytáhl něco, co se neřadí do povinné četby, tak to bude dobrý. No, aspoň se ty negativní recenze píšou dobře.
Ze začátku jsem měl dlouho problém si nějak uvědomit, o čem kniha vlastně bude, protože vám toho anotace moc neřekne. Nakonec se k tomu autorka dostala až za polovinou, kdy ovšem pořád nebylo úplně jasné, co je hlavní myšlenka.
Největší kámen úrazu tu ovšem nastal u postav. V hlavní dějové linii sledujeme manželství Elliotta a Anyy a bože… Nevím, kde autorka Anyu vyhrabala, ale o tak příšerné, manipulativní a nevyrovnané osobě jsem ještě nečetl. Někdo by možná namítl, že to bylo v pořádku vzhledem k jejímu příběhu, ale i to by muselo mít nějakou hlavu a patu. Elliotta jsem měl zhruba od strany 35 chuť proliskat, protože aby si někdo nechal takovou potvorou dobrovolně ničit život, a pak se ve finále divil, to opravdu nešlo. O jeho intelektu nemám nejvyšší mínění.
Pokud bych chtěl najít aspoň nějaké pozitivum, tak se kniha četla celkem dobře. Přinejmenším mi její čtení rychle odsýpalo.
O konci se ani nemá cenu bavit, protože se jednalo o tak originální vyvrcholení zápletky jako například: ,, A postava se probudila a zjistila, že to byl jen sen. Tadaaaaa.‘‘ Takže k tomu asi tolik.
Za mě katastrofa. Většinou říkám, že aspoň ten nápad byl dobrý, ale tady si ani po dočtení nejsem moc jistý, co ten nápad byl.
Zvláštní kniha, poměrně znepokojivě napsaná. Určitě nebude pro kazdého, čtivost není úplně skvělá. Napětí je tam jen občas, většinou se jedná o popis situace a myšlení hlavních hrdinů. Na některých místech jsem se trošku nudila. Kniha má hodně pomalý rozjezd. Kniha zůstává na úrovni předchozích dvou knížek.
Je fakt, že i autorčina kniha Sama v temném lese byla slabota.. Tady to bohužel nebylo jiné. Prvních 100 stran nezáživnyých, musela jsem se přemlouvat abych četla dál. Postupně se to mírně rozjelo, začaly se proplétat osudy postav. Nicméně knihu hodnotím jako podprůměrnou a do Sousedek už se ani pouštět nebudu..
“Temné, spletité a hrozivé”, jak je uvedeno na obálce, tohle čtení rozhodne není. Není ani “zamotané a přesvědčivé.” Já bych ho označila jako průměrné, od začátku předvídatelné, nenáročné.
Nenáročný odpočinkový thriller nevybočuje z průměru. Mnohokrát už jinde použitou zápletku autorka neopatřila zajímavým dějem, přidala nejasný závěr a moc mne nepřekvapila a ani nenavnadila ke čtení dalšího svého výtvoru!
(SPOILER) No, na dovolenou to není špatné čtení. Příběh mě ale moc nebavil a vůbec jsem se nemohla začíst. Překvapilo mě že hlavním hrdinou je tentokrát muž, to bylo příjemné překvapení. A ten konec je taky docela zmatený, kdo teda odprásknul koho.
60%
Celkem dobrý psychologický thriller, u kterého jsem poměrně brzy vytušila, o co půjde. Přestože je tam dost zvratů a překvapení, řadím ho k těm průměrným.
Hodně se mi líbí obálka.
Štítky knihy
rodinná tajemství thrillery pro ženy
Kniha Vražedné sklony je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 90x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 109x |
| Chystám se číst | 88x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 1x |
Čtivé, taky jsem přečetla na jeden zátah. Ale uprostřed už byl divný zlom, ke kterému autorka dál přidávala až k děsivému finále.
Po zaklapnutí knihy jsem se sama sebe tázala, co jsem to vlastně dočetla. Příběh patologické osoby, nebo rovnou celé rodiny, neb svého člena ochraňovala ad absurdum?
Zodpovězení závěrečných rodinných otázek, které čekají na přeživšího, vážně nezávidím...